MEKLENBURSKO - PŘEDNÍ POMOŘANSKO

BERGEN AUF RÜGEN

Meklenbursko-Přední Pomořansko – Landkreis Vorpommern-Rügen, obec Bergen auf Rügen

Město ve vnitrozemí Rujány, na úpatí zalesněného komplexu Rugard (63 m n. m.). Největší město na ostrově. Centrem rozlehlé náměstí nepravidelného tvaru (Markt). Jižně od něj středověký kostel Panny Marie s areálem bývalého kláštera. Na severozápadním okraji nádraží, které je důležitou železniční křižovatkou Rujány; od trati ze Stralsundu do Sassnitz se zde odpojuje trať do Lauterbachu. Ve městě dochováno několik pěkných hrázděných domů (Benedix haus je považován za jeden z nejstarších na Rujáně), převážná část zástavby však zděná z 19. a poč. 20. stol.

Počátky Bergenu leží v roce 1180, kdy zde byl založen kostel, při němž jen o málo později vznikl benediktinský klášter. Při klášteru postupně vznikla ves, roku 1613 povýšená na město. Významnými daty v jeho historii je rok 1445, kdy takřka celý Bergen zničil rozsáhlý požár, a rok 1883, kdy zde byla zavedena železnice, znamenající výrazný rozvoj města. V dobách, kdy byla Rujána samostatnou územně správní jednotkou, byl Bergen jejím správním centrem

znak města

rytina Bergenu z roku 1653

náměstí – na prvním snímku radnice z 2. pol. 19. stol., na druhém secesní hotel (srpen 2025, červenec 2016)

kašna na náměstí (srpen 2025)

sousoší racků (Möwen) na náměstí (červenec 2016)

kámen o váze zhruba 35 tun, u nějž snad byla v nejstarších dobách vykonávána spravedlnost (tzv. Soudní kámen, Gerichtsstein); ve středověku se měl nacházet mezi tržištěm a klášterem, objeven roku 1996 při rekonstrukci radničních sklepů a poté umístěn na současné místo na náměstí (srpen 2025)

hrázděné domy ve městě (červenec 2016)

pamětní kámen historika a geografa Johanna Jacoba Grümbkeho (1711-1849), věnujícího se rozsáhle výzkumu Rujány, před kostelem (srpen 2025)

zděná předměstská zástavba (červenec 2016)

vily z počátku 20. stol. na Nádražní třídě - Bahnhofstrasse (červenec 2016)

Billroth-Eiche – památný dub při Bahnhofstrasse, vysazený koncem 19. stol. na památku místního rodáka, lékaře Theodora Billrotha (srpen 2025)

Bismarkův dub – Bismarck-Eiche – při Bahnhofstrasse (červenec 2016)

pomník před nádražím, připomínající „věčnou slávu hrdinných Rudoarmějců" (srpen 2025)

kostel Panny Marie (Sankt-Marien-Kirche)

Středověký cihlový kostel s dominantní západní věží - nejstarší zděná budova na ostrově. V interiéru bohatá fresková výzdoba z 12., 15. a 16. stol. Pozdně románské nástěnné malby s biblickými motivy z doby vzniku kostela, nacházející se na stěnách příčné lodi a kněžiště, patří k nejcennějším románským malbám severního Německa. V západním průčelí chrámu zazděn přes metr vysoký žulový kámen s reliéfem člověka, zvaný Jaromarstein, považovaný obvykle za náhrobní kámen knížete Jaromara I., který je zde dle tradice pohřben; existuje však i teorie, že jde o předkřesťanskou památku a dnes již nepříliš zřetelný kříž v rukou postavy vznikl přisekáním původního rohu (že kámen byl tedy obdobou Svantovítova kamene z Altenkirchen). Kuriositou jsou věžní hodiny na severní straně věže, které mají 61 minut (vzniklo chybou při jejich rekonstrukci roku 1983).

Chrám byl založen knížetem Jaromarem I. roku 1180. Původně měl být součástí Jaromarova nového sídla. Následně však byly plány změněny (předpokládá se, že pod tlakem dánského krále, jehož byl Jaromar vazalem) a místo falce byl při kostele zřízen benediktinský klášter. Původní románská bazilika je ve stavbě v podstatě dodnes dochována. Koncem 14. stol. byl kostel přestavěn do podoby halového trojlodí, v 15. stol. přistavěna věž. V době reformace zabílené nástěnné malby byly restaurovány v letech 1896-1902.

exteriér kostela s výraznými románskými detaily; věž vysoká 67,4 m (srpen 2025, červenec 2016)

plán kostela

předsíň kostela (srpen 2025)

náhrobní kameny v předsíni kostela (červenec 2016, srpen 2025)

portál mezi předsíní a hlavní lodí (srpen 2025)

hlavní loď kostela (červenec 2016, srpen 2025)

hlavní oltář z roku 1730 (červenec 2016)

klenba a nástropní malby presbytáře (červenec 2016, srpen 2025)

výmalba stěn presbytáře (srpen 2025)

barokní kazatelna z roku 1776 (srpen 2025, červenec 2016)

kruchta a varhanami z roku 1909 (červenec 2016, srpen 2025)

detail klenby (srpen 2025)

jižní část příčné lodi s románskými(i mladšími, minimálně na klenbě) nástěnnými malbami (srpen 2025)

jižní boční loď (červenec 2016)

v jižní boční lodi (srpen 2025, červenec 2016)

kaple na severní straně kostela (červenec 2016, srpen 2025)

v severní části příčné lodi (srpen 2025)

moderní plastika v kostele (srpen 2025)

nápisy na jednom ze sloupů – historické, nebo novodobé? (červenec 2016)

Jaromarstein (červenec 2016, srpen 2025)

klášter

Jižně od kostela soubor barokních budou, zvaných klášter. Dnes v nich městské muzeum. Okolí parkově upraveno, s náznakem bývalého hřbitova.

Ženský benediktinský klášter byl při kostelu založen již před koncem 12. stol. (vysvěcen 1193). Ve 13. stol. převzali zdejší řeholníci pravidla nového cisterciáckého řádu. Klášter byl zrušen po reformaci roku 1534, majetek přešel do rukou pomořanského vévody a byla zde zřízena protestantská „škola pro dámy urozeného původu“. Za 30leté války klášter zpustl a následně byl zbořen. V letech 1732-36 byly na jeho místě postaveny současné barokní objekty, Po 2. světoví válce byl „klášter‟ zrušen, dva roky zde sídlila Rudá armáda a poté byly využity k bytovým účelům (mimo jiné pro uprchlíky z částí Německa přidadnuvších Polsku). Po roce 2000 kompletní rekonstrukce, po níž zde zřízeno muzeum. Rehabilitovány byly i související exteriérové prostory, kde byly mimo jiné umístěny náhrobní kameny z 18. a 19. stol., připomínající, že do roku 1829 byl v těchto místech bergenský hřbitov.

plán klášterního areálu: 1 – kostel, 3 – předváděcí dílny, 4 – městské muzeum, 5 – jižní křídlo „kláštera‟, 8 – prostor bývalého rajského dvora

(podrobněji ke stažení)

areál „kláštera‟ kolem roku 1900

současná podoba areálu „kláštera‟ (červenec 2016)

sbírka náhrobních kamenů, připomínajících původní bergenský hřbitov (červenec 2016)

Benedix-Haus

Patrový celohrázděný dům na náměstí, dnes v něm turistické infocentrum s malou volně přístupnou expozicí o zajímavostech okolí.

Dům je považován za jeden z nejstarších hrázděných domů na Rujáně, pochází pravděpodobně ze 16. stol. Jméno Benedix je odvozeno od posledních obyvatel, pekařské rodiny Benedix. Rozsáhlá rekonstrukce dokončena roku 2000, od té doby zde infocentrum.

Benedix-Haus (červenec 2016)

expozice v informačním centru (červenec 2016)

nádraží

Památkově chráněná budova nádraží stojí na severozápadním okraji města.

Železniční stanice vznikla roku 1883. Původně bylo konečnou stanicí tratě ze Stralsundu (respektive Altefähru, kam byly vlaky ze Stralsundu přepravovány trajektem). Roku 1889 byla otevřena železnice do Putbusu (o rok později prodloužená do Lauterbachu). Roku 1891 pak byla zřízena trať do Sassnitz, později s návazností na trajekt do Telleborgu. V letech 1896 – 1970 bylo též výchozím nádražím dnes zrušené úzkorozchodné trati do Altenkirchen.