LIBLICE

k.ú. Liblice (Středolabská tabule, Jizerská tabule / Mělnicko)

Ves se stejnojmenným zámkem v úvalu Košáteckého potoka (190 m n. m.). Zástavba ulicového typu zhruba severojižního směru; na jižním konci kostel s farou a dvůr, na severním novodobý zemědělský areál. Jihozápadně od vsi leží zámek s parkem. Uprostřed ves příčně protíná silnice z Byšic do Mělníka (zde zájezdní hostinec a malá kaplička), rozlehlý obdélný prostor charakteru návsi však fakticky na okraji vsi, mezi kostelem, dvorem a zámkem.

Ves prvně zmiňována 1254. Od druhé poloviny 14. stol. zde připomínána tvrz, která stávala při liblickém dvoře. Roku 1669 získali Liblici Pachtové z Rájova, kteří nejvýrazněji zasáhli do její podoby; koncem století zde začali budovat reprezentativní zámecký komplex.

 

zájezdní hostinec č.p. 30

 

barokní kaple Panny Marie z roku 1699, snad podle návrhu Giovanniho Battisty Alliprandiho, v centru vsi; přistavěná k domu č.p. 31 (nemovitá kulturní památka)

pomník padlým

škola č.p. 57

 

busty nad vstupem do školy

zbytky staré zástavby - č.p. 26 a 27

fara č.p. 58

špýchar na návsi

jedna ze zděných bran dvora č.p. 64-65

kříž na návsi před kostelem

kostel sv. Václava (nemovitá kulturní památka)

V jádru gotická, barokně upravená stavba s průčelní hranolovou věží a s patrovými přístavky po obou stranách presbytáře – oratoří a sakristií. Pod kostelem hrobka hrabat Pachtů a Dejmů. Kostel býval obklopen hřbitovem.

Kostel s farou připomínán již roku 1384. Barokní přestavba od roku 1710 (toho roku přistavěna oratoř a sakristie, v letech 1713-15 věž). Úpravy několikrát během 19. stol. Hřbitov zrušen roku 1791.

 

kostel s věží

 

presbytář s oratoří a sakristií

bývalé sluneční hodiny na jižní straně lodi

 

socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1770 před kostelem

zámek č.p. 61 (nemovitá kulturní památka)

Dispozičně pozoruhodná barokní stavba s centrálním oválným sálem, která se ve vnějším pohledu projevuje jako vyvýšená střední část. Před severovýchodním průčelím zámku hluboký čestný dvůr, tvořený hospodářskými budovami a mřížovou zdí. V zahradním průčelí sala terrena. Jako třetí průčelí funguje i jihovýchodní strana, otočená do „návsi″. Jihozápadně od zámku pravidelný francouzský park s terasou a bazénem, směrem k severozápadu přecházející v přírodně krajinářské partie s besídkou a pamětním křížem Leonarda Thun-Hohensteina. V parku roste kolem 60 druhů stromů, především listnatých (z významnějších červenolistý a smuteční buk, mohutný sloupovitý dub, podražec či moruše). Celková výměra zámeckého parku 6 ha. Na zámecký park na jihozápadě navazuje tzv. Obora, která je často považována za součást zámeckého parku. Součástí areálu je i Thun-Hohensteinská hrobka západně od zámku.

Zámek vystavěn v letech 1699-1706 pro Arnošta Josefa Pachtu z Rájova dle projektu Giovanniho Battisty Alliprandiho. Upravován ve 2. pol 18. a v 19. stol. Sochařská výzdoba od Ignáce Platzera ze 70. let. 18. stol. Základ francouzského parku zřejmě z doby postavení zámku (dosud nese prvky barokní zahrady), avšak prošel mnohými pozdějšími úpravami, zejména dle návrhu Camille Schneidera kolem roku 1920. Parková úprava čestného dvora dle Františka Thomayera. Pachtové drželi ves a zámek až do 1. pol. 19. stol. Poté vlastnili Liblici Deymové a od roku 1863 hraběnka Antonie z Valdštejna. Přes její dceru Christianu, provdanou Thun-Hohensteinovou, přešlo panství na tento rod, kterému bylo zabaveno v roce 1945. Od roku 1952 je zámek ve vlastnictví Akademií věd; dnes konferenční centrum a zámecký hotel, v čestném dvoře zámecká restaurace (www.zamek-liblice.cz). Exteriéry včetně parku volně přístupné.

 

hlavní průčelí zámku s čestným dvorem

východní křídlo čestného dvora

 

jihovýchodní průčelí zámku

severozápadní průčelí zámku s druhotně zazděnou konkávní výdutí

  

zahradní průčelí zámku s erbem Pachtů z Rájova

 

iluzivní výmalba pod balkónem v zahradním průčelí zámku z 2. pol. 18. stol.

francouzská zahrada

 

bazén

zahradnictví se skleníkem

toho času pustý zahradnický domek č.p. 63 z 80. let 18. stol. při jihozápadním okraji parku

jedna z několika metasekvojí

přírodně krajinářská část parku

kříž na památku Leonarda Thun-Hohensteina, padlého v 1. světové válce

besídka

 

Sluneční brána, spojující park s Oborou

hrobní kaple (nemovitá kulturní památka – součást areálu zámku)

Osmiboká pseudorománská stavba v březovém hájku západně od zámku, označovaná též jako kaple Panny Marie. Postavena jako Thun-Hohensteinská hrobka roku 1899 nedaleko tehdejší obce Mladá u Milovic. Po zřízení vojenského prostoru (1904) bylo rozhodnuto, že hrobka bude na náklady armády rozebrána a přemístěna do Libice, kde měla zakladatelka hrobky Christiana Thun-Hohensteinová své sídlo. Stalo se tak před koncem 1. sv. války. V hrobce je pochován Christinin manžel Leopold Bohumil († 1898), její syn Leonard, padlý za války († 1914) i sama Christiana († 1937).

 

hrobní kaple

detail výzdoby kaple

Thun-Hohensteinský erb nad vchodem do kaple

Obora (nemovitá kulturní památka – součást areálu zámku)

Též Zámecká obora. Více jak 30hektarový lužní porost, místy až pralesního charakteru (velké množství mrtvého dřeva, bohatý podrost i nálet) v přímé návaznosti na zámecký park. Terén velmi podmáčený, četné kanály. Uprostřed rozlehlá slatinná louka s několika solitérními stromy, cenný fragment původních polabských vápnitých slatin s výskytem řady vzácných druhů rostlin, především orchidejí (jedna z posledních lokalit vstavače bahenního, dále vstavač vojenský, prstnatec májový, prstnatec pleťový, bradáček vejčitý, pětiprstka žežulník, kruštík bahenní), ale též hadilky obecné, kosatce sibiřského či ožanky čpavé. Zajímavé rostliny i v přilehlém lese, např. hojný výskyt orlíčku obecného či silně ohrožený kostival český. Území zajímavé i zoologicky (významné hnízdiště ptáků, netopýr parkový, několik druhů skokanů, drobní bezobratlí, především plži – údolníček rýhovaný, vrkoč bažinný, levatka říční).

Založení obory je poněkud nejasné. Běžně je uváděna 1. pol. 19. stol., avšak les v těchto místech je prokazatelně již na mapě z 2. pol. 18. stol. A to dokonce včetně severovýchodní části, která je na pozdějších mapách odlesněná a která byla znovu zalesněna až hybridními topoly v 50. letech 20. stol. Třebaže je Obora často považována za součást zámecký park, zřejmě nikdy nebyla parkem v pravém slova smyslu, o čemž svědčí absence cizokrajných dřevin i celková kompozice; od počátku šlo spíše o oboru či bažantnici. Parkový charakter má pouze pravidelná cestní síť, v nejpodmáčenějších partiích vedená po náspu (v prostoru slatinné louky v současné době přerušená). Snahy o ochranu slatinné louky od 60. let 20. stol, od roku 1987 chráněna jako přírodní rezervace (2,27 ha). Roku 2012 vyhlášena celá Obora pod jménem Zámecký park Libice přírodní památkou (a to včetně pozemků přírodní rezervace, aniž by ta byla zrušena, takže její plocha je v současné době zcela atypicky zároveň přírodní rezervací i přírodní památkou!). Celá Obora evropsky významnou lokalitou. Volně přístupná.

  

les

 

porosty orlíčku obecného

kdysi hlavní cesta protínající slatinnou louku; dnes zachován pouze lesní úsek

cesta vedená po náspu

  

vodní kanály

 

slatinná louka; bílá fleky tvoří porost suchopýru

solitérní duby v louce

 

vstavač vojenský

  

další  z místních orchidejí – prstnatec májový, prstnatec pleťový a bradáček vejčitý

kostival český

  

studánka v severozápadní části Obory

naučná stezka Slatinná louka u Liblic

Začíná na hlavní příjezdové cestě k zámku, areál zámku obchází po západní straně a v Oboře poté vytváří dva okruhy (značen zeleně a červeně). Stezka vznikla pravděpodobně roku 2008 ve spolupráci obce a Akademie věd ČR (vlastníka zámku). Je vybavena 12 informačními tabulemi, na nichž jsou však i věcné chyby, a navzdory jménu stezky se vlastní rezervaci věnují jen minimálně.

plánek naučné stezky (ke stažení ve větším rozlišení): 1 - obec Liblice, 2 – okolí, 3 - rekonstrukce zámku Liblice v letech 1999-2007, 4 - zámek I, 5 - Giovanni Battista Alliprandi, 6 - zámek II, 7 - zámecký park, 8 - zámecká obora - flóra, 9 - zámecká obora – fauna, 10 – přírodní rezervace Slatinná louka; 1A - chráněná oblast a akumulace podzemních vod, 2A - brouci žijící v oboře a parku zámku Liblice 

Zajímavosti, poznámky:

Ø        Vztah Obory a zámeckého parku je v literatuře poněkud chaotický. Běžně se lze setkat s tvrzením, že Slatinná louka leží v zámeckém parku, EVL a přírodní památka, zahrnující prostor Obory, se dokonce přímo jmenuj Zámecký park Libice, avšak běžně uváděné výměry zámeckého parku (a to i v publikacích, které o Oboře píši jako o součásti parku) zjevně Oboru nezahrnují.

Ø        Liblický zámek je považován za jednu z nejkrásnějších staveb vrcholného baroka v Čechách. Je prvním použitím tohoto stavebního typu v Českých zemích a stal se vzorem pro další významné stavby, jako jsou Šternberský a Lobkovický palác v Praze, zámek Karlova Koruna či Veltrusy, lovecký zámek Karlov nebo duchcovský špitál.

Ø        Liblici se v roce 1877 narodil operní pěvec, herec a režisér Národního divadla Emil Pollert (Popper).

Literatura:

-     Emanuel Poche a kol.: Umělecké památky Čech 2 - K/O (Praha 1978)

-     Pavel Vlček: Ilustrovaná encyklopedie českých zámků (Praha 2001)

-     Rudolf Anděl a kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku III - Severní Čechy (Praha 1984)

-     Božena Pacáková-Hošťálková, Jaroslav Petrů, Dušan Riedl, Antonín Marián Svoboda a kol.: Zahrady a parky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (Praha 1999)

-     Karel Hieke: České zámecké parky a jejich dřeviny (Praha 1984)

-     Jan Němec a kol.: Chráněná území ČR 1 - Střední Čechy (Praha 1996)

-     Zámecký park Liblice – souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu – viz též http://praha.ochranaprirody.cz/res/data/106/014676.pdf?seek=1 

Web:

-     oficiální stránky obce - http://www.liblice.cz

-     wikipedie - http://cs.wikipedia.org/wiki/Liblice

-     rady.cz; zámek - http://www.hrady.cz/?OID=5045

-     hrady.cz; kostel - http://www.hrady.cz/?OID=6174

-     botany.cz - http://botany.cz/cs/liblice/

-     minuta z přírody - http://www.ceskatelevize.cz/porady/10110363782-minuta-z-prirody/211411000150606/

-     ústřední seznam ochrany přírody - http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?frame&SHOW_ONE=1&ID=13915

-     naučné stezky - http://www.stezky.info/naucnestezky/ns-slatinna-louka-zamek-liblice.htm  

další místa v okolí (mapa) / Podřipsko / rejstříky

květen 2014