ŘEZNO 2010

A ještě něco, zdaleka však ne všechno

Venku alespoň mezitím přestalo poprchat, takže jsme zas tolik nepropásli. Dokonce chvilkama vykukuje sluníčko. Tentokrát přecházíme Dunaj po mostu Nibelungů. Kličkujeme městem, objevujeme zas další nové zajímavé památky a fotíme některé z těch, co jsme míjeli už v noci. Holky chtějí znovu na trhy, mě už věru neláká okukovat potřetí ty stejné stánky, tak se na chvíli dělíme, já zatím obhlížím zachované zbytky falce, fotografuju výzdobu katedrály - a pak se chvíli honíme kolem stánků, protože fráze „sejdeme se na trhu, však se tam najdeme″ se ukázala být poněkud naivní. Jdeme se juknou do malého muzea v Keplerově domě (rodinné vstupné 4,40 eur - pár zajímavých věcí, staré glóbusy, hvězdářské přístroje či mapa světa z doby, kdy se ještě věřilo, že Země je placka, ale taky by se dalo udělat nápaditěji). V nejzápadnější části starého města narážíme na kostel Herz Jesu - na rozdíl od všech ostatních, co jsme tu doteď potkali, sice moderní, ale také s úžasnou atmosférou. A na závěr bazilika sv. Emmerama, dost možná nejstarší kostel ve městě. Nádherné románské předsíně jsem se všiml již večer, když jsme hledali vchod na Thurm-Taxiské trhy. Holky se nejdřív tvářily, že už tam ani nepůjdou, ať si rychle nafotím co chci a že pelášíme na oběd. Když jsem však zjistil, že kostel je otevřený (jak je tady konec konců běžným zvykem), mávám na ně. Tohle si nelze nechat ujít. Interiér sice v barokním hávu, ale stará románská podoba se nezapře. Spousta krásných náhrobních kamenů, náhrobní desky prvních biskupů, hrobky vévodů. A krypta s ostatky svatého Wolfganga.

Symbolická tečka za duchovními zážitky Řezna. Teď už ten oběd. Na nádraží je to kousek, z internetu mám vyčteno, že v obchoďáku proti němu by se mělo dát dobře najíst. Cožpak o to, ono by se asi dalo. Jenže ne v neděli. Komplet všechno zavřené. Tak zpátky na nádraží, dáváme pizzu (šestinka za 2,50 euro) a kebab (3,50 euro - velice slušná porce). Pak se ještě stavujeme v přilehlém obchodě NORMA, koupit něco do vlaku a domů. Příjemné zjištění - řada věcí tu není vůbec dražších, než u nás. Litr jablečného džusu 0,65, litr biomléka 0,85 (normální kolem 0,6), litr a půl limonády (veliký výběr nejrůznějších značek a vše, co jsme ochutnali včetně nějaké bylinkové alpské dobré) od 0,30 do 1,50 eur. Na domu balíček „mnichovských buřtů″ s přiloženou jablečnou hořčicí za 1,89 eur.

Vlak nám má jet ze šesté koleje. Tam se však ještě motá půl hodiny zpožděný rychlík do Mnichova. Odjíždí ve chvíli, kdy by měl náš vlak přijíždět. Čímž vzniká trochu zmatek. Sedáme do vlaku, který se po chvíli objevuje, ale raději se ještě třikrát ujišťujeme, jestli jede skutečně do Schwandorfu. Prý jo, tak snad nás neodveze někam dopaďous.

Ve Schwandorfu bleskový přestup na rychlík do Prahy a trocha obav, jestli nám tu platí BayernTicket, neboť tenhle typ vlaku v seznamu „povolených druhů″ chybí. Ale internet i pak včera chlápek v pokladně nás přesvědčovali, že ano. Tak snad ano. Průvodčí je tu coby dup, i v doprovodu dvou německých policistů. Kouká na jízdenku dost podezřívavě - a pak mi ukazuje, že jí nemám podepsanou. Nojo, tady je rámeček na jméno, to jsme si vůbec nevšim. Snažím se českoněmeckoanglicky omlouvat a rychle tam hážu svůj autogram. Už je spokojený.

Zbytek cesty trávím nad knížkou o památkách Regensburku, kterou jsem za 13 eur sehnal v Keplerově domě. A zjišťuji, co jsme ještě všechno minuli. Druhé nejstarší duchovní centrum Řezna s dalšími vévodskými hrobkami v Niedermünster, „skotský″ klášter sv. Jakuba s nádherným románským portálem, románskou kapli sv. Štefana, křížovou chodbu kláštera sv. Emmerama, zříceniny kostela Obermünster... Tak třeba někdy příště.

Přemýšlím, proč nám z tohohle města trochu rozpačitý pocit, když tu přitom bylo tolik zajímavých věcí, a nic, co by nás vyloženě zklamalo (snad s výjimkou těch vykopávek). Po dlouhém dumání docházím k myšlence, že možná proto, že je naprosto placaté. Snad s výjimkou Holandska neznám větší město, které by bylo v takhle úplné rovině, kde by nebylo vůbec žádné vertikální členění, žádný vyvýšený objekt, žádné schody nahoru a dolu... Nojo, prostě Řezno je takové jaké je. Byla by to nuda, kdyby byla všechna města stejná.

předchozí kapitola / obsah deníku