KLENČÍ POD ČERCHOVEM
k.ú. Klenčí pod Čerchovem
(Podčeskoleská pahorkatina / Domažlicko)
Městečko při úpatí Českého lesa (497 m n. m.) při staré
cestě z Prahy do Řezna. Historické jádro je rozloženo kolem kapkovitého náměstí
Jindřicha Jindřicha, v jehož severní části stojí Stará pošta, v jižní kostel.
Uprostřed stávala radnice, v ploše náměstí i Baarův dům, nová radnice a bývalá
škola (ve východním sousedství kostela). Částečně dochovány původní usedlosti s
vějířovitou parcelací na jižní a východní straně. Jihozápadně od náměstí
původní domkářská zástavba, výrazně přestavěná po požáru roku 1881, severovýchodně
od náměstí směrem k nádraží nejmladší část města se školou.
Klenčí uváděno prvně roku
1325 mezi nejstaršími privilegovanými chodskými vesnicemi, jejichž obyvatelé
vykonávají službu při domažlických zemských stezkách. Někdy po polovině 17.
stol. se jako jediné z chodských vsí stalo městečkem (oficiálně povýšeno na
prosbu Volfa Maxmiliána z Lamingenu roku 1680, kdy i dostalo znak, jako
městečko však uváděno již předtím). Značně poničeno spojeneckým bombardováním
26. 4. 1945, jehož následkem zanikla i stará radnice. Od roku 1995 památková
zóna lidové architektury.
sv. Jan Nepomucký na náměstí
proti Baarově domu z roku 1715
pomník padlým na náměstí proti
faře
zástavba jižní strany náměstí
roubený dům č.p. 30 na jižní
straně náměstí
č.p. 20 na jižní straně náměstí
s pamětní deskou zakladatele měšťanské besedy a záložny Karla Čejky
zástavba na západní straně
náměstí – č.p. 100, 162 a 101
dům č.p. 2 na severní straně
náměstí, za ním Stará pošta
novostavba č.p. 94 na místě
Baarova rodného domu v jihozápadním cípu náměstí s pamětní deskou
domek č.p. 37 v západní
části památkové zóny
vymezení památkové zóny (plánek celého městečka)
Masarykova základní škola č.p.
207 s erbem městyse na fasádě
kamenná boží muka z 2. pol.
17. stol.s kamenným křížkem na vrcholu na východním okraji městyse, při silnici
do Trhanova, známá jako Lamingerova Boží muka (nemovitá kulturní památka)
socha mistra Jana Husa v západní
části městyse
dům č.p. 44 v západní části
městyse
kostel sv.
Martina (nemovitá kulturní památka)
Barokní jednolodní stavba
v nejvyšší části náměstí s věží v západním průčelí. Nad vstupem velmi špatně
čitelný erb Stadionů. Pod presbytářem stadionská hrobka (nepřístupná), v níž
je uložen i Wolf Maxmilián Laminger, známý jako Lomikar.
Kostel v Klenčí prvně
připomínán roku 1481. Nový, dřevěný se zděným presbytářem, údajně postaven
Švamberky roku 1558. Zbořen 1734 či 1737, v letech 1737-45 na jeho místě
postaven pod patronací Filipa Stadiona dnešní. Do roku 1790 byl kolem kostela
hřbitov.
kostel sv. Martina
portál kostela se znakem
Stadionů
fara č.p. 98
(nemovitá kulturní památka)
Patrové stavení
s vysokou valbovou střechou tavení proti kostelu v západní frontě náměstí.
Nad vstupem freska sv. Martina, obnovená v roce 2011. Na budovu navazuje raně
barokní brána, datovaná 1754. 1945 fara zničena bombardováním, 1947 znovu
postavena.
fara
freska sv. Martina nad vstupem
kamenná brána do dvora
s kryptogramem 1754
Baarův dům č.p.
140
Patrový dům s mansardovou
střechou z 1. pol. 19. stol., stojící v ploše náměstí. Roku 1919 ho zakoupil
spisovatel Jindřich Šimon Baar, když se vrátil na sklonku života do svého
rodného městečka. Po jeho smrti (24. 10. 1925) ho na základě spisovatelovy
závěti získalo i s veškerým vybavením a s Baarovými sbírkami,
vztahujícími se k chodskému národopisu, město a zřídilo v něm Baarův
památník. Přízemí bylo obydleno až do 70. let. Dnes v přízemí malá expozice
historie Klenčí a zdejších významných osobností, v patře Baarovy obytné
místnosti s původním zařízením a připomínka jeho tvorby.
Baarův dům
vstupní chodba muzea
expozice historie Klenčí
vyřezávaný Stadionský erb
v expozici muzea
schodiště do patra, vyzdobené
chodskou keramikou a podmalbami na skle
Baarův salón pro hosty
Baarova knihovna
Baarův pokoj, který byl zároveň
pracovnou i ložnicí
zajímavé dobové lampy
radnice č.p. 118
Nová budova mezi kostelem
a Baarovým domem, postavená jako náhrada za straou radnici, zničenou roku 1945.
Na budově znak města, pamětní deska místního rodáka, hudebního skladatele
Jindřicha Jindřicha s reliéfem od B. Zvěřiny a pamětní deska připomínající
osvobození americkou armádou v roce 1945. V objektu je kromě obecního úřadu
též pošta a informační středisko.
budova obecního úřadu
znak městyse na budově radnice
pamětní desky na budově radnice
Stará pošta č.p.
4 (nemovitá kulturní památka)
Nejstarší dochované
stavení ve městě, při severním konci náměstí. Patrová budova s klenutým
průjezdem, zpevněna několika opěráky. Na domě pamětní deska, připomínající
pobyt generála A. V. Suvorova v r. 1799, od B. Zvěřiny. Vpravo od budovy
klenutý vjezd do dvora, nad nímž kamenný reliéf poštovní trubky. Dnes
v budově mimo jiné městská knihovna, uvažuje se o zřízení Domu přírody pro
CHKO Český les.
Dům původem gotický
z konce 15. stol. (lomený gotický portál byl však bohužel při úpravách na
klub SSM odstraněn). Pravidelné poštovní spojení zde existovalo již 1546,
poštovní stanice, jejíž součástí bývala i celnice a zájezdní hostinec, doložena
roku 1612. Jde o jednu z nejstarších poštovních stanic u nás, dnešní podoba
z 2. pol. 17. stol. (úpravy v 1. pol. 19. stol.). Kromě generála
Suvorova na zdejší poště obědval v roce 1815 i car Alexandr.
nádraží
Nevelké nádraží na
východním okraji na železniční trati Tachov - Domažlice z roku 1910. Na
výpravní budově osazeno několik talířů z místní keramičky.
výpravní budova
talíře zasazené ve zdi výpravní
budovy
hřbitov Na
Soutkách
Nový Klenečský hřbitov
leží při jižním okraji vsi. Pochováni zde mimo jiné Jindřich Šimon Baar,
Jindřich Jindřich či Jan Vrba. nachází se zde i hrob obětem 2. sv. války. V
severní části hřbitova nová obřadní síň (kaple).
stará hřbitovní brána s márnicí
nová hřbitovní brána
s keramickou výzdobou
centrální hřbitovní kříž
hřbitovní kaple
hrob spisovatele Jindřicha
Šimona Baara
hrob s urnou spisovatele Jana
Vrby
hrobka rodin Pachmayerů a
Šafránků, dědičných poštmistrů v Klenčí
hrob klenečské mlynářské rodiny
Tauerů
hrob faráře Jakuba Pittnera
...a ještě další dva zajímavé
hroby
Zajímavosti:
Ø
V obci dříve proslulá výroba paličkovaných krajek a
výšivek.
Ø
1835 založena Josefem Mayerem manufaktura na výrobu
kameniny, roku 1912 přestavěna na továrnu na užitkovou a dekorativníé keramiku,
kde byla vyráběna známá „chodská“ keramika. V provozu do roku 1943, později
převzal výrobu keramiky s „chodským“ dekorem podnick Chodovia.
Ø
Navzdory jménu neleží Klenčí pod Čerchovem, ale na
úbočí Sádku.
Ø
Jméno Klenčí (do roku 1945 Kleneč) údajně odvozeno
od porostu javorů klenů.
Ø
Kromě již zmíněných J. Š. Baara, J. Jindřicha a J.
Vrby patří k významným osobnostem Klenčí i spisovatel a dialektolog Jan
František Hruška, lékař a spisovatel MUDr. Josef Thomayer a orientalista dr.
Felix Tauer.
Literatura:
- Karel Kuča: Města a městečka v Čechách, na Moravě a
ve Slezsku - 2. díl (Praha 1997)
- Emanuel Poche a kol.: Umělecké památky Čech 2 - K/O
(Praha 1978)
Web:
- oficiální stránky městyse - http://www.klenci.cz
- wikipedie - http://cs.wikipedia.org/wiki/Klenčí_pod_Čerchovem
- památková zóna Klenčí - http://mu.domazlice.info/pamatkova-pece/pamatkove-zony/vesnicka-pamatkova-zona-klenci-pod-cerchovem.html
- farnost Klenčí - http://www.farnostklenci.cz
- Spolek pro vojenská pietní místa - http://www.vets.estranky.cz/clanky/vpm-okres-domazlice/klenci-pod-cerchovem.html
- městská knihovna - http://www.knihovnaklencipodcerchovem.wz.cz
- turistik.cz - http://www.turistik.cz/cz/kraje/plzensky-kraj/okres-domazlice/klenci-pod-cerchovem/
- Toulky po Čechách, Moravě, Slezsku i zahraničí - http://www.toulkypocechach.com/klenci.php
- Chodsko - http://web.quick.cz/chodsko1/klenci.htm
- Kudy z nudy - http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Aktivity/Do-muzea-Jindricha-Simona-Baara-v-Klenci.aspx
- nálet na Klenčí v dubnu 1945 - http://hloubkari.cz/forum/index.php?action=printpage;topic=707.0
Okolí: Sádek
říjen 2011