KLÁŠTER HRADIŠTĚ NAD JIZEROU
k.ú. Klášter Hradiště nad
Jizerou (Jizerská tabule / Mnichovohradišťsko)
Ves při Zábrdce nedaleko jejího soutoku s Jizerou. Vznikla
jako zázemí cisterciáckého kláštera, který stával na ostrohu v místech dnešního
pivovaru. Severně od pivovaru dvůr,
na Zábrdce dva mlýny. Ve vsi dosud zachovány objekty dvou starších pivovarů - mohutná budova půdorysu E na
západním úpatí klášterního ostrohu (z roku 1836, později sloužící až do dob
nedávných jako sladovna - dnes čp. 22), a ještě starší čp. 38 (později
vinopalna). Před areálem pivovaru pomník
padlým v 1. světové válce (s doplněnou pamětní deskou na oběti 2. sv.
války). Při silnici pod kostelem dřevěný
křížek, připomínající silniční neštěstí. Ve vsi a jejím okolí řada plastik, vzniklých na zdejších
mezinárodních sochařských sympóziích (např. dřevěný „Tajemná kalendář“ Pavla
Vácha před kostelem, kamenné „Objetí“ Václava Galatíka u hřbitova, dřevěná
zvonička od Jaroslava Řehna v „Luhu“ nedaleko koupaliště a „Vlnění“ téhož
autora u koupaliště a další.
Pivovar (nemovitá kulturní památka):
Rozlehlý areál na ostrohu
na východním okraji vsi, částečně zahrnující objekty bývalého zámku a zaniklého
cisterciáckého opatství. Jádrem areálu čtyřkřídlá zámecká budova (by't v hodně
přestavěné podobě), zabírající jižní část ostrožny. Jižní křídlo ohraničeno na
obou koncích hranolovými věžemi, další věž stojí o samotě jižně od zámku - mezi
nimi terasa se zahradou (čtvrtá věž, ohraničující terasu na jihovýchodě, byla
zbořena). Na průčelí nad hlavní branou kovový erb Valdštejnů. Severně od zámku,
v místech původního klášterního konventu
(jihozápadní nároží ambitu bylo zjištěno před severním průčelím zámku) stojí
novodobé objekty pivovaru, ještě severněji při okraji areálu zbytky klášterního
chrámu. Pod areálem 18 m hluboké sklepy (vzniklé v souvislosti s pivovarem a
sloužící dnes jeho provozu). V úbočí skalního masivu obrovský sklep vytesaný ve
skále, snad příslušenství nejstaršího klášterského pivovaru, dnes využívaný
jako pivnice (s vlastními pivovarskými sklepy údajně propojen). Studna údajně
44 m hluboká (dle pověstí - nevím však, zda tato, či jiná - do ní mniši ukryli
před blížícími se husity sochy 12 apoštolů z ryzího zlata). V literatuře se
někdy uvádí další podzemní prostory (odvodňovací štoly a pod), z nichž některé
by třeba mohly mít souvislost i s klášterem - neověřováno.
Cisterciácký klášter
vznikl pravděpodobně roku 1177, snad na místě staršího hradiště (odtud jméno).
Doměnku, že ještě předtím (od poloviny 12. stol.) zde existoval klášter
benediktinský, nelze nijak doložit (až na fakt, že vyvýšená poloha je pro
cisterciácké kláštery netypická). Byl jedním z nejvýznamnějších a nejbohatších
klášterů v Čechách. V letech 1240 - 1280
vybudován mohutný raně gotický komplex,
který byl zničen roku 1420 husity. Na
jeho zříceninách začal budovat roku 1556 Jiří z Labouně renesanční zámek.
Stavěn byl až do roku 1913. Roku 1612 koupil panství Václav Budovec z Budova a
připojil ho natrvalo k Mnichovu Hradišti. Roku 1809 zámek vyhořel (zničeno východní křídlo), 1852 za Valdštejnů
přestavěn na velký pivovar (podstatná část do té doby ještě dochovaných zbytků
kláštera byla tehdy zničena). 1869 celý areál vyhořel, načež byly zbořeny
poslední zbytky konventu i část zámku (mimo jiné celé východní křídlo) a
vybudován nový pivovar. Od konce 19. stol. do poč. 1. sv. války jeden z
nejvýznamnějších českých pivovarů (výstav přes 80 000 hektolitrů za rok). Část
zřícenin klášterního chrámu odstraněna ještě v roce 1921!!
Možno domluvit exkursi do
pivovaru, zahrnuje však pouze moderní provozy a pivovarské sklepy - do nádvoří
zámku možno nahlídnout, interiéry nepřístupné (částečně byty).
Klášterní chrám Panny Marie (nemovitá
kulturní památka):
Býval jednou z největších
chrámových staveb v zemi (celková délka 75 m, šířka až 40 m, prostřední loď
vysoká 15 m). Šlo o raně gotickou trojlodní baziliku s příčnou lodí a pravoúhlým
presbytářem. Nejvýraznějším jeho pozůstatkem je monumentální portál zdobený
bohatou reliéfní listovou ornamentikou z doby kolem roku 1260, zachovaný v
areálu pivovaru hned za jeho vrátnicí a později sloužící jako brána zámeckého
areálu (nad portálem znak Budovců a letopočet 1613). Dalším významným, avšak
méně nápadným zbytkem je dvoulodní krypta pod bývalým presbytářem v
severovýchodním rohu areálu pivovaru, osvětlená románskými okénky (přístupná z
parku od kostela Narození Panny Marie. V přístřešku nad presbytářem (přístupný
z areálu pivovaru) uloženy různé kamenné artefakty. Část konstrukcí původního
chrámu (především jeho severní příčné lodi - románská okna, klenební přípory a
pod.) zachovány též v objektu, stojícím v sousedství krypty - je pravděpodobné,
že je v něm zachována mnohem větší část chrámového zdiva, než se na první
pohled jeví.
Portál dobře vidět i od
brány pivovaru, bližší prohlídka (a nahlédnutí do přístřešku nad kryptou) možná
v rámci exkurse do pivovaru (možná by se na vrátnici nechali ukecat i mimo -
nezkoušel jsem). Krypta přístupná na požádání na místním úřadu.
Kostel Narození Panny Marie (nemovitá
kulturní památka):
Jednolodní stavba s věží
v západním průčelí a s nápadně nízkou střechou nad lodí. V severní stěně lodi
zazděn raně gotický portál se zdobeným tympanonem v “cisterciáckém“ stylu. V
kostele údajně dochována dva ryté gotické náhrobky zdejších opatů Pavla a
Mikuláše.
V jižní stěně zazděno
také několik zajímavých náhrobníků. Kolem kostela ohrazení bývalého hřbitova
(uzamčené!).
Odborníci se neshodují na
nejstarší historii kostela - podle jedněch jde v základě o raně gotickou stavbu
původního laického chrámu na předpolí kláštera, podle jiných byl založen až
kolem roku 1560 a portál zde byl použit druhotně. Každopádně přinejmenším byl v
té době goticko renesančně přestavěn. V 19. stol. doplněn novogotickou věží, která
nahradila starší samostatně stojící zděnou zvonici.
Pod kostelem kamenná socha sv. Jana Nepomuckého (nemovitá
kulturní památka) na hranolovém podstavci - hodnotná barokní práce z doby kolem
roku 1730.
Park u kostela:
Menší parčík vyplňující
prostor mezi kostelem Narození Panny Marie a areálem pivovaru. Několik pěkných
stromů (líska turecká vyhlášena jako památný strom). Pomník Františka Zvěřiny.
Hřbitov:
V severní části vsi při
silnici do Jiviny. Skládá se ze starší a novější části. Na pomezí obou částí
novogotická hřbitovní kaple. Ve starší části několik zajímavých náhrobníků
(např.hrobka rodiny Brzybohatých se sochou anděla poblíž kaple). V novější
části v jejím jihovýchodním rohu kamenný kříž (připomínající smírčí kříže) v
místě, kde byly pochovány roku 2000 kosterní pozůstatky z klášterní krypty (kam
byly navezené koncem 19. stol. při rušení hřbitova kolem kostela).
Mlýn:
Areál takřka uprostřed
vsi, na pravém břehu Zábrdky západně od pivovaru. Dodnes funkční náhon napájí
mimo jiné i městské koupaliště na severním okraji vsi.
Památky na bitvu 1866:
V širším okolí Kláštera
dochována řada památek na bitvu 28. 6. 1866 mezi rakouskou a pruskou armádou.
Většinou jde o prosté kovové křížky. Jedne z nich se nachází například v
místech zvaných „V Luhu“ v údolí Zábrdky mezi koupalištěm a Podbukovinským
mlýnem (odbočka turistické značky). Při silnici do Jiviny severně od vsi
skupina dvou drobných kovových křížků, jednoho velkého kamenného a torza
jakéhosi kamenného památníku či soklu, o něco severněji další kovový osamělý
křížek. Další křížky například při novém silničním mostu přes Jizeru (jižně od
vsi). V literatuře uváděn pseudogotický litinový kříž na hranolovém soklu s
vojenskými emblémy z roku 1868 při cestě k Bakovu (nenavštíven).
Literatura:
-
Emanuel
Poche a kol.: Umělecké památky Čech 2. - K/O (Praha 1978)
-
Karel Kuča:
Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku - 4. díl (Praha 2000)
-
Pavel
Vlček, Petr Sommer, Dušan Foltýn a kol.: Encyklopedie českých klášterů (Praha
1997)
-
Pavel Jákl:
Encyklopedie pivovarů Čech, Moravy a Slezska I - Střední Čechy (Praha 2004)
-
Hana
Hlušičková a kol.: Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku II - H-O
(Praha 2002)
-
Petr David,
Vladimír Soukup a kol.: Průvodce po Čechách, Moravě a Slezsku 5 - Máchovo
jezero, Ralsko (Praha 1994)
Web:
Okolí: Dolní
Bukovina / Káčov / Mnichovo Hradiště
srpen 2005