POLSKO

Poznámky z cest

Dolní Slezsko: Wroclaw (Vratislav, Breslau)

prosinec 2025

Letos jsme poprvé na jeden adventní víkend zamířili do Polska. Cíl: Wroclaw, historická metropole Slezska (lze-li u něčeho po staletí tak roztříštěného, jako bylo Slezsko, mluvit o metropoli) a toho času čtvrté největší polské město, na počet obyvatel i rozlohu větší než Brno.

Wroclavské adventní trhy jsou „vyhlášené″ - což samozřejmě nese několik úskalí. Jedním z nich je přelidněnost, druhým, že „vyhlášenost″ se dost často pojí se značnou kýčovitostí. To je i případ Wroclavi. No, byl jsem varován předem :-) a tak celkový dojem byl o něco lepší, než kdybych do toho blázince vletěl nepřipraven. Echt kýč, který připomíná spíše Matějsou pouť, než Advent, je Plac Solny (v některých průvodcích paradoxně označovaná jako klidnější alternativa pro ty, kdo chtějí uniknout z ruchu hlavního trhu na Rynku) a pak jihovýchodní cíp Rynku. Jinde to celkem jde.

Centrální Wroclavský trh je značně rozlehlý. Krom Rynku a Solného trhu zahrnuje i přilehlé ulice Swidnická a Otawská. Ve Swidnické ulici pokračuje i jižně od hlavní třídy až téměř k Opeře, a právě tato část je nejklidnější z celého tržiště.

Na trhu je k mání spousty různých dobrot. Nejen polské kuchyně, ale i litevské, ukrajinské, portugalské, italské či turecké... Ceny někdy poněkud přemrštěné, ale nutno uznat, že vše, co jsme ochutnali, bylo skvělé.

Co nás ale překvapilo asi nejvíc – je to pravděpodobně jediný adventní trh ve městě. U msta téhle velikosti bych očekával krom hlavního trhu ještě nějaké další trhy někde v uličkách, dvorech, na předměstí... Tady jsme neobjevili vůbec nic. Měl jsme tip, že v ulici Swietego Antoniego by měl být „festival svařeného vína″ - trh specializovaný na horké nápoje – ale nebylo tu víc než tři stánky se svařákem vysunuté do chodníku z přilehlých restaurací...

Jinak je ale historické jádro Wroclavi velmi pěkné, a i přes blázinec na trhu působivé. Leckdy stačí zajít o ulici vedle, kde je naprostý klid. A lze tam najít krom mnoha památek třeba i zajímavé kavárny či vinárny.

všude samí trpaslíci :-) (je jich tu prý několik stovek)

Rynek s adventním trhem

tenhle poněkud přerostlý trpaslík nepatří ke stálým obyvatelům Wroclavi, je tu jen na skok při příležitosti adventních trhů

z vánočního stromu (plast, ale kupodivu vůbec nevypadá špatně)

na Rynku

uprostřed Rynku blok domů s uličkami, kde je téměř liduprázdno

vánoční výzdoba ulic

trh v ulici Swidnické

chrám sv. Doroty

Opera

královský palác

něco moderní výstavby

vinárno-kavárno-knihkupectví … velmi příjemné posezení … a řada zajímavých knížek

synagoga

kostel sv. Maří Magdaleny

v ulici Świętego Mikołaja

Masné krámy (Jatki) – umělecké obchůdky

ulice Malarská

bývalá jezuitská kolej, dnes hlavní sídlo wroclavské univerzity

jezuitský kostel (původně v těchto místech stával mladší z Wroclavsých hradů - https://www.zamki.pl/?idzamku=wroclawc)

bývalý františkánský klášter

***

Vzhledem k tomu, že jsme do města dorazili až v podvečer, stihli jsme z mnoha zdejších středověkých kostelů navštívit pouze jeden. Farní chrám sv. Alžběty. Stavbu díky své přes 90 metrů vysoké věži věru nepřehlédnutelnou, stojící v těsném sousedství hlavního Wroclavského náměstí zvaného Rynek.

Současná stavba byla postavena v průběhu 14. století. V roce 1976 ho fakticky zničil ohromný požár, ale povedlo se ho zrekonstruovat tak, že to v podstatě není vidět.

V kostele je krom řady krásných renesančních a barokních epitafů i několik velmi působivých upomínek na moderní polské dějiny.

kdysi byl kostel (respektive hřbitov, který se kolem kostela rozkládal) obklopený věncem malých domků, obývaných ministranty; zbyly z nich jen dva, nazývané Jeníček a Mařenka (Jaś i Małgosia), s původní hřbitovní bránou mezi nimi

exteriér kostela

hlavní loď

presbytář se zbytky výmalby na klenbě

kazatelna

varhany od Michaela Englera mladšího byly zcela zničeny při požáru roku 1976, současný nástroj je jejich přesnou kopií a pochází z let 2018-2022

jižní boční loď

dvě z kaplí na jižní straně kostela

severní boční loď

podkruchtí s upomínku na Katyň a další zvěrstva 20. století

tato neobvyklá socha Ukřižování má připomínat masové deportace obyvatel východního Polska na Sibiř (kaple vysvěcena 2008)

kaple připomínající „Polský podzemní stát″ v době 2. světové války, s kopií obrazu Panny Marie Brány úsvitu z Vilniusu

busta papeže Jana Pavla II.

Panna Maria Loretánská

jedna z moderních vitráží a děkovné desky, snad těm, kdo přispěli k obnově varhan, pokud jsem to vyluštil správně

v kostele je mnoho různých epitafů (popis některých z nich zde: https://www.dokumentyslaska.pl/epitafia/miejscowosci/wroclaw%20elzbieta.html)

***

Severovýchodní část „Starého města″ ve Wroclavi tvoří skupina ostrovů oddělených úzkými kanály a propojených řadou mostů a můstků.

Ten historicky nejvýznamnější - ostrov Tumský - vlastně už ani ostrovem není, kanál oddělující ho od „pevniny″ (která je ve skutečnosti také ostrovem, jen mnohonásobně větším) byl již dávno zasypán. Tumský ostrov je vůbec nejstarší částí města, kdysi tu stával hrad knížat z rodu Piastovců, posléze připadl církvi a měl vlastní jurisdikci. Dodnes je sídlem vratislavského biskupství. Na malém prostoru tu vedle sebe stojí hned pět kostelů.

Další tři kostely (jeden však dnes přestavěný na obytný dům) jsou na sousedním ostrově Písky. I tohle bývalo církevní území, ale pro změnu spadající pod jurisdikci města. Úzkou uličkou a po starobylých železných mostech tu dokonce projíždí tramvaj.

Zbývající ostrůvky mají dnes spíše parkový charakter, sem tam s nějakou restaurací. Historické mlýny byly zlikvidovány v 70. letech 20. století.

Oblast velmi malebná, klidná, takhle večer téměř liduprázdná.

tramvaj na Pískovém mostě

Písky – kostel sv. Cyrila a Metoděje a bývalý klášter augustiniánů (?)

Písky – bývalý klášter augustiniánů (?)

Písky – bývalý kostel sv. Anny, dnes obytný dům

kostel Panny Marie na Pískách

další z místních trpaslíků

vánočně ozdobený Tumský most spojující ostrov Písky a Tumský ostrov

kostel sv. Petra a Pavla; u zdi seděl človíček a na zvonkohru hrál melodii z Harryho Pottera – hodně působivé

katedrála sv. Jana Křtitele

socha Panny Marie před katedrálou

románský kostel sv. Jiljí – nejstarší dochovaná stavba ve městě

středověká, renesančně upravená budova wroclavské kapituly se „šikmou věží″

na Tumském ostrově dosud funguje plynové osvětlení; každý den při setmění zde prochází lampář a lampy rozsvěcí, to jsme ale bohužel nestihli

kostel sv. Kříže a sv. Bartoloměje

sousoší sv. Jana Nepomuckého před kostelem sv. Kříže a sv. Bartoloměje

kostel sv. Martina – bývalá hradní kaple (více o knížecím hradu na Tumském ostrově zde: https://www.zamki.pl/?idzamku=wroclaw)

pohled z Tumského ostrova (bludiště) ke kostelu Panny Marie na Pískách

pomník papeže Jana XXIII, v pozadí kostel sv. Martina

Mlýnský most a vodní mlýn Marie

severní část Mlýnského mostu

pohled na řeku z ostrova Wyspa Bielarska

Žabí lávka

***

Jednou z polských položek na seznamu světového dědictví je i Wroclavská „Hala století″. Nepřehlédnutelná železobetonová stavba byla postavena v letech 1911-13 jako centrální objekt areálu, v němž se konala roku 1913 výstava ke stému výročí „vítězství Pruska nad Napoleonem″ (pomiňme, že ještě o rok dříve bylo Prusko Napoleonovým spojencem ;-)). Stavba představovala tak zásadní mezník ve vývoji železobetonové architektury. Její centrální kopulovitá část byla s rozpětím 65 metrů a výškou 23 metrů s přehledem největší železobetonovou kopuli té doby. „Je průkopnickým dílem moderního inženýrství a architektury, které ukazuje důležitou výměnu vlivů na počátku 20. století a stalo se klíčovým odkazem v pozdějším vývoji železobetonových konstrukcí″, píše se v odůvodnění nominace na seznam světového dědictví UNESCO.

Hala dodnes slouží jako prostor pro nejrůznější kulturní, sportovní či veletržní akce. V jednom z bočních křídel je pěkně udělané interaktivní návštěvnické centrum (postup výstavby, vývoj areálu, širší souvislosti) a za příplatek lze nahlédnout i do vlastní centrální kopule (https://halastulecia.pl).

Spolu s halou se na seznam UNESCO dostalo i její okolí s dalšími pozůstatky výstavního areálu – Pavilonem čtyř kopulí (dnes muzeum moderního umění), pergolou, Japonskou zahradou (v zimě bohužel uzavřenou) či o něco mladší ocelovou Jehlou.

(plán okolí Haly století ke stažení)

Hala století

vstup do Haly století

interiér kopule Haly století

multimediální expozice v Hale století

zastropení jedné z apsid

navazující pergola kolem (v zimě samozřejmě nefunkční) multimediální fontány

Wroclavské kongresové centrum v areálu

Pavilón čtyř kopulí – dnes muzeum moderního umění

moderní umění vyhřezlo i do okolí pavilónu (na druhém snímku „rytíři krále Artuše“)

ocelová Jehla (Iglica) zde byla vztyčena až roku 1948

ani tady nechybí trpaslík :-)

***

Wroclavská ZOO (https://zoo.wroclaw.pl) je nejstarší na území dnešního Polska. Založena byla roku 1865. I když ve své historii měla dvě nedlouhé pauzy (20. a 40. léta 20. století), v západní – nejstarší – části je dosud dochována řada zajímavých objektů z konce 19. století.

Největší atrakcí zoologické zahrady je ovšem moderní Afrikárium. Jméno trochu klame – pokud si pod Afrikou představíte pouště, stepi či deštné pralesy, toho je tu minimum. Důležitější je ta koncovka „rium″. Jde totiž převážně jde o ohromná akvária s kapustňáky, rejnoky, žraloky...

Dnes má ZOO 33 hektarů, zdaleka jsme ji nestihli za odpoledne projít celou. Z toho, co jsme viděli, stojí za pozornost rozhodně ještě terárium, mimo jiné s rozsáhlou kolekcí různých ještěrů. Některé části však naopak působí značně zastarale.

(plán ZOO ke stažení, plán Afrikária ke stažení)