ŠANCE

k.ú. Hradčany nad Ploučnicí (Ralská pahorkatina / Mimoňsko)

Polní opevnění na jihozápadním okraji Hradčanských stěn, v bývalém vojenském prostrou Ralsko. Plochou sníženinu mezi dvěma skalnatými ostrohy zde zhruba ve směru severovýchod - jihozápad přepažuje přes 200 m dlouhý dobře znatelná val cca 0,5 - 1 m vysoký lemovaný na severozápadní straně příkopem. Plocha za valem je (v tomto kraji neobvykle) zcela rovná, pouze k východu se trochu zvedá. Na výšinách nad oběma konci valu pevnůstky, které však nejsou s valem přímo spojeny - pod jihozápadní pevnůstkou náznak příkopu, avšak oproti ostatním zde zcela miniaturní,a tak je otázka, zda jde o součást fortifikace, nebo je náhodný útvar; na severovýchodní straně končí val pod menší skalní stěnou, nad níž ještě k okraji pevnůstky minimálně 20 metrů. Severovýchodní pevnůstka, charakteru reduty, má nepravidelný tvar a je celá obehnaná valem a příkopem. Vstup byl pravděpodobně od severovýchodu, kde je v krátkém úseku příkop i val přerušen. Na jihozápadní straně je val navázán na výraznou vyvýšeninu, na vnější straně skalnatou; před skalní stěnou je zdá se přerušen příkop. Jihozápadní pevnůstku tvoří dvě těsně spolu sousedící lunety - útvary tvaru “V“ tvořené valem a předsazeným, částečně do skály tesaným příkopem - hroty otočené k severozápadu (literatura zde uvádí tři takovéto útvary, respektive jednu pevnůstku tvaru W a jednu tvaru V; toto zřejmě ta „W“, druhá nenalezena).

Opevnění vybudováno ve 2. pol. 18. stol., pravděpodobně koncem 70. let v souvislosti s tzv. bramborovou válkou o dědictví bavorské, znovu údajně využíváno a snad i dobudováváno roku 1813 při vpádu francouzů do Čech. Jeho přesná funkce mi není zcela jasná; nedaleko podél Ploučnice sice vedla kdysi důležitá komunikace z České Lípy do Mnichova Hradiště, tzv. Stará lipská cesta, vzhledem k poloze Šanci se však moc nezdá, že by měly pro ostrahu této komunikace nějaký strategický význam, neboť ze severovýchodní pevnůstky je výhled spíše ke vzdálenému severnímu horizontu, než do bezprostředního okolí (z jiných části fortifikace je výhled v podstatě nulový). Spíše se vzhledem k rozlehlému rovnému prostoru, který opevnění bezprostředně chrání, naskýtá otázka, zda nešlo o nějaké shromaždiště či vojenský tábor (čistě moje spekulace, nikde v literatuře jsem k tomuto nic nenalezl).

Součást evropsky významné lokality Jestřebsko-Dokesko.

velmi schematický plánek opevnění (nahlizenidokn.cuzk.cz)

plánek opevnění na 1. vojenském mapování, tedy zhruba v době vzniku (oldmaps.geolab.cz); zdá se, jako by zde byla ještě druhá linie opevnění, nikde neuváděná a dnes v terénu neznatelná

val

val bezprostředně pod severovýchodní pevnůstkou

západní hrot severovýchodní pevnůstky při pohledu zvenčí

val na východní straně severovýchodní pevnůstky

severovýchodní pevnůstka - část příkopu na jihovýchodní straně, vytesaná do skály

pravděpodobný vstup do severovýchodní pevnůstky; v pozadí vyvýšenina v její jižní části

skalnatá vyvýšenina v jižní části severovýchodní pevnůstky, zapojená do jejího opevnění

severovýchodní pevnůstka na leteckých snímcích (www.mapy.cz, www.ekolist.cz – foto Petr Meduna); šipkou označen směr valu

dočasný výhled ze severovýchodní pevnůstky na Lužické hory

plocha východnější lunety s náznakem valu

do skály vytesaný hrot východnější lunety

do skály tesaný příkop východnější lunety; na prvním snímku dobře patrný i val, na druhém snámku v pozadí západnější luneta

příkop západnější lunety

Zajímavosti, poznámky:

Ø Opevnění zřejmě souviselo s nedalekými fortifikacemi z téže doby na Dlouhém vrchu a u Bohatic.

Literatura:

- Jana Pospíšilová: Geomorfologické poměry Hradčanských stěn - diplomová práce (Olomouc 2008) - viz http://geography.upol.cz/soubory/studium/dp/2008/2008_Pospisilova.pdf

Web:

- Českolipsko - http://www.ceskolipsko.info/dr-cs/1125-sance-u-hradcan.html

další místa v okolí (mapa) / Máchův kraj / rejstříky

listopad 2013