HELFENBURK

k.ú. Jestřebí u České Lípy (Ralská pahorkatina / Českolipsko)

Též Hrádek. Zřícenina hradu na konci pískovcové ostrožny, vybíhající u náhorní plošiny u Rašovic severozápadním směrem do Hrádeckého dolu (310 m n. m.), oproti dnu údolí převýšená o cca 50 m. Přístupovou šíji přetínají dva příkopy – první poměrně neznatelný, zato druhý velmi hluboký, tesaný ve skále (dnešní podoba je ale výsledkem pozdějších úprav – rozšíření z důvodu vedená cesty a lomové činnosti). V prostoru mezi oběma příkopy nevýrazné stopy vnější fortifikace, pozůstatky zaniklého hostince (původně hájovně) s ve skále vytesanou maštalí, chlívkem a spíží, a další stavby, o níž není nic známo. Vlastní hrad zhruba trojúhelníkového tvaru. Celý prostor je obehnán velmi dobře dochovanou 250 m dlouhou a až 12 m vysokou hradbou se stínkami, do níž jsou na severozápadě a jihovýchodě integrovány skalní bloky; na jihovýchodním skalním bloku stojí kamenná hranolová třípatrová věž. Na jihozápadní straně je obvodová hradba z vnější strany lemována ještě valem s palisádou; do prostoru mezi hradbou a palisádou vedou skrz hradbu malá výpadní branka. Druhá výpadní branka, dnes zazděná, bývala v jižním sousedství hranolové věže. Uvnitř ohrazeného prostoru je skalní hřeben (přesněji řečeno řada za sebou řazených skalních bloků) s pozůstatky hradního jádra. Prostor mezi obvodovou hradbou a hradním jádrem je kolem dokola průjezdný, avšak komunikačně nespojený s vlastním hradem, takže má v čelní hradbě svoji vlastní bránu. Výše položenou horní bránou s brankou pro pěší se vstupovalo po mostě přes vnitřní příkop (součást onoho průchozího koridoru podél hradeb) na nižší severovýchodní terasu hradního jádra. Z ní trčí výrazná skála, na níž bývala hradní kaple. Mezi touto skálou a vlastním skalním hřebenem „Palácové skály” je úzký přisekaný průchod do Dolního hradu. Před ním bývala brána a místnost, nazývaná obvykle strážnice, kterou se vstupovalo do poschodí budov „Dolního hradu” a z nich pak do vlastního hradního paláce. Na Dolním hradu najdeme pozůstatky zejména hospodářských budov (konírnu s cisternou na vodu na východním konci, suterénní místnosti na západním konci) a také 62 m hlubokou do skály tesanou studnu, původně opatřenou šlapacím kolem. Horní hrad na skalním hřebeni s pozůstatky hradních paláců je dnes velmi obtížně přístupný. Nejzajímavějším dochovaným architektonickým prvkem paláce je vstupní portál s vpadlinou padacího mostu. Při západním úpatí Palácové skály malý dřevěný sroubek.

Hrad vystavěn pravděpodobně kolem poloviny 14. stol. některým z příslušníků rodu Ronovců. První, kdo se po Helfenburku psal, byl Jan (Hanuš), některými badateli ztotožňován s Janem z Klinštejna. V té době však šlo pouze o nevelký, pravděpodobně výhradně dřevěný hrádek umístěný na hřebení „Palácové skály” a opevněný skalní rozsedlinou, která (později asi rozšířená) odděluje dodnes jádro hradu od hranolové věže. Z této fáze hradu jsou dochovány pouze sporé reliéfní stopy mostních konstrukcí a základů jedné stavby na východním konci centrálního hřebene. Rolu 1375 kupuje hrad arcibiskup Jan Očko z Vlašimi a přestavuje ho na své letní sídlo. V té době nahrazuje původní dřevěnou zástavbu kamenný palác a vzniká též zástavba „Dolního hradu“. Další rozsáhlou přestavbu – tedy celé vnější opevnění s obvodní hradbou, hranolovou věží a mohutným šíjovým příkopem, realizuje v 90. letech 14. stol. jeho nástupce na arcibiskupském stolci Jan z Jenštejna. V době husitských válek poskytl hrad útočiště ještě arcibiskupu Konrádu z Vechty, který zde roku 1431 i zemřel (údajně je zde i pochován, hrob však niky nebyl nalezen), poté přešel do šlechtických rukou. Za držení Zdeňka Konopišťského ze Šternberka, roku 1467, byl hrad dobyt Jiřím z Poděbrad. Po vymření Ilburků roku 1538 na hradě žilo už jen služebnictvo, avšak hrad byl zřejmě stále více méně udržován. Opuštěn byl až koncem 16. stol., snad v souvislosti s připojením k panství Úštěk (1592) a definitivní zánik znamenalo jeho vydrancování a vypálení císařským vojskem generála Buquoye 18. listopadu 1620. Roku 1621 získali konfiskované úštěcké panství včetně zřícenin hradu Jezuité z koleje sv. Klimenta na Starém městě Pražském a připojili ho k  Liběšickému panství. Roku 1871 získal Liběšický statek včetně zříceniny hradu Josef Schroll, který již následujícího roku nechal na předpolí hradu, v bývalém kamenolomu, postavit roubenou hájovnu, která sloužila i jako pohostinství pro turisty. O několik let později se pustil do romantických úprav hradních zřícenin. Naštěstí zůstalo pouze u přestavby hranolové věže na letní sídlo (nový vstup, úpravy interiéru, zejména v podstatě znovupostavení místnosti ve 3. patře a novostavba koruny věže s cimbuřím) a podklenutí hradního paláce nad hradní studnou. Dokončení úprav v roce 1890 připomíná pamětní deska ve skále pod věží. Jeho potomci již o hrad neprojevovali valný zájem, ale pohostinství na předhradí prosperovalo, takže ve 20. letech 20. stol. byla hájovna přestavěna na regulérní výletní hostinec. Ten fungoval až do druhé světové války. Během ní byl opuštěn a po ní již neobnoven; pouze v létě roku 1946 posloužil jako základna skautského tábora. Zbytky zchátralého hostince byly rozebrány roku 1968 a materiál použit na zpevnění cesty. To však již bylo na hradě po desetiletích pustnutí opět živo. V hlavě okresního konzervátora, trampa Františka Fišera se zrodila myšlenka vybudovat na Helfenburku „trampskou rezervaci“, v podstatě samosprávnou trampskou komunitu. Roku 1966 se mu pro tuto myšlenku podařilo nadchnout desítky trampů, kteří začali ve svém volném čase (někdy i za pomoci litoměřické vojenské posádky) hrad opravovat. O některých víkendech se zde sešlo i přes 200 lidí! Jádro této komunity si říkalo Roweři a aby byly aktivity nějak oficiálně zaštítěny, nechali si v roce 1968 zaregistrovat právní subjekt pod jménem Rower Club. Hlavními aktivitami Františka Fišera a spol. bylo vykácení stromů v prostoru hradu, vyčištění hradní studny, oprava hradní věže a přenesení „sroubku” do hradního areálu. Aktivity Rower Clubu musely být z politických důvodů na přelomu 60. a 70. let ukončeny. V roce 1978 kolem sebe soustřeďuje Jiří Chour novou partu trampů a turistů, později i nadšenců do historie, ze které posléze vzniká občanské sdružení Hrádek, pečující o hradní zříceninu dodnes.

půdorys hradu dle D. Menclové

půdorys hradu včetně předhradí dle knihy Helfenburk – hrad pražských arcibiskupů (neorientováno)

celkový pohled na hrad od západu

přístup k hradu od jihu

při cestě na hrad od východu

  

pozůstatky hájovny a restaurace v bývalém lomu na předpolí hradu s do skály tesanou maštalí, chlívkem a spíží

roubená hájovna a později restaurace na předpolí hradu v roce 1905 a v období první republiky (viz Helfenburk – hrad pražských arcibiskupů)

  

do skály tesaný šíjový příkop a čelo hradu s hranolovou věží

  

hranolová obytná věž

točité schodiště v interiéru věže (Didi 2012)

 

věž v 1. pol. 19. stol. a v roce 1881 (viz Helfenburk – hrad pražských arcibiskupů)

novodobý přístup do hranolové věže po schodech podél hradby a nově proraženým portálem v boku věže

 

„horní“ vstupní brána s brankou pro pěší a torzy dvou kamenných erbů – první patřil pánům z Vlašimi a Jenštějna, druhý Arcibiskopství pražskému

 brána horního hradu s brankou pro pěší

tatáž brána na rytině B. Kutiny z pol. 19. stol a na fotografii z roku 2001 (http://hrady.dejiny.cz) – je vidět, že zde došlo v dolní části brány někdy kolem roku 2010 k poměrně výrazné změně, která uvedla brány do předpokládaného stavu před odstraněním jejích spodních části v důsledku lámání kamene

 

„dolní“ brána – vjezd do koridoru podél obvodové hradby

  

východní nároží obvodové hradby s mohutným opěrákem z vnější a vnitřní strany (poslední fotka Didi 2012)

  

autenticky dochovaná obvodová hradba

  

výpadní branka do prostoru parkánu v západní části obvodové hradby

   

koridor podél obvodové hradby

 

rozšířený prostor koridoru v jižní části hradu s novodobým přístřeškem a přeneseným sroubkem

  

sroubek, původně patro sýpky z Lukova

kamenná lavička nedaleko sroubku

 

druhý (starý) šíjový příkop, dnes oddělující hradní jádro od hranolové věže

 

vstup do „dolního hradu“ (druhá fotka Didi 2012)

prostor bývalé branské věže dolního hradu - přisekaný prostor úplně vlevo je vpadlina padacího mostu, pod dřevěnými prkýnky vlčí jáma pro závaží padacího mostu

 

pozůstatky dvou portálů místnosti vpravo od branské věže, nazývané někdy strážnicí; z ní stoupalo do patra schodiště sloužící jako přístup do hradního paláce

skalní suk, na němž snad v nestarší fázi stávala věž, později hradní kaple; průchod ve skále propojoval prostor nad „vrátnicí“ s poschodím hospodářských budou na druhé straně skály, z nichž byl po lávce přístup do hradního paláce

 

prostor „dolního hradu”

 

zříceniny konírny na „dolním hradě”

 

cisterna vytesaná do skály pod kaplí v prostoru konírny

 

detaily pozůstatků suterénních místností zástavby severozápadní strany dolního hradu; na prvním snímku dobře patrná lůžka pro trámy podlahy přízemí

hradní studna

 

vytesané podzemí Palácové skály

 

hradní palác od jinu

  

severní strana hradního paláce

  

původní vstup do hradního paláce s vpadlinou padacího mostu

  

obloukové podezdění paláce nad hradní studnou vzniklo za Schrolleho úprav; dnes je zazděné (první fotka ad Menclová)

  

interiér hradního paláce

 

pohled na plošinu Horního hradu s palácem z hradní věže (Didi 2012)

 

předpokládaná podoba hradu v 1. a 2. stavební fázi (viz Helfenburk – svědek čtyř osudů)

Zajímavosti, poznámky:

Ø  Podle pověstí se v útrobách hradu ukrývá pohádkový poklad. Pouze jednou v roce, na Květnou neděli, se zjeví modravá záře, která hledačům ukáže, kde kopat. Strážcem pokladu je však samotný Ďábel v podobě černého havrana.

Ø  Helfenburk je nejlépe dochovaným hradem pražských arcibiskupů z doby Václava IV.

Ø  Helfenburk je často označován jako skalní hrad. Typologicky měl však charakter skalního hradu, teda sídla na skále přístupného pouze vertikálními komunikacemi, pouze Horní hrad ve své druhé stavební fázi, jinak jde o typický hrad ostrožný.

Ø  Tvrdí se, že Jan z Jenštejna nechal na Helfenburk dočasně převézt klenoty, relikvie a knihy z pražského chrámu sv. Víta. Někdy se píše, že je zde ukryl před husity, ovšem Jan z Jenštejna se husitství nedožil, tedy – nejde-li o zcela smyšlenou pověst - buď byl důvod jiný, nebo je sem nenechal odvézt Jan z Jenštejna.

Ø  Do hradeb jsou vykopány na několika místech tzv. miny, tedy otvory, které měl sloužit ke zboření hradeb. Zajímavé však je, že jsou vedeny z vnitřní strany hradu. Nejsou tedy pozůstatkem dobývání hradu, ale součástí jeho plánované destrukce (ke které v případě vnější hradby naštěstí nakonec nedošlo). Nelze však jednoznačně rozhodnout, zda již v roce 1620 nebo až po roce 1648 v důsledku plnění podmínek Vestfálského míru.

Ø  Přesto že se i ve středověkých materiálech občas objevuje vedle Helfenburku i pojmenování Hrádek, „současné“ označení Hrádek nemá s tím středověkým nic společného, vzniklo v topografiích 18. stol. jako označení „bezejmenného hradu“. Přestože tehdejší autoři o existenci Helfenburku coby hradu pražských arcibiskupů věděli, nedokázali ho ztotožnit s touto zříceninou (a to již ani Bohuslav Balbín ve 2. pol. 17. stol.; povědomí o historii tohoto hradu se ztratilo někde v době třicetileté války). K přiřazení jména a související historie k tomuto hradu došlo až v polovině 19. stol.

Ø  Pověst mluví o tom, že na hradě žily opice. Velmi dobře se zde množily a časem početná tlupa zužovala celé okolí. Lidé se je prý původně snažili zahánět svěcenou vodou, neb je považovali za čerty, nakonec je však zlikvidovali fyzicky. Hrad byl proto nazván Affenburgem, Opičím hradem. Pověst o opicích i jméno Affenburg zaznamenali koncem 17. stol. Balbín i Beckovský. Pravděpodobnější výklad tohoto jména je však zkomolení z původního „auf der Burg“, tedy Na hradě, či postupným zkomolením původního jména Helfenburk po třicetileté válce nově příchozími obyvateli.

Ø  Kolem roku 1720 údajně na hradě vznikla myslivna, avšak na stabilním katastru (1843) je jediným objektem v areálu hradu kamenná věž. Což lze vysvětlit bud tak, že tou dobou byla myslivna opět již zaniklá, nebo že jako myslivna sloužila právě upravená věž. Tomu by mohl nasvědčovat i fakt, že dle dobových rytin došlo k  základní opravě narušení věže ještě před Schrollovými úpravami. Rozhodně nelze tuto myslivnu ztotožnit s pozdější myslivnou na předhradí, jak některé texty činí.

Ø  Sroubek na hradě je původně sýpkou z Lukova, kde byla součástí č.p. 66. Respektive prvním patrem sýpky, objekt měl ještě zděné přízemí s chlévem. Sroubek je postaven z jedlového dřeva, jehož skácení je dendrochronologicky datováno do roku 1767. Na hrad byl sroubek, určený k demolici,  přenesen roku 1969. Šlo o poslední akci Rower Clubu, který byl následně komunistickou propagandou obviněn z kontrarevoluční činnosti a přípravy ozbrojeného povstání proti „spřáteleným vojskům“. Stavba nebyla zcela dokončena a  následujících letech podlehla devastaci. K obnově a dokončení došlo až na přelomu 70. a 80. let pod vedením Jirky Choura.

Ø  Trampská obnova Helfenburku se stala inspirací pro řadu podobných aktivit na dalších hradech v republice.

Ø  Točil se zde historický muzikál Dva na koni, jeden na oslu režiséra Jiřího Sequense (1986) s Radkem Brzobohatým, Jaromírem Hanzlíkem a Svatoplukem Skopalem v hlavních rolích.

Literatura:

-    František Gabriel, Jaroslav Panáček, Kamil Podroužek: Helfenburk – hrad pražských arcibiskupů (Borek 2011)

-    František Gabriel, Lucie Kursová: Helfenburk – svědek čtyř osudů (Úštěk 2016)

-    Tomáš Durdík: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů (Praha 1999)

-    Zdeněk Fišera: Skalní hrady zemí Koruny české (Praha 2004)

-    Libor Pokorný: Pedagogické přesahy trampingu (diplomová práce 2013) - viz https://digilib.k.utb.cz/bitstream/handle/10563/20805/pokorn%C3%BD_2013_dp.pdf

Web:

-    wikipedie - https://cs.wikipedia.org/wiki/Helfenburk_u_Úštěka

-    Toulky po Čechách, Moravě, Slezsku i zahraničí - http://www.toulkypocechach.com/lokalita.php?interni_nazev=hradekuusteka

-    hrady, zámky, tvrze a jiné památky - http://hrady.dejiny.cz/helfenburkLT/

-    hrady.cz - https://www.hrady.cz/?OID=356

-    blog Martiny Moudré - https://martinamoudra.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=249366

-    Toulavá kamera - https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1126666764-toulava-kamera/218562221500038/obsah/645759-hrad-helfenburk

další místa v okolí (mapa) / Máchův kraj / rejstříky

prosinec 2018