LIBLICE
k.ú. Liblice (Středolabská tabule, Jizerská tabule / Mělnicko)
Ves se stejnojmenným
zámkem v úvalu Košáteckého potoka (
Ves prvně zmiňována 1254.
Od druhé poloviny 14. stol. zde připomínána tvrz, která stávala při liblickém dvoře. Roku 1669 získali Liblici
Pachtové z Rájova, kteří nejvýrazněji zasáhli do
její podoby; koncem století zde začali budovat reprezentativní zámecký komplex.
zájezdní hostinec č.p. 30
barokní kaple Panny Marie
z roku 1699, snad podle návrhu Giovanniho Battisty Alliprandiho,
v centru vsi; přistavěná k domu č.p. 31 (nemovitá kulturní památka)
pomník padlým
škola č.p. 57
busty nad vstupem do školy
zbytky staré zástavby - č.p.
fara č.p. 58
špýchar na návsi
jedna ze zděných bran dvora č.p.
64-65
kříž na návsi před kostelem
kostel sv. Václava (nemovitá kulturní památka)
V jádru gotická,
barokně upravená stavba s průčelní hranolovou věží a s patrovými
přístavky po obou stranách presbytáře – oratoří a sakristií. Pod kostelem
hrobka hrabat Pachtů a Dejmů. Kostel býval obklopen
hřbitovem.
Kostel s farou
připomínán již roku 1384. Barokní přestavba od roku 1710 (toho roku přistavěna
oratoř a sakristie, v letech 1713-15 věž). Úpravy několikrát během 19.
stol. Hřbitov zrušen roku 1791.
kostel s věží
presbytář s oratoří a
sakristií
bývalé sluneční hodiny na jižní
straně lodi
socha sv. Jana Nepomuckého
z roku 1770 před kostelem
zámek č.p. 61 (nemovitá kulturní památka)
Dispozičně pozoruhodná
barokní stavba s centrálním oválným sálem, která se ve vnějším pohledu
projevuje jako vyvýšená střední část. Před severovýchodním průčelím zámku
hluboký čestný dvůr, tvořený hospodářskými budovami a mřížovou zdí. V zahradním
průčelí sala terrena. Jako
třetí průčelí funguje i jihovýchodní strana, otočená do „návsi″.
Jihozápadně od zámku pravidelný francouzský park s terasou a bazénem, směrem k
severozápadu přecházející v přírodně krajinářské partie s besídkou a pamětním
křížem Leonarda Thun-Hohensteina. V parku roste kolem 60 druhů stromů,
především listnatých (z významnějších červenolistý a smuteční buk, mohutný
sloupovitý dub, podražec či moruše). Celková výměra zámeckého parku
Zámek vystavěn v letech
1699-1706 pro Arnošta Josefa Pachtu z Rájova dle projektu Giovanniho
Battisty Alliprandiho.
Upravován ve 2. pol
hlavní průčelí zámku
s čestným dvorem
východní křídlo čestného dvora
jihovýchodní průčelí zámku
severozápadní průčelí zámku
s druhotně zazděnou konkávní výdutí
zahradní průčelí zámku
s erbem Pachtů z Rájova
iluzivní výmalba pod balkónem
v zahradním průčelí zámku z 2. pol. 18.
stol.
francouzská zahrada
bazén
zahradnictví se skleníkem
toho času pustý zahradnický
domek č.p. 63 z 80. let 18. stol. při jihozápadním okraji parku
jedna z několika metasekvojí
přírodně krajinářská část parku
kříž na památku Leonarda Thun-Hohensteina,
padlého v 1. světové válce
besídka
Sluneční brána, spojující park
s Oborou
hrobní kaple (nemovitá kulturní památka – součást areálu zámku)
Osmiboká pseudorománská
stavba v březovém hájku západně od zámku, označovaná též jako kaple Panny
Marie. Postavena jako Thun-Hohensteinská
hrobka roku 1899 nedaleko tehdejší obce Mladá u Milovic. Po zřízení vojenského
prostoru (1904) bylo rozhodnuto, že hrobka bude na náklady armády rozebrána a
přemístěna do Liblice, kde měla zakladatelka hrobky
Christiana Thun-Hohensteinová
své sídlo. Stalo se tak před koncem 1. sv. války. V hrobce je pochován Christinin manžel Leopold Bohumil († 1898), její syn Leonard, padlý za války († 1914) i sama Christiana (†
1937).
hrobní kaple
detail výzdoby kaple
Thun-Hohensteinský erb nad
vchodem do kaple
Obora (nemovitá kulturní památka – součást areálu zámku)
Též Zámecká obora. Více
jak 30hektarový lužní porost, místy až pralesního charakteru (velké množství
mrtvého dřeva, bohatý podrost i nálet) v přímé návaznosti na zámecký park.
Terén velmi podmáčený, četné kanály. Uprostřed rozlehlá slatinná louka
s několika solitérními stromy, cenný fragment původních polabských
vápnitých slatin s výskytem řady vzácných druhů rostlin, především
orchidejí (jedna z posledních lokalit vstavače bahenního, dále vstavač
vojenský, prstnatec májový, prstnatec pleťový, bradáček vejčitý, pětiprstka žežulník, kruštík bahenní), ale též hadilky
obecné, kosatce sibiřského či ožanky čpavé. Zajímavé rostliny i
v přilehlém lese, např. hojný výskyt orlíčku obecného či silně ohrožený
kostival český. Území zajímavé i zoologicky (významné hnízdiště ptáků, netopýr
parkový, několik druhů skokanů, drobní bezobratlí, především plži – údolníček rýhovaný, vrkoč bažinný, levatka říční).
Založení obory je poněkud
nejasné. Běžně je uváděna 1. pol. 19. stol., avšak
les v těchto místech je prokazatelně již na mapě z 2. pol. 18. stol. A to dokonce včetně severovýchodní části,
která je na pozdějších mapách odlesněná a která byla znovu zalesněna až
hybridními topoly v 50. letech 20. stol. Třebaže je Obora často považována
za součást zámecký park, zřejmě nikdy nebyla parkem v pravém slova smyslu,
o čemž svědčí absence cizokrajných dřevin i celková kompozice; od počátku šlo
spíše o oboru či bažantnici. Parkový charakter má pouze pravidelná cestní síť,
v nejpodmáčenějších partiích vedená po náspu (v
prostoru slatinné louky v současné době přerušená). Snahy o ochranu
slatinné louky od 60. let 20. stol, od roku 1987 chráněna jako přírodní
rezervace (
les
porosty orlíčku obecného
kdysi hlavní cesta protínající
slatinnou louku; dnes zachován pouze lesní úsek
cesta vedená po náspu
vodní kanály
slatinná louka; bílá fleky tvoří
porost suchopýru
solitérní duby v louce
vstavač vojenský
další z místních orchidejí – prstnatec májový,
prstnatec pleťový a bradáček vejčitý
kostival český
studánka v severozápadní
části Obory
naučná stezka
Slatinná louka u Liblic
Začíná na hlavní příjezdové
cestě k zámku, areál zámku obchází po západní straně a v Oboře poté vytváří dva
okruhy (značen zeleně a červeně). Stezka vznikla pravděpodobně roku 2008 ve
spolupráci obce a Akademie věd ČR (vlastníka zámku). Je vybavena 12
informačními tabulemi, na nichž jsou však i věcné chyby, a navzdory jménu
stezky se vlastní rezervaci věnují jen minimálně.
plánek naučné stezky (ke stažení ve větším rozlišení): 1 - obec Liblice, 2 – okolí, 3 - rekonstrukce zámku Liblice v letech 1999-2007, 4 - zámek I, 5 - Giovanni Battista Alliprandi, 6 - zámek II, 7 - zámecký park, 8 - zámecká
obora - flóra, 9 - zámecká obora – fauna, 10 – přírodní rezervace Slatinná
louka; 1A - chráněná oblast a akumulace podzemních vod, 2A - brouci žijící v
oboře a parku zámku Liblice
Zajímavosti,
poznámky:
Ø
Vztah Obory a zámeckého parku je v literatuře
poněkud chaotický. Běžně se lze setkat s tvrzením, že Slatinná louka leží
v zámeckém parku, EVL a přírodní památka, zahrnující prostor Obory, se
dokonce přímo jmenují Zámecký park Liblice, avšak
běžně uváděné výměry zámeckého parku (a to i v publikacích, které o Oboře
píši jako o součásti parku) zjevně Oboru nezahrnují.
Ø
Liblický zámek
je považován za jednu z nejkrásnějších staveb vrcholného baroka v Čechách.
Je prvním použitím tohoto stavebního typu v Českých zemích a stal se
vzorem pro další významné stavby, jako jsou Šternberský a Lobkovický palác
v Praze, zámek Karlova Koruna či Veltrusy, lovecký zámek Karlov nebo duchcovský špitál.
Ø
V Liblici se v roce
1877 narodil operní pěvec, herec a režisér Národního divadla Emil Pollert (Popper).
Literatura:
- Emanuel Poche a kol.:
Umělecké památky Čech 2 - K/O (Praha 1978)
- Pavel Vlček: Ilustrovaná encyklopedie českých zámků
(Praha 2001)
- Rudolf Anděl a kol.: Hrady, zámky a tvrze v
Čechách, na Moravě a ve Slezsku III - Severní Čechy (Praha 1984)
- Božena Pacáková-Hošťálková,
Jaroslav Petrů, Dušan Riedl, Antonín Marián Svoboda a kol.: Zahrady a parky v
Čechách, na Moravě a ve Slezsku (Praha 1999)
- Karel Hieke: České zámecké
parky a jejich dřeviny (Praha 1984)
- Jan Němec a kol.: Chráněná území ČR 1 - Střední
Čechy (Praha 1996)
- Zámecký park Liblice –
souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu – viz též http://praha.ochranaprirody.cz/res/data/106/014676.pdf?seek=1
Web:
- oficiální stránky obce - http://www.liblice.cz
- wikipedie - http://cs.wikipedia.org/wiki/Liblice
- rady.cz; zámek - http://www.hrady.cz/?OID=5045
- hrady.cz; kostel - http://www.hrady.cz/?OID=6174
- botany.cz - http://botany.cz/cs/liblice/
- minuta z přírody - http://www.ceskatelevize.cz/porady/10110363782-minuta-z-prirody/211411000150606/
- ústřední seznam ochrany přírody - http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?frame&SHOW_ONE=1&ID=13915
- naučné stezky - http://www.stezky.info/naucnestezky/ns-slatinna-louka-zamek-liblice.htm
další
místa v okolí (mapa) / Podřipsko / rejstříky
květen 2014