ŠVÉDSKO

Poznámky z cest

Z toulání po Švédských ostrovech: Kalmar

červenec 2023

Kalmar sice leží na pevnině, ale jeho nejzajímavější části – hrad a „nové″ město – se nacházejí na ostrůvcích, takže do povídání o švédských ostrovech ho lze s čistým svědomím zařadit :-) Hlavně ale, Kalmar je logickým východištěm na Öland.

Pokud jste viděli film Margrete – královna severu, pak vám něco říká pojem Kalmarská unie. Dočasné sjednocení Švédska, Dánska a Norska pod jednu vládu jako obrana proti rozmáhající se Hanse a Řádu německých rytířů byla uzavřena roku 1397 právě na zdejším hradu. I ten se ve filmu objeví, ale v naprosto nesmyslné podobě. Kalmarský hrad rozhodně nestojí na vysokém skalním útesu, jak se nám snaží autoři filmu tvrdit, jde o klasický vodní hrad jen pár metrů nad hladinou Baltu. Hrad (v podobě renesanční pevnosti) dodnes stojí a rozhodně stojí za návštěvu.

Až do 17. století patřil Kalmar k nejdůležitějším švédským městům a pevnostem, dnes má charakter spíše poklidného. velmi příjemného maloměsta. Zajímavostí je, že dnešní historické jádro bylo založeno „na zelené louce″ (či spíše na zeleném ostrově) až v polovině 17. století; středověký Kalmar stál na předpolí hradu a po přestěhování zcela zanikl.

My jsme přijeli přímým vlakem z Kodaně. Hned na nádraží objevili skvělou kavárnu a nefunkční boxy na zavazadla. Problém s bágly, se kterými se nám fakt nechtělo běhat po hradu a městě, nakonec vyřešila hodná paní pokladní, která nám dovolila naskládat je do rohu nádražní kasy. Jen to musíme stihnout do pěti, pak zavírá. Zhruba 200 metrů jižně od nádraží (v přístavu, mimo historické město) je turistické informační centrum. Rozlehlá budova, infomateriály o městě i Ölandu zásobená průměrně (mapy tu koupit nelze, ty jsem sehnal až v knihkupectví ve městě), co se ochoty týče spíše podprůměrná (při druhém průjezdu městem jsme tu chtěli nechat bágly, abychom opět neotravovali na nádraží, ale prý nepřichází v úvahu, i když prostoru je tu spousty).

První naše kroky zamířily na zámek. Celý ostrov je pod vstupným, prohlídky individuální, razítko nemají. Přístupný je celý exteriér včetně obranných valů, jedna bašta a část interiéru zámku, odvážil bych se tvrdit, že menší, i tak je to prohlídka tak na dvě hodiny, pokud to člověk nechce vyloženě proběhnout. Na nádvoří i v okolí probíhala řada „středověkých″ aktivit pro děti; netuším, zda je to tu běžně, nebo jsme se zrovna nachomýtli k nějaké akci.

Historické město je malé, ale velmi příjemné. Domky zděné i dřevěné, celkem slušná část dochovaného opevnění ze 17. století, krámů tak přiměřeně, aby to člověk sehnal, co potřebuje. Zrovna zde probíhalo mistrovství Švédska v pétangue (či bouli, jak tady říkají; to bych ve Skandinávii fakt nečekal, mám to spojené spíše s Francií), takže náměstí, některé ulice i parky jsou přeměněny v koulecí dráhy. Trochu slalom mezi tím prokličkovat, ale jinak příjemné.

Kalmarem jsme pak ještě projížděli dvakrát – ať jedete čímkoli odkudkoli, stejně vždycky skončíte u nádraží, kde je hlavní dopravní uzel pro široké okolí.