VELKÝ DEPOT

k.ú. Týn nad Vltavou (Táborská pahorkatina / Vltavotýnsko)

Samota č.p. 283 východně od Týna nad Vltavou, na nevýrazné výšině rozvodí mezi Židovou strouhou a Vltavou, nazývaném dříve též Týnský vrch, jižně od silnice z Týna do Tábora. Jméno se používá též pro východněji ležící sousoší Kalvárie, potažmo na celý okolní prostor.

Velký Depot, stejně jako jižnější samota Bída (č.p. 274), je památkou na dělostřelecký výcvikový tábor, který se v tomto prostoru nalézal v letech 1749- 1778; „Velký Depot″ sloužil jako rezidence důstojníků, Bída byla jedním z mnoha hostinců. Cvičiště zde vzniklo mimo jiné k ostraze strategicky důležitého týnského mostu, jediného mostu přes Vltavu mezi Českými Budějovicemi a Prahou (!). Rozkládalo se mezi vesnicemi Předčice, Smilovice a Jarošovice, mělo na 40 ha. Po zrušení dělostřeleckého cvičiště zde byly až do roku 1866 umístěny císařské vozatajské sklady; právě z té doby pochází pojmenování Velký Depot. Poté byla většina objektů areálu srovnána se zemí. Zanikla i část zemních fortifikací, takže dnes jsou kromě obou usedlostí dalšími dochovanými památkami na cvičiště zřejmě již jen valy v lesíku Na šancích a torzo tzv. epolementu (lapače kulí – z hlíny navršeného tarasu) nedaleko samoty Širočiny. Velký Depot, který měl podobu honosného zámečku s rozlehlým parkem, je dnes zříceninou.

prostor Velkého Depotu a okolí v 1. pol. 19. stol., tedy v době, kdy zde již sídlilo císařské vozatajstvo (www.mapy.cz)

Kalvárie (nemovitá kulturní památka)

Barokní sousoší (či spíše skupina tří soch – Ukřižování, sv. Jan a Panna Maria Sedmibolestná) při bývalém rozcestí dnes již částečně zaniklých cest asi půl km východně od usedlosti Velký Depot, nedaleko samoty Širočiny. Bezprostřední okolí soch „parkově“ upraveno.

Sousoší údajně připomíná katastrofu, která se právě v těchto místech udála 20. června 1753. Tehdy zde při přípravě ohňostroje, chystaného na uvítání císařovny Marie Terezie, vybuchly dvě dělostřelecké laboratoře, následkem čehož bylo usmrceno či vážně zraněno na devět desítek lidí. Dle tradice nechala pak na místě neštěstí vztyčit sochy sama císařovna Marie Terezie. Zda je to pravda či kdy k tomu přesně mělo dojít se však neví. Autorství je připisováno žákům Ferdinanda Maxmiliána Brokofa či Matyáše Bernarda Brauna, vše je však pouze na úrovni spekulací. Roku 1994 bylo již značně sešlé sousoší opraveno akademickým sochařem Ivanem Tláškem.

K sousoší vede odbočka žlutě značené turistické stezky.

celkový pohled na sousoší (listopad 2011)

téměř 8 m vysoké Ukřižování; na soklu kříže hříšníci v ohni pekelném (listopad 2014, listopad 2011)

sochy Panny Marie Sedmibolestné a sv. Jana (listopad 2014)

informační tabule městského informačního systému v Týnu nad Vltavou u sousoší (listopad 2014)

výhled od Kalvárie k samotě Širočiny; zde někde by měl být dochovaný epolement (listopad 2014)

výhled od Kalvárie na chladicí věže jaderné elektrárny Temelín (listopad 2014)

Zajímavosti, poznámky:

Ø Výbuch je častěji uváděn na 21. června. Dobový zápis však mluví o neštěstí „ve středu ráno o půl sedmé, před slavností Božího těla″. Je pravda, že slavnost Božího těla připadá na 21. červen, to byl však v roce 1753 čtvrtek. Zápis je proto zřejmě nutné vnímat jako předešlý den, nikoli ráno před slavností.

Ø Dle místní tradice měl být výbuch narafičeným atentátem na Marii Terezii, kterou zachránilo jen porouchané kolo u vozu, jehož oprava ji zdržela a tak nebyla v kritický okamžik na „správném″ místě; císařovna však do Týna ve skutečnosti dorazila až 6. srpna toho roku.

Ø Na soše Ukřižování je vytesán letopočet 1750. Tento nesoulad bývá interpretován buď tak, že sochy jsou staršího původu a zde byly použity až druhotně, nebo jako chybné přetesání již nečitelného letopočtu při nějaké pozdější renovaci sousoší. Co když ale sochy ve skutečnosti vůbec nepřipomínají výbuch a stáli zde již před ním? V zápisech vltavotýnského děkana se sice v souvislosti s výbuchem píše o „kříži později zde postaveném″, u něhož byla pochována část obětí výbuchu, ale jde skutečně o tento kříž?

Ø V červenci 1774 se zde konaly velkolepé dělostřelecké manévry, jichž se účastnil i císař Josef II. (byla to již druhá jeho návštěva tohoto cvičiště). Shromáždila se zde též nejvyšší generalita rakouské armády - František Josef Kinský, Václav z Lichtensteina, František Antonín Nostic a další vysocí důstojníci. Právě generál Kinský, zabývající se též geologií, se zde při té příležitosti zřejmě setkal s vltavíny, které byly na základě toho následně v roce 1787 Josefem Mayerem poprvé vědecky popsány (jako „chrysolity od Týna″).

Ø Vojenská cvičení se zde konala i po zrušení dělostřeleckého cvičiště, v době, kdy zde již bylo vozatajstvo. Konkrétně se uvádějí roky 1783 a 1788.

Ø Cca 1,5 km jihozápadně při silnici z Týna do Veselí samota Malá Varta (bývala zde strážnice), nazývaná dříve též Malý Depot; zřejmě proto je tento Depot „Velký“.

Literatura:

- Jiří Cukr: Netradiční turistické cíle Českobudějovicka (České Budějovice 2007) – viz též http://www.veduta-nakladatelstvi.cz/download/1223627545cs__1_netradicni_tur_cile.pdf

- Hana Hlušičková a kol.: Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku IV - Š-Ž (Praha 2004)

- Karel Kuča: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku - 7. díl (Praha 2008)

Web:

- stránky Týna nad Vltavou - http://www.tnv.cz/velky-depot/d-2120

- severní Českobudějovicko - http://www.severniceskobudejovicko.estranky.cz/clanky/novovek/velky-depot.html

- starý Týn - http://starytyn.cz/tag/velky-depot/

- hrady.cz - http://www.hrady.cz/?OID=1478

další místa v okolí (mapa) / jižní Čechy / rejstříky

listopad 2014