Brašov
/ Kronstadt / Brassó
Judet
Brašov
Město na jihozápadním okraji Brašovské kotliny (625 m n.
m.), mezi levým břehem řeky Timis a severním úpatím masivu Postavarul. Velmi
dobře dochované středověké jádro s řadou zajímavých domů, několika kostely
(v čele s Biserica Neagra – Černým chrámem), náměstím s historickou
radnicí a velmi zajímavým opevněním je přitisknuto k severozápadnímu úbočí
hory Tamba, která tvoří přirozenou dominantu města, respektive vklíněno mezi
tuto horu a protější výrazně nižší návrší Dealul Warthe (Strážní vrch; též
Dealul Postei, Poštovní vrch).
Jihozápadně od něj se rozkládá historické předměstí Schei. Menší
předměstí se nalézá i na severovýchodní straně historického jádra, na něj pak
bezprostředně navazuje novodobé sídliště vyplňující celý prostor mezi starým
městem a železničním nádražím. Na návrší severně od historického jádra barokní
citadela (Cetatuia).
Město založil na obchodní stezce poblíž jednoho ze
strategických průsmyků přes Karpaty, spojujících střední a jihovýchodní Evropu,
roku 1211 řád německých rytířů (již předtím však pravděpodobně existovalo
v prostoru města několik osad). Po
staletí bylo jedním z hlavních hospodářských i kulturních center saského
osídlení v Sedmihradsku (centrem etnografické oblast zvané Ţara Bârsei),
zatímco etničtí Rumuni žili na předměstí Schei (jméno pochází zřejmě
z němčiny, kde znamená rozlišení, odlišnost). 1546 v Brašově založena
nejstarší papírna v jihovýchodní Evropě. 1689 město zpustošeno požárem,
založeným rakouskou armádou, neboť Brašov byl polední odolávající baštou
dobytého Sedmihradska; obnova města trvala více než sto let. Opět město
silně poškozeno nálety na konci 2. světové války. Komunisté se ve 2. pol. 20.
stol. snažili z Brašova udělat průmyslové město, bylo sem přesídleno
tisíce vesničanů z Moldávie (v letech 1950 – 1060 se dokonce oficiálně
jmenoval Orasul Stalin – Stalinovo město), ale historické jádro naštěstí
nezničili. V listopadu 1987 dělnická vzpoura, za převratu v prosinci
1989 zde krvavé boje (84 mrtvých a 236 zraněných). Dnes jedno z největších
měst v Rumunsku (často se uvádí, že 2. největší po Bukurešti, totéž se
však tvrdí i o Konstantě).
znak Brašova
pohled na historické jádro města od severu a severozápadu; v popředí
části brašovského opevnění
Biserica Neagra (Černý chrám; jinak též chrám Panny Marie), postavený
v letech 1385-1477 na místě starší baziliky; jméno odkazuje
k začerněným zdem po velkém požáru 1689
zajímavé domky u kostela
Strada Republicii (ulice Republiky)– hlavní třída od bývalé (zaniklé)
Hlavní brány na náměstí, dnes pěší zóna s řadou kaváren, cukráren a
obchůdků
bohatě vyřezávaný dřevný kříž a pomník bojovníků za svobodu víry
v dobách komunismu zhruba v místech, kde stávala Hlavní brána
Župní knihovna George Bariţiu
divadlo
historická zástavba na východním předměstí
Brašovské sídliště, v pozadí vrch Tampa (967 m n. m.); na bočním
vrcholu, který dnes „zdobí″ jméno města, stával nevelký hrádek
štola (?) ve stráni u Bastionul Graft
Piata Stafului
(Radniční náměstí)
Hlavní náměstí starého města, excentricky umístěné
při jeho východním okraji, tvaru lichoběžníku. V ploše náměstí stojí
renesanční, barokně upravená radnice s hlásnou věží z roku 1420,
v níž dnes umístěno historické muzeum. Na jižní straně náměstí renesanční
Kupecký palác (Casa Negustorilor) z 1. pol. 16. stol.
radnice se 48 m vysokou hlásnou věží
jihozápadní roh náměstí s Černým chrámem
kostel Nanebevzetí Panny Marie z 18. stol. na východní straně
náměstí
moderní kašna na náměstí
opevnění
Z mohutného opevnění obklopujícího střed
města, které se v dobách své největší slávy skládalo z 3 km dlouhého pásu
až 12 m vysokých hradeb ve dvou až třech řadách za sebou, doplněného vodními
příkopy, osmi baštami, pěti (dle posledních výzkumů, historicky doložené jsou
čtyři) branami a třemi desítkami hranolových obraných věžic, zesilujících
vnitřní pásmo hradeb + čtyř předsunutých věží – dvou na úbočí Dealul Postei a
dvou na úbočí hory Tampa – se dodnes dochovaly výrazné části hradebních zdí na
jižní a severozápadní straně, renesanční věž Kateřinské brány (Poarta
Ecaterina), více či méně šest bašt – na jižní straně Tkalcovská bašta
(Bastionul Tesatorilor – největší dochovaná středověká bašta v Rumunsku a
nejlépe dochovaný prvek Brašovského opevnění, dnes v ní muzeum fortifikací
kraje Barša), zřícenina Bastionul Funarilor, eliptická Soukenická bašta
(Bastionul Postavarilor) a torzo Kožešnické bašty (Bastionul Cojocarilor), na
severní straně pak Kovářská bašta (Bastionul Fierarilor) a neobvyklá „mostová″
Bastionul Graft -, několik hranolových
věžic, obě věže na Dealul Warthe (Černá
věž – Turnul Negru - a Bílá věž – Turnul Alb) a údajně nepatrné zbytky
Ševcovské věže (Turnul Cizmarilor) na úbočí hory Tampa. Ze tří nových bran
postavených počátkem 19. stol. je dochována pouze Poarta Schei na západní
straně nedaleko Kateřinské brány.
Mohutná fortifikace obklopující střed města byla
vybudována pod vlivem tureckého nebezpečí během 15. stol. Jako počátek jeho
stavby bývá uváděn rok 1395, hlavní opevňovací práce však probíhaly na příkaz
Jana Hyunádyho kolem v letech 1448-1453. Opevňování města pokračovalo až
do 17. století. Bašty a některé věže jsou nazvány podle cechů, které je měly
v případě potřeby bránit. Věže na úbočí Tampa byly zbořeny zřejmě již
během 18. stol. Poč. 19. stol.byly ještě vybudovány tři nové brány – nová Celní
brána (Poarta Vamii) na severovýchodě a dvě brány na západní straně, které
nahradily starší kateřinskou bránu, v průběhu 2. pol. 19. stol. však byla
zbořena celá severovýchodní část opevnění včetně všech tří bran. Zbořena byla
též větší část opevnění na západní straně. V posledních letech probíhá
rekonstrukce dochovaných prvků opevnění, byť někdy v poněkud kontroverzní
podobě (skleněná zastřešování).
rekonstrukce podoby opevnění města v dobách jeho největší slávy
v 17. stol.
plán dochovaných prvků opevnění (černě) - ke stažení ve větším rozlišení
Hlavní brána (Poarta principala) z 15. stol., zbořena 1857.
Uzavírala na východní straně dnešní ulici Strada Republicii.
Dnes již zaniklá severovýchodní část fortifikace koncem 17. stol. –
uprostřed Celní brána (Poarta vamii; též Klášterní brána - Poarta manastirii),
datovaná do 14. stol., vpravo od ní Sedlářská bašta (Bastionul Curelarilor),
vlevo Zlatnická bašta (Bastionul Aurarilor). Za pozornost stojí, že zde není
ani stopy po nějakém podkovovitém předbraní, které zde všechny pozdější
rekonstrukce (viz výše) předpokládají!
Nová Celní brána byla postavena po roce 1836, kdy zbořena její
předchůdkyně; později i ona zbořena.
Černá brána (Poarta Strazii Negre), prvně zmiňovaná 1464 jako Swarczgas,
zbořená v 19. stol.
Tkalcovská bašta při pohledu přes město
Kovářská bašta v severozápadním nároží opevnění
brána Targul Cailor (Koňského trhu) v sousedství Kovářské bašty, postavená
v letech 1819-20 a zbořená roku 1874
Bastionul Graft (neboli Bránová bašta – Bastionul Poartă, Torbastei) nad
stejnojmenným kanálem z poč. 16. stol., umožňující přístup
z vlastních městských hradeb k Bílé věži
jedna z hranolových věžic na severním okraji města
další části opevnění města na severní straně, podél kanálu Graft
Černá věž ze 14. stol, jedna z nejstarších částí opevnění; jméno
dostala po zásahu bleskem 1559
půlválcová Bílá věž z konce 15. stol.; povinnost bránit jí měli
koželuzi
interiér horního patra Bílé věže po rekonstrukci
citadela (Cetatuia)
Pevnost lichoběžníkového půdorysu se čtyřmi
nárožními bastiony na Hradním vrchu (Dealul Cetatii – 650 m n. m.) severně od
historického jádra. V pevnosti se nachází 81 m hluboká studna.
Roku 1524 zde byla vybudována dřevěná tvrz. Po
polovině 16. stol. nahrazena kamennou pevností, téměř úplně přestavěnou do
dnešní podoby v letech 1625-1630. Až do počátku 19. stol. sídlo vojenské
posádky, poté do roku 1954 věznice. Dnes obnovená, slouží turistickým účelům
(restaurace, historická představení...).
půdorys citadely
pohled na citadelu z Bílé věže
Web:
http://ro.wikipedia.org/wiki/Brașov
http://tarabarsei.eu/localitati/brasov/
http://www.brasovulturistic.ro/istoric-oras-brasov.html
http://travelwithasmile.net/tag/cetatea-brasovului
http://www.mundo.cz/rumunsko/brasov
(česky)
Ke
stažení v jpg: plán města, plán
historického centra města, jiný plán
historického centra města, plán
opevnění města, plán středověkého opevnění
města včetně zaniklých prvků
Okolí: Valea Chiva / Dambu
Morii
úvodní stránka Rumunsko / rejstřík
míst
srpen 2012