LOUČEŇ

k.ú. Loučeň (Jizerská tabule / Nymbursko)

Městečko (195 m n.m.) na jižním úbočí Loučeňského hřebene. První zmínka 1223, 1906 povýšena na městečko. Původní ves ležela pravděpodobně v dolní, východní části dnešního městečka. V 18. stol. se těžiště osídlení přesunulo nahoru na ostrožnu k zámku, respektive podél zemské silnice z Prahy do Jičína. Pod zámeckou ostrožnou v sousedství historického jádra velký panský dvůr, menší dvůr i v horní části vsi. Na jižní straně navazuje Loučeň bezprostředně na Patřín.

znak města, odvozený z erbu posledních šlechtických majitelů Thurn-Taxisů

stará ves

Východní část Loučně při potoku pod zámeckou ostrožnou, v těsném sousedství panského dvora, je pravděpodobně původní raně středověkou vsí. Dosud zde zachovaná struktura nevelké návsi. Zde též původně stával kostel Nanebevzetí Panny Marie, připomínaný 1360, kolem roku 1780 zrušen a zbořen.

 

křížek na staré návsi je datovaný 1882, stojí však zjevně na místě staršího, neboť je na mapách značen již v 1. pol. 19. stol. (archivnimapy.cuzk.cz)

socha sv. Jan Nepomuckého z 40. let 18. stol. s reliéfy svatojánské legendy na soklu u č.p. 42 (nemovitá kulturní památka)

později zaniklý kostel v dolní části vsi na mapě z 2. pol. 18. stol (oldmaps.geolab.cz)

„náměstí″

Centrem (funkčním, nikoli geometrickým) mladšího osídlení na terénním stupni je křižovatka silnic do Mcel, Krchleb a Vlkavy. Tento prostor je často nazýván náměstím, byť z urbanistického hlediska charakter náměstí nemá. V parčíku jižně od této křižovatky pomník padlým.

socha sv. Jan Nepomuckého z 1. pol. 18. stol. na „náměstí“ (nemovitá kulturní památka)

 

poněkud omšelá socha sv. Prokop z pol. 18. stol. u farské zahrady (nemovitá kulturní památka)

pamětní deska Václava Jandy, který zahynul v koncentračním táboře Osvětim, na budově staré školy

zámek (č.p. 1 - nemovitá kulturní památka)

Barokní, trojkřídlý jednopatrový zámek stojí (snad na místě středověké tvrze) na výrazné ostrožně na severním okraji městečka. Severní křídlo ukončeno kostelem Nanebevzetí Panny Marie. Zámek nechal postavit Arnošt Karel z Valdštejna. Stavělo se od roku 1704, pravděpodobně dle plánů Františka Maxmiliána Kaňky, přestavován a upravován však byl ještě mnohokrát za účasti různých architektů. Kostel postaven v letech 1710-13 (taktéž F. M. Kaňkou) – původně stál údajně o samotě a až dalšími přístavbami byl spojen s budovou zámku. 1733 dědí zámek Fürstenberkové a 1809 Thurn-Taxisové. 1945 vyvlastněn, léta účelově využit (učiliště a pod.). Po roku 2000 zrekonstruován, od roku 2007 přístupný veřejnosti. Prohlídková trasa prochází místnostmi 1. poschodí (mimo jiné zámecká knihovna, koupelna s dochovaným původním zařízením, knížecí pokoje, soukromá „školní třída“ či dětský pokoj s dobovými hračkami) a je věnována především životu posledních majitelů Thurn-Taxisů. V rámci prohlídky je možné nahlédnout i do lodi kostela. V části přízemních prostor je pak nainstalována „komorní expozice″, spíše charakteru muzea (fotografie, dokumenty). Část zámku, stejně jako drobné stavbičky v parku a objekt pod zámkem, slouží hotelovým účelům. Od zámku zajímavé výhledy do Polabí. (www.zamekloucen.cz)

zámek s kostelem od západu

východní průčelí zámku

 

přímo na nádvoří zámku je jeden ze zdejších labyrintů – světelný (což ovšem vynikne pouze v noci)

Kostel Nanebevzetí Panny Marie - původně zámecká kaple, po zrušení stejnojmenného kostela ve vsi převzal jeho funkci a 1812 (?) se stal farním.

Věž upravena 1848.

 

valdštejnský erb nad vchodem do kostela

park

Kolem zámku a severně od něj se rozkládá 23 ha velký park se dvěma rybníčky. Původně obklopovala zámek francouzská zahrada, ve 30. letech 19. stol. ji Thurn-Taxisové přeměnili na přírodně krajinářský park a později rozšířili i severně od rokle, ohraničující na severovýchodě zámecký ostroh. V parku roste přes 100 druhů dřevin, některé z nich unikátní. Dnes je park známý zejména díky Labyrintáriu – souboru deseti labyrintů a bludišť, vybudovaných v roce 2007 známým světovým tvůrcem labyrintů Adrianem Fischerem. Kromě stezky „labyrintů“ je parkem vyznačena i dendrologická stezka, seznamující s nejzajímavějšími zdejšími dřevinami. Do parku se platí vstupné (nevím však, zda se vztahuje i na část bezprostředně kolem zámku, či zda tam je vstup volný).

 

věkovitý dub severně od kostela

 

nádherná katalpa severně od zámku

 

Připomínkou původní francouzské zahrady jsou dvě barokní sousoší z doby kolem roku 1700 - Aeneas odnášející otce z dobyté Tróje a Únos Proserpiny. V parteru severně od zámku jsou umístěny druhotně.

skleník severovýchodně od zámku

 

jeden z několika zeravů obrovských – tento nedaleko skleníku

bazéna nedaleko skleníku

 

studánka ve svahu pod zámkem

 

největší liliovník tulipánokvětý u nás (památný strom – výška téměř 30 metrů, stáří 130 let) pod východním průčelím zámku

 

rybníček pod zámkem

 

korkovník amurský

 

partie z východní části parku

 

most spojující zámek se severní částí parku – toho času pro špatný technický stav uzavřený

zvláštní mnohokmenná borovice

rybníček v severní části parku

 

První z bludišť – buxusové - je hned u zámku. Však jde také o tradiční prvek zámeckých zahrad.

 

labyrint proti kostelu je nazýván „travnatý″, já bych řekl spíše „antukový″

 

Největší z bludišť – tisové. Rozlohu má 1450 metrů čtverečních a fakt se v něm dá docela dobře bloudit (tím spíš, že pomocí vrátek ho lze průběžně měnit).

 

dlážděné bludiště

 

kamenný labyrint má evokovat pravěké megalitické stavby

 

palisádové bludiště ve tvaru šlépěje

 

provazové bludiště – vyberte si barvu a zkuste se nezamotat

 

pískovcový labyrint označuje jeho autor jako „důstojný symbol řádu mezi nebem a zemí, stvořený k meditaci″

 

posledním z labyrintů je „prstový labyrint″ – labyrint vyrytý do kamene na zadní straně sochy Mínotaura

parkem kromě toho prochází „labyrintová naučná stezka″, seznamující zájemce s historií a symbolikou labyrintů...

 

...a přinášející dvě desítky dalších prstových labyrintů, bludišť a hříček

Zajímavosti:

Ø        Loučni se narodil básník a spisovatel Josef Mach (5. února 1883).

Ø        Roku 1892 zde byl princem Erichem Thurn-Taxis jeden z prvních fotbalových klubů v Čechách.

Literatura:

-     Karel Kuča: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku - 3. díl (Praha 1998)

-     Emanuel Poche a kol.: Umělecké památky Čech 2 - K/O (Praha 1978)

-     Karel Hieke: České zámecké parky a jejich dřeviny (Praha 1984)

-     Božena Pacáková-Hošťálková, Jaroslav Petrů, Dušan Riedl, Antonín Marián Svoboda a kol.: Zahrady a parky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (Praha 1999)

Web:

-     oficiální stránky obce - http://www.loucen.cz

-     Wikipedie - http://cs.wikipedia.org/wiki/Loučeň

-     Dobrovolný svazek obcí Svatojiřský les - http://www.svatojirskyles.cz/dso/index.php?nid=6199&lid=CZ&oid=971507

-     virtuální průvodce - http://www.virtualtravel.cz/loucen.html

-     Český rozhlas, zámecký park - http://www.rozhlas.cz/priroda/parkyzahrady/_zprava/556557

-     hrady.cz, zámek - http://www.hrady.cz/index.php?OID=3344

-     Atlas Česka - http://www.mesta.atlasceska.cz/loucen/

-     rodopisné stránky Blanky Lednické - http://rodokmen.psinec.com/obce/mikolasek/nymbursko/loucen.html

Okolí: Sychrov / Studce

Střední Polabí / rejstříky

září 2010