Malbork
/ Marienburg
vojvodství
Pomořské, okres Malbork
Město s hradem (20 m n.. m.) nad řekou Nogat, která je východním (kdysi hlavním) ramenem Visly.
Dominantou města je cihlový hrad Německých rytířů
nad pravým břehem Nogatu. Rozkládá se na ploše přes
21 ha a patří k největším hradům na světě (rozhodně je největší cihlovou
stavbou na světě). Skládá se ze tří částí – podzámčí (Nízkého či Dolního
hradu), Středního (Prostředního) hradu a Vysokého (Horního) hradu
s několika pásy opevnění
Klášterní hrad byl budován postupně od roku 1274. V
letech 1309 - 1457 sídlem velmistra řádu německých rytířů a hlavním centrem
celého křižáckého státu. Poté až do roku 1772 rezidencí polských králů při
jejich návštěvách Pomořanska, Vysoký hrad od pol. 17.
stol. byl využíván též jezuity. Po roce 1772 přestavěn Prusy na kasárny a
textilní manufakturu, přičemž vážně poškozena výzdoba, zničena řada
architektonických detailů a některé části hradu strženy. Před úplným zánikem
(existoval již plán na zboření) ho zachránil v roce 1803 apel básníka Maxe
von Schenkendorfa a
následný dekret krále Fridricha Viléma III., nařizující jeho obnovu.
Hlavní rekonstrukční práce probíhaly až v letech 1882-1921 pod vedením Carla Steinbrechta. Nejvážněji však byl hrad poškozen
během dvouměsíčních bojů na konci 2. sv. války, kdy mimo jiné jeho východní
část vyhozena do vzduchu. Uvádí se, že bylo zničeno až 50% areálu. Následná
rekonstrukce (v některých případech nová výstavba) byla zejména v prvních
fázích poněkud necitlivá, protože se počítalo s využitím jako muzeum polské
armády. Přesto roku 1997 zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO.
Nejstarší a také nejopevněnější
částí celého areálu je Horní hrad (Zamek Wysoki), svojí
architekturou (malé čtvercové nádvoří se studnou, obklopené ambity) mající
spíše klášterní charakter.
V místnostech řada expozic (historie hradu,
vitráže, ...) a také velké množství zachovalých či obnovených architektonických
detailů.
Vstup do Horního hradu je samostatnou bránou
s padacím mostem z původního předhradí (později Středního hradu)
v severozápadním rohu Horního hradu.
Dominantou Horního hradu je hranolová věž
v jeho severovýchodní části. Věž je jednou z částí, které byly ve 2. pol. 20. stol. postaveny zcela znovu. Je bez
architektonických detailů. Poskytuje krásný výhled na celý areál hradu, město i
řeku Nogat.
Přilehlý kostel Panny Marie – duchovní centrum
celého hradu – byl v této podobě vybudován až v pol.
14. stol., byť navázal na starší hradní kapli. Interiér kostela dosud
nezrekonstruován. Důležitým, dnes bohužel neexistujícím (uvažuje se o jeho
obnově) prvkem vnější výzdoby byla více jak 8 m vysoká polychromovaná socha
Panny Marie, umístěná ve středním „okně″ presbytáře.
Pod presbytářem kostela je umístěna kaple sv. Anny,
pod jejíž podlahou hrobka velmistrů řádu. Kaple přístupná z „východní terasy“
dvěma proti sobě umístěnými bohatě zdobenými portály. Na severním portálu je
výzdoba s mariánskou tematikou (Klanění Tří králů, Zvěstování,
Nanebevstoupení a Korunovace Panny Marie), na jižním pak scény ze života Ježíše
Krista.
Horní a částečně i Střední hrad obklopují tzv.
„terasy″ – v podstatě parkány, prostory mezi vlastními
budovami hradu a vnitřním pásmem opevnění. Zde mimo jiné umístěno lapidárium.
Na západní terase hradní mlýn. Nejde o původní
stavbu, ale o rekonstrukci z poč. 20. stol. na
předpokládaném místě v předpokládané podobě. Mlýnské zařízení bylo
přeneseno ze vsí Kościeleczki a Puck.
K jihozápadu
vybíhá až na úroveň opevnění hranolová latrínová věž Dansker,
spojená s vlastním hradem 64 m dlouhou krytou chodbou na arkádách.
Severněji ležící Střední hrad (Zamek Sredni)
byl původně předhradím. Poté, co se hrad stal sídlem velmistra řádu, byla zde
vystavěny hlavní reprezentativní prostory, které později využíval i polský král.
Střední hrad je trojkřídlý, směrem k Hornímu hradu otevřený, přičemž na
západní straně vystupuje z půdorysu nepřehlédnutelný objekt Zimního
refektáře Paláce velmistrů. Na nádvoří stojí pomník křižáckých velmistrů.
V západním křídle zachována řada zajímavých
interiérů, přístupné též sklepy či otopné zařízení hradu.
Východní křídlo, které původně sloužilo jako
hostinské pokoje a bylo na konci 2. sv. války jednou z nejpostiženějších
částí hradu, je z větší části nově postaveno, mnohdy s použitím zcela
cizorodých nevhodných novodobých prvků (schodiště, dveře...). Zde
v přízemí unikátní expozice výrobků z jantaru, v patře expozice
středověké zbroje, krom toho několik prodejen suvenýrů a restaurace.
Přístup do Středního hradu je ze severní strany (z
předhradí) složitým systémem bran, branek a mostů.
Předhradí či též Dolní hrad (Zamek Niski)
zahrnuje nejsevernější část areálu. Najdeme zde původně hospodářské budovy
(dnes např. hotel) a bývalý koste sv. Vavřince.
Na východní straně je areál hradu opevněn třemi
pásy hradeb s řadou (částečně zrekonstruovaných, částečně pobořených) věží
a bašt. Odtud byl hlavní vstup do hradu (Hlavní brána).
Od Nogatu pak chránila
vstup do hradního areálu zajímavá Mostová brána (Brama
Mostowa) se dvěma válcovými baštami.
Celý Vysoký a Střední hrad včetně jejich společného
opevnění (s výjimkou hradní restaurace v severozápadním roku Středního hradu)
je přístupný pouze po zaplacení vstupného. Prohlídka individuální. Na věž se platí
samostatné vstupné, nelze ji však navštívit bez zaplacení celkového vstupného
do hradu!! Naopak areál Dolního hradu a vnějšího opevnění jsou volně přístupné.
Nejsevernější část hradního areálu protíná
železniční trať. Železnice byla vybudována v letech 1851-57. V letech
1888-90 byl souběžně vybudován nový železniční most a starý most byl následně
přebudován na most silniční, vedla po něm též úzkorozchodná dráha. Šlo o
strategicky velmi významné mosty (železnice byla hlavní spojnicí Berlína a Königsbergu – dnes Kaliningradu), proto byly oba mosty opevněny. Do opevnění novějšího
mostu byla zapojena i stará hradní válcová věž (Baszta
Maślankowa, Modra či Lichnowska).
Oba opevněné mosty byly 8. března 1945 vyhozeny do povětří. Železniční byl
později (již v jednodušší podobě bez fortifikačních prvků) obnoven, ze
silničního zůstaly dodnes zříceniny.
Město bylo založeno současně s hradem (osada při
hradu dostala městská práva roku 1276) jižně od něj. Dnes tato část označována
jako Staré Město (Stare
Miasto). Bohužel na rozdíl od hradu nebylo po 2.
sv. válce obnoveno (s výjimkou radnice, kostela a části opevnění) a bylo
nahrazeno panelovým sídlištěm, nerespektujícím ani základní urbanistickou
strukturu původního města.
Na východní straně Starého Města dochována brána Garncarská (zvaná též sv. Ducha nebo Elbląską),
část hradební zdi s několika obdélnými, ze strany města otevřenými
baštami.
Na jižní straně stojí dosud Mariánská (Mariacką, čili Sztumską) brána,
která uzavírala hlavní osu města. Západně od ní nad řekou též zbytky hradeb,
připomínající spíše terasy.
Radnice z 2. pol.
14. stol. v centru Starého Města je považována za perlu městské gotické
architektury. Kostel sv. Jana Křtitele je nejstarší svatyní v Malborku z konce 13. stol. Zřícenina nad řekou,
připomínající svou polohou na hradbách nějakou baštu, je zbytkem latinské školy z roku 1352!
Jakýmsi přirozeným centrem Malborku
je dnes novější zástavba východně od hradu, zvaná lapidárně Centrum.
Další „historická″ část Malborku
se nachází jižně od Starého Města. Zde
nalezneme mimo jiné Novou radnici, Gymnázium či zajímavou cihlovou vodárenskou
věž (Wieża Ciśnień)
z roku 1906, východněji pak poštovní úřad (foto).
Web:
http://www.malbork.pl
(oficiální stránky města)
http://www.zamek.malbork.pl (oficiální
stránky hradu)
http://pl.wikipedia.org/wiki/Malbork
http://muzeumzamkowewmalborku.wkraj.pl
http://www.zamkipolskie.com/malb/malb.html
http://www.apsida.cz/hrady/cizina/polsko/pomor/malb/malb.htm
(česky)
http://www.rozhlas.cz/svet/portal/_zprava/205888
(česky)
http://www.desperado.cz/view.php?cisloclanku=2006011101
(česky)
http://www.castlesofpoland.com/prusy/malbork.htm
http://www.museo.pl/content/view/197/185/
http://kaczorek.easyisp.pl/pisz/fort/malbo001.htm
http://www.panodesign.co.uk/malbork.html
Ke
stažení v jpg: plán centra města,
plán hradu a Starého Města před rokem
1945
Okolí:
Fortifikační prvky Pevnosti Marienburg
(viz http://kaczorek.easyisp.pl/pisz/fort/malbo003.htm).
Další hrady - Sztum, Gniev
a Kwidzyn (vše jižně od Malborku),
opevněný cisterciácký klášter Pelplin,opevněný moct v
Tczevu. Plavební kanál Elblag-Ostróda s několika stupni, kde jsou lodě přetahovány po
souši.
úvodní stránka / rejstřík míst / záznam
v deníku
červenec 2009