LOUŇOVICE POD BLANÍKEM
k.ú. Louňovice pod Blaníkem
(Vlašimská pahorkatina / Vlašimsko)
Městečko na západním úpatí masivu Blaníků, při potůčku,
tekoucím ze sedla Blaníků do nedaleké Blanice (
Klášter premonstrátek byl
v Louňovicích založen krátce po roce 1149, záhy zřejmě při klášteře –
pravděpodobně v prostoru dnešního náměstí - vznikla i klášterní osada.
Klášter byl rozbořen husity (zřejmě roku 1420, kdy obsadili nedaleký Blaník),
osada však existovala dále a roku 1502 je uváděna prvně jako městečko; zda
získala statut městečka již v době existence kláštera či až po jeho zániku
není známo. Po zániku kláštera držel Louňovice Tábor; roku 1547 mu byl
konfiskován a po krátkém vlastnictví Jana z Pernštejna je získali
Skuhrovští ze Skuhrova. Po roce 1566, kdy byl majetek Kryštofa Skuhrovského
rozdělen mezi jeho pět synů a vzniklo samostatné louňovické panství, zde byl
postaven zámek. Roku 1659 zdědil Louňovic Karel Adam Lev z Říčan, který
jej odkázal pražskému arcibiskupství (+ 1672); to je drželo až do roku 1924.
K výraznému nárůstu zástavby městečka dochází až v průběhu 18. stol.,
kdy teprve zřejmě dochází k rozparcelování a zástavbě plochy bývalého
kláštera – vzniku dnešní části Obora – i větší části zástavby na Malé Straně.
Součást CHKO Blaník,
sídlo jeho správy.
znak městečka – zvíře pod
stromem je někdy malováno jako medvěd, jindy jako kanec (na pečetích, které
jsou nejstarším vyobrazením znaku, není zřetelné), červenobílá barva štítku
nemá historické opodstatnění, spíše by měl být černobílý (Skuhrovští) nebo
černozlatý (arcibiskupství)
celkový pohled na městečko od
východu (září 2015, říjen 2010)
Vlašimská ulice, v pozadí
kostel (říjen 2011)
panský dvůr č.p. 2 na západní
straně náměstí (říjen 2011)
památník obětem
výklenková kaple před zámkem
s dřevěnou rokokovou sochou sv. Jana Nepomuckého (říjen 2011)
Podzámecký rybník; na druhém
snímku v pozadí zámek a pivovar (říjen 2011)
č.p.
sýpka v západní části
města; nemovitá kulturní památka (říjen 2011)
dnes již zbořený renesanční
zámecký špýchar z počátku 17. stol. (www.lounovicepodblanikem.cz,
Benešovsko - Podblanicko)
památník správce velkostatku
Aloise Rosmarina (viz též zajímavosti) z roku 1843 na severním okraji
městečka při silnici na Vlašim (říjen 2011)
klášter
premonstrátek
Archeologický průzkum
bezpečně doložil existenci kláštera (konventu, konventního kostela Panny Marie
a dalších budov) v prostoru východně od dnešního kostela, v okolí západní
části ulice Jana Žižky. Jižně od této ulice byly zachyceny základy kostela a
konventu, severně pak pohřebiště. Lze předpokládat fragmenty středověkého zdiva
v objektech, které byly v tomto prostoru postaveny, za jediný
viditelný pozůstatek kláštera (blíže nespecifikované budovy) je však považována
část zdiva z bývalé usedlosti č.p. 19 při severní straně ulice (nemovitá
kulturní památka). Pod sousedním domem č.p. 20 je údajně středověký sklep.
Středověké zdivo, které zjevně souvisí s klášterem, bylo identifikováno
též ve východním a severním křídle zámku; tato stavba však stála již mimo
vlastní – zřejmě ohrazený – klášterní areál. Bývá ztotožňována buď
s prelaturou, která dle historických záznamů stála samostatně, a nebo
s klášterním dvorem.
Klášter byl založen
želivským opatem Gotšalkem a řádovým lékařem Jindřichem jako ženský protějšek
premonstrátského kláštera v Želivi krátce po roce 1149. Pravděpodobně roku
1420 rozbořen husity. Probošt kláštera Jan se však objevuje v písemných
pramenech ještě roku 1436. Zříceniny kláštera připomínány ještě roku 1566.
Archeologický výzkum ve 2. pol. 20. stol. odkryl kromě pozůstatků vlastního
kláštera i zbytky výrobních a účelových objektů, jako vápenná pec, zlatorudný
mlýn (související zřejmě s těžbou zlata v okolí Libouně) či stavba
s teplovzdušným topením, snad sušárna ovoce.
zámek č.p. 1
(nemovitá kulturní památka)
Převážně renesanční
patrová trojkřídlá stavba s okrouhlými nárožními věžicemi. Vjezd od
východu. Západní strana dispozice uzavřena barokní arkádovou chodbou; stejná
chodba přistavěna i k vnitřní straně severního křídla.
Zámek (v dobových
pramenech uváděn z počátku jako tvrz) vznikl přestavbou starší gotické stavy,
jejíž zdivo je dochováno v přízemí východního a částečně severního křídla
dnešního zámku; tato stavba, s velkou pravděpodobností nějak související
s louňovickým klášterem, je interpretována buď jako prelatura, nebo
hospodářský dvůr. K výstavbě renesančního objektu se třemi nárožními
válcovými věžicemi došlo někdy po roce 1566, prvně je zmiňován roku 1598. Raně
barokní přestavba proběhla zřejmě kolem poloviny 17. stol. (snad ve dvou krátce
za sebou následujících etapách); při ní byly sjednoceny výšky všech tří křídel,
uzavřen areál na západě, nádvoří doplněno arkádovými chodbami a dostavěna půlválcová
věžice i na severozápadním nároží, kde dosud chyběla. V roce 1924 zámek
v rámci první pozemkové reformy zakoupil Sokol. Opraven byl v 70. -
80. letech 20. stol., dnes v něm mimo jiné muzeum s archeologickou
expozicí, informační středisko a zámecká restaurace. Nádvoří volně přístupné.
plán zámku: šrafovaně gotické
zdivo, kostkovaně renesanční, bíle raně barokní (podle Encyklopedie českých
tvrzí)
zámek od severozápadu (říjen
2011)
zámek od jihozápadu (říjen 2011)
severovýchodní nárožní věž (říjen
2011)
jihozápadní věž s plochým
arkýřem (říjen 2011)
raně barokní bosovaný vjezdový
portál s pozdějším znakem arcibiskupa Jana Bedřicha z Valdštejna
z roku 1675 (říjen 2011)
nádvoří zámku s barokní
arkádovou chodbou (říjen 2011)
zbytek sgrafitové výzdoby na
severní stěně jižního křídla; objevena zde byla údajně i sgrafita představující
pravděpodobně Noemovu archu, ty však byly z důvodu nedostatku finančních
prostředků na jejich rekonstrukci opět zabíleny (říjen 2011)
původní barokní portál
v západní zdi, po srovnání nádvoří navážkou ve 2. pol. 17. stol.
z větší části zasypán, ponechán jen jako nízká nika (říjen 2011)
zámecký pivovar
č.p. 76
Obdélná patrová budova se
rozkládá jižně od zámku, nad východním břehem Podzámeckého rybníka. Samostatně
v západní části vsi při silnici do Libouně stojí
kamenná budova pivovarských sklepení, v jejímž nároží je zazděn původní
(pro účel, k němuž byl vyroben, příliš malý) základní kámen pražského
Národního divadla, pocházející z nedaleké hory Blaník.
Pivovar je
v Louňovicích doložen již roku 1350. Současná budova pivovaru vznikla snad
za Skuhrovských v souvislosti s výstavbou zámku (uváděn 1652), do
současné podoby přestavěna dle některých zpráv v 18, dle jiných až
ve 30. letech 19. stol. Pivovar byl pronajímán. Provoz byl ukončen roku
1942.
patrová budova bývalého
Podblanického pivovaru (říjen 2011)
vstupní brána pivovaru a k ní
přiléhající domek č.p. 86, dnes muzeum včelařství (říjen 2011)
pivovarský sklep z roku 1868
při silnici do Libouně (říjen 2011)
„chybný″ základní kámen
Národního divadla, zazděný v nároží pivovarského sklepa (říjen 2011)
emblém vyřezaný na dveřích pivovarského
sklepa (říjen 2011)
kostel
Nanebevzetí Panny Marie (nemovitá kulturní památka)
Jednolodní barokní kostel
s průčelní věží stojí v jihovýchodní části náměstí. Pod kostelem
nepřístupná barokní krypta, v níž pohřbeni Jan Ignác Komenský (první louňovický
katolický farář po třicetileté válce, bratranec nebo synovec J.A.Komenského; +
1687) a Jiřík Zelenka Bavorský (otec hudebního skladatele Jana Dismase Zelenky;
+ 1724).
Farní kostel byl pro
obyvatele klášterní osady postaven před západní branou klášterního areálu.
S velkou pravděpodobností ho lze
ztotožnit s farním kostelem sv. Václava, zmiňovaným v letech
západní průčelí kostela (říjen
2011)
kostel od severu (říjen 2011)
hřbitov
Nový hřbitov, který
nahradil původní hřbitov při kostele, leží na severním okraji městečka při
silnici do Vlašimi. Proti vstupu na hřbitov výklenková kaple sv. Prokopa (nemovitá
kulturní památka).
vstupní brána na hřbitov (říjen
2011)
centrální kříž (říjen 2011)
na hřbitově (říjen 2011)
výklenková kaple sv. Prokopa
z roku 1767 proti hřbitovu (říjen 2011)
Zajímavosti,
poznámky:
Ø
Regionální historik Antonín Vlasák odvozoval jméno Louňovic (dříve Lúňovice,
Lunovice) od polohy městečka v „lůně“ mezi oběma Blaníky. Nejstarší doložené
verze jména zní Lonewitz.
Ø
Někdy se uvádí, že louňovická kanonie patřila k nejchudším řeholním domům v Čechách;
vzhledem k rozsahu zástavby klášterního areálu se však zdá tento
předpoklad mylným.
Ø
Podle místní pověsti
byl na zámku spatřen černý kočár bez koní, v němž seděl muž bez hlavy;
údajně mělo jít o ducha krutého správce panství, který byl proklet za to, že na
poddaných vyžadoval nesplnitelné úkoly. Dle jiné pověsti uhodil do jeho rakve,
když byla nesena na hřbitov, blesk. Někdy je tato pověst spojována se jménem
Aloise Rosmarýna († 1843), který však byl dle obecní kroniky naopak velmi
lidumilný a zasloužil se o rozkvět obce.
Ø
Louňovice jsou
rodištěm hudebního skladatele Jana Dismase Zelenky (16. 10. 1679).
Ø
V minulosti převládala v Louňovicích roubená architektura, během 20. stol.
v podstatě zaniklá. Podoba některých stavení se dochovala díky kresbám vlašimského
učitele Richarda Duška († 1977).
Literatura:
- Karel Kuča: Města a městečka v Čechách, na Moravě a
ve Slezsku - 3. díl (Praha 1998)
- Emanuel Poche a kol.: Umělecké památky Čech 2 - K/O
(Praha 1978)
- Pavel Vlček, Petr Sommer, Dušan Foltýn a kol.: Encyklopedie
českých klášterů (Praha 1997)
- kol.: Encyklopedie českých tvrzí II - K-R (Praha
2000)
- Pavel Jákl: Encyklopedie pivovarů Čech, Moravy a
Slezska I - Střední Čechy (Praha 2004)
- Tomáš Šimek a kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách,
na Moravě a ve Slezsku VI - Východní Čechy (Praha 1989)
- Jiří Čarek: Městské znaky v Českých zemích (Praha
1985)
- František Vondrák: Kdo byl Alois Rosmarán –
Louňovický zpravodaj 2/2007 – viz též http://www.lounovicepodblanikem.cz/urad/deska/brezen.07.pdf
Web:
- oficiální stránky obce - http://www.lounovicepodblanikem.cz
- wikipedie - https://cs.wikipedia.org/wiki/Louňovice_pod_Blaníkem
- hrady.cz; zámek - http://www.hrady.cz/?OID=1537
- hrady.cz; kostel – http://www.hrady.cz/index.php?OID=937
- hrady.cz; pivovar - http://www.hrady.cz/index.php?OID=10053
- Středověk.com - http://www.stredovek.com/list_photo.php?category=jineobjekty&object=Lounovice%20pod%20Blanikem%20-%20zriceniny%20klastera
- středočeské zámky - http://www.stredoceske-zamky.cz/zameklounovicepodblanikem.html
- památkový katalog - http://pamatkovykatalog.cz/?mode=parametric&cadastralArea=lou%C5%88ovice+pod+Blan%C3%ADkem&presenter=ElementsResults
další
místa v okolí (mapa) / Podblanicko / rejstříky
leden 2016