UKRAJINA

MYS MARTJAN (МиС МАРТЬЯН)

(autonomní republika Krym, Jaltská městská rada)

Pobřežní útes Černého moře východně od Jalty, jižně od vsi Nikita. Cca 2 km pobřeží, dochovaného v přírodním svahu, s oblázkovými plážemi a 50-70 m vysokými útesy z jurských vápenců. Mys porostlý unikátním zbytkem přímořského subtropického pralesa na severní hranici jeho přirozeného výskytu, na nějž na západní straně navazují parkové výsadby botanické zahrady. Na útesu nepatrné zbytky pevnosti Ruskofil-Kale (Рускофиль-Кале) z 13. – 15. stol.

Celé území ve správě Nikitské botanické zahrady, funguje však v různých režimech. Přírodně nejcennější východní část, chráněná jako zapovědnik, oplocena, návštěva možná pouze s průvodcem. V severozápadní části expoziční část botanické zahrady, přístupná za vstupné v otevíracích hodinách (zde též možné domluvit průvodce do rezervace). Přírodně zachovalé porosty mezi expoziční částí a oplocenou rezervací, s řadou vycházkových cest a vyhlídek, stejně jako dva parky jižně od expoziční části směrem k moři (Přímořský park a již na sousedním mysu park Montador) volně přístupné.

výhled z promenádní cesty mezi botanickou zahradou a rezervací k západu

Přímořský park

přírodní rezervace (Заповедник Мыс Мартьян)

Chráněné území má rozlohu 240 ha, z čehož polovinu tvoří souš, druhou polovinu půlkilometrový pás moře podél pobřeží. Rezervace byla vyhlášená na části pozemků Nikitské botanické zahrady v roce 1973 jako první přírodní rezervace na Krymu. Kromě ochrany cenných přírodních společenstev, vzácných druhů rostlin a živočichů slouží i výzkumu.

Jádrem suchozemské části rezervace jsou lesní porosty s reliktním jalovcem ztepilým (nejstarší exempláře až 500 let) a planikami (nejbohatší výskyt na Krymu – na 3000 stromů), jež jsou nejvýznamnějším prvkem rezervace; dále pistáciemi, habrem východním a borovicemi, v podrostu s endemickým cistem krymským, stálezeleným ruskusem, trnovcem kristovým či jasmínem křovitým.

Mořská část rezervace je jednou z mála oblastí na jižním pobřeží Krymu, které zůstaly na ve svém přirozeném stavu. Mimo jiné jde o jedno z míst studia černomořských kytovců.

I přes nevelkou rozlohu jde o jedno z přírodně nejbohatších území Ukrajiny. Vyskytuje se zde mimo jiné na 540 druhů vyšších rostlin (téměř pětina všech druhů Krymu), 230 druhů makroskopických hub (čtvrtina všech druhů Krymu), 260 druhů lišejníků, 130 druhů řas, 150 druhů ptáků (přes polovinu všech druhů Krymu), přes 200 mořských živočichů...

hranice zapovědniku

až několik set let staré stromy jalovce ztepilého

planika hladká

divočina přímořského pralesa

strmé skalnaté svahy s řídkým porostem

typické červenohnědé hlíny, vzniklé zvětráváním jurských sedimentů

zbytky jakéhosi vojenského objektu na vrcholu útesu

na útesech – jalovec a borovice

výhled na východní část mysu

pobřežní útesy

oblázkové pobřeží

botanická zahrada (Нікітський ботанічний сад)

Sbírková část botanické zahrady se skládá ze dvou částí – tzv. Horního a Dolního parku. Dolní park (Нижний парк) – nejstarší část celé botanické zahrady – byl založen již v 1. pol. 19. stol. Je spíše arboretem, než botanickou zahradou. Nalezneme zde mimo jiné mohutné exempláře platanů, cedrů, cypřišů a sekvojí, háj korkových dubů (vysázený 1819-23), olivový háj (1824), bambusový háj či „tisíciletý″ olivovník. Severojižní osou Dolního parku je kaskáda vodních nádrží. O něco mladší severnější Horní park (Верхний парк) má ve své nejsevernější části také výsadby mohutných sekvojí a sekvojovců, ale dominují zde zejména zahradní úpravy (rozárium, sbírka kosatců) a budovy „zámečku″ (administrativní budovy) a muzea. Na pomezí Dolního a Horního parku „tisíciletá″ pistácie. Celkově se v Nikitské botanické zahradě uvádí na 30.000 druhů, odrůd a kříženců rostlin z celého světa.

Dekret o zřízení carské botanické zahrady na jihu Krymu byl na popud německého, v Rusku žijícího botanika Fedora Biberštejna, podepsán v roce 1811. O rok později byla zahrada pod vedením mladého botanika švédského původu Kristiána von Steven zahrada skutečně založena. K tomu účelu bylo od statkáře Smirnova zakoupeno 375 akrů půdy. Původně se věnovala zejména ovocným dřevinám, později se začala zabývat aklimatizací rostlin z celého světa. Steven stál v čele zahrady až do roku 1924 a položil základy její dnešní podoby i slávy.

Dnes je zahrada součástí Ukrajinské Akademie agrárních věd (UAAS).

plánek botanické zahrady (v lepším rozlišení s legendou)

palmy a besídka v nejjižnější části botanické zahrady

kaskáda vodních nádrží v Dolním parku

terasa nad vodní kaskádou (pamětní deska na druhém snímku připomíná 30. výročí Velké říjnové socialistické republiky)

mohutný platan východní, vysazený zde roku 1815 – jeden z nejstarších cíleně sem vysazených stromů v botanické zahradě

nádherné jehličnany v Dolním parku – cedr, cypříš (?) a sekvojovec

háj korkových dubů, vysázený v letech 1819 – 1823

olivový háj z roku 1824

„tisíciletý″ olivovník

řečík čili pistácie, jejíž věk se uvádí více než 1000, někdy dokonce na více než 1500 let - oficiálně nejstarší strom na Krymu

„pětisetletý″ dub pýřitý v Horním parku

administrativní budova v Horním parku

Lenin a Molotov v parteru před administrativní budovou (v letech 1935-57 nesla botanická zahrada Molotovovo jméno; v té době byla jeho bysta na podstavci, kde dnes V.I.Lenin)

socha „Chlapec, vytahující si trn″

vyhlídkové terasy v Horním parku

kamenná zídka s pravděpodobně divoce rostoucí mavuní

skalky v Horním parku

sekvojovec obrovský v nejsevernější části botanické zahrady

Zajímavosti:

Ø Na podrobnějších mapách je jako mys Martjan označována pouze východní část útesu, západní část (z níž pocházejí výše uvedené fotografie a na níž leží i botanická zahrada) je označována jako Mys Nikitin (Мис Нікітін).

Ø Botanická zahrada, která je jednou z nejstarších výzkumných institucí na Ukrajině, je považována za nejstarší botanickou zahradu na světě.

Web:

http://www.nbgnsc.com

http://uk.wikipedia.org/wiki/Мис_Мартьян

http://www.delfin-tour.ru/direction/krim/podr-gorod/jal-dost/jal-mis.html

http://www.crimea.ru/item_info_big.htm?id=104

http://www.crimeabest.com/mys-martyan/

http://ukrainaincognita.com/pryroda/zapovidnyky/pryrodnyi-zapovidnyk-mys-martyan

http://www.photoukraine.com/russian/articles?id=167

http://wikimapia.org/128514/ru/Заповедник-Мыс-Мартьян

http://uk.wikipedia.org/wiki/Державний_Нікітський_ботанічний_сад_УААН

http://www.crimeabest.com/nikitskij-botanicheskij-sad/