Poznámky z cest: Görlitz
prosinec 2023
Adventní Görlitz. Nebo
také Zhorjelc, Zgorzelec či
Zhořelec. Němčina, Lužickosrbština, Polština a Čeština.
Všechny čtyři jazyky jsou v tomhle městě adekvátní.
Zhořelec leží v regionu Horní Lužice, který patřil
víc jak půl tisíciletí (1075-1636) k Zemím Koruny české; konec konců českého
lva má dodnes ve znaku. Ovšem východní část Horní Lužice s centrem právě ve Zhořelci
měli v letech 1253-1329 v zástavě Braniboři. Roku 1636 připadla celá Horní
Lužice Sasku, ale za necelé dvě století (1815) byla znovu roztržena. Východní část
v okolí Zhořelce připadla Prusku a byla připojena k Dolnímu Slezsku. Od té doby
je Zhořelec považován za západní výspu Slezska, k čemuž se dodnes hlásí; mimo
jiné jsou místní adventní trhy nazývány „Slezskými″. Roku 1945 Prusko
zaniklo a Zhořelec se vrátil Sasu, ale jen částečně. Řeka Nisa, protékající městem,
se stala hraniční, takže zhořelecké předměstí na pravém břehu připadlo Polsku. Görlitz je od té doby nejvýchodnějším městem celého Německa…
Historické jádro zůstalo na Německé straně a je
fakt parádní. V 80. letech mělo na mále, už se vážně uvažovalo o rozsáhlých
demolicích... ale naštěstí se to do pádu Berlínské zdi nestihlo. Takže dnes je
staré město skutečně nádherným kompaktním ničím nenarušeným souborem
historických objektů od středověku po nějaký přelom 19. a 20. stol, s výraznou
převahou renesance...
I adventní trh je zde velmi příjemný, ale jen do
soumraku. Po setmění se tak neuvěřitelně zaplnil lidmi (jezdí sem celé
zájezdy!), že přes malebnou atmosféru nočního města je lepší prchnout!
stará
radnice s orlojem
tohle
skoro taky vypadá na nějaký orloj :-)
pozůstatky
zhořeleckého opevnění
tady
stával přemyslovský hrad
pohled na
hraniční řeku a do Polska
za mostem
Polsko
polská část
Zhořelce
adventní
trhy
betlém
večer ve
městě
razítko z infocentra
* * *
Jedním z fenoménů Starého města jsou nádherné,
bohatě zdobené portály. Jsou jich tu
desítky. Vesměs renesance, ale i trochu baroka a nějaký ten pozdní středověk se
najde...
Asi
nejznámější ze zhořeleckých portálů, tzv. Šeptající oblouk, - když do spodní
drážky na jedné straně zašeptáš, na druhé straně zvuk nádherně slyšíš...
(pozdní gotika)
pravděpodobně
renesance…
…a baroko
* * *
Přímo v centru města stojí dva nádherné středověké kostely.
Kostel Nejsvětější
Trojice (Dreifaltigkeitskirche) byl postaven jako součást
františkánského kláštera v letech 1234–1245. Informace o stavebním vývoji
kostela jsou celkem skoupé, ale zdá se, že tato nejstarší pozdně románská
stavba by mohla být dochována ve zdivu lodi. Presbytář je z 80. let 14.
století, zaklenutí lodi z 2. poloviny 15. století. Z 2. poloviny 15. stol. je i
kaple sv. Barbory.
exteriér –
presbytář a věž
loď
kazatelna
presbytář
z 80. let 14. století
kruchta
podkruchtí
fresky z
15. stol.; na první foto tzv. nebeský koncert
jeden
z náhrobník v podkruchtí
osmiboká kape
sv. Barbory
tzv. Zlatá
Marie (Goldene Maria), část původního deskového
gotického oltáře z 80. let 15. stol.
pozdně
gotická socha Odpočívajícího Krista (Christus in der
Rast) z doby kolem roku 1500
klika
vstupních dveří
Farní kostel sv. Petra a Pavla (Pfarrkirche
St. Peter und Paull) stojí
v prostoru bývalého hradu, který zde nechal dle Kosmovy
kroniky vystavět český kníže Soběslav I. Z původní pozdně románské baziliky (1.
poloviny 13. stol.) je zachováno průčelí a podvěží.
Současný pětilodní halový kostel s atypickými nižšími postranními loděmi byl
vystavěn v průběhu 15. stol. a se svými rozměry 72 x 39 m patří k největším
halovým kostelům v Německu. Současné 84 m vysoké štíhlé věže pocházejí až z
konce 19. stol. Pod východní částí kostela je umístěn tzv. „spodní kostel″
neboli krypta sv. Jiří (bohužel nepřístupný).
exteriér
kostela
detail
románského, renesančně upraveného portálu
pravděpodobně
románské detaily na průčelí
vnější
výzdoba
atypické
okno krypty
celkový
pohled do lodi kostela
síťová
klenba presbytáře
hlavní
oltář z roku 1695
kazatelna
tzv. Sluneční
varhany z přelomu 17. a 18. stol.
jedna
z bočních lodí
Křestní
kaple s bohatě zdobenou křtitelnicí z 2. pol. 14.
stol. a nástěnnými malbami
jeden z
náhrobních kamenů v podvěží
kamenická
výzdoba jižní vnější lodi
Oba kostely jsou volně přístupné, fotografování je
zpoplatněno (2,5 eura). V obou jsou k mání razítka
Jakubské cesty.