NEPROBYLICE

k.ú. Neprobylice u Kutrovic (Dolnooharská tabule / Slánsko)

Ves na Bakovském potoce (249 m n. m.), s rozlehlou více méně obdélnou návsí s rozvolněnou zástavbou na západní straně. Na severní straně návsi zvonice, nad ní dvůr s tvrzí, zvanou Hrádek. Na návrší jižně od vsi kostel sv. Ducha.

Nejstarší údajná zmínka o vsi – z roku 1260, kdy měly být majetkem plaského kláštera – sporná; někteří badatelé soudí, že se netýká těchto Neprobylic. Od roku 1316 jsou zde uváděni Neprobyličtí z Neprobylic. 1397 byly Neprobylice rozděleny na dva díly – na horním dílu v té době zřejmě již byl poplužní dvůr s tvrzí, na dolním dílu vybudovali tvrz později vladykové z Hřivic. 1572 obě části opět sloučeny v rukou Pětipeských z Chýš; Dolní tvrz poté zpustla a zanikla. Po Bílé hoře Neprobylice Pětipeským zkonfiskovány a prodány Martinicům, kteří je připojili k panství Slaný.

S historií obce seznamují tři informační panely naučné stezky Podhradím Bílé skály (dvě u zvonice, jedna u kostela sv. Ducha).

Neprobylice na mapě z roku 1841 (archivnimapy.cuzk.cz) – béžová flek v severní části návsi je zřejmě bývalý hřbitov

pohled na ves s kostelem sv. Ducha v pozadí od severozápadu

kostel sv. Ducha z roku 1741 na návrší nad vsí – nemovitá kulturní památka

severní část návsi se zvonicí a s tvrzí v pozadí

severozápadní část návsi s usedlostmi č.p. 14, 52 a 13; v místech fotbalového hřiště v popředí býval hřbitov

č.p. 14 – jedna z nejcennějších památek lidové architektury v regionu s hrázděnou komorou z 18. stol. a s druhotně použitým pozdně gotickým kamenným ostěním - nemovitá kulturní památka

kamenný mostek přes Bakovský potok uprostřed návsi; zjevně z 2. pol. 19. stol., neboť na výše uvedené mapě z roku 1841 je malován ještě dřevěný

č.p. xxx v západní části vsi

zvonice (nemovitá kulturní památka)

Drobná šestiboká dřevěná vzpěradlová zvonice starobylého typu s otevřeným zvonovým patrem (obdobná zvonici v nedalekých Kvílicích) na vysoké zděné podezdívce, mající téměř charakter zděného přízemí. Ve zvonici tři zvony – největší Václav s nárazovým tónem H¹ z roku 1595 od Brikcího z Cimperka, prostřední Jindřich s nárazovým tónem E² od Bartoloměje Berounského z roku 1510 a nejmenší Marie s nárazovým tónem H² zřejmě z 15. stol. (jediná česká zvonice, u níž jsou zvony z venku zcela viditelné). V podezdívce zazděné dva renesanční náhrobní kameny ze zbořeného kostela – téměř nečitelný pískovcový náhrobek Mandaleny z Adaru z roku 1604 a velice pěkný mramorový náhrobek Václava staršího Pětipeského z Chýš z roku 1602.

Současná zvonice je přesnou replikou starší stavby. Původně byla zvonice součástí areálu kostela a hřbitova. Kostel sv. Ducha (doložený 1384) byl roku 1741 „pro starobu a vlhkost” zbořen a nahrazen novým nad vsí. Roku 1770 byl zrušen i hřbitov. Pozdně středověká zvonice byla pro značnou zchátralost roku 1896 snesena a nahrazena více méně přesnou kopií. Dvě Lípy svobody (Masarykova a Benešova) zasazeny u zvoničky v březnu 1938, smuteční vrba pak údajně o rok později po okupaci Československa.

zvonice

původní zvonice (Soupis památek historických)

náhrobník Václava Staršího Pětipeského z Chýš

kříž z roku 1888 před zvonicí

Hrádek

Dvůr na výrazném návrší severovýchodně od návsi. V čele je obytná budova č.p. 7, jihozápadní roh pak bývalý ovčín č.p. 49, který je pozůstatkem tvrze. Jde o přízemní budovu téměř čtvercového půdorysu s valeně klenutými sklepy pod jihozápadní částí. V jižní zdi druhotně osazené erbovní desky se znaky Václava Pětipeského z Chýš a jeho manželky Isoldy Vojkovské z Milhostic a nápisová deska z roku 1588.

Lze předpokládat, že Hrádek stojí na místě Horní tvrze, která je sice spolu s poplužním dvorem prvně uváděna až roku 1522, ale vznikla zřejmě již ve 14. stol. Za Václava Pětipeského byla v letech 1587-88 vystavěna nová renesanční tvrz. Po roce 1623 přestala být sídlem vrchnosti, dále sloužila jen hospodářským účelům. Část byla přestavěna na ovčín, ve druhé části byl byt s černou kuchyní. Počátkem 21. století byla tvrz již v podstatě zříceninou, od roku 2003 probíhá její rekonstrukce. Nepřístupná.

Hrádek při pohledu z návsi – vlevo č.p. 49, vpravo č.p. 7

tvrz č.p. 49 – nemovitá kulturní památka

desky na průčelí tvrze (Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku); na předešlých snímcích uprostřed, zakryté deskou

dnes již neexistující zbytek slunečních hodin na budově tvrze (stredovek.com)

č.p. 7 - obytná budova dvora

Zajímavosti, poznámky:

Ø Odolan Pětipeský se dle pověstí na neprobylické tvrzi věnoval alchymii.

Ø Na přelomu 18. a 19. stol. působil na Slánsku vyhlášený cínař František Kůrka, pocházející z Neprobylic.

Literatura:

- Emanuel Poche a kol.: Umělecké památky Čech 2 - K/O (Praha 1978)

- Ferdinand Velc: Soupis památek historických a uměleckých v Království Českém 20; Politický okres Slanský (Praha 1904) – viz též http://depositum.cz/knihovny/pamatky/index.php?txgame:typ=2&txgame:id=252&dle=rocnik

- Rudolf Anděl a kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku III - Severní Čechy (Praha 1984)

- kol.: Encyklopedie českých tvrzí II - K-R (Praha 2000)

- Karel Kuča: České, Moravské a Slezské zvonice (Praha 1995)

- Hana Hlušičková a kol.: Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku II - H-O (Praha 2002)

Web:

- oficiální stránky obce – http://www.neprobylice.com

- wikipedie - http://cs.wikipedia.org/wiki/Neprobylice

- pamětihodnosti obce - http://neprobylice.cz

- průvodce po Slaném a okolí - http://www.pruvodce-slany.cz/neprobylice/

- Toulky po Čechách… - http://www.toulkypocechach.com/neprobylice.php

- hrady.cz, tvrz - http://www.hrady.cz/?OID=1236

- hrady.cz, zvonice - http://www.hrady.cz/?OID=10499

- památková péče na Slánsku; usedlost č.p. 14 - http://pamatky.slany.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=80&Itemid=43

- středověk, Hrádek - http://www.stredovek.com/list_photo.php?category=hrady&object=Neprobylice

- středověk, zvonice - http://stredovek.com/list_photo.php?category=jineobjekty&object=Neprobylice - zvonice

další místa v okolí (mapa) / Podřipsko / rejstříky

prosinec 2013