SASKO

WEESENSTEIN

Sasko - Landkreis Sächsische Schweiz-Osterzgebirge, obec Müglitztal

Nevelká osada na dolním toku říčky Müglitz (166 m n. m.), které dominuje monumentální komplex zámku. Ves velmi vážně poškozena povodní roku 2002.

zámek

Rozlehlý komplex v dnešní podobě barokního zámku, který pod jednotnou fasádou ukrývá řadu dobře znatelných starších stavebních fází včetně středověkého hradu, stojí na skalnaté ostrožně, kterou svými stavbami téměř celou pokrývá. Byť zámek působí impozantně, je zcela ukryt v údolí a z dálky není vůbec vidět. Ostrožna vybíhá do údolí od jihovýchodu, odkud je i přístup do zámeckého areálu. Zde stojí průjezdné trojkřídlé předzámčí (dnes mimo jiné pokladna a prodejna suvenýrů), které je od vlastního západnějšího zámku odděleno hlubokým ve skále vytesaným šíjovým příkopem, překlenutým dnes kamenným mostem. Jádro zámku tvoří původní hrad s vysokou okrouhlou věží (či spíše hruškovitou; tento nezvyklý půdorys údajně způsoben poškozením věže ve středověku) na nejvyšším místě skály, jehož součástí je i barokní evangelicko-luteránská kaple (velikosti slušného kostela); budovy jsou seskupeny kolem miniaturního dvorku, zvaného „kostelní″ (Kirchhof). Na východní straně k hradní skále přiléhá renesanční, barokně upravený Dolní zámek (Unterschloss), obklopující přední („první″) zámecké nádvoří a tvořící vstupní křídlo celého areálu. Na jižní straně přiléhá k Dolnímu zámku zimní zahrada. Další zámecké stavby se nacházejí západně od jádra hradu, kolem menšího „zadního″ nádvoří, zvaného též Pivovarský dvůr (Brauhof) - zde dnes mimo jiné zámecká restaurace, kavárna, zámecký pivovar (www.schlossbrauerei-weesenstein.de) a komerčně využívané prostory. Vzhledem k složitému stavebnímu vývoji areálu a skutečnosti, že se skála zastavovala od jejího vrcholu směrem dolů, dnes můžeme na Weesensteině najít takové bizarnosti, jako sklepy či koňské stáje nad obytnými místnostmi či slavnostního sál na půdě. Na západním konci ostrohu dochován jako terasa malý fragment opevnění. Na jižní straně k ostrohu přiléhá zámecký park, rozdělený řekou na tzv. Malou a Velkou zahradu. Areál zámku stejně jako park volně přístupný, vstupné se platí pouze na prohlídku interiérů, zahrnující zámecké komnaty z 18. - 19. stol. s mnoha cennými originálními tapetami, prostory hradu (sklepení, soudní síň, Rytířský sál, unikátní Sál mnichů) a katolickou i luteránskou kapli.

Hrad založili pravděpodobně páni z Donína jako jeden z předsunutých opevněných objektů v okolí jejich sídelního hradu. Prvně je připomínán roku 1318 (jako Weysinberg; v dnešní podobě jméno od poč. 15. stol.), ale jeho vznik se předpokládá již kolem roku 1200. Po pádu donínských držav počátkem 15. stol. dostali Weesenstein jako léno páni z Bünau, kterým sloužil až do roku 1772 jako hlavní rodové sídlo. Poté držela zámek Johanna Christiana von Uckermann, manželka hesenského tajného rady a vrchního dozorčího pošt Johanna Jacoba, za níž proběhla rozsáhlá rekonstrukce celého areálu, která mu dala v podstatě dnešní podobu. Roku 1830 byl zámek zakoupen jako soukromá rezidence saského vládnoucího rodu Wettinů. Známý je zejména pobyt prince Johana, který zde vyhotovil překlad Dantovy Božské komedie do němčiny. Po pádu monarchie (1917) zámek držel průmyslník Alwin Bauer. Od roku 1934 zde muzeum. Za druhé světové války hlavním z úkrytů uměleckých sbírek drážďanských muzeí a galerií (objev ukrytých předmětů na konci války je popsán v knize Leonida Volynského Sedm dněj, v českém překladu Hledači pokladů; její hodnověrnost je však sporná). Od roku 1952 opět přístupný veřejnosti.

plán zámku: 1 – předzámčí, 2 – Dolní zámek, 3 – první čili přední nádvoří, 4 – Horní zámek (hrad), 5 – zadní nádvoří, 6 – zámecký park (dle Hrady na hranici, upraveno)

zámecký areál od jihu a od severu

bašta na západní straně areálu

předzámčí

kamenný most (Schlossbrücke) z roku 1781 přes šíjový příkop

bohatě heraldicky zbodený renesanční portál z roku 1575

renesanční, barokně upravený Dolní zámek při pohledu od jihovýchodu

průchod Dolním zámkem

Horní zámek, čili goticko-renesanční hrad s barokní fasádou, při pohledu z 1. nádvoří

sklípek (?) na 1. nádvoří

průchod po jižní straně hradní skály mezi předním a zadním nádvořím, zvaný Felsengang (Skalní chodba), v místě původního hradního parkánu

portál v severovýchodním rohu „Kostelního dvorku″

erb na vstupním portálu luteránské kaple

zámecká evangelicko-luteránská kaple z 2. pol. 18. stol., zřejmě dle návrhu Johanna Georga Schmidte, na místě menší středověké kaple; 1870 darována k užívání měšťanům

detaily výzdoby luteránské kaple

panská oratoř

z interiéru panské oratoře kaple - původní kamna z roku 1741 a malba Poslední soud

reprezentační pokoje Dolního zámku

Řecký pokoj s tapetovou výzdobou

empírová kamna Dolního zámku

katolická kaple, přestavěná pro potřeby královské rodiny z bývalé prádelny

středověké sklepení hradu

smírčí kříž v expozici hradu

Soudní síň

zajímavý způsob prezentace historie hradu – promítání textů, včetně českých, a obrázků na zeď

model středověké podoby hradu

renesanční Rytířský sál

odkrývání a obnova iluzivních maleb z 18. stol.

tzv. Mnišská půda čili Mnišský sál (Mönchsboden) – dnes podkroví, původně slavnostní sál rytířů z Bünau - s nástěnnými malbami

nástěnné malby ze 40. let 16. stol., snad představující příslušníky rodu Bünau

expozičně upravená maštal v průchodu ze zadního nádvoří (volně přístupné, mimo prohlídkovou trasu)

zimní zahrada při jižním průčelí Dolního zámku

francouzská zahrada pod zámkem

Schlossmühle (Zámecký mlýn)

Dodnes funkční vodní mlýn, stojící při východním úpatí hradní skály, je napájen náhonem z řeky Müglitz, který prochází šíjovým příkopem prokopaným v zámeckém ostrohu.

Zámecký mlýn

vantroky

Müglitztalbahn

Železniční trať vedoucí údolím říčky Müglitz (Mohelky) překračuje v okolí Weesensteina několikrát řeku a prochází dvěma tunely; jedním přímo proti zámku. Železniční zastávka leží severně od vsi.