FRIEDERSBACH
Niederösterreich - bezirk
Zwettl, obec Zwettl-Niederösterreich
Ves lánového typu (540 m n. m), rozložení
po obou stranách podél stejnojmenného potoku. Na návrší zvaném Kirchenberg (Kostelní
hora; 560 m n. m.) nad jihovýchodním okrajem, od vlastní vsi odděleném údolím
potoka Kirchgrabenbach (pravostranného přítoku Friedersbachu), areál kostela se hřbitovem a farou. Ve vsi
dochována řada typických statků, a také pranýř.
Počátky vsi lze hledat v 11. či 12.
století. Na křižovatce významných cest do Horního Rakouska a k Dunaji ji
založili pánové z Rauhenecku. Prvně je zmiňována
roku 1159, kdy byla založena zdejší farnost; řadí se tak mezi nejstarší v
regionu. Předpokládá se, že v té době bylo při kapli i opevněné sídlo pánů
z Rauhenecku. V pozdním středověku byl Friedersbach ekonomickým centrem panství nedalekého hradu Lichtenfels a zároveň jednou z nejvýznamnější farností
Waldviertlu. Roku 1608 získal od císaře Rudolfa II.
právo trhu.
kostel
sv. Vavřince (Pfarrkirche hl. Laurentius)
V jádru románský, mnohokrát
přestavovaný kostel, jehož složitý stavební vývoj je patrný na první pohled.
Dnes trojlodní stavba (přičemž jižní loď je výrazně nižší, takže v této
části kostel připomíná baziliku) s převýšeným presbytářem a s hranolovou
věží v západním průčelí. Vstup dnes předsíní na severní straně kostela.
Vybavení kostela převážně barokní. Jihovýchodně od kostela karner
- patrová stavba kruhového půdorysu, s kuželovitou zděnou střechou
s trojúhelníkovou atikou. V horním podlaží kaple, sloužící dnes jako
památník padlých, dolním podlaží kostnice. Obě stavby obklopeny
hřbitovem, jehož kamenné ohrazení je považováno za pozůstatek středověké
fortifikace. Ze severní strany navazuje areál fary.
Nějaká svatyně zde prokazatelně stála
již roku 1159. Snad jí lze ztotožnit s dnešní východní částí jižní lodi.
Zanedlouho poté byla kaple výrazně rozšířena o dnešní hlavní loď a v 1.
pol. 13. stol. byla v průčelí nové stavby postavena – stále ještě
v románském slohu – hranolová věž se sdruženými okny a později zrušeným
vstupním portálem. Někteří autoři však považují za starší střední loď a kapli
s apsidou v jižním lodi až za pozdější přístavbu. Severní loď byla
dostavěna až ve 20. či 30. letech 14. stol., již ve slohu gotickém. Roku 1408
byl dokončen mohutný gotický presbytář. V oknech presbytáře se dochovány cenné
vitráže z období kolem roku 1420 a z roku 1479 (jižní okno). Ve 2. čtvrti 15.
stol. došlo ke gotické přestavbě hlavní lodi a snad i k dostavbě
(přestavbě?) jižní lodi, kterou však někteří autoři kladou až do 2. pol. 15.
stol. V té době byl zřejmě změněn i vstup do kostela. Drobnější přístavby
(severní předsíň, přístavek jižně od věže) probíhaly ještě v 18. a 19.
stol. Kostel rekonstruován roku 1959. Karner pochází
pravděpodobně z 2. pol. 13. stol., současné podoba z poloviny 14.
stol. Od roku 1964 slouží horní patro karneru jako památník padlým.
areál od jihu a od východu; ohradní zeď datována do 12. – 13.
stol.
plán kostela s rozlišením stavebních etap
celkový pohled na kostel sv. Vavřince
vnější výzdoba jižní strany presbytáře – nástěnná malba sv.
Kryštofa, terakotová deska s reliéfem Krista na Olivetské hoře a nápisy o
stavbě presbytáře s erbem jeho zakladatelů, bratrů Ulricha a Pfarrea
Chadolda Oederů
románská apsida jižní lodi kostela; dle mnohých autorů
pozůstatek nejstaršího kostela
románská věž s původním vstupem z doby kolem roku
1220, později zrušeným a objeveným při rekonstrukci kostela v roce 1958
přístavek z roku 1859 – nejmladší část kostela, nyní
márnice
gotická patrová sakristie
předsíň z roku 1793 na severní straně
náhrobní kámen v předsíni
severní loď se vstupem na kruchtu
drobnosti v severní lodi; na prostředním snímku pokladna
na dary
hlavní loď kostela
podkruchtí
vstup z podkruchtí do podvěží
Varhany z roku 1906, postavené Franzem Capkem
boční oltáře hlavní lodi
presbytář, vyšší, avšak užší než vlastní loď,
s novogotickým oltářem z roku 1894 od tyrolského mistra Josefa
Andergassena a s cennými vitrážemi z 15. stol.
klenba presbytáře
svorníky klenby presbytáře
gotický sanktuář a sedilia v presbytáři
vstup z presbytáře do sakristie
jižní stěna hlavní lodi s průhledem do jižní lodi
jižní loď
románská apsida jižní lodi s gotickou žulovou
křtitelnicí z 15. století
nástěnná malba nad apsidou
náhrobní kámen v jižní lodi
karner
vstupní dveře karneru
interiér horního podlaží karneru, upravené na památník padlým
pamětní desky se jmény padlých v 1. a 2. světové válce
okénko v lodi karneru
jiné okénko v lodi karneru, dnes zazděné
průhled do kostnice ve spodní etáži karneru
hlavní hřbitovní kříž
bohatě zdobené kované kříže na hřbitově
fara
Areál v severním sousedství
kostela, skládající se ze dvou souběžných dvoupodlažních budov a renesanční
brány.
Fara je středověkého původu; teorie,
že v sobě obsahuje pozůstatky původního raně středověkého panského sídla,
se však nepotvrdila. Jižní trakt je v ostění jednoho okna datovaný 1437.
Severní trakt pochází pravděpodobně z pol. 17. stol., současná podoba je z
roku 1788, kdy byl obnoven po požáru.
jižní trakt
severní trakt
renesanční brána
Web:
https://de.wikipedia.org/wiki/Friedersbach
http://www.imareal.sbg.ac.at/noe-burgen-online/result/burgid/1893
https://www.zwettl.gv.at/Pfarrkirche_Friedersbach
https://gedaechtnisdeslandes.at/orte/action/show/controller/Ort/?tx_gdl_gdl%5Bort%5D=656
další
místa v okolí (mapa) / Rakousko / rejstříky
prosinec 2018