NELAHOZEVES
k.ú. Nelahozeves (Dolnooharská tabule /
Kralupsko)
Ves na levém břehu Vltavy (
Nelahozeves je prvně
připomínána roku 1352 jako majetek svatovítské kapituly. Kolem roku 1400 je zde
uváděna tvrz (stávala zřejmě někde poblíž kostela, snad v areálu
pozdějšího, dnes již neexistujícího pivovaru, byť existuje i teorie, že její
konstrukce jsou dosud částečně zachovány ve východním křídle zámku) a poplužní
dvůr. V husitských válkách zabavili tvrz Pražané, poté se zde majitelé
často střídali. Roku 1544 získali nelahozeveský
poplužní dvůr, posléze i tvrz Gryspekové z Griesbachu a vybudovali zde renesanční zámek jako centrum
nově vytvořeného panství. Posledními majiteli byly od roku 1623 Lobkowiczové, kteří Nelahozeves
připojili k roudnickému panství. Razantním zásahem do urbanismu Nelahozevsi byla výstavba železniční trati v polovině
19. stol, druhým pak demolice rozsáhlého zámeckého dvora v 80. letech 20.
stol.
znak
obce
pohled
na Nelahozeves před polovinou 19. stol., tedy před výstavbou
železnice; autorem kresby je Wilhelm Kandler (z Ilustrované encyklopedie českých zámků)
náves se
sochou Antonína Dvořáka, zvanou „Zamyšlený″, od Zdeňka Hoška z roku
1988
hostinec
č.p. 16 při železničním mostě
restaurace
v Nelahozeveské marině
č.p. 27
zámek č.p. 1 (nemovitá kulturní památka)
Trojkřídlá renesanční –
či přesněji řečeno manýristická - stavba se čtyřmi nárožními „bastiony“ na
nevysoké skalní výšině nad řekou. Přístup od západu po kamenném mostě (celý
areál vyvolává dojem pevnosti, byť ve skutečnosti nikdy fortifikační funkci
neměl). Jižní strana obdélného nádvoří je uzavřena pouhou zdí, byť podle sklepů
pod nádvořím lze soudit, že původně byla i zde plánována výstavba zámeckého
křídla. Exteriér zámku, zejména vnější strana severního křídla a přilehlých
bastionů, je zdobeno bohatou sgrafitovou výzdobou (biblické i antické
výjevy, alegorie), do nádvoří je zámek otevřen přízemními arkádami (severní
křídlo i v patře). V interiérech částečně zachováno původní vybavení,
umístěna zde lobkovická knihovna a obrazárna. V renesančních místností
nejzajímavější tzv. Rytířský sál s kamenným krbem a bohatou nástropní
výzdobou, kombinující malbu se štukem; v patře severního křídla i další
místnosti s pozoruhodnými stropy Jižně od zámku zbytky zámeckého parku, v němž
roste zhruba 50 druhů dřevin.
Výstavba zámku započala
roku 1553 pro Floriana Gryspeka z Griesbachu (proto původně nazýván Floriansburg),
dokončen však až počátkem 17. stol. Nejstarší je východní křídlo, v němž
někteří badatelé hledají původní kralupskou tvrz; následovalo severní křídlo,
západní křídlo a stavba byla zakončena jižními bastiony. Díky nezájmu
následujících majitelů – Lobkowiczů – se zámek vyhnul
radikálnějším přestavbám a uchoval se v původní podobě, avšak poněkud
zchátral. Částečně zrestaurován byl až v 60. letech 19. stol. (k následné
plánované novorenesanční přestavbě naštěstí nedošlo) a zejména v letech
1910-12 (obnova sgrafit, arkád severního křídla…). Koncem 19. stol. zde založen
pensionát pro svobodné matky a ovdovělé šlechtičny, provozovaný řádem sester
boží lásky. Roku 1949 zámek konfiskován, v 70. a 80. letech 20. stol. zde
expozice Středočeské galerie, částečně zpřístupňující i lobkowiczké
sbírky obrazů. 1993 navrácen Lobkowiczům, zámek
zůstal přístupný veřejnosti. V současné době zde expozice Pohled do
šlechtického interiéru rodiny Lobkowiczů, ilustrující
životní styl vlivné šlechtické rodiny v Čechách 19. století.
Zámek je považován za
jednu z nejpozoruhodnějších renesančních staveb v Čechách. Nádvoří
v otvíracích hodinách volně přístupné, interiéry s průvodcem.
půdorys
zámku (z Uměleckých památek Čech)
západní
křídlo zámku
kamenný
most k zámku
sgrafita
na severovýchodním bastionu zámku
nádvoří
zámku – severní křídlo s arkádami
kamenný
portál východního křídla s erby Blažeje Griesbecka
a jeho ženy Ofky z Bubna z roku 1613; na
rozdíl od zbytku stavby, jež nezapře vliv severoitalské renesance, má spíše
charakter renesance saské
kostel sv. Ondřeje (nemovitá kulturní
památka)
Jednolodní gotický
kostelík s pětibokým presbytářem stojí na bývalém hřbitově. V rohu
hřbitova drobná bedněná zvonice.
Kostel připomínán roku
1352, upravován v 19. stol. Někdy v té době přistavěna zvonice,
v níž zavěšeny malé zvony z let
celkový
pohled na areál bývalého hřbitova s kostelem a zvonicí
průčelí kostela
zvonice
rodný dům Antonína Dvořáka č.p. 12 (nemovitá
kulturní památka)
Statek v západním
sousedství kostela, dnes upravený jako památník Antonína Dvořáka, pochází
zřejmě ze 17. stol. Právě zde se pravděpodobně 8. září 1841 budoucí hudební skladatel
narodil. Památník byl otevřen roku 1951, současná expozice podle scénáře Karla Mikysy pochází z roku 1971, v roce 1991 byla
aktualizována. Roku 1997 proběhla údajně rekonstrukce druhé budovy Památníku -
bývalého krámu - do podoby z času skladatelova života, v době naší
návštěvy však nebyla přístupná (?).
statek č.p.
12; budova vpravo má samostatné č.p. 4
pamětní
deska od Františka Hnátka z roku 1913
rodná
světnička Antonína Dvořáka s jeho bustou
dobově
vybavená místnost
sál se
středovým sloupem, dnes využíván mimo jiné jako koncertní; na stěnách umístěny
dokumenty připomínající život skladatele
železnice
Železniční trať
z Prahy do Ústí vznikla roku
železniční
zastávka Nelahozeves č.p. 2 z roku 1926
železniční
most ve vsi
mlýn
Nelahozeveský mlýn
stál na břehu dnes již zaniklého levobřežního kanálu Vltavy, severně od dnešní
Mariny. Zanikl v souvislosti s výstavbou železniční trati, dnes ho
připomíná pouze mohutný mlecí kámen z hrubozrnného pískovce mezi Marinou a
č.p. 64.
mlýnský
kámen
mlýn na
mapě stabilního katastru z roku 1840 (archivnimapy.cuzk.cz) a letecký snímek
současné podoby tohoto prostoru (www.mapy.cz)
Zajímavosti, poznámky:
Ø
V německy psaných materiálech a na některých
starých mapách je obec uváděna jako Mühlhausen.
Ø
Někdy je jako rodný dům Antonína Dvořáka uváděn i
dům č.p. 24 (zřejmě mylně; i sám hudební skladatel zmiňoval statek č.p. 12).
Tento dům, kde měli rodiče Antonína Dvořáka výsek masa a kde v letech
1847-54 rodina bydlela, stál pod zámkem a byl zbořen v 50. letech 20. stol.
Ø
V letech 1857 až 1862 byl nájemcem dvoru Nelahozeves význačný zemědělský organizátor a vynálezce
František Horský, který zde uspořádal tři hospodářské výstavy a mnoho tzv. „polních
kázání″ pro drobné zemědělce. Jeho působení mělo mimořádný vliv na
hospodářský rozvoj v celém dolním Povltaví.
Literatura:
-
Emanuel Poche a kol.: Umělecké památky Čech 2 - K/O (Praha 1978)
-
Pavel
Vlček: Ilustrovaná encyklopedie českých zámků (Praha 2001)
-
Rudolf
Anděl a kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku III -
Severní Čechy (Praha 1984)
-
Karel Kuča: České, Moravské a Slezské zvonice (Praha 1995)
-
Karel Hieke: České zámecké parky a jejich dřeviny (Praha 1984)
-
Václav Vokolek, Jiří Kuchař: Esoterické Čechy, Morava a Slezsko 5
- Střední Čechy IV (Praha 2006)
Web:
-
oficiální stránky obce - http://www.nelahozeves.cz
-
wikipedie - https://cs.wikipedia.org/wiki/Nelahozeves
-
oficiální stránky zámku - http://www.zameknelahozeves.cz
-
oficiální stránky Památníku Antonína Dvořáka - http://www.nm.cz/Ceske-muzeum-hudby/Expozice-CMH/Pamatnik-Antonina-Dvoraka-v-Nelahozevsi.html
-
neoficiální stránky zámku ? - http://www.zamek-nelahozeves.cz
-
hrady.cz; zámek – http://www.hrady.cz/?OID=1231 + další
místa
-
průvodce.com - http://www.pruvodce.com/nelahozeves/
-
hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a Slezska - http://www.castles.cz/zamek-nelahozeves/
další
místa v okolí (mapa) / Podřipsko / rejstříky
březen 2015