PANENSKÝ TÝNEC (Jungfernteinitz)
k.ú. Panenský Týnec
(Dolnooharská tabule / Lounsko)
Městečko (
Týnec prvně zmiňován
k roku 1115 (ve falzu z 13. stol.; bezpečně pak 1239), kdy patřil
kladrubským benediktinům. Z jména lze usuzovat, že zde mohl existovat
nějaký opevněný dvorec (snad v místech pozdějšího kláštera). Někdy kolem
pol. 13. stol. získali Týnec páni ze Žirotína, kteří zde kolem roku 1280
založili klášter klarisek a snad zároveň i městečko, prvně uváděné roku 1321.
Postupně se celá obec dostala do majetku kláštera. Přes příznivou polohu na
důležité dálkové komunikaci z Čech do Lipska však nikdy nezaznamenala
nějaký výraznější rozvoj. Roku 2006 byl Panenskému Týnci vrácen statut městyse.
erb se zřejmě vyvinul ze znaku
vrchnosti, pánů ze Žirotína
veduta z roku 1727 (Města a
městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku) – mimo jiné jsou zde dobře
vidět obě v té době ještě stojící brány (zbořeny v 90. letech 18.
stol.), kostel sv. Jiří uprostřed hřbitova, budova kláštera i později zbořená
kaple Nejsvětější Trojice v jeho areálu
pomník obětem 1. a 2.
světové války z roku 1934 na náměstí
Lípa svobody na náměstí nedaleko
pomníku padlým
klášter (nemovitá
kulturní památka)
Areál bývalého kláštera,
později zámku, tvoří rozlehlý lichoběžníkový dvůr a na něj na východní straně
navazující zříceniny chrámu Panny Marie. Jihovýchodní část dvora tvoří vlastní
zámek, bývalý konvent – prostá trojkřídlá patrová budova, jejíž dvě křídla
tvoří nároží dvora, třetí vybíhá diagonálně jihovýchodním směrem a uzavírá tak
prostor jižně od chrámu (kde snad, dle starých map, býval druhý dvůr).
V severním křídle zámku, bezprostředně navazujícím na zříceniny kostela,
zachován renesanční vstupní portál, datovaný 1548. Předpokládá se, že budovy
obsahují středověké jádro, navenek se však nijak neprojevuje. Na severovýchodní
straně stával tzv. Nový zámek (č.p. 1), dnes zbořený; nový obytný domek, který
převzal č.p. 1, zaujímá pouze nejzápadnější část jeho staveniště. Západní část
dvora tvoří hospodářské budovy, vzniklé zřejmě až v době zámku,
severozápadní část rozhodně až po polovině 19. stol. (nejsou zahrnuty do
památkové ochrany). Monumentální gotický chrám byl síňovým trojlodím téměř
čtvercového půdorysu zhruba 21 x
Založen jako „rodový“
klášter zřejmě kolem roku 1280 Habartem ze Žirotína. Snad v 70. letech 14.
stol. (a nebo po požáru 1382) byla započata výstavba nového monumentálního,
svědčící o tehdejších ambicích Žirotínů; kostel byl budován patrně parléřovskou
hutí, avšak roku 1410 byla stavba přerušena a již niky nebyla dokončena. Za
husitských válek byl klášter poškozen, záhy však obnoven, takže se sem mohly
uchýlit i jeptišky ze zničeného Anežského kláštera v Praze; oba
konventy poté splynuly. Místo dostavby chrámu však byla vybudována menší kaple
Nejsvětější Trojice, sloužící jako žirotínská hrobka (dle jiných názorů byla
tato kaple původním klášterním chrámem, existovala již ve 14. stol. a
v pohusitské době mohlo jít maximálně o její přestavbu). Roku 1548 došlo
k přestavbám klausurní budovy. 1624 byl obnoven Anežský klášter a Týnec
poté sloužil pouze jako letní rezidence abatyše a jako správa panství. 1639
klášter znovu pobořen, pro změnu Švédy. 1643 byl pronajat minoritům, 1783 zrušen. Roku 1797 zakoupil klášter
pražský měšťan Jan Tuscany a adaptoval ho na zámek. Jeho potomci později
postavili severněji, na místě již dříve zbořené kaple Nejsvětější Trojice, tzv.
Nový zámek (dům hospodářského správce); údaj, že k tomu došlo roku 1842
bude milný, neboť budova je zakreslena již na mapě stabilního katastru
z roku 1841! V letech 1854 – 72 v držení rodiny Rennerovy, poté
Terezie z Herberštejna, která připojila Panenský Týnec k panství
Libochovice-Žirotín. Dnes v budově zámku obecní úřad a restaurace,
zříceniny chrámu volně přístupné.
letecký snímek areálu kláštera
(www.mapy.cz) a stejná situace na mapě z roku 1841 (archivnimapy.cuzk.cz)
rekonstrukce předpokládané
podoby chrámu Panny Marie – šrafovaně dochované gotické zdivo, šedě barokní
zvonice (Umělecké památky Čech, upraveno)
jižní portál chrámu; zaklenutí
brány mladší
kamenická výzdoba vchodového
ostění – výklenky pro umístění plastik se silně poškozenými poprsími andělů na
místě baldachýnů
kamenická výzdoba boků portálu –
výklenky pro umístění plastik s bohatě zdobenými hlavicemi a baldachýny
dva žirotínské znaky, vsazené
druhotně do portálu chrámu
přes
sedile v jižní stěně
presbytáře
severní stěna presbytáře bez
oken
jihozápadní část trojlodí
s pozůstatkem klenby tribuny jeptišek; na prvním snímku vlevo je vidět
jediný ze čtyř podpěr trojlodí, zazděný do nároží zvonice
detail opěry klenby tribuny na
jižní stěně lodi
zvonice č.p. 135
zámek č.p. 10, původně konvent
kláštera, z jižní a severovýchodní strany
renesanční portál severního
křídla zámku
kostel sv. Jiří (nemovitá
kulturní památka)
Barokní, novobarokně
upravený kostel stojí uprostřed náměstí. Dříve obklopen hřbitovem.
Snad středověkého
založení. Jižní část dnešního kostela vznikla ve 20. letech 18. stol, severní
část s oratoří a kaplí po stranách později, zřejmě v 1. pol. 19.
stol. Roku 1904 byl kostel novobarokně upraven
průčelí kostela
kostel z boku a zezadu
kaple sv. Jana
Nepomuckého
Drobná kaple v ploše
náměstí ve východním sousedství kostela, snad z 1. pol. 18. stol.
kaple sv. Jana
Zajímavosti,
poznámky:
Ø
Vznik kláštera je dáván do přímé souvislosti
s Anežkou Přemyslovnou, zakladatelkou a první abatyší nejstaršího kláštera
klarisek v Čechách. Klíčovou roli v tomto hraje Scholastika ze
Šternberka, manželka zakladatele kláštera Habarta ze Žirotína. Dle jedné verze
byla sv. Anežkou uzdravena z neplodnosti a z vděčnosti byl založen týnecký
klášter, dle jiné verze byla přímo blízkou Anežčinou přítelkyní a od ní
převzala zájem o nový řád.
Ø
Existují spekulace, že by se v Týnci mohly
nacházet ostatky sv. Anežky (přeneseny sem z pražského kláštera při útěku
před husity či vzhledem k úzkým vztahům mezi oběma kláštery zde
z nějakého důvodu ukryty již dříve).
Ø
Roku 1541 se objevuje jméno Jeptiščin Týnec.
Ø
Psychotroniky je presbytář nedostavěného chrámu
považován za místo s velmi silnou pozitivní energií s léčivými
účinky.
Ø
V areálu kláštera byl natáčen mimo jiné film
Kytice na motivy balad K. J. Erbena (2000, režisér F. A. Brabec).
Literatura:
- Karel Kuča: Města a městečka v Čechách, na Moravě a
ve Slezsku - 4. díl (Praha 2000)
- Emanuel Poche a kol.: Umělecké památky Čech 3 - P/Š
(Praha 1980)
- Pavel Vlček, Petr Sommer, Dušan Foltýn a kol.:
Encyklopedie českých klášterů (Praha 1997)
- Rudolf Anděl a kol.: Hrady, zámky a tvrze v
Čechách, na Moravě a ve Slezsku III - Severní Čechy (Praha 1984)
Web:
- oficiální stránky obce - http://www.panenskytynec.cz
- wikipedie - http://cs.wikipedia.org/wiki/Panenský_Týnec
- hrady.cz - http://www.hrady.cz/index.php?OID=2127
- toulky po Čechách… - http://www.toulkypocechach.com/panenskytynec.php
- mikroregion Perucko - http://www.mikroregion-perucko.cz/panensky-tynec/gs-1012/p1=68
- Český rozhlas: cestujeme - http://www.radio.cz/cz/rubrika/cestujeme/tajemny-chram-v-panenskem-tynci-ukryva-lecivou-energii
- sakrální památky Ústeckého kraje - http://www.sakralnipamatky.cz/22-klaster-klarisek-s-kostelem-panny-marie-panensky-tynec.html
- místa zvláštní - http://www.locus-iste.cz/mista-kontemplace/panensky-tynec/
- Po stopách praotce Čechy - http://www.praoteccech.cz/oblasti/panensky-tynec/
- atlas Česka - http://www.atlasceska.cz/ustecky-kraj/klaster-klarisek-panensky-tynec/
- komíny - http://koda.kominari.cz/?action=karta&cislo=5656
- Pivní obzor - http://www.pivniobzor.cz/byvale-pivovary-detail/panensky-tynec-knoblochuv-pivovar/
- virtual travel - http://www.virtualtravel.cz/panensky-tynec/nedostaveny-kostel-panny-marie/zimni.html
další
místa v okolí (mapa) / Podřipsko / rejstříky
květen 2013