BAUTZEN (Budyšín)
Landkreis
Bautzen
Město na Spévě (219 m.n.m.), kulturní a správní
centrum Horní Lužice. Historické jádro města na skalnatém ostrohu v meandru
Sprévy s částečně dochovanými dvěma pásy opevnění, převážně renesanční a
barokní vnitřní zástavbou a jedinečnou siluetou dotvářenou velkým množstvím
věží (opevnění, brány, staré vodárny, kostely, radnice).
Nejstarší písemná zmínka o Budyšínu pochází z roku
1002 - tehdejší hradiště však stálo na protějším (levém) břehu Sprévy. Opevněné
město bylo založeno v první polovině 13. stol. Město vzniklo na trase Via Regia
– prastaré spojnici mezi západem a východem Evropy.
Z vnitřního opevnění města dochováno zejména
množství věží a bran (vesměs z 15. stol.) - na jihu Lví věž (Lauenturm, Lawska
wěža) a nedaleká okrouhlá bašta „U Rybářské brány” (An der Fischerpforte), na
východní straně Bohatá věž (Reichenturm, Bohata wěža), vychýlená o 1,44 m z
kolmice, sloužící dnes jako vyhlídka (základní vstupné 1,4 eura, výhled na
historickou část města a Lužickou vrchovinu na obzoru - nic extra), Srbská věž
(Wendischerturm, Serbska wěža), vestavěná dnes do novogotického areálu
finančního úřadu, a Žákovská brána (Schullereturm, Šulerska wrota), na severu
Koželužská věž, upravená dnes na mládežnickou ubytovnu, a Mikulášská brána
(Nikolaiturm, Miklawšova wrota), na západě pak Mlýnská bašta (Mühlbastei) a
nízká Mlýnská brána (Muhltoor), chránící přístup ke Sprévě, v dnešní podobě z
roku 1606. K opevnění patřil i kamenný dům poblíž kostela sv. Michala, zvaný
Mnišská bašta (Mönchsbastei). Opevnění doplňoval ještě na severu areál kostela
sv. Mikuláše, na západě kostel sv. Michala se sousední Starou vodárnou a na
severozápadě areál hradu Ortenburg (viz dále). Na severní a západní straně nad
Sprévou jsou dochovány ve značné míře i hradby (podél nich téměř v celé délce
vyhlídková cesta).
V prostoru kolem Bohaté věže (západní část
ulice Reichenstrasse, náměstí Kornmarkt) několik zajímavých fontán a kašen.
Kostel sv. Mikuláše, vestavěný do severní části
opevnění, byl vysvěcený roku 1455, za 30leté války vypálen a již nebyl obnoven.
Zůstaly však zachovány rozsáhlé ruiny, v nichž (a v jejichž okolí) se dnes
nachází katolický hřbitov s řadou zajímavých náhrobků a s řadou hrobů
významných (zejména lužickosrbských) osobností.
Stará vodárna nad Sprévou (z roku 1558) na
východním okraji města je jednou z jeho nejznámějších dominant. Dnes slouží
jako vyhlídka (zejména do údolí Sprévy - rozhodně mnohem zajímavější, než z
Bohaté věže) a jako technická památka (v suterénu dochován funkční čerpací
stroj a další památky na vodárenství v Budyšíně). Ve věži je též expozice
budyšínského opevnění, v přízemí kavárny (základní vstupné 1,5 euro). V
sousedství vodárny na hradbách též volně přístupná vyhlídková terasa.
Vodárna tvoří nerozlučnou dvojici se sousedním
kostelem sv. Michaela (z 1. pol. 15. stol, od roku 1619 evangelický srbský
chrám - Michalska cyrkej). Na protější budově (fara ?) zajímavé sluneční
hodiny.
Areál hradu Ortenburg se nachází na nejstrmějším
severozápadním výběžku Budyšínského ostrohu. Hrad postavili míšeňští markrabí
(v některých materiálech se však uvádí přestavba již kolem roku 958 ???),
později byl sídlem fojtů, zastupujících v Lužici Českého krále. Dnes má hlavní
budova renesanční podobu, je nově opravená a sídlí v ní soud. Severní stranu
areálu zabírá Srbské muzeum, na jihozápadní straně je nově zřízené Zámecké
divadlo. Uprostřed nádvoří studna. Exteriéry Ortenburgu volně přístupné.
Od města je hrad oddělen samostatným opevněním s honosnou
Matyášovou bránou z 80. let 15. stol. (a druhou brankou - pouhým průchodem ve
zdi).
Součástí opevnění Ortenburgu je i do údolí Správy
vysunutá Zámecká vodárna, spojená s vlastním areálem zámku úzkou budovou s
brankou, umožňující průchod podél vnější strany hradeb.
Centrem historického jádra náměstí Haupmarkt. Na
něm radnice s věží (v dnešní podobě z let 1729 - 32) a pozoruhodnými slunečními
hodinami, a kašna. Poblíž radnice turistické informační centrum (poměrně bídně
vybavené).
Severně od radnice, na nejvyšším místě města,
simultánní chrám sv. Petra - pozdně gotický halový kostel v dnešní podobě z
roku 1497, rozdělen na dvě části - katolickou a evangelickou. Ve vnější zdi
kostela, a zejména pak v jeho předsíni, zazděna řada zajímavých náhrobních
kamenů. V sousedství kostela objekt budyšínské kapituly (založena 1221) s
nádherným barokním portálem.
Západně od radnice, uvnitř městské zástavby,
rozvaliny františkánského kláštera (založen 1240). V nich vestavěna okrouhlá
věž nejmladší z budyšínských vodáren.
Vnější opevnění obepínalo město na jižní a východní
straně. Je vesměs dochováno jako cca 2 m vysoká kamenná zeď. V celé délce je z
vnější strany lemováno úzkým pásem parků. V nich několik plastik a pamětních
kamenů, přisuzujících jednotlivé stromy různým významným osobnostem.
Na západním konci vnějšího opevnění malebný domek,
vestavěný do nárožní bašty. Nedaleko něj nad Sprévou „Nová“ vodárna - kamenná
věž připomínající turecký minaret, od níž sestupuje do údolí krytá chodba.
V prostoru „vnějšího“ starého města mimo jiné
Srbský dům (kulturní centrum Horní Lužice - mimo jiné vydavatelství, rozhlasová
stanice - a do linie opevnění vestavěné Německo-Srbské lidové divadlo (údajně
jediné binacionální divadlo v Německu). Před ním památník 1000 let Budyšína.
Proti Bohaté věži srbský římskokatolický kostel Panny Marie (Liebfraukirche,
Cyrkej našej Lubeje knjenje).
Řada zajímavých budou (zejména z 19. stol.) se
nalézá i vně městských hradeb.
Správu překračuje několik zajímavé mosty - prastarý
(byť dnes přestavěný) most Scharfenwegbrücke pod Starou vodárnou, v jeho
sousedství vysoký Most míru (Friedensbrücke), z něhož je nádherný výhled na
panorama historického jádra, výše proti proudu starobylý kamenný Most Svatého
Ducha (Heilige-Geist-Brücke) a nedaleko dlouhý železniční most, překračující
řadou oblouků nejen samotnou Sprévu a mlýnský náhon, ale (podobně jako Most
Míru) celé její údolí. V těsném sousedství mostu Scharfenwegbrücke v řečišti
zajímavý kámen s vytesaným křížem a korunkou, datovaný do 16. století
(jeho význam ani stáří neznám - na to, aby byl autentický z té doby, mi přijde
nápis příliš dobře zachovalý).
Na Sprévě též několik mlýnů.- jižně od historického
jádra (mezi Mostem Sv. Ducha a železničním mostem) Frankensteinsche Mühle (s
tabulkou v omítce, označující hladinu vody při povodni roku 1804), severně
od města (pod zříceninami kostela sv. Mikuláše) Hammermühle.
Nad levým břehem Správy přímo proti Ortenburgu
evangelický hřbitov v místech původního budyšínského hradiště Hrodžišco
(Proitzschenberg) - od něj též krásný pohled na město.
Z dalších objektů ve městě, uváděných průvodce,
které jsem neviděl: Městské muzeum kdesi poblíž Bohaté věže, někdejší vězení
ministerstva státní bezpečnosti „Bautzen II”, od roku 1994 upravené jako
památník, v jihovýchodní části města, dosud funkční nápravné zařízení z počátku
20. stol. v severovýchodní části města, několik dalších kostelů... Železniční
nádraží jižně od centra.
Web:
http://www.bautzen.de
(též česky)
http://www.dickemauern.de/bautzen_sm/index.htm
http://www.dickemauern.de/ortenburg/index.htm
http://www.gedenkstaette-bautzen.de
(http://www.stsg.de/main/bautzen/ueberblick/einfuehrung/)
http://www.via-sacra.info/cz/bautzen.htm
(česky)
Ke
stažení v jpg: plán města / malovaný
plán města / plán opevnění města / plán hradu Ortenburg
Okolí:
V okolí Budyšína jádro slovanského osídlení Horní
Lužice - z národopisného hlediska zajímavá zejména katolická enkláva západně od
Budyšína. Severozápadně od města Kleinwelka s „dinosauřím parkem“ (expozice
plastik pravěkých zvířat ve skutečných velikostech) a dalšími turistickými
atrakcemi (přírodní bludiště, miniaturní Lužice). Severovýchodně od Budyšína
rekreačně využívaná přehrada na Sprévě, dále pak tímto směrem oblast vřesovišť
a rybníků, chráněná jako biosférická rezervace UNESCO (Oberlausitzer Heide- und
Teichlandschaft). Jižně hřebeny Lužické vrchoviny s několika rozhlednami, v
jejím podhůří zajímavá vesnička Obergurig s krásným kamenným mostkem a údajně
se zachovalým vodním mlýnem. Údolí Správy mezi Obergurigem a Budyšínem se
nejeví příliš zajímavým. Jihovýchodně další z významných lužických měst -
Lobau.
úvodní stránka / rejstřík míst
duben 2007