SVATÁ DOBROTIVÁ
k.ú. Zaječov (Brdská vrchovina / Hořovicko)
Augustiniánský klášter na severním okraji středních
Brd (475 m n. m.) mezi Novou Vsí a Zaječovem, dnes
součást souvislé aglomerace těchto vsí. V severním a západním sousedství
kláštera stejnojmenná osada s železnou hutí a hamrem, později mlýnem a
pilou.
Když byl klášter ve 2. pol. 13. stol. založen, ves již existovala, neboť se stala
klášterním majetkem. Tehdy se nazývala Ostrov, ve 14. stol. přejala jméno
kláštera. Zřejmě již ve 2. pol. 15. stol. zde
založena Klášterská huť, pracující až do poč. 19.
stol. Ves formálně existovala do roku 1960 (jméno Svatá Dobrotivá dokonce
oficiálně používala např. „zaječovská″ pošta),
poté byla „rozpuštěna″ mezi Zaječov a Novou
Ves.
barokní socha sv. Jana Nepomuckého z doby kol. roku 1700 v parku před
klášterem
pomník padlým v 1. světové
válce od A. Lhotáka v parku před klášterem
klášter č.p. 1 (nemovitá kulturní památka)
Dominantou areálu je
monumentální gotický, barokně upravený trojlodní chrám Zvěstování Panny Marie
(někdy též jako bl. Panny Marie a sv. Dobrotivé).
K jeho presbytáři přiléhá barokní kaple sv. Augustina a sv. Mikuláše Tolentinského, tvořící zároveň podvěží
zvonice. Do trojúhelníkového prostoru mezi tuto kapli a závěr klášterního
chrámu je vmáčklá ještě drobná středověká kaple sv. Dobrotivé trojúhelníkového
půdorysu. Vlastní klášter, přiléhající ke kostelu z jižní strany, je
dvoukřídlý; západní křídlo, uzavírající rozlehlý čtvercový dvůr, bylo sice
projektováno, avšak nikdy nebylo postaveno. Klášter je v dnešní podobě
barokní, ale minimálně východní křídlo pravděpodobně obsahuje středověké
konstrukce, o čemž by svědčil zachovaný gotický sedlový portál (nejde-li o
druhotné umístění). Budova vystupující z nároží kláštera je refektář.
Klášter založil snad roku
1262 Oldřich Zajíc z Valdeka (vysvěcen byl 13. května 1263) jako vůbec první
augustiniánský klášter v Čechách. Převzal jméno vsi, při níž vznikl –
Ostrov. Až když roku 1327 daroval
klášteru jiný Oldřich z Valdeka, pražský
kanovník a augustiniánský mnich, z Říma dovezené ostatky sv. Benigny (Dobrotivé), začalo se klášteru říkat Svatá
Dobrotivá. O rozsahu a podobě středověkého kláštera nejsou přesné zprávy. Je
jisté, že v nejstarších dobách existoval kostelík Zvěstování Panny Marie
v místech dnešní kaple sv. Augustina a sv. Mikuláše Tolentinského.
Ve 14. stol. byl v sousedství kostelíka Panny Marie vystavěn nový rozsáhlý
chrám, taktéž zasvěcený Panně Marii. Kromě toho v areálu stával dnes již
neexistující kostelík Všech svatých (na hřbitově v prostoru pozdější
klášterní zahrady), zmiňovaný sice až roku 1584, ale běžně považovaný též za
středověký. V letech 1421 -1425 byl klášter opakovaně vypleněn husity. Opraven
byl až okolo roku 1500 nákladem pánů z Rožmitálu,
Šelmberku a Házmburku.
Přesto byl v polovině 16. stol. opuštěn a následně poč.
17. stol. vypleněn uherskými žoldáky. Augustiniáni se do kláštera vrátili roku
celkový pohled na klášter od
východu
plánek kláštera (Soupis památek…;
upraveno)
chrám Zvěstování Panny Marie při
pohledu od východu a od západu
západní průčelí chrámu s gotickým
opěrným pilířem v severozápadním rohu a s gotickým portálem z doby
kol. roku 1500
zvonice a presbytář kaple sv.
Augustina a sv. Mikuláše Tolentinského; vlevo mezi
věží a opěrákem kaple sv. Dobrotivé
jižní křídlo kláštera; pohled ze
dvora
barokní brána bývalého klášterního
areálu při klášterním chrámu
dřevěný kříž u klášterního
chrámu
Zajímavosti:
Ø
Legenda praví, že klášter zde byl založen na přímé
přání Panny Marie, která se Oldřichovi zjevila a určila toto místo. Podle jiné
legendy bylo postavení kláštera splněním slibu, že tak Oldřich učiní, pokud se
ve zdraví vrátí z tažení proti Uhrům.
Ø
Ke klášteru se váže i řada dalších pověstí. Podle
jedné se soška Panny Marie z kláštera zjevovala pánům z Valdeka krátce před jejich smrtí. Jiná praví, že když byla
koncem 16. stol., v době, kdy byl klášter opuštěn, socha sv. Benigny s ostatky světice převezena na Budyni, vozkové nemohli sošku uvézt, jak byla těžká, a přes
noc se pak sama vrátila do kláštera. V 18. stol. se k tomu přidalo
ještě řada zkazek o uzdraveních a dalších zázracích, připisovaných sošce sv. Benigny.
Ø
Na varhany v kostele (z r. 1727) hrál při
jedné ze svých návštěv tohoto kraje Antonín Dvořák.
Ø
Někdy je původní ves Ostrov ztotožňována
s dnešním Zaječovem, toto však nemá žádné
opodstatnění. Zatímco klášter a přilehlá zástavba leží dodnes skutečně na
ostrově (díky vodnímu náhonu, který však může kopírovat původní boční rameno
Mourového potoka před jeho soutokem s potokem Jalovým), původní Zaječov vzhledem k jeho poloze na vyvýšeném svahu
nikdy ostrovem být nemohl.
Ø
Uvádí se, že v letech 1959-54 v klášteře
sídlil 52. pomocný technický prapor. Ve skutečnosti však byl tento prapor
umístěn v nacisty vybudovaném lágru v nedaleké Dolní Kvani. Jaký byl
přesně jeho vztah ke klášteru nevím.
Literatura:
-
Jan Čáka:
Obrázky z Podbrdska (Beroun 1997)
-
Pavel
Vlček, Petr Sommer, Dušan Foltýn a kol.: Encyklopedie českých klášterů (Praha
1997)
-
Emanuel Poche a kol.: Umělecké památky Čech 4 - T/Ž (Praha 1982)
-
Antonín
Podlaha: Soupis památek historických a uměleckých v království Českém IX.
– Politický okres Rokycanský (Praha 1900)
-
Hana
Hlušičková a kol.: Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku IV - Š-Ž
(Praha 2004)
-
Václav Vokolek, Jiří Kuchař: Esoterické Čechy, Morava a Slezsko 3
(Praha 2005)
Web:
-
wikipedie - http://cs.wikipedia.org/wiki/Svatá_Dobrotivá
-
hrady.cz - http://www.hrady.cz/?OID=3116
-
Brdy info - http://www.brdy.info/kapitoly/zajecov.php
-
vodní mlýny - http://vodnimlyny.cz/mlyny/mlyn/447-trejbaluv-mlyn
-
Spolek pro vojenská pietní místa - http://www.vets.estranky.cz/clanky/vpm-okres-beroun/zajecov.html
-
Válka - http://forum.valka.cz/viewtopic.php/t/57136
další
místa v okolí (mapa) / Podbrdsko / rejstříky
prosinec 2008