CHLUM
k.ú. Srbsko u Karlštejna
(Hořovická pahorkatina / Berounsko)
Vrch (348 m.n.m.) nad ústím Loděnice do Berounky. Vrcholek
kopce vystupuje ze staré říční terasy, která ho odděluje od skalnatých srázů,
spadajících k levému břehu řeky. Jižně od vrcholu skalnatá rokle, sestupující k
Srbsku. Součást národní přírodní rezervace Karlštejn.
lomy
Ve vrcholu kopce rozsáhlý
tříetážový lom na vápenec, dnes již mimo provoz (těžba byla na krátkou dobu
obnovena ještě v letech 1970 - 1971). Ve střední etáži dvě větší ve skále vytesané místnosti (v severní stěně -
pravděpodobně z doby 2. sv. války) a krátká štola z 60. let 20. stol., do níž byla cvičně namontována ocelová
výztuž (ve východní části - podobných štol zde bylo údajně více - zavaleny). V
dolní jámovitě zahloubené etáži vstupy do několika jeskyní - kromě Srbských a Netopýřích jeskyní též (dle literatury)
Fialová jeskyně (v severovýchodní části lomu - přes 100 m dlouhá chodba s
výskytem aragonitu), Krápníková jeskyně (s Fialovou jeskyní kdysi spojená dnes
odtěženou plazivkou), zbytek zčásti odtěžené Kalcitová jeskyně (v západní stěně)
a několik tzv. Chlumských slují, proslavených nálezy zvířat z doby ledové, z
nichž dodnes jsou částečně dochovány Sluje II, III a IV, napojující se na
Netopýří jeskyně (v dnes již odtěžené Sluji VI v západním okraji lomu nálezy
nejstarší známé fauny staršího pleistocénu). Ve
vrcholové části hlavní lomové stěny se uvádí jeskyně Skalní skrýš (?). Lomy jsou významným
geologickým profilem souvrstvími
spodního devonu. Výskyt krásných krystalů kalcitu.
Lom volně přístupný
(přístupová cesta od Srbska), všechny větší podzemní prostory s výjimkou štoly
uzavřeny.
Srbské jeskyně -
Netopýří jeskyně
Společně též zvány
Jeskyně na Chlumu. Druhý největší jeskynní komplex v Českém krase (v současné
době známo více jak 1200 m jeskynních chodeb). Do Srbských jeskyní vchod při
úpatí jižní stěny dolní etáže lomu, do Netopýřích jeskyní pod svážnou při úpatí
západní stěny. Srbské jeskyně tvoří dvě
patra - horní z těsných tunelovitých chodeb a spodní z prostornějších dómů
(Hlavní neboli Dračí dóm, Homolův dóm, Poslední dóm). Vstup po žebříku do Homolova dómu (pojmenován podle
Vladimíra Homoly, který zde prováděl první průzkumy). Jeskyně bez výraznější
krápníkové výzdoby, zato však se zajímavými tvary stěn a stropů (Dračímu dómu dal jméno útvar trčící ze
stropu, připomínající dračí zuby), místy též vystupují z vápencových stěn
rohovce, v Aragonitové chodbě mezi
Homolovým a Hlavním dómem aragonitová výzdoba. V jedné z menších prostor za
Hlavním dómem (tzv. Májová chodba, objevená roku 1968) „Panoptikum“ - velké množství figurek vymodelovaných návštěvníky z
místní mazlavé hlíny (za komunistů zde byly modelovány „protistátní symboly“,
proto údajně proveden odstřel vstupu, čímž však téměř vyhubena zdejší populace
netopýrů). V Posledním dómu, ze
kterého vybíhá k povrchu komín, odkryto pravé pohřebiště vyhynulých savců,
plazů i ptáků z mladších čtvrtohor - kosti stovek exemplářů jeskyních medvědů,
nosorožců, hyen, jelenů, koní i tzv. šavlozubých tygrů (k unikátům patří
patologická lebka jeskynní hyeny a lebka jeskynního lva) - podle velkého
množství pozůstatků mláďat a podle stop po hlodání kostí se soudí, že zde bylo
doupě hyen. Propojení mezi 1. a 2. patrem je komínem z Hlavního dómu a úzkou
chodbou zvanou „Striptýzka“. Netopýří
jeskyně s propasťovitým Netopýřím dómem vyniká mimořádnou bohatostí
korozivních tvarů.
Srbské jeskyně byly
objeveny při těžbě v lomu roku 1945. Roku 1984 jeskyňáři pronikli z Netopýřích
jeskyní do soustavy pěti dómů, které tvoří společné třetí patro (spojovací článek) obou jeskyní, se Srbskými jeskyněmi
se je podařilo propojit roku 2003.
Vstupy uzamčeny, přístup
možný v doprovodu jeskyňářů ze Speleologického klubu Praha.
skály nad
Berounkou
Svislé přirozené
vápencové skalní stěny lemující levý břeh Berounky od ústí Loděnice až k
Srbsku. Ve skalách řada jeskyní. Nejznámější z nich Barrandova jeskyně - 150 m dlouhá, skládající se ze dvou pater
propojených 14 m hlubokou propastí, kdysi (před objevením Koněpruských jeskyní
a dalších rozsáhlých jeskynních soustav) nejdelší známá jeskyně Českého krasu.
Ve vstupní části sídlili pravěcí lidé. Jižně od Barrandovy jeskyně další krasové prostory - jeskyně Galerie (25 m dlouhá, též obydlí lidí
z mladší doby kamenné), Patrová jeskyně (30 m dlouhá), Šroubová jeskyně či
Pastevčí jeskyně (25 m dlouhé - nad fotbalovým hřištěm v Srbsku). K
pozoruhodným útvarům patří i převis zvaný Růžové
(též Srbské) abri.
Pod skalami na břehu
Berounky stával jeden z „řopíků″ tzv Pražské čáry, zajišťující obranu
Prahy (B7/4/D2) z roku 1937 – dnes fakticky zničen.
Turisticky velmi
přitažlivé a horolezci hojně využívané místo. Po úpatí skal po břehu řeky vede
turistická stezka (naučná stezka). Vstup do jeskyní zakázán.
Literatura:
-
Bohumil
Kučera, Jaroslav Hromas, František Skřivánek: Jeskyně a propasti v
Československu (Praha 1981)
-
Vladimír
Stárka: Český Kras (Praha 1984)
Web:
-
Nautilus
-
databáze
geologicky významných lokalit
-
Netopejrova fotogalerie: Chlum, Srbské jeskyně
-
Speleo 9 (průvodce
J. Petrboka)
další
místa v okolí (mapa) / Podbrdsko / rejstříky
říjen 2006