HARASOV

k.ú. Bosyně, dnes též Janova Ves (Ralská pahorkatina / Mělnicko)

Osada v údolí Pšovky a přilehlých roklích, čítající dnes 9 čísel popisných. Nejvýraznější budovou dnes zpustlý hotel Harasov. Na protější straně údolí na pískovcovém ostrohu zbytky stejnojmenného hrádku. Nad osadou na Pšovce rybník, zvaný Harasovská tůň či též prostě Harasov.

Nejstaršími stopami osídlení Harasova jsou pozůstatky hrádku z 15. stol. Počátkem 17. stol. se Harasovem nazýval les. Později vznikl pod bývalým hradem Nový mlýn a pravděpodobně v té souvislosti i rybník, zvaný původně pouze Tůň, později (doloženo před polovinou 19. stol.) Novomlýnská tůň. Jméno Harasov se v té době pravděpodobně vůbec nepoužívá, Heber ve své knize o českých hradech z roku 1846 nazývá hrad výhradně Krvomlýnem, i v pověstech se majitel hradu označuje jako Slavibor z Hrádku, nikoli z Harasova. Koncem 19. stol. se stává Novomlýnská tůň oblíbeným rekreačním místem. Roku 1912 zde byl postaven hotel, který opět oživil jméno zaniklého hradu Harasov; to následně převzal rybník i celá postupně zde vzniklá osada.

Součást CHKO Kokořínsko, přírodní rezervace Kokořínský důl.

hráz Harasovské tůně (listopad 2007, listopad 2017)

nejzápadnější část Harasovské tůně s hradní skálou v pozadí (listopad 2017)

Harasovská tůň při pohledu k západu, od hráze – vpravo na hrázi původně srubová stavba z roku 2004, která měla sloužit (ale nikdy nesloužila) jako infocentrum, dnes přestavovaná, za ní hotel Harasov (listopad 2017)

vila č.p. 72 v „Tiché rokli‟ na pravém břehu rybníka (listopad 2007)

skály na pravém břehu rybníka (listopad 2007)

cesta skalami na pravém břehu rybníka – červená turistická značka Kokořínským dolem (listopad 2007)

výhled ze skalní vyhlídky nad pravým břehem rybníka (listopad 2007)

cesta podél jižního úpatí hradní skály (listopad 2017)

skály v rokli směrem k Bosyni (listopad 2017)

křížek z roku 1994 při silnici pod Harasovem, připomínající úmrtí Jana – Heina van Theil (listopad 2007)

hrad Harasov (nemovitá kulturní památka)

Terénní stopy hradu na pískovcové ostrožně nad hrází Harasovské tůně. Ostroh, přístupný od západu, je přehrazen nejprve hlubokým příčným příkopem a valem, o něco dále pak dvěma dalšími těsně za sebou položenými příkopy, mezi nimiž se nachází mohutný štítový val. Jiné stopy zástavby na zalesněné plošině nejsou patrné. V čele hradní skály vytesány místnosti, které však s hradem pravděpodobně nesouvisí. Taktéž různé úpravy skal lemujících ostroh jsou s velkou pravděpodobností novějšího data.

Ve čtrnáctém stol. se zmiňuje rod Harasů (Hrzánů) z Újezda, jehož někteří příslušníci drželi nedalekou Bosyni. Vznik hradu se však klade spíše až na počátek 15. stol., kdy se objevuje predikát „z Harasova‟. Obvykle je spojován s rodem Hrzánů z Harasova (za zakladatele bývá považován Dobeš Hrzáň z Újezda, který se roku 1420 píše též „z Harasova, odjinud z Chlumína‟), avšak v okolí měly v téže době majetky i další rody s tímtéž predikátem – Homutové z Harasova (držící Bosyni právě v 15. stol.) a Domousičtí z Harasova. Hrad neměl dlouhého trvání, předpokládá se, že zanikl ještě během 15. stol. Vše je však spíše v rovině teorií, neboť na hradu se zatím nenašlo nic, co by umožňovalo jeho přesnější datování. Každopádně, roku 1604 je již zmiňována v souvislosti s prodejem statku Chodeč pouze „skála, kde stával hrad Harasov‟. Na mapě z 2. pol. 18. stol. je v prostoru hradu zakreslena obdélná budova a opodál nápis Lusthaus; zdá se tedy, že v té době stál na hradní skále nějaký letohrádek. Je tedy otázka, jestli stopy zdiva, které jsou zde na přelomu 19. a 20. stol. uváděny („blízko náspu jsou známky čtverhranného stavení, v těch místech vykopali cihly a křesané kameny‟), pocházely skutečně z hradu, nebo právě až z této doby. Dnes již nejsou patrné ani ty.

plán hradu dle Martiny Zrostlíkové (z infotabule naučné stezky) a dle J. Čížka (chybně orientováno, z Encyklopedie Českých hradů)

pravděpodobná podoba hradu (dle Martiny Zrostlíkové, z panelu naučné stezky)

situace hradního ostrohu kolem roku 1780, s vyznačeným Lusthausem (oldmaps.geolab.cz)

hradní ostroh od východu, jihovýchodu a od severu (listopad 2017. listopad 2007)

první příkop (listopad 2017)

první val (listopad 2017)

druhý příkop (listopad 2017)

štítový val (listopad 2017)

výhled z hradního ostrohu na rybník s hotelem Harasov; možný pouze v době mimo vegetační období (listopad 2017)

úbočí hradní skály

Hradní ostroh je lemován ze severní, východní i jižní strany pískovcovými skalami. Skalní stěny nejsou souvislé, je zde několik „průchodů‟ na plochu hradu. Zejména na jižní, ale v menší míře i na severní straně jsou skály s velmi bohatým mikroreliéfem (voštiny, skalní dutiny, okna). V nejvyšší jihovýchodní stěně je několik skalních místností (viz dále). Ve skalách se nacházejí i další obtížně datované úpravy. Tři skalní reliéfy (čínská znamení na jižní straně a reliéf ukřižování na východním úpatí u hráze Tůně) zde nechal vytesat majitel skalního bytu, továrník Stanislav Řehák ve 30. letech 20. stol. Čínské symboly jsou údajně památkou na pokus vytvořit v údolí čínskou zahradu, kvůli začátku 2. světové války již nerealizovaný.

skalní okno na severním úbočí hradního ostrohu (listopad 2017)

reliéf Krista, zvaný Ježíš Harasovský, nechal na úpatí hradní skály při hrázi Tůně vytesat - pravděpodobně na přelomu 30. a 40. let 20. stol. - Stanislav Řehák; letopočty 1914 a 1939 symbolizují začátek 1. a 2. světové války, spodní část kříže je někdy interpretována jako symbol míru, což je však mýlka, neboť tento symbol vznikl až v roce 1958 (listopad 2017)

pískovcové skály na jižním úbočí hradního ostrohu (listopad 2017)

voštiny ve skalách jižního úbočí (listopad 2017)

skalní brána na jižním úbočí hradu (listopad 2017)

jeden z čínských symbolů vytesaných ve skalách na jižním úbočí hradu - monáda (jin a jang) obklopená osmi trigramy, taoistickými symboly základních vesmírných sil; nechal zhotovit Stanislav Řehák před začátkem 2. světové války (listopad 2017)

druhý z čínských symbolů na jižním úbočí hradu - kruh pěti netopýrů coby symbol štěstí kolem znaku dlouhověkosti neboli Wu Fu Peng Shou; stejně jako předešlý nechal zhotovit Stanislav Řehák před začátkem 2. světové války (listopad 2017)

plechová tabule neznámého původu na jižním úbočí hradní skály (listopad 2017)

vysoká přitesaná skála, pravděpodobně pískovcový lom, na jižním úbočí hradu (listopad 2017)

pozůstatky jakési stavby (?) přistavěné k jižnímu úbočí hradního ostrohu (listopad 2017)

skalní místnosti (č.p. 85)

V čele hradní skály je vytesáno několik místností. Nejnápadnější je vrstevnicový skalní byt zhruba v polovině výše skály na její jihovýchodní straně. Skládá se údajně ze dvou skalních místností, přístupný skalní galerií od jihu. Pod ním, na úrovni terénu, samostatná skalní místnost. Jakási prostora ve skále, dnes zakrytá dřevěnou zástěnou, je i v úpatí východní stěny. Heber uvádí (v polovině 19. stol.) ještě další prostory, mimo jiné sklepení, přístupné jen v době snížené hladiny vody v rybníku.

Starší literatura dává vznik těchto místností do souvislosti s hradem Harasov. Považuje je buď za hradní sklepení, nebo za ojedinělou ukázku tzv. jeskynního hradu u nás. Vzhledem ke komunikačním možnostem a dalším souvislostem se však toto nejeví jako pravděpodobné. Fišera dokonce spekuluje, že by mohlo jít o strážiště starší než vlastní hrad; ani pro toto tvrzení však nejsou žádné důkazy. Předpokládat jejich vznik lze spíše až po zániku hradu, blíže datovat je však není možné. Nejstarší dochované zmínky z 2. pol. 18. stol. uvádějí, že je využívali jako skladové prostory místní mlynáři; od bývalého mlýna jsou však poměrně vzdálené, a tak se nezdá ani příliš pravděpodobné, že by vznikly jako součást mlýna. Pokud by skutečně existovaly i zatopené prostory pod hladinou rybníka, pak minimálně tyto by musely být určitě starší než rybník, tedy pravděpodobně i než Nový mlýn. Někteří autoři se tyto rozpory snaží obejít předpokladem (hypotetického) staršího mlýna, stojícího přímo pod hradní skálou. Místnosti jako by přitahovaly neštěstí. Dle starých záznamů se roku 1784 v jednom ze skalních sklepů zastřelil neznámý sebevrah a zanedlouho na to kaprál dělostřelců. Poté byly místnosti pronajaty chudému výrobci houní, kolem roku 1820 je však opět začali využívat mlynáři z Nového mlýna. Na přelomu 19. a 20. stol. sloužil hlavní skalní prostor jako skalní byt (do své smrti roku 1903 zde žil J. Hanzík zvaný Forejt, dříve sloužící v Novém mlýně; místnostem se proto někdy říkalo i Forejtovna), roku 1913 v něm vznikla hotelová vinárna, zvaná Petrovského skrýše (místnosti byly upravené jako loupežnické doupě). Pro tyto účely byly prostory výrazně upraveny. Neměla však asi dlouhého trvání, neboť již v roce 1922 se o ní píše v minulém čase. Někdy kolem roku 1925 koupil skalní byt pražský továrník Stanislav Řehák, který ho vybavil mnoha historickými artefakty a upravil na svérázný rekreační objekt; z té doby pochází i železný krytý balkón. Využíval ho až do své smrti koncem 50. let (?). Minimálně od 90. let je objekt opuštěný (avšak nepřístupný).

skalní byt v 1. pol. 19. stol. (litografie dle kresby Karla Brantla, otištěná v Heberových „hradech‟) a v roce 1915, kdy zde fungovala vinárna (www.facebook.com/hotelharasov)

pohled na skalní byt dnes (listopad 2007, listopad 2017)

přístupová galerie, vzniklá údajně přitesáním skalního převisu (listopad 2017)

kamenná terasa před skalním obydlím (listopad 2017)

sklípek při jihovýchodní patě hradní skály (listopad 2017)

dnes zakrytý prostor při východním úpatí hradní skály (listopad 2007)

Nový mlýn

Dnes zcela zaniklý mlýn stával na hrázi rybníka. Dnes na jeho místě volné prostranství.

V roce 1604 je zmiňován spolu se skálou, „kde někdy zámek slove Harasov býval‟ a dalšími okolními pozemky též „mlýn pod tůní a rybník nad ním‟. Tato zpráva bývá interpretována různě, dle mého z ní však nevyplývá ani, že by se měl mlýn nacházet bezprostředně pod hradní skálou, ani, že by se jmenoval Harasov. Zůstává tedy otázkou, kde se vlastně tento mlýn nacházel. Dle Hebera nahradil Nový mlýn starší mlýn, stojící ještě v polovině 18. stol. nedaleko proti proudu Pšovky (viz poznámky; zda je možné ztotožnit ho s mlýnem z roku 1604 je nejisté). Při tom mělo být „nesmírně hluboké‟ jezírko rozšířeno v dnešní rybník. Jelikož na mapě z doby kolem roku 1780 (viz výše) je již zakreslen rybník i Nový mlýn, zatímco starší mlýn nikoliv, bylo by možné datovat vznik Nového mlýna někam do doby krátce po polovině 18. stol. S tím v rozporu je však zpráva o sporu mezi kroužeckým a novomlýnským mlynářem o vodu na konci 17. století (nepovedlo se mi však najít zdroj této informace, a tak nevím, zde neobsahuje nějakou dezinterpretaci). Nový mlýn fungoval do konce 19. stol., kdy vyhořel a následně zcela zanikl.

mlýn na mapě stabilního katastru z roku 1842 (archivnimapy.cuzk.cz) a tentýž prostor na současném leteckém snímku (www.mapy.cz)

hotel Harasov č.p. 101

Honosná stavba při silnici na levém konci hráze rybníka, svým tvarem kopírující zakřivení údolí. Jediný dům osady, patřící katastrálně pod Janovu Ves (historicky však na katastru Kaniny; osada se oficiálně jmenovala Kokořínský Důl).

Hotel nechal postavit roku 1912 kníže Bedřich Lobkowicz. Pro stavbu vybral místo otevřené k západu, údajně jedno z nejslunnějších míst celého Kokořínského dolu. Autorem projektu hotelu byl mělnický stavitel Karel Novák. Moderně vybavený hotel, v němž byl v té době například i telefon či garáže pro automobily, se záhy stal oblíbeným místem pražské smetánky. Po smrti Bedřicha Lobkowicze (1923) byl prodán. V následujících třech desetiletích ho úspěšně provozovali manželé Pivoňkovi. Hotel navštěvovala řada významných osobností, například herec Oldřich Nový, skladatel Vítězslav Novák (zkomponoval zde údajně svou Jarní symfonii a III. smyčcový kvartet G dur), dirigent Jaroslav Křička či grafička Ludmila Jiřincová. V 50. letech zde byla politická škola okresního výboru KSČ. V 60. – 80. letech sloužil jako podnikové rekreační zařízení energetických závodů. Po roce 1990 proběhla jeho restituce, vzhledem k brzkému úmrtí restituenta a následným majetkovým sporům však zchátral. V současné době probíhá pokus o jeho záchranu.

hotel roku 1913, ještě bez silnice oddělující ho od Tůně (idnes.cz)

hotel dnes (listopad 2017)

pohled na hotel přes rybník (listopad 2007)

znak zakladatele hotelu knížete z Lobkowicz na průčelí hotelu (listopad 2017)

zahradnictví

Hotelové zahradnictví se rozkládalo západně od hotelu, pod hrází rybníka. Dochován je dům zahradníků č.p. 80 a bývalá výtopna skleníků.

Zahradnictví vzniklo současně s hotelem, sloužilo zejména jako zdroj zeleniny pro hotel, ale dle pamětníků se v jednom ze skleníků pěstovaly i orchideje, snad je tu i jakýsi profesor z pražské univerzity zkoušel křížit. Po prodeji hotelu ve 20. letech se osamostatnilo. Fungovalo do 60. let, někdy poté skleníky údajně přeneseny do zahradnictví pana Václavíka ve Mšeně.

bývalý zahradnický dům č.p. 80 (listopad 2017)

zahradnictví se skleníky kolem roku 1930; vlevo uprostřed přístřeší pro lodě v místech zaniklého Nového mlýna (www.zanikleobce.cz; foto Ladislav Hokeš)

bývalá výtopna skleníků; na předešlém snímku zhruba uprostřed jeho levé části (listopad 2017)

naučná stezka Poklady Harasova

Cca 2 km dlouhá naučná stezka, vedoucí z Harasova po západním úbočí Hrádku do Bosyně. Částečně jde souběžně se žlutou turistickou značkou, částečně má vlastní značení. Nachází se na ní šest panelů, z nichž část je ryze informativní, část interaktivní.

Naučnou stezku vybudoval v roce 2017 ČSOP Koniklec ve spolupráci s obcí Vysoká.

Byť zastávky v terénu nejsou číslované a není tak jednoznačně určen „správný směr‟ stezky, texty jsou psané tak, že se předpokládá cesta z Bosyně do Harasova; jinak se některé informace dozvídáte až zpětně.

plánek naučné stezky (zeleně); zastávky: 1 – poklady Bosyně, 2 – poklady života, 3 – poklady kamene, 4 – poklady souše i vody, 5 – poklady dávných dob, 6 – poklady Harasova

úvodní panel naučné stezky (listopad 2017)

interaktivní panely v rokli jižně od hradu, věnované právě historii hradu, a také obojživelníkům (listopad 2017)

značení naučné stezky v úseku mimo žlutou turistickou značku (listopad 2017)

lavička při naučné stezce (listopad 2017)

Zajímavosti, poznámky:

Ø K místu se váže pověst o Krvomlýnu. Nejrozšířenější verze mluví o Slaviborovi z Hrádku, sídlícímu na zdejším hradě, a jeho dceři Ladce, která se zamilovala do Břetislava, syna rytíře ze sousední Vidimi. Břetislavův otec však lásce nepřál, představoval si pro něj bohatší nevěstu, a tak Ladku zastřelil. Slavibor přísahal pomstu všem Vidimským a sestrojil na hradě k tomu účelu kolo, které mělo být poháněno krví nepřátel. Poté, co Vidim přepadl, všechny obyvatelé tvrze zajal a popravil, kolo se prý skutečně otočilo. Následně však byl na tomtéž zařízení popraven i sám Slavibor. Nešťastní milenci se prý dodnes občas objevují na lodičce na rybníku. Tuto pověst uvádí již Heber v polovině 19. stol. jako prastarou. Existují i různé obměny, dle jedné nebyli vrahy Ladky a tedy obětí „krvomlýnu‟ sousedé z Vidimské tvrze, ale banda lapků, v jiné není Slavibor rytířem, ale mlynářem.

Ø S výjimkou poslední verze, která je zjevně pokusem ztotožnit „Krvomlýn‟ se skutečným mlýnem, se pověst neváže ke mlýnu, ale k hradu. Mlýn je však dějištěm jiných krvavých pověstí. Podle jedné skončili ve vodním kole dobrovolně život milenci, kteří se dozvěděli, že jsou ve skutečnosti bratrem a sestrou, dle jiné zde mlynář zavraždil svou dceru a vhodil ji pod mlýnské kolo; to se zastavilo, dokud lidé oběť krutého činu nenašli.

Ø Dle Hebera matky v okolí klidnili křiklavé děti hrozbou: „Panna Krvomlýnská pro vás přijde!‟

Ø Heber v roce 1846 psal „Na horním konci nynějšího rybníka, kde v olšovém lesíku, v důsledku zvýšeného stavu vody nyní bažinatém, lze ještě rozeznat zbytky zdí, stál asi před sto lety někdejší Krvomlýn‟. Ludvík Böhm ve své knize Královské věnné město Mělník o padesát let později (1892) píše: „Před sto padesáti lety stál na hořením konci tůně starý mlýn, jehož zbytky posud při nízké vodě v olšoví spatřiti lze.‟ Netuším, zda se za to půlstoletí zvedla hladina rybníka, či jde pouze o efekt „tiché pošty‟.

Literatura:

- Franz Alexander Heber: Böhmens Burgen, Vesten und Bergschlösser, sv. IV (Praha 1846)

- August Sedláček: Hrady, zámky a tvrze království Českého, díl 15 – Kouřimsko, Vltavsko a JZ Boleslavsko (Praha 1927)

- Rostislav Vojkovský: Harasov – Putujeme po hradech a zámcích (Hukvaldy 2012)

- Tomáš Durdík: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů (Praha 1999)

- Zdeněk Fišera: Jeskynní hrady střední Evropy (Praha 2005)

- Rudolf Anděl a kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku III - Severní Čechy (Praha 1984)

- Karel Dvořák: K neveselým devadesátinám hotelu Harasov - Mělnicko 2002

Web:

- wikipedie - https://cs.wikipedia.org/wiki/Harasov

- Toulky - http://www.toulkypocechach.com/lokalita.php?interni_nazev=harasov

- facebookový profil Hotel Harasov – https://www.facebook.com/hotelharasov

- památkový katalog - http://pamatkovykatalog.cz?element=14532864&action=element&presenter=ElementsResults

- středověk.com - http://www.stredovek.com/list_photo.php?category=hrady&object=Harasov

- hrady.cz - http://www.hrady.cz/?OID=389

- hrady v Čechách, na Moravě a ve Slezsku - http://www.hrady-zriceniny.cz/hrad_harasov.htm

- vodní mlýny - http://vodnimlyny.cz/mlyny/objekty/detail/479-novy-mlyn-krvomlyn

- prázdné domy - https://prazdnedomy.cz/domy/objekty/detail/451-hotel-harasov

- zaniklé obce - http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=7315

- neobyčejné výlety - https://vylety.net/opusteny-hotel-kousek-za-prahou/

- historické fotografie - http://www.fotohistorie.cz/Stredocesky/Melnik/Harasov/Default.aspx

- idnes; Před sto lety… - https://praha.idnes.cz/pred-sto-lety-otevreli-lobkowiczove-moderni-hotel-harasov-po2-

- Čti doma; Harasov se opravuje… - http://www.ctidoma.cz/zpravodajstvi-zivot-v-regionu/2017-06-01-harasov-se-po-100-letech-opravuje-miloval-ho-i-oldrich-novy

- Blíž přírodě - https://blizprirode.cz/cz/tipy-vylet/lokality/poklady-harasova.html

další místa v okolí (mapa) / Máchův kraj / rejstříky

listopad 2017