JAKUB
k.ú. Jakub
(Středolabská tabule / Kutnohorsko)
Ves na mírném návrší nad pravým břehem Klejnárky,
na jižní straně plynule navazující na sousední Církvice,
jejichž je dnes místní částí. Centrem rozsáhlá obdélná náves (dodnes zachovaná,
avšak opticky dnes působící roztříštěně), na jejímž západním okraji - na
nejvyšším místě vsi - románský kostel sv. Jakuba. Na návsi též několik
památkově chráněných usedlostí (č.p. 3, 5, 26).
jakubská náves v 1. pol. 19. stol. (archivnimapy.cuzk.cz) a dnes (www.mapy.cz)
empírový dvůr č.p. 26 západně od
kostela (nemovitá kulturní památka)
dvůr č.p. 26 - detaily
Kostel sv. Jakuba
(národní kulturní památka)
Románský tribunový kostel
se západní věží s dvěma řadami sdružených oken a východní apsidou je
postavený z velkých pískovcových kvádrů. Vnější stěny kostela členěny
slepými arkádami. Na jižní straně lodi osazeny plastiky z 12. stol. (tři
světci, dva biskupové, rytíř a dva klečící donátoři) – jde o nejrozsáhlejší dochovaný
soubor románských plastik v České republice. V interiéru kostela řada
náhrobních kamenů (z 16. - 17. stol.) a velmi dobře dochovaná románská empora
na dvou sloupech zdobených románskými ornamenty. V lodi renesanční hřebínková klenba, uprostřed se stylizovanou šternberskou
hvězdou. Výmalba apsidy novodobá, z původní výmalby kostela odkryty jen
nepatrné fragmenty.
Kostel založen při
(nedochovaném) panském dvorci nákladem paní Marie (pocházející pravděpodobně
z rodu později nazývaného páni ze Švábenic) a
jejích synů Slavibora a Pavla, údajně kvůli
sejmutí klatby, uvalené na moravské šlechtice (mimo jiné i v té době již
zesnulého Mariina manžela) za přepadení Olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka. Kostel vysvětil v roce 1165 pražský biskup Daniel a
obřadu se osobně zúčastnili i král Vladislav II. s královnou Juditou, jak
dokládá autentika (listina o svěcení kostela)
nalezená spolu s relikviemi při rekonstrukci kostela roku 1845. Ve 70. a
80. letech 19. stol. puristicky restaurován J. Krannerem
(loď) a J. Mockerem (věž). Ve 2. pol.
20. stol. vinou nezájmu a též provozu nedalekého vojenského letiště zchátral a
došlo ke statickému narušení. Obnoven v 90. letech 20. stol. Kostel je na
požádání přístupný (kostelnice bydlí nedaleko, na vratech jsou telefonní čísla);
vstupné.
celkový pohled na kostel sv. Jakuba
výzdoba jižní stěny lodi
plastika v první apsidě
bývá považována za sv. Vojtěcha
Skupina tří plastik nad vchodem
představuje patrona kostela sv. Jakuba Většího (dle jiných teorií Krista) spolu
s klečícími donátory, zřejmě Mariinými syny Slaviborem
a Petrem
plastika ve třetí apsidě bývá
považována za sv. Václava
plastika ve čtvrté apsidě byla
dříve považována za sv. Prokopa, výzdoba však vznikla ještě před jeho
svatořečením, takže dnes se spíše tvrdí, že jde o zpodobnění
biskupa Jindřicha Zdíka, kvůli kterému klatba, již
měla stavba tohoto kostela zrušit, vznikla
po stranách vstupu se nacházejí
poškozené plastiky „strážců nebeské brány“ – sv. Petra a sv. Pavla
tympanon s poprsím Krista a
anděly (údajně saská práce)
severní strana lodi
v západní stěně věže jsou
dveře, které zřejmě původně spojovaly kostel s panským sídlem
fragmenty plastik na jižní
straně věže – zjevně také dva donátoři jako na sousední lodi, postava mezi nimi
již zcela zničena (arkády a obloučkový vlys v tomto případě zřejmě až
výsledkem puristických úprav v 19. stol.)
apisda
zazděné okno na jižní straně apsidy
renesanční hřebínková
klenba lodi se stylizovanou hvězdou
oltář
v apsidě dochována původní
klenba (koncha); výmalba od P. Maixnera z roku 1873
představuje Krista a výjevy ze života sv. Jakuba
sanktuárium v apsidě
fragment nástěnné výzdoby lodi
románská empora
detail románského zdobení sloupů
empory (hlavice jsou zdobeny obě, zatímco sloup
zřejmě od počátku pouze severnější)
podklenutí empory
cenný náhrobní kámen Kateřiny z Arca z konce 17. století, původně umístěný z vnější
strany věže
dva renesanční náhrobníky,
umístěné v severní stěně lodi
náhrobník
Fridricha Kašpara Eusebiuse, svobodného pána z Riesenburka a Švihova z r. 1654,
umístěný vpravo pod emporou
náhrobník
Jana Mladějovského z Mladějova
z r. 1577, umístěný vlevo pod emporou
další náhrobníky z 2. pol. 16. stol., umístěné pod emporou
Zajímavosti:
Ø
Pod kostelem údajně býval stříbrný důl.
Ø
Původ plastik na kostele není jasný, ale vzhledem
k tomu, že pro současné umístění byly některé z nich dodatečně
upravované, je velmi pravděpodobné, že původně vznikly pro úplně jinou stavbu.
Uvažuje se o původu severoitalském, saském či durynském, či domácí provenience
(dílo huti nedalekého Sedleckého kláštera či královské huti) s výrazným
vlivem francouzským, italským či saským. Ani v názoru, koho plastiky
představují, nejsou odborníci dodnes jednotní - pokud by šlo skutečně o dílo cizí provenience určené původně pro
nějakou tamější stavbu, těžko by mohlo jít o „ jedno z nejstarších
zobrazení českých zemských patronů“, jak se často tvrdí.
Literatura:
- Emanuel Poche a kol.:
Umělecké památky Čech 1 - A/J (Praha 1977)
Web:
- farnost Sedlec - http://farnost-sedlec.webnode.cz/nase-chramy/jakub/
- Sedlec info - http://www.sedlec.info/sedlec_info_old/jakub.htm
- hrady.cz - http://www.hrady.cz/index.php?OID=2455
- turistika.cz - http://www.turistika.cz/mista/kostel-sv-jakuba-v-obci-jakub-cirkvice
- Atlas Česka - http://www.atlasceska.cz/stredocesky-kraj/kostel-sv-jakuba-cirkvice/
- wikipedie - http://cs.wikipedia.org/wiki/Jakub_(Církvice)
Okolí: Lochy
květen 2011