STARÁ HORA (Alte Berg)

k.ú. Šváby (Ralská pahorkatina / Českolipsko)

Skalnatý ostroh nad pravým břehem Dolského potoka, který ho obloukem obtéká, je vlastně západním výběžkem masivu Žižkovy hory. Vystupuje cca 30 m nad dno údolí, nejzápadnější část je rozdělena skalní roklí na dva samostatné výběžky. Boky ostrožny narušeny několika pískovcovými lomy, zřejmě v souvislosti se stavbou oborní zdi. Na ostrožně mohutné valové opevnění neznámého stáří a účelu. Smíšené porosty s převahou borovice, dubu a dubu. Stará hora je dnes součástí obory Vřísek, veřejnosti nepřístupná.

Staré hora přes nivu Dolského potoka

skály (lomy?) na úbočí Staré hory

náhorní plošina ostrohu; v pozadí val

na konci ostrohu; v dálce v mlze Vlhošť

jakési do skály tesané kanály (?) na úpatí Staré hory; tyto dva objekty na sebe nenavazují a není mezi nimi zřejmá žádná souvislost

sklípky (?) na úpatí Staré hory

výklenek v jedné ze skal na úpatí Staré hory

oborní zeď pod ostrožnou; původní obora vlastní ostrožnu nezabírala, Stará hora se dostala do obory až po jejím rozšíření

valy

Úzká ostrožna je v nejužším místě přepažena severojižním příkopem a dvojicí až 9 m širokých valů, z čehož jeden se na severu láme a pokračuje ještě kus podél severní strany ostrožny, druhý naopak stejným způsobem zajišťuje jižní stranu. Řada skalních spár od severu, kterými je možné poměrně pohodlně na ostroh vystoupit, a zejména pak široká rokle, která rozděluje nejzápadnější část ostrohu na dva samostatné výběžky a kterou dnes vede cesta, však nejeví vůbec žádné známky opevnění.

Archeologickými nálezy zde doloženo osídlení ve 13. a 14. stol., avšak nejsou patrné žádné stopy zástavby. Poloha se nezdá býti hradem, za který je někdy považována, charakter a důvod jejího osídlení a opevnění není znám.

plán valů (ad Castellologica bohemica 3)

čelní val s průchodem cesty; těžko říct, zda historickým či novodobým

severovýchodní nároží valu

boční valy

Zajímavosti, poznámky:

Ø Vztah ke stejně záhadnému a nelogickému valovému opevnění kolem nedalekého zámku na Žižkově hoře není zřejmý; vzhledem k rozdílné dataci archeologických nálezů lze spíše předpokládat, že žádný není.

Literatura:

- František Gabriel, Jaroslav Panáček: Vývoj panských sídel na Horním území novozámeckého panství - Castellologica bohemica 2-4 (Praha 1991, 1993, 1994)

- František Gabriel, Jaroslav Panáček: Hrady okresu Česká Lípa (Praha 2000)

Web:

- hrady.cz - http://www.hrady.cz/?OID=3409

další místa v okolí (mapa) / Máchův kraj / rejstříky

listopad 2007