Poznámky z cest
Z toulání po Švédských ostrovech: Färö
červenec 2023
Zhruba 114 km2 velký ostrůvek, od Gotlandu oddělený úzkým průlivem, přes který neustále
pendlují (nezpoplatněné) přívozy. Žije tu asi 500 stálých obyvatel. Převážně na
samotách roztroušených po zdejších lesích a vřesovištích. Krajina zvláštní,
krásná, na první pohled podobná Ólandu či Gotlandu, ale při pozorném pohledu v řadě detailů odlišná.
Prošli jsme ho asi tak třetinu (severozápadní část);
na jihu jsou údajně rozsáhlé písčiny, které my nepotkali. Na pobřeží řada
kamenných sloupů (rauků) a skalních měst, neskutečně
zvláštní biotopy „rozkvetlých kamenných pouští″. Za normálních okolností
asi hodně močálovité, ale toho času značně vyschlé. Ne úplně dobře průchodné,
mnoho asfaltu a mnoho plotů...
Ostrov známý jako působiště režiséra Irgmara Bergmana. A prý i z řady švédských detektivek. Ostrov,
který byl až do roku 1998 coby oblast zvláštního vojenského významu pro cizince
uzavřen. Ostrov, kde leží možná vůbec nejznámější skalní útvar z celých
švédských ostrovů... Ostrov, kde jsme nepotkali jedinou turistickou značku
(přestože podle oficiálních švédských turistických serverů by zde měla
existovat okružní trasa kolem celého ostrova).
Prostě Färö!
přívoz
mezi Gotlandem a Färö ...
pendluje neustále, zdarma, párkrát za den převáží i linkové autobusy
tohle není
skanzen to je živá farma
poměrně běžně
tu jsou ještě tyhle ty velmi archaické ploty
mařice
pilovitá předpokládám, u nás kriticky ohrožený druh
tady jí jsou plantáže v podstatě na všech (obvykle) zamokřených místech
i tady
jsou větrné mlýny, na rozdíl od Ölandu však (alespoň
co jsme viděli) výhradně zděné
zvláštní
typ zídky
ostružiník
skalní
jedna ze
samot uprostřed divočiny (Bondans)
housenky přástevníka
starčkového
takhle nějak
si představuji konec světa… :-)
rybářská
osada Helgumannen, až skanzenově
zrekonstruovaná
kruštík
přírodní
rezervace Digerhuvud s typickými kamennými sloupy – rauky
bělořit
šedý
různé zvláštní
kameny, něco snad i zkameněliny
kamenná
poušť s pestrobarevnými trsy mateřídoušky, svízele, tolity...
pcháč bezlodyžný se zeleným žluťáskem
rozrazil
(klasnatý?)
sleziník
(routička?)
na hraně,
kde je vlhčeji, plantáže pětiprstek...
... či tučnice
přístav Lauterhorn – nejstarší a kdysi zřejmě jediný přístav na
ostrově … povedlo se nám tu dobrat vodu, ale jen díky tomu, že hydrant, který
bývá obvykle zřejmě pod zámkem, byl zrovna odemčený a jeden z obyvatel zde
parkujících karavanů nás k němu nasměroval … jinak ale velmi příjemné
místo, v jedné z chaloupek dokonce knihovna
hejno
rybáků s další z rybářských osad v pozadí
v pangejtu u silnice tu poletuje spousty zajímavých motýlů – jasoň
červenooý a otakárek
fenyklový
osada Lauter (s nečekanou cukrárnou – mimo záběr)
tenhle větrný
mlýn byl dokonce otevřený
interiér větrného
mlýna – ne zrovna v nejlepším stavu
přírodní
rezervace Gamla hamn se skalní
bránou Kaffepannan, asi nejznámějším skalním útvarem
nejen na Färö (takovou místní „Pravčickou
bránou″, ovšem s mnohem menším množstvím turistů, mnohem menším množstvím
zákazů a bez zbytečných technických úprav)
pobřeží u Gamla hamnu
kruštík
bahenní
přírodní
rezervace Marpes
zříceniny
větrného mlýna – osada Marpes
na
pastvinách... (kousek odtud jsme tábořili)
tak co,
pustíš nás přes svoji pastvinu?
při čekání
na autobus :-)