POLSKO

Poznámky z cest

Dolní Slezsko: Ząbkowice Śląskie

červenec 2025

Ząbkowice Śląskie neboli Frankenstein je z městeček, které sice člověka vyloženě neuchvátí, ale přesto se tu rozhodně nenudí. Největší atrakcí je asi Křivá věž, středověká hláska skutečně velmi slušně nakloněná. Krom toho zříceniny raně renesančního zámku, pěkný středověký kostel sv. Anny, honosná novogotická radnice (až překvapivě pěkná na novogotiku ;-) ). A taky zbytky opevnění, několik dalších kostelů, muzeum… to už jsme ani nestihli; měli jsme tu jen necelé čtyři hodiny času.

Muzeum slouží též jako infocentrum a má pěknou sbírku turistických razítek. Pod Křivou věží skvělá, byť poněkud dražší kavárnocukrárna (Café pod Krzywą). V ulici Ziębicka východně od náměstí naopak velmi levná jídelna, ukrývající se pod jménem Bar Miejski (ne, skutečně nejde o bar) s dobrými typicky polskými jídly (žurek, flaki, pirohy…).

Mimochodem: město se ke svému původnímu jménu hlásí odkazy na literárního Frankensteina. Hypotéza, prezentovaná i ve zdejším muzeu, že inspirací mohl být hororový příběh zdejších hrobníků, obviněných z úmyslného šíření moru a známý po celé Evropě, se však nezdá býti příliš pravděpodobná. Pokud bylo jméno skutečně inspirováno nějakým místem, pak spíše stejnojmenným hradem v Porýní, kde žil lékař obviněný z vykopávání hrobů a provádění blíže neurčených experimentů; příběh má blíže k ději románu a Mary Shelleyová Porýní na rozdíl od Slezska osobně znala.

novogotická radnice ze 60. let 19. století na náměstí dnes slouží jako městská knihovna…

…zatímco městské orgány sídlí v této budově na předměstí

fontána na náměstí před radnicí

jihozápadní roh náměstí s průhledem ke Křivé věži

ikonou města je Křivá věž, původně snad součást fortifikace ze 14. století, posléze zvonice … nakloněna od konce 16. století, snad v důsledku lokálního zemětřesení roku 1590; náklon se stále nepatrně zvětšuje … horní část s atikou dostavěna po požáru ve 2. polovině 19. stol.

Kauffungův dům, nejstarší obytné stavení ve městě z počátku 16. století, dnes muzeum a infocentrum

zříceniny novogotického evangelického kostela

erb na jednom „obyčejném domě″ cestou k zámku

kostel Povýšení sv. Kříže při bývalém klášteře dominikánů

městské opevnění … zachovalo se z něj mnohem víc, včetně několika bašt, ale to už jsme nestihli

památník polským vojákům, „válčícím za svobodu Polska na bojištích 2. světové války″

kostel sv. Josefa a kříž před ním

hřbitovní kostel sv. Mikuláše

něco ze zástavby mimo historické centrum; na první fotografii poštovní úřad

vojenský hřbitov z 2. světové války

pěkně opravené vily v ulici Aleja Niepodległości cestou k nádraží

nádraží bylo kdysi také zjevně velmi honosné, ale dnes působí značně zpustlým dojmem

* * *

Kostel sv. Anny sice zvenku vypadá jako čistá novogotika (není divu, koncem 19. stol. dostal zcela nový plášť se strojně vyráběných cihel, nové okenní kružby atd., čímž byl veškerý středověk setřen), ale interiér zůstal přestavby ušetřen a rozhodně stojí za návštěvu. Kostel pochází ze 14. stol., uchvátí především nádherné pozdně gotické klenby z 16. stol. O stáří kostela svědčí i nepatrné fragmenty nástěnných maleb.

Z českého hlediska je zajímavá tumba Karla I. Minsterberského z Poděbrad († 1536) a jeho manželky Anny Zaháňské († 1541). Karel byl vnukem českého krále Jiřího z Poděbrad a krom toho, že byl (mimo jiné) zemským hejtmanem Slezska, byl i velmi významnou osobnosti české politiky doby Jagellonské. Bohužel tumba prochází toho času rekonstrukcí, a tak není úplná; chybí mimo jiné i vlastní Karlův náhrobek, v kamenné podobě tu momentálně leží pouze Anna.

kostel sv. Anny – exteriér v novogotické úpravě

tohle okénko vypadá celkem starobyle, byť má také „novogotickou fasádu″ – nějaká krypta?

interiér kostela

klenba hlavní lodi

zbytky nástěnných maleb v lodi

boční loď kosteůa

křížová cesta

klenba nezvykle dlouhého kněžiště

hlavní oltář z 18. stol.

jeden z bočních oltářů

pohled ke kůru

nádherná klenba nad kůrem

tumba Karla I. Minsterberského z Poděbrad (+ 1536) a jeho manželky Anny Zaháňské (+ 1541) … bohužel toho času značně neúplná

náhrobek Anny Zaháňské

klenba a renesanční náhrobek v severní předsíni kostela

na vnější straně kostela je slušná sbírka historických náhrobníků)

u kostela v areálu bývalého hřbitova stojí i socha sv. Jana Nepomuckého

* * *

Frenkenseinský zámek, postavený na ruinách staršího hradu v letech 1522-32 pro již zmiňovaného Karla I. Minsterberského z Poděbrad architektem Benediktem Rejtem; je považován za první zámek v Polsku. Karel totiž ustanovil Frankenstein sídlem Ziebického vévodství. Severní křídlo však údajně nebylo nikdy dokončeno. Roku 1728 zámek opuštěn, od požáru na konci 19. stol. zřícenina. Asi ale ne úplně, protože v meziválečném období se zde zmiňuje muzeum, turistická ubytovna a městské divadlo. K naprosté devastaci došlo až v době po 2. světové válce. Částečné konzervační práce po roce 2010. Do interiéru jsme se nedostali, neb jsem se poněkud ztratil v otvírací době (ve skutečnosti jsou pouze 4 prohlídky denně).

Velmi pěkné, podrobné povídání o zámku zde: www.zamkipolskie.com/zabk/zabk.html