Poznámky z cest

Dolní Slezsko: Kamieniec Ząbkowicki

červenec 2025

Kamieniec Ząbkowicki (Kamenec) se rozkládá v podhůří Bardských hor, při říčce Budzówka nedaleko jejího soutoku s Kladskou Nisou. Byť má dneska statut města, strukturou je to taková větší vesnice. Které by se nejspíš ani nikdo nevšiml, nebýt tu dvou velmi významných památek – bývalého cisterciáckého kláštera a zámku.

Turistické informační centrum se nachází v bývalém evangelickém kostele. Novogotický klenutý prostor je krásně opraven a využíván i k pořádání nejrůznějších kulturních akcích. V infocentru jsou k dispozici tři turistická razítka.

na hlavní ulici staré části města

   

bývalý evangelický kostel, zvaný Červený kostel – dnes infocentrum

*   *   *

Kamenecký klášter se nachází na pravém břehu Budzówky. Počátkem 13. století sem sice přišli augustiniáni, již v polovině století je však vystřídali cisterciáci, kteří zde pak setrvali přes různé peripetie až do zrušení kláštera roku 1810. Augustiniáni již zjevně klášter začaly budovat a cisterciáci na ně navázali, díky čemuž vykazuje Kamenec řadu odlišností od běžného schématu cisterciáckých klášterů, například umístění klášterních budov s rajskou zahradou a křížovou chodbou při severní straně kostela, nikoli jižní. Atypický je též kostel, který je trojlodní halovou stavbou, nikoli bazilikou. Gotický klášterní komplex byl dobudován někdy na přelomu 14. a 15. století. Ve 2. polovině 17. století došlo k rozsáhlé barokní přestavbě, která však úplně nesetřela středověký ráz. Roku 1817 klášter vyhořel, poté zanikla část klášterních budov. I přesto jde o areál velmi zajímavý, malebný a působivý. Pěkně opravený. Jen naprosto bez života. Kostel zavřený. V jedné z klášterních budov malé muzeum – zavřeno, nikde žádné otvírací hodiny (není značeno ani v mapách, tak kdo ví, jestli ještě vůbec funguje, i když nějaké vitríny tam jsou oknem vidět). Krásná Opatská zahrada zavřená – sice je tu „kasa biletova″ a plánek zahrady, ale opět nikde žádná informace o otvírací době. Žádné informace nejsou ani na webu města. Turistický ruch v Kamenci je zjevně soustředěn na nedaleký zámek a klášter je v jeho stínu opomenut. Což je ohromná škoda.

Podrobný popis stavebního vývoje kláštera i s mnoha nákresy je zde: https://medievalheritage.eu/pl/strona-glowna/zabytki/polska/kamieniec-zabkowicki-klasztor-cysterski

(plán areálu ke stažení) 

 

celkový pohled na areál bývalého kláštera od severovýchodu a od severozápadu

  

vstup do klášterního areálu – most se sochami sv. Floriana a sv. Jana Nepomuckého

 

…a brána skrze hospodářské křídlo

 

sousoší Nejsvětější trojice (Tron Łaski)

   

klášterní chrám Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jakuba Staršího

do chrámu lze pouze nakouknout skrze mříž ve dveřích

zazděný portál klášterního chrámu

 

základy presbytářů bočních kaplí kostela (?) před jejich barokní přestavbou

 

základy východního křídla kláštera zbořeného po požáru 1817 – opatská kaple a kapitulní síň

 

bývalý rajský dvůr

 

pozůstatky křížové chodby – severní křídlo bylo zcela atypicky dvojlodní

cosi mezi křížovou chodbou a rajským dvorem

lavatorium

studna uprostřed rajské zahrady, v pozadí na omítce otisky zaniklé křížové chodby

bývalé opatství

nějaká bývalá kašna?

obnova barokní Opatské zahrady byla ukončena loni … vypadá to skvěle, ale jak se dostat dovnitř? (plán zahrady ke stažení)

 

staré náhrobníky při zdi Opatské zahrady

památník k 30. výročí pontifikace Jana Pavla II. – proč zrovna tady netuším, ale ono by to nemělo překvapit, Jan Pavel II. má pomníky po celém Polsku

objekt v jižní části areálu bývalého kláštera

objekt ve východní části areálu bývalého kláštera

*   *   *

Zámek (Pałac Marianny Orańskiej) je velmi rozlehlý novogotický komplex, stojící na kopci nad levým břehem říčky. Postavený byl v letech 1838-72 pro Mariannu Oranžskou a Albrechta Hohenzollerna. V turistických prospektech bývá označován jako „nejkrásnější zámek Polska″, byť nescházelo ve 2. polovině 20. století moc, a už vůbec nestál. Bez vstupenky však z něj moc vidět není, zpoplatněný je celý areál včetně přilehlých zahrad a přístupný je pouze s průvodcem. Vzhledem k tomu, že jsme nikde nevyčetli, na jak dlouho prohlídka je, a za dvě hodiny nám jel vlak z víc jak tři kilometry vzdáleného nádraží, prohlídku jsme neřešili a jen jsme se prošli kolem (deštivým) parkem. Ten je velmi rozlehlý a rozdělený na západní část, oplocenou a možná na noc uzavíranou (?) a východní část, volně přístupnou. Z větší části má charakter běžného lesa. V severovýchodním cípu parku mauzoleum Hohenzollernů, které je též možné za vstupné navštívit.

(plán perku ke stažení)

     

to málo, co je vidět ze zámky, když člověk prochází kolem…

v téhle chodbě je pokladna, kde lze sehnat i drobné občerstvení (razítko však nemají, to je dole v infocentru) – dál se člověk bez vstupenky nedostane

Vítězný sloup se sochou bohyně Niké – na původní místo v parku v ose zámku navrácen po 77 letech roku 2023

 

parkovější část parku ve vrcholových partiích návrší Zameczno (284 m n. m.)

základy snad hájovny (?) ve střední části parku

 

jedna úžasná borovice

 

mauzoleum Hohenzollernů – téměř znovu postaveno, ještě před deseti lety podle fotek na webu totální zřícenina

*   *   *

Kamieniec Ząbkowicki je jedním z míst, kde staví Baltic express na své cestě z Prahy k moři či zpět. I když na mezinárodní rychlíkovou stanici dneska fakt nevypadá… Nádraží vzniklo roku 1873 na trati z Vratislavi do Barda, v následujících dvou letech prodloužené přes Kladsko až do Čech, kde se v Ústí nad Orlicí napojovala na trať Praha – Vídeň. Šlo tehdy o klíčové železniční propojení Slezska s Rakouskem. V roce 1874 byla do stanice dovedena i trať spojující průmyslové centra napříč celým Slezskem (Lehnice – Nisa – Katovice), čímž se z Kamence stala velmi důležitá železniční křižovatka. Honosnost nádražní budovy tomu odpovídá, byť svá „lepší léta“ má už dávno za sebou. Dnes je tu naprosto mrtvo. A objekt není v úplně ideálním stavu, přestože jde o chráněnou památku.

Nádraží je to ostrovní, ale osobní doprava dneska jezdí pouze z jižní strany, severní koleje slouží výhradně nákladní dopravě.

  

výpravní budova

zachovaná původní okenní mříž je spíše výjimkou, na většině okem již mříže moderní

  

interiér výpravní budovy

 

podchody

 

na peróně

 

zpustlá kašna a udržovaná mariánská kaplička uprostřed areálu nádraží

dvojice věžových vodojemů

na obzoru Bardské hory

 

Polsko - úvodní stránka