ŽIŽKOVA HORA (Sischkenberg)

k.ú. Šváby (Ralská pahorkatina / Českolipsko)

Částečně zalesněné návrší nad pravým břehem Švábského, respektive Dolského potoka (325 m n. m.), dnes častěji Žižkův vrch či Žižkův kopec. Zatímco od jihu od Švábů stoupá terén poměrně mírně, na severní a zejména severozápadní straně spadá do údolí Dolského potoka strmými srázy s místy až 20 m vysokými pískovcovými skalami. Nejzajímavější částí je ostrožna západně od vrcholu, na níž stojí renesanční zámek. Zde se též nacházejí valy neznámého původu, tzv. Máchova vyhlídka, rozsáhlé do skály tesané „jeskyně″ a stávala zde malá osada. Vrch je součástí obory Vřísek, toho času pro veřejnost uzavřené (dříve vedla na ostroh se zámkem a vyhlídkou odbočka turistické značky), údajně však přístupné na požádání správce obory.

obora Vřísek

Obora na Žižkové hoře je jednou z nejstarších obor u nás. Bezpečně doložená je již ve 2. pol. 16. stol. Původně však zabírala pouze severní a západní úbočí hory a přilehlou část údolí Dolského potoka (42 ha), dodnes vymezené zachovalou oborní zdí, respektive řadou kamenných sloupů; na dnešní rozlohu 139 ha, zabírající nejen celou Žižkovu horu, ale i sousední Starou horu a bezejmenné východnější návrší, byla rozšířena až ve 2. pol. 20. stol. V oboře se chovají mufloni a od 90. letech 20. stol. i kozy bezoárové, převezené sem z Pálavy. Na severním úpatí vrchu, při oficiálním vstupu do obory, hájovna; při ní několik  mohutných dubů.

jeden z mohutných dubů nedaleko zámku a stádo koz bezoárových

krmelec v areálu zámku

 

kamenné sloupy staršího ohrazení obory

zříceniny budovy na pahorku proti zámku, zapojené do ohrazení obory; případná souvislosti této budovy se zámeckým areálem či s nedalekou osadou není jasná

 

na první mapě je dobře patrná stará oborní zeď (nahlizenidokn.cuzk.cz), na druhé současné oplocení obory (www.mapy.cz)

zámek č.p. 18 (nemovitá kulturní památka)

Patrový renesanční zámek obdélného půdorysu (11,5 x 51 m) s excentricky umístěnou válcovou věžičkou na jihovýchodní straně stojí na skalnaté ostrožně na západním výběžku kopce. Přízemí tvoří 5 původních valeně zaklenutých místností (některé později rozděleny příčkami), patro 4 plochostropé místnosti, přičemž místnost přiléhající k věžičce byla rozlehlým sálem, který měl jako jediný v celém zámku otopné zařízení. Věžička přesahuje jen nepatrně výši přilehlé budovy a pro tvrzení, že byla kdysi vyšší, neexistuje žádný důkaz. Západně od zámku ve skále tesaná přes 50 m hluboká studna, dosahující úrovně údolí pod ostrohem. Jihozápadně od zámku (mezi valem a hranou skal) do skály tesaný džbánovitý objekt hluboký cca 7 m o průměru v ústí 1,1 m a u dna 4,3 m; snad zásobnice. Tyto objekty dle posledních výzkumů nejsou pozůstatkem staršího hradu, jak se dříve předpokládalo, nýbrž jsou současné se zámkem, byť jejich vztah k zámku (zejména v případě zásobnice) není zcela jasný.

Zámek byl dle dochovaných architektonických detailů vybudován někdy kolem poloviny 16. stol., zřejmě Václavem z Vartenberka. Zmiňován je však až od roku 1594 jako „auff den Zischkenbrg″, respektive „starý dům na Žižkově hoře″, později přímo jako Schischkenberg či Schischkenschloss (Žižkův zámek). Původní jméno není známo; nejčastěji dnes bývá ztotožňován s Vítkovcem (viz poznámky). V 19. stol. objekt na mapách značen jako hájovna, ve 2. pol. 20. stol. chátral. Někdy koncem 20. stol. začala probíhat poněkud necitlivá rekonstrukce objektu, která však nebyla dokončena. Dnes je objekt pustý.

 

celkový pohled na zámek; střecha v této podobě je novodobá, na starších vyobrazeních je sedlová a bez výrazné římsy

zámek na malbě Karla Hynka Máchy, pravděpodobně z roku 1833 (www.hrady-zriceniny.cz)

půdorys patra a přízemí zámku (ad Castellologica bohemica 3)

 

renesanční ostění oken a dveří v patře

 

interiér zámku

  

schodišťová věžička, kdysi jediný přístup do patra a do podkroví; dříve badatelé usuzovaly, že by mohla být pozůstatkem „staršího hradu″, dnes naopak připouštějí, že by mohla být i mladší dostavbou

 

studna u zámku; to co je vidět, není dno, ale zanesená mříž

„jeskyně″

Poměrně rozsáhlý systém podzemních prostor v pískovci, zahloubený v ostrožně proti zámku a přístupný několika vstupy z její severozápadní strany. Jde o prostory umělého původu, vzniklé zřejmě při podzemní těžbě pískovce (snad v souvislosti se stavbou zámku či oborní zdi). Dnes jsou jeskyně využívány jako úkryt koz bezoárových.

 

skalní ostrožna proti zámku s jeskyněmi

  

vstupy do jeskyní

  

interiér jeskyní

Máchova vyhlídka

Skalní vyhlídka na okraji skalního ostrohu západně od zámku. Přestože dnes veřejnosti nepřístupná, je opatřena zábradlím. Pamětní deska z roku 1958, připomínající návštěvu Karla Hynka Máchy v těchto místech. Výhled k jihozápadu na Vlhošť, k severozápadu na Holany a Holanské rybníky i přímo pod skály do nivy Dolského potoka.

Máchova vyhlídka s výhledem na Vlhošť

 

pamětní deska na vyhlídce, připomínající návštěvu Karla Hynka Máchy

výhled na Holany, v popředí část obory v nivě Dolského potoka

valy

V bezprostředním okolí zámku tři, respektive čtyři mohutné zemní valy, vysoké až 5 m, široké při úpatí 18-22 m. Jeden, rozdělený na dvě části, se táhne podél jihozápadní stranu ostrožny, další se nachází severovýchodně od zámku a poslední, nejdelší, avšak menší než ostatní (v základu cca 5 m, nahoře se zužující do ostré hrany) na vrcholu vyvýšeniny východně od zámku. Valy nejsou nikde doprovázeny příkopy. Netvoří žádný logický systém, neuzavírají žádnou jasně vymezenou plochu a nemají v podstatě žádný fortifikační význam. Není tudíž jasné, proč a kdy zde vznikly. Většinou bývají dávány do časové souvislosti se zámkem, což však neřeší jejich naprostou nelogičnost a nejasnou funkci.

valy v okolí zámku (ad Castellologica bohemica 3)

val jihozápadně od zámku

  

val východně od zámku

osada Sischkenberg

Nevelká osada na plošině jihovýchodně od zámku, dnes zaniklá. Dochovány poměrně rozsáhlé pozůstatky několika budov se sklepy. Vznikla někdy kolem poloviny 17. stol., zanikla po polovině 20. stol.

  

ves na katastrální mapě z roku 1843 (archivnimapy.cuzk.cz), na leteckém snímku z roku 1953 (kontaminace.cenia.cz) a pro porovnání současné katastrální ortofotomapa (nahlizenidokn.cuzk.cz)

 

zřícenina domu

 

jiná zřícenina domu

 

sklípky v sadu

 

nedaleký sklípek tesaný ve skále

tady taky zjevně něco malého stálo

Zajímavosti, poznámky:

Ø        Od poloviny 19. stol. byl do těchto míst lokalizován hrad Vřísek - hrad zde však dle současného stavu bádání nikdy nestál (nbyly nalezeny žádné stopy osídlení starší 16. stol.) a Vřísek se podrobným studiem urbářů z poč. 17. stol. podařilo jednoznačně ztotožnit s lokalitou Hradiště u Drchlavy. Přesto je označení Vřísek pro tuto lokalitu natolik vžité (je to konec konců v současné době oficiální jméno obory a ve 30. letech 20. stol. tak byla nazývána i zdejší osada), že bude zřejmě ještě dlouho přetrvávat.

Ø        Gabriel s Panáčkem přiřazují zdejšímu zámku jméno Vítkovec (Weithennperg), zejména na základě toho, že Vítkovec měl vzniknout dle archivních listin někdy mezi lety 1543-1546 a zámek na Žižkové hoře je jedinou stavbou v oblasti (nepočítaje Nový Zámek), jejíž vznik lze datovat do poloviny 16. stol. Starší literatura lokalizovala Vítkovec k Milčanskému rybníku nedaleko Holan a předpokládala jeho vznik (nevím, na základě jakých pramenů) již počátkem 16. stol. Poslední zmínku o Vítkovci uvádí Gabriel a Panáček k roku 1575, dle Anděla a kol je však „hrad Vítkovec s poplužním dvorem″ (!) zmiňován ještě při pobělohorské konfiskaci Vartenberského majetku roku 1622.

Ø        Dispozice zámku (jedna řada vzájemně propojených místností s absencí nějaké chodby) neodpovídá trvale obydlenému objektu, proto se předpokládá, že šlo o lovecký zámek. Tomu by odpovídalo i umístění v oboře, která mohla vzniknout v téže době. Velikost zámku však výrazně přesahuje běžné parametry loveckého zámku i velikost tehdejšího sídla panství v Rybnově. Proto se usuzuje, že mohl mít po krátkou dobu před postavením Nového Zámku i residenční funkci. Tomu by napovídal i fakt, že Novému Zámku se v počátcích říkalo i Newnweithenberg, tedy Nový Vítkovec (je-li tedy tento zámek skutečně Vítkovcem a lze-li jméno Newnweithenberg ztotožnit s Novým Zámkem, což také není jednoznačné). To však neřeší, proč zámek byl postaven v rozměrech rezidenčního sídla, avšak s dispozicí pouze příležitostně obývaného objektu.

Ø        Vztah k nedalekému stejně záhadnému valovému opevnění na Staré hoře není zřejmý; vzhledem k rozdílné dataci archeologických nálezů lze spíše předpokládat, že žádný není.

Ø        Podle pověsti jméno kopce připomíná, že byl ve zdejší hladomorně (za kterou bývá někdy považována džbánovitá zásobnice) Janem Žižkou z Trocnova vězněn a umučen jeho bratr, katolický farář v Holanech. Pověst je však spíše reakcí na jméno kopce než naopak; poprvé byla zaznamenána roku 1787, tedy o téměř 200 let později, než se objevuje pojmenování. Tradovalo se však, že v „hladomorně″ byly ještě ve 2. pol. 19. stol. ke spatření do pískovce vyryté obrazy dvou rytířů a kněze.

Ø        Jiné pověsti mluví o pokladech, respektive tajné chodbě k pokladům na dně studny.

Ø        Ve oboře hnízdiště vzácných druhů ptáků, např. výra velkého.

Literatura:

-     František Gabriel, Jaroslav Panáček: Vývoj panských sídel na Horním území novozámeckého panství - Castellologica bohemica 2-4 (Praha 1991, 1993, 1994)

-     František Gabriel, Jaroslav Panáček: Hrady okresu Česká Lípa (Praha 2000)

-     Rudolf Anděl a kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku III - Severní Čechy (Praha 1984)

-     Na Českolipsku žije vzácná koza bezoárová (Liberec 2010) – viz http://www.lesycr.cz/media/informacni-zpravodaj-lcr-kraje/liberecky-kraj/Documents/li-lcr-07-07-2010.pdf

-     Karel Kuča: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku - 2. díl (Praha 1997)

-     Karel Hieke: České zámecké parky a jejich dřeviny (Praha 1984)

Web:

-     hrady.cz, zámek - http://www.hrady.cz/?OID=1470

-     hrady.cz, valy - http://www.hrady.cz/?OID=3410

-     i-noviny - http://www.i-noviny.cz/vrisek-12674#.UqTxXFKA1kg

-     wikipedie - http://cs.wikipedia.org/wiki/Vítkovec_(zámek)

-     hrady v Čechách, na Moravě a ve Slezsku - http://www.hrady-zriceniny.cz/hrad_vrisek_zizkova_hora.htm

-     toulky po Čechách… - http://www.toulkypocechach.com/vrisek.php

-     staré a památné stromy - http://starestromy.cz/?p=119

-     Liberecký kraj - http://www.liberecky-kraj.cz/dr-cs/1243-zamecek-vrisek-nepristupny.html

-     zaniklé obce - http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=5179 

další místa v okolí (mapa) / Máchův kraj / rejstříky

listopad 2007