KOLODĚJE NAD LUŽNICÍ
k.ú.
Koloděje nad Lužnicí (Táborská pahorkatina / Vltavotýnsko)
Ves rozložená na obou březích Lužnice nedaleko před jejím
soutokem s Vltavou (
Jako Kaladný
jsou dnešní Koloděje uváděny prvně roku 1295, kdy zde krčma a přívoz (a dle
některých zpráv i mlýn). Kolem poloviny 16. stol. zde Čábeličtí
ze Soutic, zástavní držitelé nedalekého Týna a
majitelé Březnice u Bechyně, vystavěli poplužní dvůr. Po smrti Jana Čábelického († 1567) zde nejmladší z jeho synů Adam
postavil tvrz. V té době zde uváděna již i ves – zda byla založena spolu
s tvrzí, nebo zde existovala již předtím není známo. Roku 1681 se do
Koloděj přestěhovalo velké množství Židů z Týna, odkud byli vyhnáni, neboť
jim byla přičítána morová epidemie; majitel Koloděj Jan Brandenstein
z Oppurku je vzal za úplatu pod ochranu. Židovská
komunita v Kolodějích se postupně rozrostla natolik, že zde tvořila
většinu (v první polovině 19. stol. zde uváděno kolem 700 Židů a cca 500
křesťanů). Bylo zde 85 židovských domů, škola, židovská nemocnice…; židovská
zástavba byla soustředěna zejména na levém břehu řeky, avšak několik domů stálo
i na břehu pravém (včetně synagogy, zbořené údajně roku 1947 při rozšiřování
komunikace, která měla stát v místech dnešního pomníku padlým). Po
polovině 19. stol. většina zdejších Židů odešla, před druhou světovou válkou
jich zde žilo pouhých deset. Urbanistická struktura levobřežní části vsi ve 2. pol. 20. stol. výrazně narušena výstavbou nového mostu
(vybourána řada staveb v jeho předpolí) a nové komunikace do Týna.
kdysi hlavní komunikace směrem do Týna s původní
židovskou zástavbou; v popředí bývalá škola č.p. 66, vpravo „v rohu
fotografie″ stával vodní mlýn z roku 1842, zbořený v 60. letech
20. stol. v souvislosti s napuštěním Orlické přehrady, jejíž vzdutí
zasahuje až sem
tytéž partie při pohledu přes řeku; objekt zcela vpravo je
vila hraběnky Terezie Kocové Wratislavové
z Dobrše (č.p. 70) z roku 1865, později
pošta, vážně poškozená povodněmi roku 2002, od léta 2014 využívaná skupinou
mnichů z Thajska jako budhistický klášter
dnes již neexistující mlýn z roku
kašpárek s rozbitým bubnem - pomník od Jana Jiříkovského z roku 1947, připomínající loutkaře
Matěje Kopeckého, který v Kolodějích 3. července 1847 zemřel, dle tradice ve
chvíli, kdy vybubnovával své večerní loutkářské představení (nemovitá kulturní
památka); původně umístěn v zámeckém parku, po napuštění Orlické přehrady
přemístěn na protější břeh a v polovině 70. let na současné místo před
bývalým hotelem
statek č.p. 81 na levém břehu Lužnice
severní část levobřežní zástavby – vlevo mezi stromy Radokova vila č.p. 28, vpravo č.p. 81
most přes Lužnici
kaplička sv. Jana Nepomuckého při pravém břehu Lužnice,
vystavěná údajně pro sochu světce, kterou sem roku 1768 přinesla velká voda
z Tábora (ta dnes ve vltavotýnském muzeu), současná kaple z roku
1838; nemovitá kulturní památka
pomník padlým v pravobřežní části vsi
dům č.p. 94 v pravobřežní části vsi
jakýsi historický mezník z roku 1697, usazen nejspíše
druhotně v chatové osadě při pravém břehu Lužnice severně od vsi
zámek č.p. 1 (nemovitá kulturní památka)
Zámecký areál se skládá
z vlastního dvoupatrového tříkřídlého zámku, přilehlé zámecké kaple sv.
Anny, rodinné krypty Vratislavů z Mitrovic při
vjezdové bráně, bývalého pivovaru (lihovaru) č.p. 13 severozápadně od zámku
(další hospodářské budova západně od zámku byly zbořeny) a nevelkého zámeckého
parku, v němž se uvádí 23 druhů dřevin. jihoýchodní
křídlo zámku je původní renesanční tvrzí, zbytek objektu je barokní až
klasicistní. V zámku i kapli zajímavé nástěnné malby z 18. stol.
Renesanční tvrz postavena
– zřejmě při starším dvoře - pravděpodobně Adamem Čábelickým
ze Soutic krátce po roce 1567. Přímo součástí budovy
tvrze – a později i zámku – byl vodní mlýn, poháněný pravobřežním ramenem
Lužnice, na jehož břehu tvrz stála; tato hodně neobvyklá situace vyvolává
myšlenku, zda tvrz nemohla vzniknout přestavbou staršího mlýnu (pro což však
neexistují žádné důkazy). Čabeličtí drželi tvrz do
roku 1625, poté se zde často střídali majitelé. Roku 1704 koupil tvrz Václav
Norbert Oktavián Kinský pro svojí dceru Marii
Alžbětu. Její druhý manžel František Karel Vratislav z Mitrovic
nechal v letech 1737-41 přestavět tvrz na barokní zámek (přestavba však
pravděpodobně nebyla tak razantní, jak se běžně uvádí; kromě dnešního jihovýchodního
křídla v té době zřejmě stálo již i křídlo severní, jak napovídá popis objektu
z roku 1704; západní část zámku je naopak dnes považována za mladší, snad až
z 19. stol., stejně jako hodinová vížka v průčelí, a tak jedinou
prokazatelnou novostavbou tohoto období je kaple sv. Anny). V té době
v základních rysech založen i zámecký park, výrazně rozšířen po roce 1840,
kdy byl zrušen mlýn v zámku (místo něj postaven nový na protější straně
řeky) a zasypáno rameno řeky, které ho pohánělo.
Zřejmě ještě dříve než
k přestavbě zámku bylo přistoupeno k založení zámeckého pivovaru;
v kupní smlouvě z roku 1704 ještě není uváděn, roku 1727 již
prokazatelně existoval. Roku 1868 vystavěn na popud zde krátce působícího
pivovarnického odborníka, chemika Karla Napoleona Ballinga
nový, moderní pivovar. Od roku 1885 pronajímán, posledním nájemcem Antonín Mallat (Malát), proto je pivovar
někdy znám též jako „Malátův″. Zánik pivovaru
je kladen někdy do roku 1909, jindy do roku 1921. Poté objekty sloužily jako
lihovar, po roce 2000 jich byla část zbořena.
Zámek drželi Vratislavové
z Mitrovic až do roku 1945, kdy jim byl
znárodněn. Ve druhé pol. 20. stol. sloužil jako
depozitář Muzea hl. m. Prahy. V 90. letech v restituci vrácen potomkům
původních majitelů a následně prodán, v roce 2002 silně postižen „stoletou″
povodní. Od roku 2008 je zámecký areál v držení společnosti Mitrovicz, a.s., postupně je rekonstruován, přístupný
veřejnosti je zatím pouze o Mariánské pouti (www.marianskapout.cz).
pohled na zámek s kaplí od řeky, renesanční sgrafito bylo
odkryto a zrekonstruováno počátkem 40. let 20. stol.; na druhém snímku je vidět
převážně zámecký park
kaple sv. Anny a zámek od severu
vstup do areálu zámku – vlevo zámecká kaple (vysvěcené
roku 1741) a mitrovická hrobka z roku 1875,
vpravo bývalý pivovar č.p. 13
alianční znak na vstupní bráně
vstup do nejmladších z kolodějských
pivovarských sklepů při zámku (č.p. 14), ve 30. letech 20. stol. sloužících
protivínskému pivovaru
důkaz, že v zámku skutečně býval mlýn – výřez
z mapy 1. vojenského mapování z 2. pol. 18.
stol. (oldmaps.geoleb.cz) a nákres zámku s dobře patrným vodním kolem
z roku 1839; druhé vodní kolo, patrné na staré mapě, by snad mohlo patřit
pile, za níž je považována dřevěná budova stojící na ostrově proti zámku (viz
následující mapa), zcela nelze ani vyloučit, že mlýn měl v té době ještě dvě
složení (k roku 1704 zde uváděny tři složení)
okolí zámku na katastrální mapě z roku 1828 (archivnimapy.cuzk.cz) a na současném leteckém snímku (www.mapy.cz); je vidět, že jižně od zámku se zámecký park rozšířil
na úkor zrušeného mlýnského náhonu, naopak původní park severně od zámku byl zmenšen
v souvislosti s výstavbou nového mostu
sýpka (nemovitá kulturní památka)
Barokní kontribuční sýpka
z roku 1771 stojí na návrší na jižním okraji vsi. Stavba mimořádné
konstrukce s cennými architektonickými detaily. Horizontální dřevěné konstrukce
z interiéru navzdory památkové ochraně v roce 2003 tehdejším
majitelem vyřezány a prodány.
sýpka od jihovýchodu
západní strana sýpky; dřevěná deska nad vstupem je snad
pozůstatkem nějakého erbu (?), podle okének při zemí se zdá, že objekt je
podsklepená, vstup do sklepů jsem však neobjevil
interiér sýpky s vyřezanými veškerými vnitřními
konstrukcemi
křížek u sýpky
Zajímavosti, poznámky:
Ø
Již v 17. stol. se kromě jména Kaladný objevuje – zejména
v německých textech – i verze Kalladey, ze které
se zřejmě postupně vyvinuly dnešní „Koloděje″.
Ø
V Kolodějích nad Lužnicí se narodili zakladatelé Laterny magiky - divadelní
režisér Alfréd Radok (1914) a jeho bratr Emil (1918),
scénárista a divadelní kritik. Na jejich rodné vile pamětní deska.
Literatura:
- Emanuel Poche a kol.:
Umělecké památky Čech 2 - K/O (Praha 1978)
- Zdeněk Fiala a kol.: Hrady, zámky a tvrze
v Čechách, na Moravě a v Slezsku V - Jižní Čechy (Praha 1986)
- Pavel Vlček: Ilustrovaná encyklopedie českých zámků
(Praha 2001)
- Pavel Jákl: Encyklopedie
pivovarů Čech, Moravy a Slezska II – Jižní Čechy (Praha 2010)
- Karel Hieke: České
zámecké parky a jejich dřeviny (Praha 1984)
- Daniela Štěrbová a kol.: Koloděje nad Lužnicí -
zámek a kaple; Stavebně historický průzkum (2009, nepublikováno)
- Kateřina Vrbová: Židovská náboženská obec Koloděje
nad Lužnicí (bakalářská práce, České Budějovice 2004) – viz též https://theses.cz/id/et78ox/KONEN_bc_.txt
Web:
- stránky Týna nad Vltavou - http://www.tnv.cz/kolodeje-nad-luznici/ds-1143
- wikipedie - http://cs.wikipedia.org/wiki/Koloděje_nad_Lužnicí
- oficiální stránky zámku - http://www.zamekmitrowicz.cz
- ohrožené památky - http://monumnet.npu.cz/ohr/ohrdetail.php?IdReg=134220&Limit=25
- pivovary - http://www.pivovary.info/view.php?cisloclanku=2010030008
- pivety - http://www.pivety.com/1948/1948/K/KolodejenLuznici.htm
- Pivní obzor - http://www.pivniobzor.cz/byvale-pivovary-detail/kolodeje-nad-luznici-malatuv-pivovar/
- hrady.cz - http://www.hrady.cz/?OID=3417
- židovské památky - http://pamatky.kehilaprag.cz/hledani/kolodeje-nad-luznici
- Český rozhlas; budhistický
klášter - http://www.rozhlas.cz/cb/neprehlednete/_zprava/na-jihu-cech-je-prvni-buddhisticky-klaster-mnisi-ziji-ve-vybydlene-vile-na-brehu-luznice--1383415
- komínová databáze - http://koda.kominari.cz/?action=karta&cislo=1010
(komín již nestojí)
další
místa v okolí (mapa) / jižní Čechy / rejstříky
listopad 2014