SCHWARZENBERG IM ERZGEBIRGE

Sasko - Landkreis Erzgebirgskreis, obec Schwarzenberg

Město v údolí říčky Schwarzwasser (468 m n. m). Památkově hodnotné historické centrum se zámkem a kostelem sv. Jiří, zvané Staré Město (Altstadt), se nachází  na ostrohu nad levým břehem výrazného meandru této říčky; jižně od něj na pravém břehu říčky dodnes dochovaná budova Panského mlýna (Herrenmühle), kolem nějž zde vzniklo nejstarší předměstí. Druhé jádro (Neustadt) leží severněji, kolem železničního nádraží (na východě stavebně spojeno se čtvrtí Wildenau a na severozápadě se čtvrtí Neuwelt a od historického jádra odděleno parkově upraveným masivem Totensteinu). Čtvrtě vzniklé po polovině 20. stol. leží vesměs již mimo vlastní údolí - jihozápadně od Starého Města čtvrť Heide, mezi Starým a Novým Městem západně od Totensteinu Hofgarten

Město vzniklo jako předhradí zdejšího hrádku. Prvně je zmiňováno roku 1282, jelikož hrad je však minimálně o sto let starší, lze i vznik města předpokládat dříve. Bývalo obehnáno hradbami se dvěma branami, po nichž však zbyly pouze místní názvy Oberes Tor (Horní brána) a Unteres Tor (Dolní brána). Od 16. stol. se stává Schwarzenberg správním centrem oblasti. V okolí probíhala intenzivní těžba kovových rud, v 18. stol. zde pracovalo několik hamrů. Město často postihovaly ničivé požáry; po požáru v roce 1824 získalo do té doby převážně hrázděné město více méně dnešní podobu. V 19. stol. nastává rozvoj průmyslu (přádelna, brusírna, pila, papírna), posílený ještě výstavbami železničních tratí (1858 do Zwickau, 1883 do Johanngeorgenstadtu a 1889 do Annabergu), a koncem století vzniká původně jako dělnická čtvrť Neustadt. Nové čtvrti zakládány ve 2. pol. 20. stol. (1956-71 Hofgarten, 1973-80 Heide, 1984-90 Sonnenleithe severně od Nového Města).

znak města se svatým Jiřím; dle místní legendy měl drak, který byl rytířem zabyt, sídlit zde u města na Totensteinu

celkový pohled na Staré Město z Totensteinu

zhruba tentýž pohled na rytině Wilhelma Dilichse z roku 1627; uprostřed stará radnice, v popředí mezi jí a zámkem původní kostel (de.wikipedia.org)

východní strana náměstí (Markt) se Starou radnicí

   

Stará radnice (Altes Rathaus), dnes hotel a restaurace Ratskeller; současná secesní podoba po požáru 1906

 

dům v západní části náměstí s arkýřem datovaným 1713

Obere Schlossstrasse (Horní Zámecká ulice) – hlavní a snad i nejstarší ulice, zajišťující přístup od bývalé Horní brány a z náměstí ke hradu

   

jeden z domů v Obere Schlossstrasse, se zajímavým portálem pamětní deskou spisovatele a filozofa Ernsta Jüngera

ještě jeden tzv. Erzgebirgischer Schwibbogen (Krušnohorský oblouk) či Lichtbogen (Světelný oblouk), tentokrát s motivem Betlému; taktéž v Obere Schlossstrasse

 

Unterer Markt (Dolní náměstí) – prostor, kde dříve býval kostela  hřbitov; dnes uprostřed roste Královský dub (Königseiche), vysazený roku 1818 u příležitosti 50 let vlády krále Fridricha Augusta I. „Spravedlivého″ (fakticky vládl sice již od roku 1763, ale oficiálně až po dosažení plnoletosti 1768), od roku 1960 chráněný

další portál z roku 1715, tento na Dolním náměstí

 

Untere Schlossstrase (Dolní Zámecká ulice), kratší ulice směřující k zámku z Dolního náměstí

 

hřiště s „erbovním″ drakem a odpočívadlo s dvanácti obrázky o historii města v prostoru mezi Untere a Obere Schlossstrase

(detaily obrázků z historie města a místních pověstí)

 

nejvýchodnější cíp Starého města a kostelem sv. Jiří a zámkem

ulice jihozápadně od náměstí

secesní dům v Erlaer Strasse v jihozápadní části Starého města

 

ještě jeden zajímavý dům v jihozápadní část Starého Města

 

„brány″ členící Staré Město nejsou pozůstatkem středověkého opevnění

 

terasy a zídky na jižním svahu ostrohu Starého Města; je možné, že mezi nimi se skrývají i zbytky původního opevnění, ale těžko říct

 

předměstí jižně pod ostrohem Starého Města; na druhém snímku uprostřed Panský mlýn

 

portál jednoho z domů na předměstí

městský erb na jednom z domů v ulici Rösselberg

hrázděný dům (zřejmě zcela novodobý) v ulici Steinweg

zámek

Nevelký trojkřídlý areál na nejzápadnějším konci ostrožny, přístupný pouze od východu – z města. Vstup kulisovou bránou, ze všech ostatních stran je nádvoří obestavěno budovami, přiléhajícími k nepravidelné hradbě. V čele severního křídla stojí mohutný válcový bergfrit o síle zdiva 4 m, v jihozápadním rohu válcová bašta. Na východní straně dosud částečně zachován do skály tesaný příkop, oddělující jádro původního hradu od předhradí, respektive města.

Hrad, střežící důležitou obchodní stezka z Plisenska (Pleißenlandu) do Čech, zde vznikl někdy kolem poloviny 12. stol. Z této nejstarší – románské - fáze je dochován bergfrit. Od roku 1334 byl hrad rodovým sídlem pánů z Lobdeburg-Elsterbergu, a to až do vymření rodu 1382. Roku 1433 byl hrad zničen husitskými vojsky, následně obnoven. Roku 1533 koupil hrad saský kurfiřt Johann Friedrich, kolem poloviny století byl hrad přestavěn renesančně na kurfiřtský renesanční zámek. Později zde sídlil horní úřad, od roku 1876 až do pol. 20. stol. zde byl soud a vězení. Právě s úpravami pro potřeby soudu získal zámek v letech 1875-76 svojí dnešní podobu. V letech 1945-46 zde sídlila sovětská vojenská správa a byl ze zajatecký tábor. V roce 1957 bylo na zámku zřízeno muzeum (toho času v rekonstrukci, otevření nových expozic se předpokládá v listopadu 2014). Severní budova slouží jako lidová škola umění.

plánek zámku (www.apsida.cz)

zámek od jihu

vstup do zámku od města s kulisovou bránou

 

domek v hradním příkopu

kurfiřtský znak z roku 1558 na vstupní bráně

 

východní část jižního křídla

  

dominanta hradu – válcový bergfrit v čele jižního křídla; v základu románský z pol. 12. stol., do současné výše dostavěn ale až v pol. 19. stol

portál věže

nádvoří

 

schodišťová věžička se znakem saských kurfiřtů nad vchodem

severní křídlo zámku, dostavěné pro potřeby soudu v roce 1876

kostel sv. Jiří (St. Georgen Kirche)

Barokní kostel na bývalém předhradí, ve východním sousedství zámku, s pozoruhodnou výzdobou interiéru vesměs z 18. stol.

Kostel postaven v letech 1690-99 dle plánů Johanna Georga Rotha z Lössnitz. Nahradil starší menší kostel, který stál na bývalém hřbitově v místech dnešního Dolního náměstí (Unterer Markt).

 

kostel

 

portály

zvon v podvěží

interiér lodi

 

oltář s reliéfem Poslední večeře Páně z roku 1699, odkazující svým pojetím k renesanční tradici

kurfiřtská empora

kazatelna

 

patrový kůr se znakem města; varhany o 39 registrech z roku 1993 pocházejí z dílny budyšínského varhanáře Hermanna Eule

samonosný dřevěný vyřezávaný strop z roku 1728

zvonice

Nevysoká polygonální věžička v centru Starého města mezi náměstím a zámkem, v níž je umístěna zvonkohra složená z 37 zvonů z míšeňského porcelánu.

Zvonkohra, tehdy s 27 zvony, byla ve Schwarzenbergu umístěna poprvé roku 1937 v rámci výstavy krušnohorského lidového umění „Feierohmd-Schau″. Po výstavě je zakoupil místní továrník Emil Krauss. Od roku 1964 byla zvonkohra umístěna v parku Rockelmann na jihozápadním okraji města, kde však příliš trpěla povětrnostními podmínkami. Současná zvonice je bývalou trafostanicí, do současné podoby přestavěnou v letech 1993-94. Zvonkohra hraje čtyřikrát denně (9, 11, 14 a 17 hod) krušnohorskou lidovou píseň „Dar Vugelbeerbaam″.

 

zvonice – bývalá trafostanice

pamětní deska a zároveň kasička na zvonici

Schrägaufzug Altstadt

Pozemní lanová dráha („šikmý výtah″), vedoucí z parkoviště na jižním úpatí ostrohu Starého Města do prostoru bývalého hradního příkopu mezi zámkem a kostelem. Překonává převýšení 35 m a celkově je dlouhá 56 m. Během trasy se mění její sklon z  45° na 28°, horizontální vzdálenost mezi oběma stanicemi je 27,5. Prosklená kabinka pojme osm lidí. Lanovka byla vybudována v roce 2010.

 

pozemní lanovka alias šikmý výtah

zrušená železniční trať

20 září 1883 byla otevřena železniční trať ze Schwarzenbergu do Johangeorgenstadtu. Tato trať procházela přímo ostrohem Starého města 103 m dlouhým tunelem pod zámkem (Schlosstunnel či též Tunnel Schlosberg). Roku 1950 byl tento úsek trati přesunut východněji, takže dnes Staré Město míjí. Tunel pod zámkem je dosud zachován; běžně není přístupný, ale občas se v něm konají kulturní akce. Na oba portály tunelu navazují původní mosty přes říčku Schwarzwasser, dnes sloužící jako lávky pro pěší.


bývalý železniční most severně od tunelu; v pozadí Ottenstein

 

severní portál tunelu, datovaný 1882

jižní portál tunelu

lokomotiva-památník před jižním portálem tunelu

bývalý železniční most jižně od tunelu

Zajímavosti, poznámky:

Ø        K městu se váže řada legend.  Tou nejznámější je asi parafráze na legendu o sv. Jiří, od níž místní odvozují městský znak – i v ní vystupuje rytíř Georg; drak, který zužoval město a kterého rytíř přemohl, přičemž za záchranu města zaplatil vlastním životem, měl žít ve skalách Totenstein. Další pověsti mluví o EufemiiTettau, jejíž duch starší na zámku (údajně proto, že zámek proti vůli svých předků prodala), o strašlivém duchu mrtvého písaře a další (viz obrázky umístěné v centru města).

Ø        Asi nejznámější variací Erzgebirgischer Schwibbogen s postavami představujícími tradiční krušnohorská řemesla – hornictví, paličkování a práci se dřevem -, používanou dnes v celém saském Krušnohoří jako symbol místní lidové kultury, vytvořil lipský grafik Paula Jordan pro krušnohorskou národopisnou výstavu Feierohmd-Schau, konanou ve Schwarzenbergu v letech 1937-38 z iniciativy místního továrníka Friedricha Emila Krausse.

Jordanův Schwibbogen (www.erzgebirge.de)

Ø        Po kapitulaci Třetí říše v květnu 1945 nebylo město z ne zcela jasných důvodů obsazeno vojsky žádné z vítězných mocnosti. 11. května utvořili zdejší komunisté a sociální demokraté tzv. Antifašistický akční výbor, který odzbrojil zbytky fašistické armády a převzal moc ve městě i v okrese. Teprve 24. června vstoupila do města sovětská armáda; členy akčního výboru potvrdila v jejich funkcích. Pro tuto epizodu se později vžilo označení Freie Republik Schwarzenberg (Svobodná republika Schwarzenberg). Literárně ji zpracoval roku 1984 Stefan Heyem v románu Schwarzenberg.

Ø        Ve městě najdete též železniční muzeum s jednou z největších sbírek železničních vozů v Sasku (www.vse-eisenbahnmuseum-schwarzenberg.de). Nachází se v Neustadtu, v západním sousedství železničního nádraží.

Web:

http://www.schwarzenberg.de

http://de.wikipedia.org/wiki/Schwarzenberg/Erzgeb.

http://de.wikipedia.org/wiki/Bahnstrecke_ Johanngeorgenstadt–Schwarzenberg  

http://www.schlossschwarzenberg.de

http://www.virtualtourist.com/travel/Europe/Germany/Land_Sachsen/Schwarzenberg-19700/TravelGuide-Schwarzenberg.html

http://www.apsida.cz/hrady/cizina/nemec/sasko/sas_chemnitz/schwarznbrg/schwarznbrg.htm (česky)

http://monte.hrz.tu-freiberg.de/monte/cgi-bin/details.cgi?id=24676&obj=1&menutype=normal

Ke stažení v jpg: plán města

další místa v okolí (mapa) / Sasko / rejstříky

únor 2014