VELIKÁ VES

k.ú. Veliká Ves u Prahy (Středolabská tabule / Odolenavodsko)

Ves při prameništi krátkého pravostranného přítoku Koryčanského potoka (194 m n. m.). Historické jádro tvoří rozlehlá trojúhelníková náves s areálem kostela v jižní části. Severní část původní návsi zastavěna domkářskou zástavbou; i zbylá náves má trojúhelníkový půdorys, ale již mnohem užší. Na severní straně pravidelnost půdorysu obce narušena kaskádou vodních nádrží. Novější centrum (obecní úřad, bývalá škola) v jižní části vsi, při silnici Hlavní, vzniklo kolem starší školy až během 20. stol. Jihovýchodně od vsi, při silnici do Předboje, nový hřbitov, který nahradil (snad počátkem 20. stol ?) původní hřbitov kolem kostela.

Nejstarší zprávy o vsi pocházejí z doby po polovině 13. stol., kdy zde vznikl kostel. Ves v té době pravděpodobně patřila Pražské kapitule. 1420 se vsi zmocnili Pražané. Roku 1654 je uváděna jako součást záduší kostela sv. Petra v Praze na Poříčí. Roku 1784 převzal z císařského nařízení všechno jmění pražských kostelů, tedy i Velikou ves, Městský (Pražský) úřad zádušní.

znak obce

Na mapě stabilního katastru z roku 1842 je dobře patrná původní rozlehlá trojúhelníková náves s v té době již existující druhotnou zástavbou uvnitř plochy, a také jižně od vsi o samotě stojící budova školy (archivnimapy.cutz.cz). Pro porovnání současný letecký snímek (www.mapy.cz)

statky č.p. 4 a č.p. 5 na východní straně návsi

Lípa svobody, vysazena roku 1918 u příležitosti vzniku Československa v nejjižnější části návsi proti zvonici

pamětní kámen u Lípy svobody

severní strana ulice hlavní, jakéhosi druhého centra vsi – autobusová zastávka a statek č.p. 134

obecní úřad č.p. 69

křížek, dnes v zahradě obecního úřadu, zde - na důležitém rozcestí - stál již v 1. polovině 19. stol.

bývalá škola č.p. 36, od roku 1993 mimo provoz (historická fotografie z www.velikaves.eu)

nový hřbitov

márnice a hřbitovní kříž

boží muka proti hřbitovu - starší než hřbitov, značeny již na mapě z 2. poloviny 19. stol.

kostel sv. Vavřince se zvonicí (nemovitá kulturní památka)

Pozdně románský, goticky přestavěný kostel s průčelní věží stojí na bývalém hřbitově uprostřed vsi. V ohradní zdi hřbitova vestavěna průchozí renesanční zvonice, která slouží jako vstupní brána celého areálu.

Kostel jednolodní, ve zdivu románský, jak dosvědčují dvě zazděná románská okénka (jedno v jižní a jedno v severní zdi lodi), dnes však plně gotického, respektive pseudogotického vzezření. Presbytář i loď zaklenuty křížovou klenbou na konzolách s dekorem. K presbytáři přiléhá ze severu obdélná sakristie, k lodi z jihu obdélná předsíň. Před západní průčelí předstupuje hranolová věž.

Vznik kostela bývá kladen do doby po polovině 13. stol. Někdy se uvádí, že ho měl založit roku 1216 děkan pražské kapituly Vít. Gotická přestavba snad kolem roku 1340 (z té doby pochází presbytář), sakristie datována do konce 14. stol. 1356 je zde doložena fara, která však zanikla za husitských válek; od té doby je kostel filiální. Později renesanční a barokní úpravy, roku 1881 puristická regotizace, která dala kostelu jeho dnešní vnější podobu. Poslední stavební úpravy počátkem 20. stol.

Zděná zvonice z roku 1582 (letopočet vytesaný nad římsou), barokně upravená. Na zvonici dva zvony; ten větší má srdce nově osazeno roku 2019, při té příležitosti pojmenován Vavřincem.

celkový pohled na areýl kostela se zvonicí

průčelní věž kostela

pohled na jihozápadní čáet kostela s předsíní ze 16. stol.

severozápadní část kostela

sakristie

polygonální presbytář

zazděné románské okénko v jižní stěně lodi

zzděné – pravěpodobně taktéž románské, byť na rozdíl od jižního již lomené – okénko v severní stěně lodi

vstup od západu do podvěží a klenutá místnost podvěží

klenutá předsíň a lomený vstup do lodi kostela

křížová žebrová klenba kostelní lodi; znaky zemí koruny České pocházejí z úprav koncem 19. stol

ozdobné hlavice přípor klenby lodi

boční oltáře v lodi s obrazy Zvěstování a Korunování Panny Marie z 18. stol.

kůr (foto Didi)

varhany

triumfální oblouk se nápisem, připomínajícím regotizační obnovu roku 1881; erb Nového Města značí, že zde stále existovala vazba na tuto konkrétní pražskou část, byť záduše byly již o sto let dříve sloučeny pod jeden celopražský úřad

rokoková kazatelna z doby kol. pol. 18. stol.

presbytář

křížová žebrová klenba presbytáře (foto svorníku Didi)

sedilia v presbytáři

portál z presbytáře do sakristie

zvonek v presbytáři, při vstupu do sakristie

raně barokní hlavní oltář z konce 17. stol. s obrazem sv. Vavřince, umístěný na původní gotické kamenné mense

dřevěné sochy sv. Václava a sv. Ludmily po stranách oltáře

renesanční zvonice s barokní fasádou a pseudogotickou dlátovou střechou

renesanční portál zvonice

v přízemí zvonice

zvonová stolice

detail konstrukce zvonové stolice

zvon Vavřinec

menší zvon

sporé pozůstatky hřbitova kolem kostela

rybníky

V severní části obce dvojice vodních nádrží – výše položená menší, vybetonovaná, spíše charakteru požární nádrže, a níže položená větší, charakteru rybníku.

V minulosti zde nádrže tři – ještě na mapě stabilního katastru (1842) je nad těmito dvěma vodními plochami ještě třetí, drobná, přímo v ploše návsi. Z mapových podkladů se zdá, jakoby postupně zanikly všechny tři vodní plochy, načež byly dvě spodní později opět obnoveny; je však nutno brát v úvahu možné nepřesnosti v mapách.

vodní nádrž, rekonstruovaná roku 2019

rybník s posezením na břehu

Zajímavosti, poznámky:

Ø Poněkud nejasná je situace kolem zvonů na zvonici. Obecní zpravodaj (3/2019) uvádí, že velký zvon, v současné době zván Vavřincem, byl ulit roku 1550 zvonařem Tomášem Jarošem. Encyklopedie zvonic zde však uvádí zvony z let 1590, 1763 a 1827 (z nichž minimálně jeden v současné době chybí, na zvonici jsou umístěny pouze dva zvony). Je-li velký zvon z roku 1590, pak by jeho autorem nemohl být Tomáš Jaroš, který zemřel 1571. Tomu by nasvědčoval i fakt, že v soupisu Jarošových zvonů na Wikipedii Veliká Ves chybí. Je však možné, že jde o nový, dosud jinde nepublikovaný objev.

Literatura:

- Emanuel Poche a kol.: Umělecké památky Čech 4 (Praha 1982)

- Karel Kuča: České, Moravské a Slezské zvonice (Praha 1995)

Web:

- oficiální stránky obce - https://www.velikaves.eu/

- wikipedie - https://cs.wikipedia.org/wiki/Veliká_Ves_(okres_Praha-východ)

- památkový katalog - https://www.pamatkovykatalog.cz/kostel-sv-vavrince-2145570

- hrady.cz - https://www.hrady.cz/index.php?OID=4625

- Noc kostelů - https://nockostelu.cz/kostel/3343/

další místa v okolí (mapa) / Podřipsko / rejstříky

červen 2020