PADRŤ
k.ú. Kolvín, dříve Padrť (Brdská vrchovina / Vojenský újezd
Brdy)
Zaniklá ves při Padrťském potoce.
Skládala se ze dvou částí - „horní” Padrtě s
kapličkou při západním konci hráze Dolního padrťského
rybníka a „dolní” Padrtě roztroušené podél cesty
do Strašic na levém břehu Padrťského potoka. Souběžně
s Padrťským potokem tekl náhon, pohánějící hamry a
mlýny. Na náhonu byly čtyři nádržky - první poháněla Vintíškův
mlýn (původně hamr), druhá šindelku (původně též hamr), objekt pod třetí nádržkou byl ještě v 1. pol. 20. stol. označován jako hamr,
byť poslední hamr v Padrti údajně dotloukl roku 1867,
pod čtvrtou nádržkou se nalézal Preisův (Kulovaný,
Jelínkův, Padrťský) mlýn s pilou. O samotě
severozápadně od Vintíškova mlýna stávala nová obecní
škola. Dochovány jsou všechny čtyři nádržky
a zříceniny Vintíškova
mlýna. Z ostatních budov nezbylo zhola nic, zničena byla i socha sv. Jana
Nepomuckého z roku 1757, která stála na hrázi Dolního Padrťského
rybníka.
Ves byla založena v
polovině 16. stol. na panství Mirošov. Původně se
nazývala Waldorf, jméno Padrť zde však v té době již
existovalo, minimálně jako označení rybníků (někdy se spekuluje i s možností,
že to je jméno starší zaniklé vsi), a bývá odvozováno buď od polámaného dříví,
nebo od drcení železné rudy. Patřila k panství Mirošov.
Pravděpodobně od počátku vznikla jako středisko místního železářství, k jeho
rozvoji však došlo ve 2. pol. 17. stol. a vrchol byl
v 18. stol. kdy zde fungovala vysoká pec (pravděpodobně bezprostředně pod hrází
Padrťského rybníka - zrušena a rozbořena 1817) a pět hamrů. Na konci 19. stol. měla obec 65 popisných čísel a
téměř 600 obyvatel. Ve 20. letech 20. stol. něco málo přes 300 obyvatel. V
letech 1940 - 1945 se stala Padrť součástí vojenského prostoru. Ves byla z
větší části vystěhována, zůstat mohli pouze lesní dělníci. Po roce 1945 byla
zdevastovaná ves opravena (cca 150 obyvatel). V roce 1952 byla opětovně
vysídlena a následně srovnána se zemí. Jako poslední byla zbořena budova lesovny,
která stála ještě v roce 1968. Pomník padlým v 1. sv. válce přemístěn do
Skořic.
Území bývalé vsi leží ve
vojenském újezdu, veřejnosti nepřístupno.
Padrťské pláně
Rozlehlá bezlesá enkláva
v prostoru zhruba mezi zaniklými vesnicemi Padrť, Přední Záběhlá
a Zadní Záběhlá
(z větší části na bývalém k.ú. Záběhlá - hranici tvořil Padrťský potok). V minulosti využívány jako tanková
střelnice, v současné době pro vojenské účely nevyužívány. Krajinářsky velice
působivá lokalita, v místy vytvořených přechodových rašeliništích mimo jiné
výskyt orobince Typha shuttleworthii,
který byl donedávna považován za v Čechách vymřelý. Padrťský potok, který pláně protíná při jejich západním okraji od jihu k
severu (v některých partiích, zejména pod silničkou na Zadní Záběhlou,
krásně meandrující) významnou lokalitou výskytu raka kamenáče - evropsky
významná lokalita. Na okraji lesa západně od „horní” Padrtě
vojenská pozorovatelna (uzavřeno,
oploceno).
Literatura:
-
Jan Čáka:
Střední Brdy - krajina neznámá (Praha 1998)
Web:
-
Bornet
další
místa v okolí (mapa) / Podbrdsko / rejstříky
prosinec 2007