LOCHY

k.ú. Čáslav, dříve Třebešice (Středolabská tabule / Čáslavsko)

Nevelká osada při Klejnárce. Původně dvůr, kostel a mlýn (později i několik stavení) na pravém břehu říčky, zástavba na levém břehu vznikla až během 20. stol.

letecký pohled na osadu (www.mapy.cz)

dvůr (č.p. 1475)

Panský dvůr je dominantním prvkem celé osady.

obytná budova na východní straně dvora

 

sýpka na západní straně dvora (pohled od východu a od severozápadu)

chlévy na jižní straně dvora

kostel sv. Bartoloměje

Raně gotický kostelík na skalnatém ostrohu nad pravým břehem Klejnárky, jihozápadně od dvora. Obdélná stavba s polygonálním presbytářem, ze severní strany k lodi přistavěna hranolová zvonice, jejíž podvěží slouží jako předsíň kostela. Na jižní straně lodi tři okénka s původními raně gotickými kružbami. Ve skále pod jihozápadním nárožím kostela nevelká jeskyně, jejíž vstup ústí do zřícenin jakési drobné polygonální stavby (někdy – bez jakýchkoliv důkazů – považované za zbytek předrománské kaple, spíše však nějaká poustevna). Západně od kostela kamennou zdí ohrazený nepravidelný prostor bývalého hřbitova (dnes bez jakýchkoli stop hrobů).

Kostel pochází z 13. století, přestavěn byl v 17. století a roku 1871. Dle některých badatelů na místě starší tvrze (viz zajímavosti).

plánek areálu kostela (ad Encyklopedie českých tvrzí – upravené)

vstup do areálu kostela

 

celkový pohled na kostel

 

jižní stěna lodi se třemi raně gotickými okénky

vstupní portál z podvěží do lodi

presbytář

loď s poškozenou kruchtou a stropem

  

znaková výmalba lodi

 

jeskyně pod kostelem a zvláštní výklenek v jejím těsném sousedství

 

zbytky polygonální stavby před jeskyní

mlýn

Stavení se zajímavým štítem v nejzápadnější části osady, na pravém břehu Klejnárky. Dnes již nefunkční, avšak v terénu dosud patrný náhon vedl z rybníčka, ležícího východně od dvora.

 

mlýn (a kostel) v 1. pol. 19. stol. (archivnimapy.cuzk.cz) a dnes (www.mapy.cz)

 

mlýn – na štítě je budova datována 1918

rybníček u dvora, z něhož vedl ke mlýnu náhon (sám je napájený dlouhým náhonem, který nahradil starší velký rybník Klejnar)

Zajímavosti:

Ø        V literatuře je uváděno, že kostel stojí v místě starší tvrze. Ta je kromě místní tradice údajně doložena zmínkami o jistém Václavovi z Lochu v letech 1258-1259 a dochovaným příkopem na jižní a východní straně ostrohu, později využívaném jako mlýnský náhon. Netuším, z čeho vychází představa, že mlýnský náhon byl původně hradebním příkopem – opevnění paty ostrožny nemá příliš logiku (opevněná by měla být spíše severní  strana, odkud byla výšina přístupná), mlýnský náhon naopak nemohl vést jinudy, důkazem původně fortifikační funkce není ani val, který náhon částečně lemuje, neb náspy podél mlýnských náhonů byly poměrně častým jevem. Pokud je kostel skutečně ze 13. stol. pak by musel stavebně v podstatě navázat na tvrz, její zdivo by nejspíš muselo být zachováno v dnešním kostele. Podle mě však pro předpoklad existenci tvrze v poloze dnešního kostela neexistuje žádný důvod.

Ø        Jeskyně pod kostelem je opředena řadou pověstí – o pobytu poustevníků (někdy uváděn osobně sv. Ivan) či o rytíři ukrytém před bandity, kterého zachránil pavouk, který přes vstup jeskyně rychle upředl síť. Právě tato jeskyně dala podle starých místopisců osadě její jméno.

Ø        Dle jiné pověsti zde nechal jednu z prvních křesťanských svatyní v Čechách postavit sám sv. Vojtěch.

Ø        Dle kroniky Václava Hájka z Libočan údajně roku 803 kázal Lech Česlav svým synům, aby jej pochovali na „památném pohřebišti v Loších″.

Literatura:

-     kol.: Encyklopedie českých tvrzí II - K-R (Praha 2000)

Web:

-     hrady.cz – http://www.hrady.cz/?OID=4504   

Okolí: Jakub

Střední Polabí / rejstříky

 květen 2011