CHOMUTOV (Komotau)
k.ú. Chomutov I (Mostecká pánev
/ Chomutovsko)
Město při říčce Chomutovce na úpatí Krušných hor (340 m n. m.).
Poměrně zachovalé historické jádro na levém břehu říčky (s výjimkou jeho
jihozápadního nároží, kde ve druhé po. 20. stol. autobusové nádraží, dnes zde
stojí obchodní dům) obklopeno sídlištní zástavbou, mezi níž roztroušené enklávy
starších domů. Centrem Náměstí 1. máje s farním kostelem, městskou věží, zámkem
(bývalou komendou německých rytířů) a jezuitským areálem. Sídlištní výstavba na
úpatí Krušných hor propojuje Chomutov se sousedním Jirkovem.
Chomutov prvně připomínán
roku 1252, kdy ho daroval Fridrich, zřejmě z rodu Vítkovců, řádu německých
rytířů. Vznikl v místě, kde se křížila stará obchodní cesta z Prahy do Lipska s
podkrušnohorskou trasou z Chebu do Ústí nad Labem. 1335 uváděn jako město, městský
charakter však měl zřejmě od počátku - tedy minimálně od poloviny 13. stol.
Vrcholu dosáhlo chomutovské panství německých rytířů v 60. - 70. letech 14.
stol. 1411 město rytířům králem Václavem IV. odňato a dáváno různým šlechticům
do zástavy. 1421 město husity vypáleno a vyvražděno. 1483 - 1560 v držení pánů
z Veitmile. 1605 se měšťané vykoupili z královského držení a Chomutov byl
povýšen na královské město (de facto měl však postavení královského města již
od konce 14. stol.). Výrazný rozvoj od 2. pol. 19. stol. v souvislosti s těžbou
uhlí v okolí a rozvojem železářství, kolem roku 1870 se stává významným
železničním uzlem. Na jaře 1945 tři nálety na město, při nichž poškozeno
nádraží, huť a rozsáhlá plocha zástavby. V 60. - 80. letech rozsáhlé demolice
historické zástavby předměstí, nahrazených sídlištní výstavbou. Přesto
historické centrum od roku 1992 městskou památkovou zónou.
znak města udělen privilegiem
krále Ladislava v roce 1457, v zásadních rysech však vychází ze staršího znaku,
uděleného městu roku 1396 komturem řádu německých rytířů Janem z Dubé (ten měl
štít se lvem umístěn nad hradbami a na hradbách navíc dva štíty se znakem řádu
německých rytířů)
historické centrum města
v 1. pol. 19. stol. (archivnimapy.cuzk.cz) a v nedávné minulosti
(www.mapy.cz) – dnes je jihozápadní roh (na leteckém snímku parkoviště)
zastavěn obchodním domem
město počátkem 15. stol.
(www.castels.cz) – hradební věž v popředí je dnes Astronomickou věží
jezuitského gymnázia
škola č.p. 104 na Husově náměstí
(nemovitá kulturní památka) - pozdně klasicistní z let 1852-54
socha sv. Jana Nepomuckého
v Chelčického ulici
č.p. 238 - dnes součást střední
školy zdravotnické
Přemyslova ulice v severní
části města - vila č.p. 1130 a mohutný strom u domu č.p. 3756 (leden 2010)
plastika na křižovatce ulic
Palackého a Zborovská v západní části města (leden 2010)
nemocnice v jižní části
města (ul. Edisonova)
plánek Gerstnerovy naučné stezky
(v terénu nijak neznačena) s návazností na naučnou stezku Bezručovo údolí
Náměstí 1. Máje
Centrální prostor starého
města s kašnou a svatotrojičním sloupem, na severní straně lemovaný pásem
historických domů s podloubím. Na náměstí soustředěny i všechny tři
dominanty historického města – zámek s kostelem sv. Kateřiny, městská věž
i jezuitský kostel sv. Ignáce.
náměstí od západu –
v popředí dům č.p. 4
jižní strana náměstí
s kostelem sv. Ignáce (leden 2010)
Sloup Nejsvětější Trojice
(nemovitá kulturní památka) - postaven roku 1697 sochařem Ambrožem Laurentisem z
prostředků nadace mistra cechu pekařského Wolfa, sedm soch kolem sloupu z let
1719-25, balustráda se sochami sv. Jana Nepomuckého, sv. Jana křtitele, sv.
Rozálie a sv. Kateřiny z roku 1725. Původně stával východněji, na současné
místo přemístěn roku 1962.
severozápadní část náměstí -
nárožní č.p. 4 (stará solnice či stará fara) renesanční, přestavěný v pol. 18.
stol., sousední č.p. 5 barokní, s průčelím z 2. pol. 19. stol. (nemovitá
kulturní památky)
pozdně gotický Collin-Lutherův
dům č.p. 9 z doby po 1526, s podloubím o třech arkádách se sklípkovou klenbou
(nemovitá kulturní památka)
pamětní deska v podloubí
domu č.p. 9
podloubí pozdně gotického č.p.
11 (nemovitá kulturní památka)
kašna se sochou sv. Floriána
zámek - radnice
č.p. 1 (nemovitá kulturní památka)
Komplex gotických a
renesančních patrových budov na náměstí, ukrývající i původní komendu řádu
německých rytířů (dnes západní část areálu). Součástí areálu kostel sv.
Kateřiny Alexandrijské, jehož loď - pohlcená dnes více méně přilehlými objekty
- je nejstarší dochovanou památkou města. K jižní straně kostela přiléhá tzv.
Mnišský dvorek.Na severní straně vystupuje z jinak sevřeného areálu zámku
branský trakt - původní vjezd do dnes již zaniklého nádvoří zámku.
Na místě, kde již před
rokem 1252 zřejmě existoval dvorec Fridricha z Chomutova s kostelem založili po
pol. 13. stol. němečtí rytíři svůj hrad (komendu), který se stal posléze sídlem
zemského komtura. Komenda sestávala z několika budov (její součástí se stal i
starší kostel sv. Kateřiny), opevněných hradbou a příkopem, a to i proti městu.
Hlavní konventní budova, tzv. Velký dům, postavena ve 3. čtvrtině 13. stol. V
80. letech 13. stol. byl dokončen nový výstavný presbytář kostela. V letech
1496-1523 hrad přestavěn pozdně goticky Benešem z Veitmile na zámek. Další
úpravy, již renesanční, provedeny tímtéž stavebníkem kolem roku 1530. 1598
zámek vyhořel, další velký požár budovu postihl 1606. Poté obnovena jako nová
radnice (stará při požáru shořela). Nejpozději v této době zaniklo opevnění
proti městu. 1782 kostel zrušen a využit jako sklad obilí, později městskému
hasičskému sboru. V roce 1945 těžce poškozena náletem a posléze zbořena západní
část, v níž bylo pravděpodobně ještě dochováno vnější opevnění hradu. Kostel
rekonstruován až v letech 1993-2000. Dnes část objektu včetně bývalého kostela
využívá oblastní muzeum (http://www.muzeum-cv.net).
areál zámku v 1. pol. 19. stol.
(erchivnimapy.cuzk.cz) a dnes (www.mapy.cz) – dobře ve patrná západní část,
zbořená po 2. sv. válce
postupný vývoj areálu komendy –
na prvním obrázku pravděpodobný stav před rokem 1252, na druhém v době
německých rytířů, na třetím po renesanční přestavbě, před požárem 1598
(www.castels.cz)
plán nejstarší části zámku –
černě zdivo před polovinou 13. stol., kostkovaně zdivo z 2. pol. 13.
stol., hustě šrafovaně pozdně gotické, řídce šrafovaně renesanční (ad
Ilustrovaná encyklopedie českých hradů)
pohled na kostel sv. Kateřiny a
renesanční zámeckou budovu - jejíž dnešní nároží snad v době Beneše z Veitmile
bylo hranolovou věží - od severovýchodu (leden 2010)
kámen s veitmilovským erbem a
letopočtem 1520 v nároží zámku
klíčové střílny z doby přestavby
Beneše z Veitmile ve východní zdi zámku
kostel sv. Kateřina od jihu
s viditelnou nejstarší částí
branský (severní) trakt
původní renesanční portál brány,
zaniklý při přestavbě roku 1846 (někdy uváděno, že křídlo bylo tehdy zcela zbořeno
a roku 1899 znovu postaveno, což jiné prameny popírají) - některé jeho části
dochovány v expozici muzea (ad Hrad, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a
ve Slezsku)
pohled na zámek od západu –
v popředí park v místech bývalého nádvoří
západní průčelí bývalé komendy,
vpravo zbytek jižního traktu (dnes informační centrum)
obdélná okénka v přízemí původní
komendy
hrotité kružbové okno
v severním průčelí bývalé komendy
farní kostel
Nanebevzetí Panny Marie (nemovitá kulturní památka)
Trojlodní gotická stavba,
původně zřejmě z pol. 14. stol., do dnešní podoby přestavěna v 16. stol. Na
jižní straně ke kostelu přiléhá městská věž. Do roku 1531 byl kolem kostela
hřbitov. 1899 kostel pro statické poruchy uzavřen a snesen krov. Rozsáhlá
novorenesanční renovace 1909-15 (arch.
Gerstl), při níž vznikl nový západní štít, přistavěny opěráky a obnaženo režné
zdivo. Hodnotné vybavení interiéru.
plán kostela a přilehlé městské
věže (ad Umělecké památky Čech)
západní průčelí
s novorenesančním štítem
portál a okénko v západním
průčelí
pohled od severovýchodu – vpravo
zajímavá patrová předsíň, v pozadí městská věž (leden 2010)
sakristie s neobvyklým
schodišťovým přístavkem (leden 2010, březen 2011)
pohled od jihu – v popředí
městská věž, vlevo od ní Křestní kaple a kaple sv. Antonína
hvězdová klenba lodi z roku 1539
podklenutí západní tribuny
jižní tribuna s arkýřovým
výstupkem z roku 1583 - figurální malby, dat. 1641, odkryty roku 1875
hlavní barokní oltář, postavený
roku 1723 J. K. Vetterem na místě křídlové archy - v nice uprostřed pozdně
gotická socha Madony z doby kol. roku 1500, po stranách sochy sv. Petra a sv.
Pavla
křtitelnice ?
křížová cesta
děkanství č.p. 2
(nemovitá kulturní památka)
Zajímavá lomená budova
v západním sousedství kostela Panny Marie pochází z 15. stol. Původně
byla zapojena do obvodové zdi hřbitova, který kostel obklopoval až do poč. 19.
stol. Dnešní podoba je výsledkem přestaveb v letech 1537, 1763 a v pol. 19.
stol. Malý dvorek je přístupný od západu zděnou branou.
pohled od západu, v pozadí
kostel s městskou věží (leden 2010, březen 2011)
pohled od severovýchodu (vlevo
kostel)
městská věž
Hranolová čtyřpatrová
věž, přiléhající k jižní straně farního kostela - dominanta starého města. Podvěží,
sklenuté sklípkovou klenbou, tvoří předsíň kostela. Věž pochází z roku 1525, po
požáru 1598 zvýšena o patro s ochozem, v letech 1873-1874 upravena
pseudogoticky. V letní sezóně přístupná jako vyhlídková věž.
městská věž
podvěží (jižní předsíň kostela)
se sklípkovou klenbou
kamenný erb druhotně zazděný v
podvěží
erby držitelů Chomutova nad
portálem podvěží (údajně datované 1542 - letopočet jsem nenašel)
ozdobné prvky na portálu podvěží
barokní socha sv. Floriána před
věží z 1. pol. 18. stol.; do roku 1859
byla umístěna na vodní nádrži před kostelem sv. Ignáce
jezuitská kolej
Areál bývalé jezuitské
koleje s kostelem sv. Ignáce a bývalého gymnázia. Průčelí barokního kostela sv.
Ignáce je jednou z dominant náměstí. Kolej je trojkřídlým pozdně renesančním
objektem přiléhajícím z východní strany ke kostelu. Severní křídlo koleje (při
pohledu z náměstí vlevo od kostela), dnes zvané Špejchar, sloužilo před
postavením současného kostela jako prozatímní kaple, poté v něm byl zřízen divadelní
sál. Východní křídlo koleje vybíhá na jižní straně až k Chomutovce, kde je
zakončeno hranolovou věží, stojící přímo nad říčkou. Atrium koleje i prostor
mezi jí a Chomutovkou parkově upraveny, s řadou soch. Západně od koleje stojí
samostatná podélná budova bývalého gymnázia, ukončená na výhodní straně
hranolovou Hvězdářskou věží (původně tzv. chudobince pro nemajetné studenty, v
dnešní podobě klasicistní v letech 1845-47, kdy byl zřízen i dnešní vyhlídkový
ochoz Hvězdářské věže a zbořena věž západní).
Jezuity přivedl do
Chomutova roku 1589 Jiří Popel z Lobkovic. Výstavba koleje začala roku
následujícího, kvůli stavbě bylo vykoupeno 14 měšťanských domů. 1591 a znovu
1618 byl areál luteránsky smýšlejícími měšťany vypleněn; vůdci prvního povstání
byli popravení, v roce 1918 však byli jezuité na 4 roky vyhnáni. Stavba
pokračovala až do roku 1670. Gymnázium založeno 1591 jako akademie (studenti
mohli získat doktorský nebo magisterský titul). Kostel sv. Ignáce postaven v
letech 1663-71 podle návrhu C. Luraga. Po zrušení jezuitského řádu převzali
roku 1779 gymnázium dominikáni, 1786 přeměněno na městské gymnázium, které bylo
v provozu do roku 1932. Kolej zrušena roku 1773 a o tři roky později přeměněna
na kasárna. Kostel sv. Ignáce poté sloužil (až do roku 1945) jako posádkový
kostel. Vojáci zde sídlili do roku 1968. Dnes v areálu koleje kulturní
instituce (kulturní středisko, knihovna - www.skks.cz),
ve Špejcharu galerie (www.skz-chomutov.cz)
a v bývalém gymnáziu expozice Oblastního muzea (www.muzeum-cv.net).
jezuitský areál v 1. pol.
19. stol. (archivnimapy.cuzk.cz) a dnes (www.mapy.cz)
pohled z náměstí – tzv.
Špýchar a průčelí kostela sv. Ignáce
jižní zahrada kláštera
sochy v klášterní zahradě
věž na konci východního křídla
nad Chomutovkou (její účel mi zůstává neznámý – o součást opevnění nešlo; snad
vodárna ??)
tatáž věž na historické rytině
(ad infotabule NS)
budova jezuitského gymnázia
postavená na místě parkánu mezi městskými hradbami - Astronomická věž je
původní hradební věží z konce 14. stol.
nábřeží
Tok Chomutovky v sousedství
historického jádra je lemován zábradlím, na němž osazeny kopie soch, střídané dekorativními
koulemi a „piniovými šiškami (autor ak. sochař Jaroslav Jelínek).
Regulace Chomutovky
s opěrnou zdí a přilehlou promenádou pochází z pol. 19. stol.
Plastiky jsou na rekonstruované zábradlí promenády postupně instalovány od roku
2004.
nábřeží
sochy na
nábřeží (sv. Vít, sv. ?? a sv. Jan
Nepomucký)
sochy na mostech přes Chomutovku (na první
fotografii sv. Kateřina, kopie sochy ze Svatotrojičního sloupu
v Litomyšli)
měšťanský pivovar
Pivovar stával na
křižovatce ulic Mostecká a Vinohradská severně od historického jádra. Vznikl
koncem 19. stol. (kdy nahradil svého předchůdce u staré radnice), zrušen 1952.
Začátkem roku 2011 architektonicky zajímavý areál zbořen.
pivovar počátkem 20. stol.
(www.zanikleobce.cz)
bývalý pivovar (leden 2010)
synagoga
Honosná stavba
v novorománském slohu stávala na dnešních ulic Mostecká a Karla
Buriana nedaleko historického jádra. Postavena byla roku 1876, vypálena byla
v průběhu tzv. křišťálové noci v listopadu 1938 a v dubnu 1939
stržena. Dnes ji na místě nic nepřipomíná.
synagoga (www.zanikleobce.cz)
Duchcovsko-podmokelská
dráha (Dux-Bodenbacher Eisenbahn-Gesellschaft)
Železniční trať, která
spojovala Chomutov s Děčínem (Podmokly), byla zřízena roku 1872 jako
konkurenční ke starší dráze ústecko-teplické. Vzhledem k tomu, že obě
dráhy vedly na území Chomutova souběžně, byla duchcovsko-podmokelská trať na
území Chomutova v 80. letech 20. stol. z větší části zrušena. Zachována je
jen nejzápadnější část trati, nově napojená na levém břehu Chomutovky na trať
ústecko-teplickou. Koncové nádraží duchcovsko-podmokelské dráhy se rozkládá
v jižním sousedství hlavního chomutovského nádraží (původního nádraží
ústecko-teplické dráhy) a je dnes využíváno pouze pro nákladní dopravu.
Východně od Chomutovky vedla podél jihozápadní části ulice Škroupovy, podél
ulice Vilové a dále přes dodnes dochovaný most, po němž křížila dráhu
ústecko-teplickou, do areálu dnešního Zooparku. V trase trati dnes vede
cyklostezka. Zbořena byla i nádražní budova „Chomutov-zastávka″, která
stávala v místech dnešního Štefánikova náměstí.
Chomutov zastávka v roce
1972 (ad infotabule NS)
prostor, kde bývala chomutovská
zastávka, s 3. zastavením Gerstnerovy naučné stezky
těleso bývalé trati západně od
bývalého nádraží
hřbitov
Založen 1859. S četnými
pozdně klasicistními a psedohistorickými hrobními kaplemi.
centrální kříž
památník bývalým německým
spoluobčanům
stará část hřbitova se zničenými
německými hroby a (vesměs chátrajícími) pohřebními kaplemi
zřícená pohřební kaple rodiny
Mittelbachovy
pohřební kaple rodiny Markovy
pohřební kaple rodiny Richterovy
pietně zakonzervované zříceniny
pohřební kaple
další pohřební kaple...
hrob zakladatele technické
univerzity v Praze a autora myšlenky první železnice na evropském
kontinentu, významného matematika a fyzika Františka Josefa Gerstnera při zdi
vpravo od vstupu na hřbitov (nemovitá kulturní památka) - do rodného Chomutova
přenesen z Mladějova roku 1932
hrob historika PhDr. Antonína Gnirse
v centrální části „starého″ hřbitova – nemovitá kulturní památka
hrob Antona Allassy
z Löwenbachu
další staré hroby
nová část hřbitova
hrob poručíka E.I.Kirpičenkova
(+ 11.5.1945) a kapitána E.I.Micheeva (+ 18.11.1945)
pomník vojákům Rudé armády,
padlým při osvobozování Chomutovska na konci 2. světové války
rozptylová loučka
obřadní síň ve východním
sousedství hřbitova
židovský hřbitov
Zdí ohrazený parkově
upravený prostor, dnes bez jakýchkoli hrobů, pouze se dvěma památníky, v jižní
části města nedaleko obecního hřbitova (za psím útulkem). Založen 1892, od 2.
sv. války opuštěn. V letech 1986 – 1987 byly zbytky zchátralého hřbitova
zlikvidovány a jeho plocha upraven na park, přičemž byla zbořena i pozoruhodná
historizující obřadní síň z roku 1910. V ose bývalého hřbitova byla
instalována pamětní deska, připomínající ovšem ne bývalý hřbitov, ale úpravu
pozemku! Před tímto „památníkem“ byla z dlažebních kostek vyskládaná Davidova
hvězda (informace se rozchází, zda již tehdy, a nebo až mnohem později). Po
letech chátrání byl park obnoven a znovuotevřen roku 2008, kdy byla původní
pamětní deska posunuta blíže ke vchodu a v ose bývalého hřbitova místo ní
instalována plastika Pavla Koziola. V době mojí návštěvy (neděle odpoledne;
březen 2011) ovšem opět uzamčen a nezdá se, že by byl veřejnosti přístupný,
přístup k němu není ani nijak označen.
dnešní vstup na bývalý hřbitov
obřadní síň v roce 1986 –
stávala vpravo od vchodu na hřbitov (www.zanikleobce.cz)
plocha bývalého židovského
hřbitova
pamětní deska: „Úpravy býv.
židovského hřbitova byly provedeny v neinvestiční akci Z městským národním
výborem v Chomutově nákladem 500 tis. Kčs v letech 1986 – 1987″
plastika Pavla Koziola
v ose bývalého hřbitova (www.tsmch.cz)
Zajímavosti,
poznámky:
Ø
Ve jménu Chomutova se pravděpodobně odráží původní
celní význam místa - poplatek za spřežení se nazýval „chomútné“.
Ø
V 16. stol. psal Bohuslav Balbín, že
chomutovské pivo je jedním z nejlepších v Čechách.
Ø
Mühlbach, kanál Chomutovky, který tvořil i součást
opevnění města, poháněl v minulosti řadu mlýnu – dnes již všechny
pravděpodobně zaniklé (žádný se mi nepodařilo podle starých map a leteckých
snímků identifikovat).
Literatura:
- Karel Kuča: Města a městečka v Čechách, na Moravě a
ve Slezsku - 2. díl (Praha 1997)
- Tomáš Durdík: Ilustrovaná encyklopedie českých
hradů (Praha1999)
- Rudolf Anděl a kol.: Hrady, zámky a tvrze v
Čechách, na Moravě a ve Slezsku III - Severní Čechy (Praha 1984)
- Emanuel Poche a kol.: Umělecké památky Čech 1 - A/J
(Praha 1977)
- Pavel Vlček, Petr Sommer, Dušan Foltýn a kol.:
Encyklopedie českých klášterů (Praha 1997)
Web:
- oficiální stránky města - http://www.chomutov-mesto.cz
- Wikipedie - http://cs.wikipedia.org/wiki/Chomutov
- Oblastní muzeum v Chomutově - http://www.muzeum-cv.net
- hrady.cz, komenda - http://www.hrady.cz/index.php?OID=3188
- hrady.cz, farní kostel - http://www.hrady.cz/index.php?OID=4832
- hrady.cz, jezuitská kolej - http://www.hrady.cz/index.php?OID=4806
- hrady.cz, špitální kostel - http://www.hrady.cz/index.php?OID=8866
- hrady, zámky a tvrze - http://www.castles.cz/zamek-chomutov/
- zaniklé objekty, synagoga - http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=5031
- zaniklé objekty, pivovar - http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=15335
- zaniklé objekty, evangelický kostel - http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=2667
- hornictví.info - http://www.hornictvi.info/techpam/mesta/chomutov/chomutov.htm
- Technické služby města Chomutov, obnova židovského
hřbitova - http://www.tsmch.cz/view.php?cisloclanku=2008052801
- Židovská obec Teplice - http://www.kehila-teplice.cz/fotoalbum/aktuality/otevreni-zidovskeho-hrbitova-v-chomutove/
- Pivní obzor - http://www.pivniobzor.cz/byvale-pivovary-detail/chomutov-mestansky-pivovar/
další
místa v okolí (mapa) / Krušné hory / rejstříky
březen 2011