CHLUM

k.ú. Srbsko u Karlštejna (Hořovická pahorkatina / Berounsko)

Vrch (348 m.n.m.) nad ústím Loděnice do Berounky. Vrcholek kopce vystupuje ze staré říční terasy, která ho odděluje od skalnatých srázů, spadajících k levému břehu řeky. Jižně od vrcholu skalnatá rokle, sestupující k Srbsku. Součást národní přírodní rezervace Karlštejn.

lomy

Ve vrcholu kopce rozsáhlý tříetážový lom na vápenec, dnes již mimo provoz (těžba byla na krátkou dobu obnovena ještě v letech 1970 - 1971). Ve střední etáži dvě větší ve skále vytesané místnosti (v severní stěně - pravděpodobně z doby 2. sv. války) a krátká štola z 60. let 20. stol., do níž byla cvičně namontována ocelová výztuž (ve východní části - podobných štol zde bylo údajně více - zavaleny). V dolní jámovitě zahloubené etáži vstupy do několika jeskyní - kromě Srbských a Netopýřích jeskyní též (dle literatury) Fialová jeskyně (v severovýchodní části lomu - přes 100 m dlouhá chodba s výskytem aragonitu), Krápníková jeskyně (s Fialovou jeskyní kdysi spojená dnes odtěženou plazivkou), zbytek zčásti odtěžené Kalcitová jeskyně (v západní stěně) a několik tzv. Chlumských slují, proslavených nálezy zvířat z doby ledové, z nichž dodnes jsou částečně dochovány Sluje II, III a IV, napojující se na Netopýří jeskyně (v dnes již odtěžené Sluji VI v západním okraji lomu nálezy nejstarší známé fauny staršího pleistocénu). Ve  vrcholové části hlavní lomové stěny se uvádí  jeskyně Skalní skrýš (?). Lomy jsou významným geologickým profilem souvrstvími spodního devonu. Výskyt krásných krystalů kalcitu.

Lom volně přístupný (přístupová cesta od Srbska), všechny větší podzemní prostory s výjimkou štoly uzavřeny.

         

Srbské jeskyně - Netopýří jeskyně

Společně též zvány Jeskyně na Chlumu. Druhý největší jeskynní komplex v Českém krase (v současné době známo více jak 1200 m jeskynních chodeb). Do Srbských jeskyní vchod při úpatí jižní stěny dolní etáže lomu, do Netopýřích jeskyní pod svážnou při úpatí západní stěny. Srbské jeskyně tvoří dvě patra - horní z těsných tunelovitých chodeb a spodní z prostornějších dómů (Hlavní neboli Dračí dóm, Homolův dóm, Poslední dóm). Vstup po žebříku do Homolova dómu (pojmenován podle Vladimíra Homoly, který zde prováděl první průzkumy). Jeskyně bez výraznější krápníkové výzdoby, zato však se zajímavými tvary stěn a stropů (Dračímu dómu dal jméno útvar trčící ze stropu, připomínající dračí zuby), místy též vystupují z vápencových stěn rohovce, v Aragonitové chodbě mezi Homolovým a Hlavním dómem aragonitová výzdoba. V jedné z menších prostor za Hlavním dómem (tzv. Májová chodba, objevená roku 1968) „Panoptikum“ - velké množství figurek vymodelovaných návštěvníky z místní mazlavé hlíny (za komunistů zde byly modelovány „protistátní symboly“, proto údajně proveden odstřel vstupu, čímž však téměř vyhubena zdejší populace netopýrů). V Posledním dómu, ze kterého vybíhá k povrchu komín, odkryto pravé pohřebiště vyhynulých savců, plazů i ptáků z mladších čtvrtohor - kosti stovek exemplářů jeskyních medvědů, nosorožců, hyen, jelenů, koní i tzv. šavlozubých tygrů (k unikátům patří patologická lebka jeskynní hyeny a lebka jeskynního lva) - podle velkého množství pozůstatků mláďat a podle stop po hlodání kostí se soudí, že zde bylo doupě hyen. Propojení mezi 1. a 2. patrem je komínem z Hlavního dómu a úzkou chodbou zvanou „Striptýzka“. Netopýří jeskyně s propasťovitým Netopýřím dómem vyniká mimořádnou bohatostí korozivních tvarů.

Srbské jeskyně byly objeveny při těžbě v lomu roku 1945. Roku 1984 jeskyňáři pronikli z Netopýřích jeskyní do soustavy pěti dómů, které tvoří společné třetí patro (spojovací článek) obou jeskyní, se Srbskými jeskyněmi se je podařilo propojit roku 2003.

Vstupy uzamčeny, přístup možný v doprovodu jeskyňářů ze Speleologického klubu Praha.

    

skály nad Berounkou

Svislé přirozené vápencové skalní stěny lemující levý břeh Berounky od ústí Loděnice až k Srbsku. Ve skalách řada jeskyní. Nejznámější z nich Barrandova jeskyně - 150 m dlouhá, skládající se ze dvou pater propojených 14 m hlubokou propastí, kdysi (před objevením Koněpruských jeskyní a dalších rozsáhlých jeskynních soustav) nejdelší známá jeskyně Českého krasu. Ve vstupní části sídlili pravěcí lidé. Jižně od Barrandovy jeskyně další krasové prostory -  jeskyně Galerie (25 m dlouhá, též obydlí lidí z mladší doby kamenné), Patrová jeskyně (30 m dlouhá), Šroubová jeskyně či Pastevčí jeskyně (25 m dlouhé - nad fotbalovým hřištěm v Srbsku). K pozoruhodným útvarům patří i převis zvaný Růžové (též Srbské) abri.

Pod skalami na břehu Berounky stával jeden z „řopíků″ tzv Pražské čáry, zajišťující obranu Prahy (B7/4/D2) z roku 1937 – dnes fakticky zničen.

Turisticky velmi přitažlivé a horolezci hojně využívané místo. Po úpatí skal po břehu řeky vede turistická stezka (naučná stezka). Vstup do jeskyní zakázán.

       

Literatura:

-         Bohumil Kučera, Jaroslav Hromas, František Skřivánek: Jeskyně a propasti v Československu (Praha 1981)

-         Vladimír Stárka: Český Kras (Praha 1984)

Web:

-           Speleologický klub Praha

-           Nautilus

-           databáze geologicky významných lokalit

-           Netopejrova fotogalerie: Chlum, Srbské jeskyně

-           Brdy.info

-           Český horolezecký svaz

-           fotogalerie Zdeňka Pražáka

-           Speleo 9 (průvodce J. Petrboka)

-           databáze řopíků

další místa v okolí (mapa) / Podbrdsko / rejstříky

říjen 2006