KOLODĚJE NAD LUŽNICÍ

k.ú. Koloděje nad Lužnicí (Táborská pahorkatina / Vltavotýnsko)

Ves rozložená na obou březích Lužnice nedaleko před jejím soutokem s Vltavou (353 m n. m.). Na pravém břehu areál zámku. Levobřežní části, kde zachována zajímavá židovská zástavba, dominuje monumentální sýpka a rozpadající se hotel. Mimo ves, při silnici severozápadně od ní, židovský hřbitov.

Jako Kaladný jsou dnešní Koloděje uváděny prvně roku 1295, kdy zde krčma a přívoz (a dle některých zpráv i mlýn). Kolem poloviny 16. stol. zde Čábeličtí ze Soutic, zástavní držitelé nedalekého Týna a majitelé Březnice u Bechyně, vystavěli poplužní dvůr. Po smrti Jana Čábelického († 1567) zde nejmladší z jeho synů Adam postavil tvrz. V té době zde uváděna již i ves – zda byla založena spolu s tvrzí, nebo zde existovala již předtím není známo. Roku 1681 se do Koloděj přestěhovalo velké množství Židů z Týna, odkud byli vyhnáni, neboť jim byla přičítána morová epidemie; majitel Koloděj Jan Brandenstein z Oppurku je vzal za úplatu pod ochranu. Židovská komunita v Kolodějích se postupně rozrostla natolik, že zde tvořila většinu (v první polovině 19. stol. zde uváděno kolem 700 Židů a cca 500 křesťanů). Bylo zde 85 židovských domů, škola, židovská nemocnice…; židovská zástavba byla soustředěna zejména na levém břehu řeky, avšak několik domů stálo i na břehu pravém (včetně synagogy, zbořené údajně roku 1947 při rozšiřování komunikace, která měla stát v místech dnešního pomníku padlým). Po polovině 19. stol. většina zdejších Židů odešla, před druhou světovou válkou jich zde žilo pouhých deset. Urbanistická struktura levobřežní části vsi ve 2. pol. 20. stol. výrazně narušena výstavbou nového mostu (vybourána řada staveb v jeho předpolí) a nové komunikace do Týna.

kdysi hlavní komunikace směrem do Týna s původní židovskou zástavbou; v popředí bývalá škola č.p. 66, vpravo „v rohu fotografie″ stával vodní mlýn z roku 1842, zbořený v 60. letech 20. stol. v souvislosti s napuštěním Orlické přehrady, jejíž vzdutí zasahuje až sem

tytéž partie při pohledu přes řeku; objekt zcela vpravo je vila hraběnky Terezie Kocové WratislavovéDobrše (č.p. 70) z roku 1865, později pošta, vážně poškozená povodněmi roku 2002, od léta 2014 využívaná skupinou mnichů z Thajska jako budhistický klášter

 

dnes již neexistující mlýn z roku 1842 a jeho poloha na mapě z poloviny 20. stol. (archivnimapy.cuzk.cz); při orientaci je nutno brát v úvahu, že most dnes stojí jižněji, orientovat se lze podle budovy zámku a bývalé školy

kašpárek s rozbitým bubnem - pomník od Jana Jiříkovského z roku 1947, připomínající loutkaře Matěje Kopeckého, který v Kolodějích 3. července 1847 zemřel, dle tradice ve chvíli, kdy vybubnovával své večerní loutkářské představení (nemovitá kulturní památka); původně umístěn v zámeckém parku, po napuštění Orlické přehrady přemístěn na protější břeh a v polovině 70. let na současné místo před bývalým hotelem

 

statek č.p. 81 na levém břehu Lužnice

severní část levobřežní zástavby – vlevo mezi stromy Radokova vila č.p. 28, vpravo č.p. 81

most přes Lužnici

  

kaplička sv. Jana Nepomuckého při pravém břehu Lužnice, vystavěná údajně pro sochu světce, kterou sem roku 1768 přinesla velká voda z Tábora (ta dnes ve vltavotýnském muzeu), současná kaple z roku 1838; nemovitá kulturní památka

pomník padlým v pravobřežní části vsi

dům č.p. 94 v pravobřežní části vsi

 

jakýsi historický mezník z roku 1697, usazen nejspíše druhotně v chatové osadě při pravém břehu Lužnice severně od vsi

zámek č.p. 1 (nemovitá kulturní památka)

Zámecký areál se skládá z vlastního dvoupatrového tříkřídlého zámku, přilehlé zámecké kaple sv. Anny, rodinné krypty Vratislavů z Mitrovic při vjezdové bráně, bývalého pivovaru (lihovaru) č.p. 13 severozápadně od zámku (další hospodářské budova západně od zámku byly zbořeny) a nevelkého zámeckého parku, v němž se uvádí 23 druhů dřevin. jihoýchodní křídlo zámku je původní renesanční tvrzí, zbytek objektu je barokní až klasicistní. V zámku i kapli zajímavé nástěnné malby z 18. stol.

Renesanční tvrz postavena – zřejmě při starším dvoře - pravděpodobně Adamem Čábelickým ze Soutic krátce po roce 1567. Přímo součástí budovy tvrze – a později i zámku – byl vodní mlýn, poháněný pravobřežním ramenem Lužnice, na jehož břehu tvrz stála; tato hodně neobvyklá situace vyvolává myšlenku, zda tvrz nemohla vzniknout přestavbou staršího mlýnu (pro což však neexistují žádné důkazy). Čabeličtí drželi tvrz do roku 1625, poté se zde často střídali majitelé. Roku 1704 koupil tvrz Václav Norbert Oktavián Kinský pro svojí dceru Marii Alžbětu. Její druhý manžel František Karel Vratislav z Mitrovic nechal v letech 1737-41 přestavět tvrz na barokní zámek (přestavba však pravděpodobně nebyla tak razantní, jak se běžně uvádí; kromě dnešního jihovýchodního křídla v té době zřejmě stálo již i křídlo severní, jak napovídá popis objektu z roku 1704; západní část zámku je naopak dnes považována za mladší, snad až z 19. stol., stejně jako hodinová vížka v průčelí, a tak jedinou prokazatelnou novostavbou tohoto období je kaple sv. Anny). V té době v základních rysech založen i zámecký park, výrazně rozšířen po roce 1840, kdy byl zrušen mlýn v zámku (místo něj postaven nový na protější straně řeky) a zasypáno rameno řeky, které ho pohánělo.

Zřejmě ještě dříve než k přestavbě zámku bylo přistoupeno k založení zámeckého pivovaru; v kupní smlouvě z roku 1704 ještě není uváděn, roku 1727 již prokazatelně existoval. Roku 1868 vystavěn na popud zde krátce působícího pivovarnického odborníka, chemika Karla Napoleona Ballinga nový, moderní pivovar. Od roku 1885 pronajímán, posledním nájemcem Antonín Mallat (Malát), proto je pivovar někdy znám též jako „Malátův″. Zánik pivovaru je kladen někdy do roku 1909, jindy do roku 1921. Poté objekty sloužily jako lihovar, po roce 2000 jich byla část zbořena.

Zámek drželi Vratislavové z Mitrovic až do roku 1945, kdy jim byl znárodněn. Ve druhé pol. 20. stol. sloužil jako depozitář Muzea hl. m. Prahy. V 90. letech v restituci vrácen potomkům původních majitelů a následně prodán, v roce 2002 silně postižen „stoletou″ povodní. Od roku 2008 je zámecký areál v držení společnosti Mitrovicz, a.s., postupně je rekonstruován, přístupný veřejnosti je zatím pouze o Mariánské pouti (www.marianskapout.cz).

 

pohled na zámek s kaplí od řeky, renesanční sgrafito bylo odkryto a zrekonstruováno počátkem 40. let 20. stol.; na druhém snímku je vidět převážně zámecký park

kaple sv. Anny a zámek od severu

vstup do areálu zámku – vlevo zámecká kaple (vysvěcené roku 1741) a mitrovická hrobka z roku 1875, vpravo bývalý pivovar č.p. 13

alianční znak na vstupní bráně

vstup do nejmladších z kolodějských pivovarských sklepů při zámku (č.p. 14), ve 30. letech 20. stol. sloužících protivínskému pivovaru

 

důkaz, že v zámku skutečně býval mlýn – výřez z mapy 1. vojenského mapování z 2. pol. 18. stol. (oldmaps.geoleb.cz) a nákres zámku s dobře patrným vodním kolem z roku 1839; druhé vodní kolo, patrné na staré mapě, by snad mohlo patřit pile, za níž je považována dřevěná budova stojící na ostrově proti zámku (viz následující mapa), zcela nelze ani vyloučit, že mlýn měl v té době ještě dvě složení (k roku 1704 zde uváděny tři složení)

 

okolí zámku na katastrální mapě z roku 1828 (archivnimapy.cuzk.cz) a na současném leteckém snímku (www.mapy.cz); je vidět, že jižně od zámku se zámecký park rozšířil na úkor zrušeného mlýnského náhonu, naopak původní park severně od zámku byl zmenšen v souvislosti s výstavbou nového mostu

sýpka (nemovitá kulturní památka)

Barokní kontribuční sýpka z roku 1771 stojí na návrší na jižním okraji vsi. Stavba mimořádné konstrukce s cennými architektonickými detaily. Horizontální dřevěné konstrukce z interiéru navzdory památkové ochraně v roce 2003 tehdejším majitelem vyřezány a prodány.

sýpka od jihovýchodu

 

západní strana sýpky; dřevěná deska nad vstupem je snad pozůstatkem nějakého erbu (?), podle okének při zemí se zdá, že objekt je podsklepená, vstup do sklepů jsem však neobjevil

  

interiér sýpky s vyřezanými veškerými vnitřními konstrukcemi

 

křížek u sýpky

Zajímavosti, poznámky:

Ø        Již v 17. stol. se kromě jména Kaladný objevuje – zejména v německých textech – i verze Kalladey, ze které se zřejmě postupně vyvinuly dnešní „Koloděje″.

Ø        V Kolodějích nad Lužnicí se narodili zakladatelé Laterny magiky - divadelní režisér Alfréd Radok (1914) a jeho bratr Emil (1918), scénárista a divadelní kritik. Na jejich rodné vile pamětní deska.

Literatura:

-      Emanuel Poche a kol.: Umělecké památky Čech 2 - K/O (Praha 1978)

-      Zdeněk Fiala a kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a v Slezsku V - Jižní Čechy (Praha 1986)

-      Pavel Vlček: Ilustrovaná encyklopedie českých zámků (Praha 2001)

-      Pavel Jákl: Encyklopedie pivovarů Čech, Moravy a Slezska II – Jižní Čechy (Praha 2010)

-      Karel Hieke: České zámecké parky a jejich dřeviny (Praha 1984)

-      Daniela Štěrbová a kol.: Koloděje nad Lužnicí - zámek a kaple; Stavebně historický průzkum (2009, nepublikováno)

-      Kateřina Vrbová: Židovská náboženská obec Koloděje nad Lužnicí (bakalářská práce, České Budějovice 2004) – viz též https://theses.cz/id/et78ox/KONEN_bc_.txt

Web:

-      stránky Týna nad Vltavou - http://www.tnv.cz/kolodeje-nad-luznici/ds-1143

-      wikipedie - http://cs.wikipedia.org/wiki/Koloděje_nad_Lužnicí

-      oficiální stránky zámku - http://www.zamekmitrowicz.cz

-      ohrožené památky - http://monumnet.npu.cz/ohr/ohrdetail.php?IdReg=134220&Limit=25

-      pivovary - http://www.pivovary.info/view.php?cisloclanku=2010030008

-      pivety - http://www.pivety.com/1948/1948/K/KolodejenLuznici.htm

-      Pivní obzor - http://www.pivniobzor.cz/byvale-pivovary-detail/kolodeje-nad-luznici-malatuv-pivovar/

-      hrady.cz - http://www.hrady.cz/?OID=3417

-      židovské památky - http://pamatky.kehilaprag.cz/hledani/kolodeje-nad-luznici

-      Český rozhlas; budhistický klášter - http://www.rozhlas.cz/cb/neprehlednete/_zprava/na-jihu-cech-je-prvni-buddhisticky-klaster-mnisi-ziji-ve-vybydlene-vile-na-brehu-luznice--1383415

-      komínová databáze - http://koda.kominari.cz/?action=karta&cislo=1010 (komín již nestojí)   

další místa v okolí (mapa) / jižní Čechy / rejstříky

listopad 2014