SCHWARZENBERG IM
ERZGEBIRGE
Sasko - Landkreis Erzgebirgskreis, obec Schwarzenberg
Město v údolí říčky Schwarzwasser
(
Město vzniklo jako předhradí zdejšího hrádku. Prvně
je zmiňováno roku 1282, jelikož hrad je však minimálně o sto let starší, lze i
vznik města předpokládat dříve. Bývalo obehnáno hradbami se dvěma branami, po
nichž však zbyly pouze místní názvy Oberes Tor (Horní
brána) a Unteres Tor (Dolní brána). Od 16. stol. se
stává Schwarzenberg správním centrem oblasti.
V okolí probíhala intenzivní těžba kovových rud, v 18. stol. zde pracovalo
několik hamrů. Město často postihovaly ničivé požáry;
po požáru v roce 1824 získalo do té doby převážně hrázděné město více méně
dnešní podobu. V 19. stol. nastává rozvoj průmyslu (přádelna, brusírna, pila,
papírna), posílený ještě výstavbami železničních tratí (1858 do Zwickau, 1883 do Johanngeorgenstadtu
a 1889 do Annabergu), a koncem století vzniká původně
jako dělnická čtvrť Neustadt. Nové čtvrti zakládány
ve 2. pol. 20. stol. (1956-71 Hofgarten,
1973-80 Heide, 1984-90 Sonnenleithe
severně od Nového Města).
znak města
se svatým Jiřím; dle místní legendy měl drak, který byl rytířem zabyt, sídlit
zde u města na Totensteinu
celkový pohled
na Staré Město z Totensteinu
zhruba
tentýž pohled na rytině Wilhelma Dilichse
z roku 1627; uprostřed stará radnice, v popředí mezi jí a zámkem
původní kostel (de.wikipedia.org)
východní
strana náměstí (Markt) se Starou radnicí
Stará
radnice (Altes Rathaus), dnes hotel a restaurace Ratskeller; současná secesní podoba po požáru 1906
dům
v západní části náměstí s arkýřem datovaným 1713
Obere Schlossstrasse (Horní Zámecká ulice) – hlavní a snad i nejstarší
ulice, zajišťující přístup od bývalé Horní brány a z náměstí ke hradu
jeden
z domů v Obere Schlossstrasse, se zajímavým
portálem pamětní deskou spisovatele a filozofa Ernsta Jüngera
ještě
jeden tzv. Erzgebirgischer Schwibbogen
(Krušnohorský oblouk) či Lichtbogen (Světelný
oblouk), tentokrát s motivem Betlému; taktéž v Obere Schlossstrasse
Unterer Markt (Dolní náměstí) –
prostor, kde dříve býval kostela
hřbitov; dnes uprostřed roste Královský dub (Königseiche),
vysazený roku 1818 u příležitosti 50 let vlády krále Fridricha Augusta I.
„Spravedlivého″ (fakticky vládl sice již od roku 1763, ale oficiálně až
po dosažení plnoletosti 1768), od roku 1960 chráněný
další
portál z roku 1715, tento na Dolním náměstí
Untere Schlossstrase (Dolní
Zámecká ulice), kratší ulice směřující k zámku z Dolního náměstí
hřiště s
„erbovním″ drakem a odpočívadlo s dvanácti obrázky o historii města
v prostoru mezi Untere a Obere Schlossstrase
(detaily obrázků z historie města a
místních pověstí)
nejvýchodnější
cíp Starého města a kostelem sv. Jiří a zámkem
ulice
jihozápadně od náměstí
secesní
dům v Erlaer Strasse
v jihozápadní části Starého města
ještě
jeden zajímavý dům v jihozápadní část Starého Města
„brány″
členící Staré Město nejsou pozůstatkem středověkého opevnění
terasy a
zídky na jižním svahu ostrohu Starého Města; je možné, že mezi nimi se skrývají
i zbytky původního opevnění, ale těžko říct
předměstí
jižně pod ostrohem Starého Města; na druhém snímku
uprostřed Panský mlýn
portál
jednoho z domů na předměstí
městský
erb na jednom z domů v ulici Rösselberg
hrázděný
dům (zřejmě zcela novodobý) v ulici Steinweg
zámek
Nevelký trojkřídlý areál na nejzápadnějším konci ostrožny,
přístupný pouze od východu – z města. Vstup kulisovou bránou, ze všech
ostatních stran je nádvoří obestavěno budovami, přiléhajícími
k nepravidelné hradbě. V čele severního křídla stojí mohutný válcový
bergfrit o síle zdiva
Hrad, střežící důležitou obchodní stezka z Plisenska (Pleißenlandu) do Čech,
zde vznikl někdy kolem poloviny 12. stol. Z této nejstarší – románské -
fáze je dochován bergfrit. Od roku 1334 byl hrad rodovým sídlem pánů z Lobdeburg-Elsterbergu, a to až do vymření rodu 1382. Roku 1433
byl hrad zničen husitskými vojsky, následně obnoven. Roku 1533 koupil hrad
saský kurfiřt Johann Friedrich, kolem poloviny
století byl hrad přestavěn renesančně na kurfiřtský renesanční zámek. Později
zde sídlil horní úřad, od roku 1876 až do pol. 20.
stol. zde byl soud a vězení. Právě s úpravami pro potřeby soudu získal
zámek v letech 1875-76 svojí dnešní podobu. V letech 1945-46 zde
sídlila sovětská vojenská správa a byl ze zajatecký tábor. V roce 1957
bylo na zámku zřízeno muzeum (toho času v rekonstrukci, otevření nových
expozic se předpokládá v listopadu 2014). Severní budova slouží jako
lidová škola umění.
plánek
zámku (www.apsida.cz)
zámek od
jihu
vstup do
zámku od města s kulisovou bránou
domek
v hradním příkopu
kurfiřtský
znak z roku 1558 na vstupní bráně
východní
část jižního křídla
dominanta hradu
– válcový bergfrit v čele jižního křídla; v základu románský z pol. 12. stol., do současné výše dostavěn ale až v pol. 19. stol
portál
věže
nádvoří
schodišťová
věžička se znakem saských kurfiřtů nad vchodem
severní
křídlo zámku, dostavěné pro potřeby soudu v roce 1876
kostel sv. Jiří (St.
Georgen Kirche)
Barokní kostel na bývalém předhradí, ve východním
sousedství zámku, s pozoruhodnou výzdobou interiéru vesměs z 18.
stol.
Kostel postaven v letech 1690-99 dle plánů Johanna Georga Rotha z Lössnitz. Nahradil starší menší kostel, který stál na
bývalém hřbitově v místech dnešního Dolního náměstí (Unterer
Markt).
kostel
portály
zvon
v podvěží
interiér
lodi
oltář
s reliéfem Poslední večeře Páně z roku 1699, odkazující svým pojetím
k renesanční tradici
kurfiřtská
empora
kazatelna
patrový
kůr se znakem města; varhany o 39 registrech z roku 1993 pocházejí
z dílny budyšínského varhanáře Hermanna Eule
samonosný
dřevěný vyřezávaný strop z roku 1728
zvonice
Nevysoká polygonální věžička v centru Starého
města mezi náměstím a zámkem, v níž je umístěna zvonkohra složená
z 37 zvonů z míšeňského porcelánu.
Zvonkohra, tehdy s 27 zvony, byla ve Schwarzenbergu umístěna poprvé roku 1937 v rámci
výstavy krušnohorského lidového umění „Feierohmd-Schau″. Po výstavě je zakoupil místní továrník Emil Krauss. Od roku 1964 byla zvonkohra umístěna v parku Rockelmann na jihozápadním okraji města, kde však příliš
trpěla povětrnostními podmínkami. Současná zvonice je bývalou trafostanicí, do
současné podoby přestavěnou v letech 1993-94. Zvonkohra hraje čtyřikrát
denně (9, 11,
zvonice –
bývalá trafostanice
pamětní
deska a zároveň kasička na zvonici
Schrägaufzug Altstadt
Pozemní lanová dráha („šikmý výtah″), vedoucí
z parkoviště na jižním úpatí ostrohu Starého Města do prostoru bývalého
hradního příkopu mezi zámkem a kostelem. Překonává převýšení
pozemní
lanovka alias šikmý výtah
zrušená železniční
trať
20 září 1883 byla otevřena železniční trať ze Schwarzenbergu do Johangeorgenstadtu.
Tato trať procházela přímo ostrohem Starého města
bývalý železniční most severně od tunelu; v pozadí Ottenstein
severní
portál tunelu, datovaný 1882
jižní
portál tunelu
lokomotiva-památník
před jižním portálem tunelu
bývalý
železniční most jižně od tunelu
Zajímavosti,
poznámky:
Ø
K městu
se váže řada legend. Tou nejznámější je asi
parafráze na legendu o sv. Jiří, od níž místní odvozují městský znak – i
v ní vystupuje rytíř Georg; drak, který zužoval
město a kterého rytíř přemohl, přičemž za záchranu města zaplatil vlastním
životem, měl žít ve skalách Totenstein.
Další pověsti mluví o Eufemii z Tettau, jejíž duch starší na zámku (údajně proto, že zámek
proti vůli svých předků prodala), o strašlivém duchu mrtvého písaře a další (viz obrázky umístěné v centru města).
Ø
Asi nejznámější
variací Erzgebirgischer Schwibbogen s postavami představujícími
tradiční krušnohorská řemesla – hornictví, paličkování a práci se dřevem -,
používanou dnes v celém saském Krušnohoří jako symbol místní lidové
kultury, vytvořil lipský grafik Paula Jordan pro
krušnohorskou národopisnou výstavu Feierohmd-Schau, konanou ve Schwarzenbergu
v letech 1937-38 z iniciativy místního továrníka Friedricha Emila Krausse.
Jordanův Schwibbogen (www.erzgebirge.de)
Ø
Po
kapitulaci Třetí říše v květnu 1945 nebylo město z ne zcela jasných
důvodů obsazeno vojsky žádné z vítězných mocnosti. 11. května utvořili zdejší
komunisté a sociální demokraté tzv. Antifašistický akční výbor, který odzbrojil
zbytky fašistické armády a převzal moc ve městě i v okrese. Teprve 24.
června vstoupila do města sovětská armáda; členy akčního výboru potvrdila v
jejich funkcích. Pro tuto epizodu se později vžilo označení Freie
Republik Schwarzenberg (Svobodná republika Schwarzenberg). Literárně ji zpracoval roku 1984 Stefan Heyem v románu Schwarzenberg.
Ø
Ve
městě najdete též železniční muzeum s jednou z největších sbírek
železničních vozů v Sasku (www.vse-eisenbahnmuseum-schwarzenberg.de).
Nachází se v Neustadtu, v západním
sousedství železničního nádraží.
Web:
http://de.wikipedia.org/wiki/Schwarzenberg/Erzgeb.
http://de.wikipedia.org/wiki/Bahnstrecke_ Johanngeorgenstadt–Schwarzenberg
http://www.schlossschwarzenberg.de
http://www.apsida.cz/hrady/cizina/nemec/sasko/sas_chemnitz/schwarznbrg/schwarznbrg.htm
(česky)
http://monte.hrz.tu-freiberg.de/monte/cgi-bin/details.cgi?id=24676&obj=1&menutype=normal
Ke
stažení v jpg: plán
města
další
místa v okolí (mapa) / Sasko / rejstříky
únor 2014