SVATÁ DOBROTIVÁ

k.ú. Zaječov (Brdská vrchovina / Hořovicko)

Augustiniánský klášter na severním okraji středních Brd (475 m n. m.) mezi Novou Vsí a Zaječovem, dnes součást souvislé aglomerace těchto vsí. V severním a západním sousedství kláštera stejnojmenná osada s železnou hutí a hamrem, později mlýnem a pilou.

Když byl klášter ve 2. pol. 13. stol. založen, ves již existovala, neboť se stala klášterním majetkem. Tehdy se nazývala Ostrov, ve 14. stol. přejala jméno kláštera. Zřejmě již ve 2. pol. 15. stol. zde založena Klášterská huť, pracující až do poč. 19. stol. Ves formálně existovala do roku 1960 (jméno Svatá Dobrotivá dokonce oficiálně používala např. „zaječovská″ pošta), poté byla „rozpuštěna″ mezi Zaječov a Novou Ves.

barokní socha sv. Jana Nepomuckého z doby kol. roku 1700 v parku před klášterem

pomník padlým v 1. světové válce od A. Lhotáka v parku před klášterem

klášter č.p. 1 (nemovitá kulturní památka)

Dominantou areálu je monumentální gotický, barokně upravený trojlodní chrám Zvěstování Panny Marie (někdy též jako bl. Panny Marie a sv. Dobrotivé). K jeho presbytáři přiléhá barokní kaple sv. Augustina a sv. Mikuláše Tolentinského, tvořící zároveň podvěží zvonice. Do trojúhelníkového prostoru mezi tuto kapli a závěr klášterního chrámu je vmáčklá ještě drobná středověká kaple sv. Dobrotivé trojúhelníkového půdorysu. Vlastní klášter, přiléhající ke kostelu z jižní strany, je dvoukřídlý; západní křídlo, uzavírající rozlehlý čtvercový dvůr, bylo sice projektováno, avšak nikdy nebylo postaveno. Klášter je v dnešní podobě barokní, ale minimálně východní křídlo pravděpodobně obsahuje středověké konstrukce, o čemž by svědčil zachovaný gotický sedlový portál (nejde-li o druhotné umístění). Budova vystupující z nároží kláštera je refektář.

Klášter založil snad roku 1262 Oldřich Zajíc z Valdeka (vysvěcen byl 13. května 1263) jako vůbec první augustiniánský klášter v Čechách. Převzal jméno vsi, při níž vznikl – Ostrov.  Až když roku 1327 daroval klášteru jiný Oldřich z Valdeka, pražský kanovník a augustiniánský mnich, z Říma dovezené ostatky sv. Benigny (Dobrotivé), začalo se klášteru říkat Svatá Dobrotivá. O rozsahu a podobě středověkého kláštera nejsou přesné zprávy. Je jisté, že v nejstarších dobách existoval kostelík Zvěstování Panny Marie v místech dnešní kaple sv. Augustina a sv. Mikuláše Tolentinského. Ve 14. stol. byl v sousedství kostelíka Panny Marie vystavěn nový rozsáhlý chrám, taktéž zasvěcený Panně Marii. Kromě toho v areálu stával dnes již neexistující kostelík Všech svatých (na hřbitově v prostoru pozdější klášterní zahrady), zmiňovaný sice až roku 1584, ale běžně považovaný též za středověký. V letech 1421 -1425 byl klášter opakovaně vypleněn husity. Opraven byl až okolo roku 1500 nákladem pánů z Rožmitálu, Šelmberku a Házmburku. Přesto byl v polovině 16. stol. opuštěn a následně poč. 17. stol. vypleněn uherskými žoldáky. Augustiniáni se do kláštera vrátili roku 1676 a celý areál nechali barokně přestavět dle návrhů Dominika a Jakuba Antonína Cenevalů. V roce 1682 musel být pro značnou zchátralost stržen nejstarší kostelík a na jeho místě vystavěn nový, zasvěcený sv. Augustinovi a Mikuláši Tolentinskému (dle některých historiků měl toto zasvěcení již dříve, snad od doby postavení nového chrámu Panny Marie, avšak ještě mnohem později je i původní kostelík označovaný jako mariánský) a zvonice. Opravy pokračovaly ještě v 18. stol., kdy se z kláštera stalo významné poutní místo, kam putovali lidé z Rokycanska, Plzeňska i Příbramska. Někdy je uváděno, že klášter byl roku 1785 v rámci josefínských reforem zrušen a upraven na školu a faru, později však opět funguje jako klášter (1886 celková obnova) a to až do dubna 1950, kdy byli mniši v rámci tzv. Akce K komunistickým režimem pozatýkáni. V 50. letech byl obsazen armádou, poté zde byl umístěn depozitář Muzea tělesné výchovy a sportu. V 90. letech byl klášter řádu vrácen, není však trvale obsazen, duchovní správu zde vykonávají řeholníci z Prahy.

celkový pohled na klášter od východu

plánek kláštera (Soupis památek…; upraveno)

 

chrám Zvěstování Panny Marie při pohledu od východu a od západu

  

západní průčelí chrámu s gotickým opěrným pilířem v severozápadním rohu a s gotickým portálem z doby kol. roku 1500

zvonice a presbytář kaple sv. Augustina a sv. Mikuláše Tolentinského; vlevo mezi věží a opěrákem kaple sv. Dobrotivé

jižní křídlo kláštera; pohled ze dvora

barokní brána bývalého klášterního areálu při klášterním chrámu

 

dřevěný kříž u klášterního chrámu

Zajímavosti:

Ø        Legenda praví, že klášter zde byl založen na přímé přání Panny Marie, která se Oldřichovi zjevila a určila toto místo. Podle jiné legendy bylo postavení kláštera splněním slibu, že tak Oldřich učiní, pokud se ve zdraví vrátí z tažení proti Uhrům.

Ø        Ke klášteru se váže i řada dalších pověstí. Podle jedné se soška Panny Marie z kláštera zjevovala pánům z Valdeka krátce před jejich smrtí. Jiná praví, že když byla koncem 16. stol., v době, kdy byl klášter opuštěn, socha sv. Benigny s ostatky světice převezena na Budyni, vozkové nemohli sošku uvézt, jak byla těžká, a přes noc se pak sama vrátila do kláštera. V 18. stol. se k tomu přidalo ještě řada zkazek o uzdraveních a dalších zázracích, připisovaných sošce sv. Benigny.

Ø        Na varhany v kostele (z r. 1727) hrál při jedné ze svých návštěv tohoto kraje Antonín Dvořák.

Ø        Někdy je původní ves Ostrov ztotožňována s dnešním Zaječovem, toto však nemá žádné opodstatnění. Zatímco klášter a přilehlá zástavba leží dodnes skutečně na ostrově (díky vodnímu náhonu, který však může kopírovat původní boční rameno Mourového potoka před jeho soutokem s potokem Jalovým), původní Zaječov vzhledem k jeho poloze na vyvýšeném svahu nikdy ostrovem být nemohl.

Ø        Uvádí se, že v letech 1959-54 v klášteře sídlil 52. pomocný technický prapor. Ve skutečnosti však byl tento prapor umístěn v nacisty vybudovaném lágru v nedaleké Dolní Kvani. Jaký byl přesně jeho vztah ke klášteru nevím.

Literatura:

-          Jan Čáka: Obrázky z Podbrdska (Beroun 1997)

-          Pavel Vlček, Petr Sommer, Dušan Foltýn a kol.: Encyklopedie českých klášterů (Praha 1997)

-          Emanuel Poche a kol.: Umělecké památky Čech 4 - T/Ž (Praha 1982)

-          Antonín Podlaha: Soupis památek historických a uměleckých v království Českém IX. – Politický okres Rokycanský (Praha 1900)

-          Hana Hlušičková a kol.: Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku IV - Š-Ž (Praha 2004)

-          Václav Vokolek, Jiří Kuchař: Esoterické Čechy, Morava a Slezsko 3 (Praha 2005)

Web:

-           wikipedie - http://cs.wikipedia.org/wiki/Svatá_Dobrotivá

-           hrady.cz - http://www.hrady.cz/?OID=3116

-           Brdy info - http://www.brdy.info/kapitoly/zajecov.php

-           vodní mlýny - http://vodnimlyny.cz/mlyny/mlyn/447-trejbaluv-mlyn

-           Spolek pro vojenská pietní místa - http://www.vets.estranky.cz/clanky/vpm-okres-beroun/zajecov.html

-           Válka - http://forum.valka.cz/viewtopic.php/t/57136

další místa v okolí (mapa) / Podbrdsko / rejstříky

prosinec 2008