Poznámky z cest
Dolní Slezsko: Kamieniec Ząbkowicki
červenec 2025
Kamieniec Ząbkowicki (Kamenec) se
rozkládá v podhůří Bardských hor, při říčce
Budzówka nedaleko jejího soutoku s Kladskou
Nisou. Byť má dneska statut města, strukturou je to taková větší vesnice. Které
by se nejspíš ani nikdo nevšiml, nebýt tu dvou velmi významných památek –
bývalého cisterciáckého kláštera a zámku.
Turistické informační centrum se nachází
v bývalém evangelickém kostele. Novogotický klenutý prostor je krásně
opraven a využíván i k pořádání nejrůznějších kulturních akcích. V infocentru jsou k dispozici tři turistická razítka.
na hlavní
ulici staré části města
bývalý
evangelický kostel, zvaný Červený kostel – dnes infocentrum
* * *
Kamenecký klášter
se nachází na pravém břehu Budzówky. Počátkem 13.
století sem sice přišli augustiniáni, již v polovině století je však
vystřídali cisterciáci, kteří zde pak setrvali přes různé peripetie až do
zrušení kláštera roku 1810. Augustiniáni již zjevně klášter začaly budovat a
cisterciáci na ně navázali, díky čemuž vykazuje Kamenec řadu odlišností od
běžného schématu cisterciáckých klášterů, například umístění klášterních budov
s rajskou zahradou a křížovou chodbou při severní straně kostela, nikoli
jižní. Atypický je též kostel, který je trojlodní halovou stavbou, nikoli
bazilikou. Gotický klášterní komplex byl dobudován někdy na přelomu 14. a 15.
století. Ve 2. polovině 17. století došlo k rozsáhlé barokní přestavbě,
která však úplně nesetřela středověký ráz. Roku 1817 klášter vyhořel, poté
zanikla část klášterních budov. I přesto jde o areál velmi zajímavý, malebný a
působivý. Pěkně opravený. Jen naprosto bez života. Kostel zavřený. V jedné
z klášterních budov malé muzeum – zavřeno, nikde žádné otvírací hodiny
(není značeno ani v mapách, tak kdo ví, jestli ještě vůbec funguje, i když
nějaké vitríny tam jsou oknem vidět). Krásná Opatská zahrada zavřená – sice je
tu „kasa biletova″ a plánek zahrady, ale opět
nikde žádná informace o otvírací době. Žádné informace nejsou ani na webu
města. Turistický ruch v Kamenci je zjevně soustředěn na nedaleký zámek a
klášter je v jeho stínu opomenut. Což je ohromná škoda.
Podrobný popis stavebního vývoje kláštera i
s mnoha nákresy je zde: https://medievalheritage.eu/pl/strona-glowna/zabytki/polska/kamieniec-zabkowicki-klasztor-cysterski
celkový
pohled na areál bývalého kláštera od severovýchodu a od severozápadu
vstup do
klášterního areálu – most se sochami sv. Floriana a sv. Jana Nepomuckého…
…a brána
skrze hospodářské křídlo
sousoší Nejsvětější trojice (Tron Łaski)
klášterní
chrám Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jakuba Staršího
do chrámu
lze pouze nakouknout skrze mříž ve dveřích
zazděný
portál klášterního chrámu
základy presbytářů
bočních kaplí kostela (?) před jejich barokní přestavbou
základy
východního křídla kláštera zbořeného po požáru 1817 – opatská kaple a kapitulní
síň
bývalý
rajský dvůr
pozůstatky
křížové chodby – severní křídlo bylo zcela atypicky dvojlodní
cosi mezi
křížovou chodbou a rajským dvorem
lavatorium
studna
uprostřed rajské zahrady, v pozadí na omítce otisky zaniklé křížové chodby
bývalé
opatství
nějaká
bývalá kašna?
obnova
barokní Opatské zahrady byla ukončena loni … vypadá to skvěle, ale jak se
dostat dovnitř? (plán
zahrady ke stažení)
staré
náhrobníky při zdi Opatské zahrady
památník
k 30. výročí pontifikace Jana Pavla II. – proč
zrovna tady netuším, ale ono by to nemělo překvapit, Jan Pavel II. má pomníky
po celém Polsku
objekt
v jižní části areálu bývalého kláštera
objekt ve
východní části areálu bývalého kláštera
* * *
Zámek (Pałac Marianny Orańskiej) je velmi rozlehlý
novogotický komplex, stojící na kopci nad levým břehem říčky. Postavený byl
v letech 1838-72 pro Mariannu Oranžskou a
Albrechta Hohenzollerna. V turistických prospektech bývá označován jako
„nejkrásnější zámek Polska″, byť nescházelo ve 2. polovině 20. století
moc, a už vůbec nestál. Bez vstupenky však z něj moc vidět není,
zpoplatněný je celý areál včetně přilehlých zahrad a přístupný je pouze s
průvodcem. Vzhledem k tomu, že jsme nikde nevyčetli, na jak dlouho
prohlídka je, a za dvě hodiny nám jel vlak z víc jak tři kilometry
vzdáleného nádraží, prohlídku jsme neřešili a jen jsme se prošli kolem
(deštivým) parkem. Ten je velmi rozlehlý a rozdělený na západní část, oplocenou
a možná na noc uzavíranou (?) a východní část, volně přístupnou. Z větší části
má charakter běžného lesa. V severovýchodním cípu parku mauzoleum
Hohenzollernů, které je též možné za vstupné navštívit.
to málo,
co je vidět ze zámky, když člověk prochází kolem…
v téhle
chodbě je pokladna, kde lze sehnat i drobné občerstvení (razítko však nemají,
to je dole v infocentru) – dál se člověk bez
vstupenky nedostane
Vítězný
sloup se sochou bohyně Niké – na původní místo v parku v ose zámku navrácen
po 77 letech roku 2023
parkovější část parku ve vrcholových partiích návrší Zameczno (284 m n. m.)
základy
snad hájovny (?) ve střední části parku
jedna
úžasná borovice
mauzoleum
Hohenzollernů – téměř znovu postaveno, ještě před deseti lety podle fotek na
webu totální zřícenina
* * *
Kamieniec Ząbkowicki je jedním
z míst, kde staví Baltic express na své cestě
z Prahy k moři či zpět. I když na mezinárodní rychlíkovou stanici
dneska fakt nevypadá… Nádraží
vzniklo roku 1873 na trati z Vratislavi do Barda,
v následujících dvou letech prodloužené přes Kladsko až do Čech, kde se
v Ústí nad Orlicí napojovala na trať Praha – Vídeň. Šlo tehdy o klíčové
železniční propojení Slezska s Rakouskem. V roce 1874 byla do stanice
dovedena i trať spojující průmyslové centra napříč celým Slezskem (Lehnice – Nisa – Katovice), čímž se z Kamence stala
velmi důležitá železniční křižovatka. Honosnost nádražní budovy tomu odpovídá,
byť svá „lepší léta“ má už dávno za sebou. Dnes je tu naprosto mrtvo. A objekt
není v úplně ideálním stavu, přestože jde o chráněnou památku.
Nádraží je to ostrovní, ale osobní doprava dneska
jezdí pouze z jižní strany, severní koleje slouží výhradně nákladní
dopravě.
výpravní
budova
zachovaná
původní okenní mříž je spíše výjimkou, na většině okem již mříže moderní
interiér
výpravní budovy
podchody
na peróně
zpustlá
kašna a udržovaná mariánská kaplička uprostřed areálu nádraží
dvojice
věžových vodojemů
na obzoru Bardské hory