Malbork / Marienburg

vojvodství Pomořské, okres Malbork

Město s hradem (20 m n.. m.) nad řekou Nogat, která je východním (kdysi hlavním) ramenem Visly.

Dominantou města je cihlový hrad Německých rytířů nad pravým břehem Nogatu. Rozkládá se na ploše přes 21 ha a patří k největším hradům na světě (rozhodně je největší cihlovou stavbou na světě). Skládá se ze tří částí – podzámčí (Nízkého či Dolního hradu), Středního (Prostředního) hradu a Vysokého (Horního) hradu s několika pásy opevnění

Klášterní hrad byl budován postupně od roku 1274. V letech 1309 - 1457 sídlem velmistra řádu německých rytířů a hlavním centrem celého křižáckého státu. Poté až do roku 1772 rezidencí polských králů při jejich návštěvách Pomořanska, Vysoký hrad od pol. 17. stol. byl využíván též jezuity. Po roce 1772 přestavěn Prusy na kasárny a textilní manufakturu, přičemž vážně poškozena výzdoba, zničena řada architektonických detailů a některé části hradu strženy. Před úplným zánikem (existoval již plán na zboření) ho zachránil v roce 1803 apel básníka Maxe von Schenkendorfa a následný dekret krále Fridricha Viléma III., nařizující jeho obnovu. Hlavní rekonstrukční práce probíhaly až v letech 1882-1921 pod vedením Carla Steinbrechta. Nejvážněji však byl hrad poškozen během dvouměsíčních bojů na konci 2. sv. války, kdy mimo jiné jeho východní část vyhozena do vzduchu. Uvádí se, že bylo zničeno až 50% areálu. Následná rekonstrukce (v některých případech nová výstavba) byla zejména v prvních fázích poněkud necitlivá, protože se počítalo s využitím jako muzeum polské armády. Přesto roku 1997 zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO.

      

Nejstarší a také nejopevněnější částí celého areálu je Horní hrad (Zamek Wysoki), svojí architekturou (malé čtvercové nádvoří se studnou, obklopené ambity) mající spíše klášterní charakter.

  

V místnostech řada expozic (historie hradu, vitráže, ...) a také velké množství zachovalých či obnovených architektonických detailů.

          

Vstup do Horního hradu je samostatnou bránou s padacím mostem z původního předhradí (později Středního hradu) v severozápadním rohu Horního hradu.

Dominantou Horního hradu je hranolová věž v jeho severovýchodní části. Věž je jednou z částí, které byly ve 2. pol. 20. stol. postaveny zcela znovu. Je bez architektonických detailů. Poskytuje krásný výhled na celý areál hradu, město i řeku Nogat.

   

Přilehlý kostel Panny Marie – duchovní centrum celého hradu – byl v této podobě vybudován až v pol. 14. stol., byť navázal na starší hradní kapli. Interiér kostela dosud nezrekonstruován. Důležitým, dnes bohužel neexistujícím (uvažuje se o jeho obnově) prvkem vnější výzdoby byla více jak 8 m vysoká polychromovaná socha Panny Marie, umístěná ve středním „okně″ presbytáře.

    

Pod presbytářem kostela je umístěna kaple sv. Anny, pod jejíž podlahou hrobka velmistrů řádu. Kaple přístupná z „východní terasy“ dvěma proti sobě umístěnými bohatě zdobenými portály. Na severním portálu je výzdoba s mariánskou tematikou (Klanění Tří králů, Zvěstování, Nanebevstoupení a Korunovace Panny Marie), na jižním pak scény ze života Ježíše Krista.

         

Horní a částečně i Střední hrad obklopují tzv. „terasy – v podstatě parkány, prostory mezi vlastními budovami hradu a vnitřním pásmem opevnění. Zde mimo jiné umístěno lapidárium.

       

Na západní terase hradní mlýn. Nejde o původní stavbu, ale o rekonstrukci z poč. 20. stol. na předpokládaném místě v předpokládané podobě. Mlýnské zařízení bylo přeneseno ze vsí Kościeleczki a Puck.

  

K jihozápadu vybíhá až na úroveň opevnění hranolová latrínová věž Dansker, spojená s vlastním hradem 64 m dlouhou krytou chodbou na arkádách.

 

Severněji ležící Střední hrad (Zamek Sredni) byl původně předhradím. Poté, co se hrad stal sídlem velmistra řádu, byla zde vystavěny hlavní reprezentativní prostory, které později využíval i polský král. Střední hrad je trojkřídlý, směrem k Hornímu hradu otevřený, přičemž na západní straně vystupuje z půdorysu nepřehlédnutelný objekt Zimního refektáře Paláce velmistrů. Na nádvoří stojí pomník křižáckých velmistrů.

      

V západním křídle zachována řada zajímavých interiérů, přístupné též sklepy či otopné zařízení hradu.

   

Východní křídlo, které původně sloužilo jako hostinské pokoje a bylo na konci 2. sv. války jednou z nejpostiženějších částí hradu, je z větší části nově postaveno, mnohdy s použitím zcela cizorodých nevhodných novodobých prvků (schodiště, dveře...). Zde v přízemí unikátní expozice výrobků z jantaru, v patře expozice středověké zbroje, krom toho několik prodejen suvenýrů a restaurace.

   

Přístup do Středního hradu je ze severní strany (z předhradí) složitým systémem bran, branek a mostů.

 

Předhradí či též Dolní hrad (Zamek Niski) zahrnuje nejsevernější část areálu. Najdeme zde původně hospodářské budovy (dnes např. hotel) a bývalý koste sv. Vavřince.

Na východní straně je areál hradu opevněn třemi pásy hradeb s řadou (částečně zrekonstruovaných, částečně pobořených) věží a bašt. Odtud byl hlavní vstup do hradu (Hlavní brána).

  

Od Nogatu pak chránila vstup do hradního areálu zajímavá Mostová brána (Brama Mostowa) se dvěma válcovými baštami.

   

Celý Vysoký a Střední hrad včetně jejich společného opevnění (s výjimkou hradní restaurace v severozápadním roku Středního hradu) je přístupný pouze po zaplacení vstupného. Prohlídka individuální. Na věž se platí samostatné vstupné, nelze ji však navštívit bez zaplacení celkového vstupného do hradu!! Naopak areál Dolního hradu a vnějšího opevnění jsou volně přístupné.

Nejsevernější část hradního areálu protíná železniční trať. Železnice byla vybudována v letech 1851-57. V letech 1888-90 byl souběžně vybudován nový železniční most a starý most byl následně přebudován na most silniční, vedla po něm též úzkorozchodná dráha. Šlo o strategicky velmi významné mosty (železnice byla hlavní spojnicí Berlína a Königsbergu – dnes Kaliningradu), proto byly oba mosty opevněny. Do opevnění novějšího mostu byla zapojena i stará hradní válcová věž (Baszta Maślankowa, Modra či Lichnowska). Oba opevněné mosty byly 8. března 1945 vyhozeny do povětří. Železniční byl později (již v jednodušší podobě bez fortifikačních prvků) obnoven, ze silničního zůstaly dodnes zříceniny.

     

Město bylo založeno současně s hradem (osada při hradu dostala městská práva roku 1276) jižně od něj. Dnes tato část označována jako Staré Město (Stare Miasto). Bohužel na rozdíl od hradu nebylo po 2. sv. válce obnoveno (s výjimkou radnice, kostela a části opevnění) a bylo nahrazeno panelovým sídlištěm, nerespektujícím ani základní urbanistickou strukturu původního města.

 

  

Na východní straně Starého Města dochována brána Garncarská (zvaná též sv. Ducha nebo Elbląską), část hradební zdi s několika obdélnými, ze strany města otevřenými baštami.

   

Na jižní straně stojí dosud Mariánská (Mariacką, čili Sztumską) brána, která uzavírala hlavní osu města. Západně od ní nad řekou též zbytky hradeb, připomínající spíše terasy.

   

Radnice z 2. pol. 14. stol. v centru Starého Města je považována za perlu městské gotické architektury. Kostel sv. Jana Křtitele je nejstarší svatyní v Malborku z konce 13. stol. Zřícenina nad řekou, připomínající svou polohou na hradbách nějakou baštu,  je zbytkem latinské školy z roku 1352!

  

Jakýmsi přirozeným centrem Malborku je dnes novější zástavba východně od hradu, zvaná lapidárně Centrum.

 

Další „historická″ část Malborku se nachází  jižně od Starého Města. Zde nalezneme mimo jiné Novou radnici, Gymnázium či zajímavou cihlovou vodárenskou věž (Wieża Ciśnień) z roku 1906, východněji pak poštovní úřad (foto).

   

Web:

http://www.malbork.pl (oficiální stránky města)

http://www.zamek.malbork.pl (oficiální stránky hradu)

http://pl.wikipedia.org/wiki/Malbork

http://muzeumzamkowewmalborku.wkraj.pl

http://www.zamkipolskie.com/malb/malb.html 

http://www.apsida.cz/hrady/cizina/polsko/pomor/malb/malb.htm (česky)

http://www.starymalbork.pl 

http://www.rozhlas.cz/svet/portal/_zprava/205888 (česky)

http://www.desperado.cz/view.php?cisloclanku=2006011101 (česky)

http://www.castlesofpoland.com/prusy/malbork.htm

http://www.museo.pl/content/view/197/185/

http://kaczorek.easyisp.pl/pisz/fort/malbo001.htm

http://www.panodesign.co.uk/malbork.html 

Ke stažení v jpg: plán centra města, plán hradu a Starého Města před rokem 1945

Okolí:

Fortifikační prvky Pevnosti Marienburg (viz http://kaczorek.easyisp.pl/pisz/fort/malbo003.htm). Další hrady - Sztum, Gniev a Kwidzyn (vše jižně od Malborku), opevněný cisterciácký klášter Pelplin,opevněný moct v Tczevu. Plavební kanál Elblag-Ostróda s několika stupni, kde jsou lodě přetahovány po souši.

 

úvodní stránka / rejstřík míst / záznam v deníku

červenec 2009