DÁNSKO

Poznámky z cest

Z toulání po Sjaelandu: Stevns

červenec 2026

Stevns je poloostrov v jihovýchodní části ostrova Sjaelland. Východní pobřeží poloostrova tvoří až 40 metrů vysoké křídové a vápencové útesy, známé jako Stevns Klint. Krom toho, že jsou krásné, jsou i unikátní. Právě zde je údajně nejlépe na světě patrná vrstva oddělující druhohory a třetihory (respektive paleogén), vrstva s velmi vysokým obsahem iridia, interpretovaným jako důkaz srážky tzv. Chicxulubského asteroidu se Zemí, které je připisováno vyhynutí druhohorních dinosaurů. Díky tomu jsou útesy na seznamu světového dědictví UNESCO.

Po horní hraně útesu vede pohodlná turistická stezka, propojující vyhlídky, technické památky na těžbu a zpracování vápence, křídy a pazourku, vojenské památky z doby studené války, jeden parádní středověký kostel a jeden maják...

(ke stažení: malovaná mapa zajímavostí poloostrova Stenvs, orientační plánek pobřeží)

replika pece na zpracování pazourku v Rødvigu z roku 1870 – po vypálení se pazourek rozemlel na jemnou pazourkovou moučku, která se používala na výrobu porcelánových glazur … replika byla postavena koncem 80. let

pazourková pláž v Rødvigu

turistické značení – ten panáček se šipkou je standardní dánskou značkou pro pěší trasu, čtyřlístek pod ním je koncept čtyř různě dlouhých tras vycházejících vždy ze stejného místa (blíže viz https://friluftsraadet.dk/oplev-danmarks-vilde-skoenne-forunderlige-natur/aktiviteter-naturen/kloeversti-fire-fine-gaature)

pohled zpátky k Rødvigu

útesy východně od Rødvigu

strnad

bývalý vápencový lom Boesdal (Boesdal Kalkbrud) – těžba od roku 1914 do roku 1978

jedno z typických dánských bivakovišť … ukryté v lomu mimo cesty

lom je z botanického hlediska celkem zajímavý – hlaváč šedavý, oman, zeměžluč spanilá (?)…

...ale také nepůvodní středomořská mavuň červená

kukly nějaké předivky

vrstva pazourků v lomové stěně

pazourek (no, spíše pazour...)

ikonická „pyramida“ – sklad vápna pro zemědělské účely z roku 1967 o výšce cca 20 m a průměru 60 m – toho času v rekonstrukci

na severovýchodním okraji lomu se od roku 2022 nachází do terénu částečně zapuštěné návštěvnické centrum Stevns Klint (https://stevnsklint.dk – dovnitř jsme z časových důvodů nešli, i když by to asi bylo zajímavé)

znak světového dědictví coby lavičky před návštěvnickým centrem

u návštěvnického centra

přesné určení této budovy neznám, nějaké příslušenství těžby či zpracování vápence

staré šachtové vápenky z let 1930 a 1967

usedlost na východním okraji lomu

osada Boesdal s větrným mlýnem nedaleko od cesty

pastva skotského náhorního skotu

z areálu bývalé vojenské základny z doby studené války (je tu rozsáhlý komplex podzemních prostor – https://www.oesm.dk, na návštěvu jsme ale šli kolem už příliš pozdě)

…a zase útesy

tady se těžily křídové vápence pravděpodobně na bloky ke stavebním účelům … podobných míst je podél pobřeží více; zajímalo by mě, jak v těch svislých stěnách manipulovali s vytěženými kvádry

Højerup Gamle Kirke (starý Højerupský kostel) je tradičně kladený do poloviny 13. století, i když některé výzkumy naznačují, že by mohl být i mladší (věž kolem roku 1500) ... v roce 1928 se mu zřítil presbytář z útesu a asi díky tomu je jako kuriozita přístupný veřejnosti, protože jinak se v Dánsku na otevřené kostely příliš nehraje

pozdně gotické dveře z roku 1557 mezi předsíní a lodí

interiér lodi

zazděné původní okno

nástěnné malby v lodi pravděpodobně z 2. poloviny 14. stol.

vyřezávaná kazatelna z roku 1605

sakristie z 15. stol. se zbytky oltáře z roku 1599, zachráněnými po zřícení presbytáře

podvěží s pozdně gotickým geometrickým lemováním z let 1475-1525 a renesanční ornamenty s vinutými rostlinami z let 1550-1630

pozůstatky zříceného presbytáře

klenební konzoly s obličeji, snad raně středověkého původu (byť věrohodné popisy architektury kostel a dostupné na internetu je výslovně nezmiňují)

nedaleký nový Højerupský kostel z let 1912-13 a typický dánský hřbitov

pomník u kostela, připomínající sedm spojeneckých letců, kteří zahynuli 14. března 1943 po sestřelení jejich bombardéru Halifax II DT620 německým nočním stíhačem cca kilometr od tohoto místa

tzv. Rybárna – uváděna jako muzeum, ale spíše prodejna suvenýrů

sestup pod útesy, kde by měla být nejlépe vidět ona slavná vrstva ukončující druhohory, zvaná Fiskeler (rybí jíl)

tohle je snad ona ... ale úplně jistý si tím nejsem, zrovna v tomhle klíčovém bodě zdejší interpretace dost selhává

ani dalekohled není namířen přesně na inkriminovanou vrstvu; dá se s ním pohybovat

norek

lesopark u Højerupu slouží jako jakýsi Slavín s pamětními kameny významných osobností a událostí (plánek areálu ke stažení)

ještě jeden pohled zpátky na Højerup Gamle Kirke … a opět lomy v pobřežním útesu

maják Stevns Fyr, postavený 1877-78

dům správce majáku … k protějšímu průčelí budovy by měl být přistavěn starší maják, zjevně velice pozoruhodný objekt (jen nízká stavbička vystupující ze zdiva budovy), který jsme však jaksi minul

vyhlídkové stanoviště Dánského námořního úřadu na hraně útesu v sousedství majáku

lilie cibulkonosná zřejmě utekla z nějaké zahrady, v Dánsku by se údajně přirozeně vyskytovat neměla

křídový lom – tady probíhá těžba křídy, využívané k výrobě křídového papíru

pásový dopravník vytěžené křídy (u břehu je pro lodě příliš mělko)

Flagbanken – další z pozůstatků studené války … tady bylo řízení raketové základny, dnes jedna z podstav radarů slouží jako rozhledna

západ slunce z Flagbanken

záraza

* * *

Kostel svaté Kateřiny (Sankt Katharina Kirke) na okraji městečka Store Heddinge je pozoruhodný hned ze dvou důvodů. Je údajně jediným středověkým kostelem v Dánsku, který má loď na půdorysu oktagonu. A pak ten presbytář. Monumentální románská stavba se sdruženými okny (nikde jinde jsem zde neviděl podobné) jako by ani k lodi nepatřila, je daleko mohutnější. Když jsem ji viděl, napadly mě dvě možnosti – původně to nebyl kostelní presbytář, ale nějaké šlechtické sídlo, nebo je to celé novodobé (nejspíš část nedokončené novorománské přestavby). Googllení však nepotvrdilo ani jedno. Poslední průzkumy datují kostel do poloviny 12. století. Jeho založení je připisováno králi, který tu skutečně měl své sídlo, to však leželo severně od kostela. A novorománské přestavbě jsou připisována pouze velká okna na jižní a severní straně presbytáře (obdobné velké okno na východní straně je původní). Odborná literatura však uvádí, že románský kostel nebyl pravděpodobně nikdy dostavěn. Což by mohlo alespoň částečně vysvětlovat disproporci mezi presbytářem a lodí… Jen pro úplnost podotýkám, že věž je mladší, gotická. Což nic pozoruhodného není, protože obdobné věže má asi tak 90 % kostelů v Dánsku. Každopádně, je to stavba, který člověku nejde z hlavy.

Jinak je městečko Store Heddinge takové poklidné, celkem nevýrazné, v neděli dost mrtvé (mimo jiné zavřené veškeré kavárny). Podstatné ale je, že odtud jede vlak ;-).

kostel svaté Kateřiny

v kostele zrovna probíhala mše … což sice neumožnilo jeho prohlídku, ale alespoň zajistilo přístup k tomuto románskému portálu lodi, který je jinak ukryt v jižní předsíni