Karadag (КараДаг) / Qaradağ
(autonomní
republika Krym, Fedosijská městská rada)
Velice členitý, převážně sopečný horský masiv na břehu Černého moře mezi
údolími říček Otuzka a Koktebeľ. Podél pobřeží se táhne pásmo skalnatých
hřebenů Karagač (Карагач / Kara Agač
- 333 m n. m.), Choba-Tepe (Хоба-Тепе / Qoba Töpe - 440 m n. m.), Magnitnyj
(Магнитный - 378 m n. m.)
a Kok-Kaja (Кок-Кая - 314 m n. m.),
souhrnně někdy nazývaných Pobřežní hřbet
(Береговой
хребет), na které směrem do vnitrozemí
navazuje mohutná zalesněná Svatá hora (Свята - 576 m n. m.), též Karadag - nejvyšší vrchol
oblasti se severnějším Malým Karadagem (Малий
Карадаг). Severozápadně od ní se tyčí
tři výrazné vrcholy – Sjurju-Kaja (Сюрю-Кая / Süyrü Qaya - 507 m n. m.), Lehener
(Легенер - 498 m n. m.) a Balaly-Kaja
(Балалы-Кая - 383 m n.
m.), které na rozdíl od předešlých již nejsou sopečného původu, nýbrž
vápencové, na západě pak oblast ohraničuje hřbet Beš-Taš. Od roku 1979 chráněn
jako Karadagská přírodní rezervace (Карадазький
природний
заповідник - 2874,2 ha, z toho 809 ha moře), při jeho
jihozápadním okraji (na kraji vsi Kurortne) biologická stanice
s návštěvnickým centrem. V užším slova smyslu se označení Karadag
vztahuje pouze na sopečnou část – tedy na Svatou horu a Pobřežní hřbet -,
naopak v širším slova smyslu se ke Karadagu někdy řadí i vrchy západně od
údolí Otuzky, již mimo Karadagskou rezervaci.
Karadag je pozůstatkem podmořského vulkánu
z období střední jury (před cca 150 miliony let). Velkou část masivu proto
tvoří lávy a tufy. Původní sopka byla údajně 7-9 km vysoká.
Karadag je (podobně jako další krymské rezervace)
proslulý velikým přírodním bohatstvím na poměrně malé ploše. Z území
rezervace je uváděno mimo jiné přes 850 druhů řas, 313 druhů lišejníků, 380
druhů hub, téměř 1200 druhů cévnatých rostlin(z toho více jak 50 – dle jiných
materiálů dokonce přes 70 - endemických), 150 druhů měkkýšů, přes 500 druhů
pavoukovců, témě 1700 druhů motýlů, 230 druhů ptáků (mimo jiné důležité místo
při migraci)... V pobřežních vodách se pravidelně vyskytují delfíni. Jde
též o velice bohatou mineralogickou lokalitu. Nachází se zde asi 100 různých
minerálů včetně polodrahokamů, jako je karneol, ametyst, opál či jaspis.
V 70. letech byla příroda Karadagu silně narušena turistickým ruchem a
cíleným rabováním (sběr polodrahokamů, průmyslový rybolov). Proto dnes možná
návštěva pouze s průvodcem po 7 km dlouhé exkurzní trase po Pobřežním
hřbetu z Kurortného do Koktebeľu, jinak je území rezervace pro veřejnost
uzavřeno.
plán Karadagu (ke stažení v lepším
rozlišení)
různé tabule označující hranice rezervace; některé Ukrajinsky, jiné Rusky
hřeben Beš-Taš s dominantní skálou zub (240 m n. m.) od jihozápadu
východní konec hřebene Karagač se skalními útvary Král, Královna a Trůn
na hřebeni Karadač
výhled z hřebene Karadač k severovýchodu – na obzoru vlevo
Kapa-Oba (670 m n. m.), výrazný špičatý vrchol vpravo Balaly-Kaja
sopečné horniny
modrozelená žíla – že by černomorit?
Hlava kozáka na severním úbočí hřebene Karagač, v pozadí Svatá hora
Karadač od západu
hřeben Karagač od severozápadu
Zlatá brána (Золотие
ворота)– dříve též Šajtan-kapu, Ďáblova
ústa – asi 20 m vysoký skalní most v moři, jeden ze symbolů Karadagu
Čertův kámen (Чертов
камин) s neobvyklou sloupcovou odlučností
Choba-Tepe od západu - „Mrtvé město″
skála Perníkový kůň
(Пряничный
конь) na západním okraji Choba-Tepe
další zajímavý skalní útvar na západním okraji Choba-Tepe
vojenská základna na Choba-Tepe
Choba-Tepe od východu
42 m vysoká skalní věž Čertův palec či Karadagská Sfinga na hřebeni
Magnitnyj
výhled ze hřebene Magnitnyj k severovýchodu, na hřeben Kok-Kaja,
okolí vsi Koktebeľ a mys Kiik-Atlama
Svatá hora – nejvyšší bod Karagagu
severovýchodní část horského masivu - hřbet Beš-Taš, Balaly-Kaja a
Lehener
hora Sjurju-Kaja ? od jihozápadu
Biologická stanice
(Карадагска
биологическа
научна станция)
Výzkumný areál při pobřeží Černého moře na
jihozápadním okraji Karadagu byl založen roku 1914 Terentiem Ivanovičem Vjazemským.
Dnes pobočka sevastopolského Ústavu biologie jižních moří. Od roku 1977 jeho
součástí delfinárium, přístupné veřejnosti, avšak sloužící především výzkumu
delfínů a lachtanů, od roku 1995 mořské akvárium, specializované na
černomořskou faunu, a od roku 2004 pak malé muzeum, přibližující přírodní
hodnoty Karadagu a přilehlého Černého moře. Součástí areálu též volně přístupný
dendrologicky bohatý park. Biologická stanice vykonává správu přilehlé
Karadagské rezervace a zajišťuje průvodce pro zájemce o její návštěvu, ať již
exkurzní trasou po souši, či jako námořní plavbu podél pobřeží.
přírodovědné muzeum Karadagu
Zajímavosti:
Ø
Jméno Karadag (Kara-Dag) pochází z krymské
tatarštiny, v překladu znamená Černá hora.
Ø
Řekové považovali Karadag za vchod do říše vládce
podsvětí Háda.
Ø
Mezi místními obyvateli existovala údajně již
v 16. stol. pověst, že hory vznikly po výbuchu zlého draka; sopečný původ
Karadagu byl přitom vědci objeven až ve 2. pol. 19. stol!
Ø
Traduje se, že v moři pod skalami Karadagu
žije ohromný „mořský had″, zvaný též Karadagský ještěr
(Карадазький
гад); údajná pozorování pocházejí i z poměrně nedávných
let.
Ø
V sopečných horninách zde velké množství
magnetovce, které způsobuje magnetické anomálie.
Ø
Zde těžený nazelenalý minerál černomorit se
používal do cementu, neboť pak odolával lépe mořské vodě.
Ø
Od roku 2004 je karadagské pobřeží zapsáno pod
číslem 1394 na tzv. Ramsarském seznamu mezinárodně významných mokřadů.
Web:
http://zapovednik-karadag.com
(oficiální stránky biologické stanice a rezervace)
http://uk.wikipedia.org/wiki/Кара-Даг
http://wikimapia.org/#lat=44.9258066&lon=35.2261926&z=14&l=0&m=b
http://krym.vow.cz/2kara-dag.html
(česky)
http://krim.biz.ua/geologija_karadag.html
http://koktebel.net/content.php?content.99
http://www.vanilar.ru/laboratory/06/index.php
http://ukrainaincognita.com/pryroda/zapovidnyky/karadazkyi-pryrodnyi-zapovidnyk
http://otdyhaem.com.ua/krym/koktebel/karadag.html
http://otdyhaem.com.ua/krym/koktebel/karadagskij-zapovednik.html
http://ukrainainkognita.org.ua/karadagskiy-prirodnyiy-zapovednik/
http://www.qrim.ru/about/sights/Karadag
http://migranov.ru/karadag.php
Ke
stažení v jpg: plán Karadagu / malovaný
plán Karadagu a okolí / plán návštěvnického
centra Biologické stanice
Okolí: Kurortne
úvodní stránka Ukrajiny / rejstřík
míst / záznam v deníku
květen 2012