DLOUHÝ VRCH (Langerberg)

k.ú. Provodín (Ralská pahorkatina / Českolipsko)

Protáhlý zalesněný skalnatý znělcový hřeben (401 m n. m.) zhruba ve směru jihozápad-severovýchod - nejjižnější z tzv. Provodínských kamenů. Nejvyšší střední část má charakter kozího hřbetu, na jižní straně je rozrušená lomem. Porostlý dubohabrovým hájem.

Dříve vedla značená odbočka na vyhlídku „Nad salaší″ na jeho severovýchodním okraji, v současné době vrch oficiálně nepřístupný, neboť leží uprostřed soukromých pozemků (pastvin).

Součást evropsky významné lokality Jestřebsko – Dokesko.

Dlouhý vrch z hradu Jestřebí; na úbočí osada Horní Provodín

skalnatý hřeben

lom v západním úbočí

dubina na svahu

opevnění

Po celé délce hřebene se táhne fortifikace z doby Josefa II. V nejvyšší části má charakter plošiny (cesty?) vtesané do vrcholové části hřebene a ze západní strany kryté skalní „zídkou″, severním a jižním směrem poté navazuje výrazný, několikrát lomený příkop, po východní straně lemovaný valem, do nějž je zapojeno i několik dalších přírodních, již však mnohem nižších hřebínků (taktéž obepnutých po západní straně příkopem). Výškový rozdíl mezi dnem příkopu a temenem valu je vesměs několik metrů a celé opevnění se táhne v délce cca 2 km. Na severovýchodní straně ještě pokračovalo dnes zaniklým úsekem přes pastvinu až ke čtvercové redutě (dnes v těchto místech remíz, zda v něm nějaké pozůstatky fortifikace se nepovedlo zkontrolovat). Na jižní straně zasahuje až do osady Horní Provodín, dle starých map pokračovalo původně ještě o něco více k jihozápadu, kde snad končilo též pevnůstkou.

Opevnění bylo vybudováno (spolu s dalšími v okolí) koncem roku 1778 jako důsledek pruskorakouských válek, aby zabránilo dalším vpádům pruských vojsk do Čech. V 18. stol. již nebylo využito, obnoveno a využito však roku 1813 při vpádu francouzských vojsk do Čech.

plánek opevnění na 1. vojenském mapování, tedy bezprostředně po jeho vzniku (oldmaps.geolab.cz)

(neúplný) plánek fortifikací na Dlouhém vrchu v současnosti (nahlizenidokn.cuzk.cz)

dnes již zaniklý východní konec opevnění s lichoběžníkovou redutou na leteckém snímku z roku 1953 (kontaminace.cenia.cz)

příkop a val táhnoucí se po východní části hřebene

detail příkopu

snad přirozený pahorek (?) zapojený do pásma valů

součástí opevnění byla zřejmě i plošina (cesta?), vytesaná do skalního hřebene v nejvyšších partiích vrchu

nejzápadnější část fortifikace na okraji Horního Provodína

výhled

Z severozápadního úbočí pěkné výhledy na zbývající „Provodínské kameny″, severněji pak také na Ralsko a Ještědský hřbet, z vrcholu zajímavý výhled na Bezdězy s Máchovým jezerem, ovšem pouze mimo vegetační sezonu (v době, kdy jsou stromy bez listí).

výhled ze západního úbočí k severu – Michlův vrch a Lysá skála

výhled ze severního úbočí k východu - na Ralsko a Ještědský hřbet; vlastní Ještěd vykukuje vpravo za Ralskem

Zajímavosti, poznámky:

Ø Provodínské kameny tvoří šest vrcholů – kromě Dlouhého vrchu ještě Puchavec, Michlův vrch, Lysá skála, Štrausův vrch a Pitrův vrch. Dlouhý vrch je jediným z nich, který není tvořen čedičem, ale trachytem.

Ø Traduje se, že opevnění během výstavby třikrát navštívil císař Josef II.; proto se prý někdy nazývalo též Šance císaře Josefa.

Ø Další fortifikace z téže doby v okolí by měly být u Rybnova, u Hradčan a u Bohatic.

Literatura:

- Hana Motyčková, Kamila Šírová Motyčková, Vladimír Motyčka, Jiří Šír: Geologické zajímavosti České republiky (Praha 2012)

Web:

- stránky obce Provodín - http://www.obec-provodin.cz/informace-o-obci/historie/

- wikipedie - http://cs.wikipedia.org/wiki/Dlouhý_vrch_(Provodínské_kameny)

- Provodínské kameny - http://www.volny.cz/harnal/mprovkam.htm

další místa v okolí (mapa) / Máchův kraj / rejstříky

únor 2011