Střední Polabí

PŘEDHRADÍ

k.ú. Předhradí (Středolabská tabule / Kolínsko)

Ves na vyvýšené terase nad levým břehem původního (Starého) Labe (190 m n. m.). Nejstarší zástavba právě mezi jím a dnešní návsí (okolí ulice Labská), kde stávala tvrz ba snad i kostel, až později se zástavba rozšířila západním směrem až k silnici Kolín – Poděbrady. Dnes souvislá aglomerace, spojená i s jižnějším Pňovem, se kterým tvoří dvojobec. Na pomezí obou obcí, původně na samotě, nový kostel Panny Marie s farou a hřbitovem. Na jihozápadním okraji evangelický hřbitov.

Jméno vsi odvozeno od hradu (hradiště) Oldříš. Ves je prvně připomínána až roku 1352, tedy dvě stě let po zániku hradiště, ve skutečnosti však bude zřejmě daleko starší; někteří badatelé mimo jiné předpokládají, že ke vsi a nikoli k hradišti se vztahuje zmínka o Oldříši jakožto majetku svatojiřského kláštera ve falzu, hlásícímu se k roku 1228. Předpokládá se, že nejstarší – východní - část vsi by se mohla nacházel v západní části bývalého hradiště, čemuž by nasvědčovaly některé archeologické nálezy, učiněné při pokládce inženýrských sítí, i zde se údajně až do 18. stol. nacházející kostel Panny Marie raně středověkého založení (snad z něj pocházelo několik cenných fragmentů raně románské plastiky z 11. stol., nalezených poč. 20. stol. ve zdivu tří předhradských domů, údajně čp. 9 – bývalé fara, č.p. 15 a č.p. 21). Roku 1415 zde uváděna tvrz zemanů ze Zaječic, kterou toho roku získal Kuneš z Olbramovic (stála vyvýšenině nad Starým Labem na konci Labské ulice, na místě dnešního č.p. 12, využívající snad fortifikaci původního hradiště). Roku 1435 připojeno k poděbradskému panství. Roku 1744 ves vypleněna vojsky krále Bedřicha; tehdy zničen starý kostel, fara i škola; právě při následné obnově vsi se zřejmě dostaly do zdiva některých domů fragmenty výzdoby již neobnoveného kostela, který byl rozebrán na stavební materiál. Roku 1969 Předhradí spojeno se sousedním Pňovem.

č.p. 12 na terase nad Starým Labem, údajně v místě původní tvrze

pomník padlým na návsi

evangelická modlitebna č.p. 53 z roku 1863 na návsi; na balustrádě busta Jana Husa

č.p. 36 na návsi

statek č.p. 27 z 1. pol. 19. stol. s kalichem nad štítovým oknem severovýchodně od návsi, v ul. Sportovní

polabský statek č.p. 17 z poč. 19. stol. v Labské ulici mezi návsí a bývalou tvrzí

kostel Nanebevzetí Panny Marie (nemovitá kulturní památka)

Jednolodní barokní kostel s průčelní věží při hlavní silnici na pomezí Předhradí a Pňova. Kolem kostela hřbitov, při jeho severovýchodní straně bývalá fara. Při jižní straně lodi stojí mohutný misijní kříž.

Kostel byl postaven podle projektu bratrů Františka Tomáše a Jana Antonína Jedličků v letech 1773–1778. Nahradil starší kostel stejného zasvěcení, stojící pravděpodobně přímo ve vsi a zničený roku 1744.

kostel od jihu

průčelí kostela a vstupní brána na hřbitov

misijní kříž z roku 1905, opravený v roce 1932.

hroby předhradských farářů – Františka Richtera († 1887), Aloise Škorpila († 1892), Jana Kabrhela († 1938) + Josefa Pokorného († 2003) a Jana Černého († 1957)