MODŘANSKÉ LAGUNY

k.ú. Komořany (dříve Točná), Modřany (Pražská plošina / Praha)

Pásmo tůní při pravém břehu Vltavy proti jejímu soutoku s Berounkou, v délce zhruba 1,3 km, ze západní strany ohraničené řekou, z východní povltavskou cyklostezkou (A2). Komořanský potok, který zde ústí do Vltavy, rozděluje lokalitu na dvě části – severnější „Modřanské tůně” (6 tůní + slepé rameno) a jižnější „Komořanské tůně” (oficiálně 7 tůní, ale některé bývají vyschlé). Okolí tůní je vesměs porostlé samovolně vzniklým vrbovým lesíkem (charakteru měkkého nížinného luh), místy kosené louky. Zejména v komořanské části lokality v posledních letech prosvětlování okolí tůní – odstranění části dřevin. V jižním sousedství potoka zpevněná plocha bývalého přívozu Komořany – Lahovice a pobytová louka. Přírodně významná lokalita s výskytem řady chráněných či vzácných živočichů (bobr, slavík obecný, strakapoud prostřední, ledňáček, sýkora lužní, potápka malá, tři druhy skokanů, obě ropuchy, čolek obecný, tři druhy užovek, slepýš, ještěrka obecná, 5 druhů vzácnějších měkkýšů…) a rostlin, především makrofytní vegetace (pravděpodobně jediný spontánní výskyt plavínu štítnatého v Praze, dále voďanka žabí, šmel okoličnatý…).

Ve 2. polovině 19. stol. zde proběhla regulace Vltavy; při břehu byly vybudovány výhonové a koncentrační hráze pro zlepšení splavnosti řeky (koncentrace vodního toku do středu řečiště z důvodu snadnějšího překonání níže položených „modřanských mělčin”). Podél zúženého řečiště byla zřízena potažní stezka, sloužící k tažení lodí koňmi či skotem proti proudu. Mezi hrázemi se postupně vytvořila soustava tůní. Kamenné hráze jsou dosud zachovány, ale nejsou již patrné; jsou zanesené sedimenty a vypadají jako přírodní hlinité hrázky. Hydrologická situace se výrazně změnila v letech 1984-85, kdy byl vybudován modřanský jez, který zde zvýšil stálou hladinu vody zhruba o 2 metry; poslední z tůní se tak de facto stala mrtvým ramenem řeky. Údajně již v té době byly snahy o územní ochranu lokality, prokazatelně od počátku 90. let. Zároveň však bylo od roku 2004 plánováno nové silniční připojení Prahy 12 na Pražský okruh, které by v některých variantách znamenalo zničení či přinejmenším vážné poškození Modřanských lagun (v užším slova smyslu; severní části současné přírodní památky). Roku 2014 byla vyhlášena přírodní památka Komořanské a modřanské tůně (původně cca 12,5 ha, po opravě z roku 2017 13 ha).

Komořanskou částí lokality prochází modrá turistická značka, doprovázená naučnou stezkou Počítáme s vodou, modřanské části se značená cesta vyhýbá po okrajové cyklostezce.

na leteckém snímku z roku 1953 je ještě velmi dobře vidět systém výhonových hrází (www.dveprahy.cz)

mrtvé rameno na severu lokaity

napojení mrtvého kamene na řeku s dobře patrnou, dnes díky Modřanskému jezu částečně zatopenou potahovou stezkou

ještě jeden pohled na mrtvé rameno; v pozadí komín bývalého modřanského cukrovaru

porosty v severní části Modřanských lagun

Modřanské tůně

podpora hnízdních možností dutinového ptactva

bizarní vrba u Modřanských tůní

okus bobra na břehu Vltavy u Modřanských tůní

zregulovaný Komořanský potok a jeho ústí do Vltavy

lávka přes Komořanský potok

pobytová louka při levém břehu Komořanského potoka

Komořanské tůně

nejjižnější z tůní je dnes takřka bez vody

pobřežní (potahová) stezka u Komořanských tůní

celkový pohled na lokalitu (na snímku vpravo) z cyklolávky Radotínského mostu

naučná stezka Počítáme s vodou

Naučná stezka převážně kopíruje modrou turistickou značku. Začíná v místě, kde značka po překročení Komořanského potoka opouští cyklostezku a končí až na Závisti; většina informačních panelů je však soustředěna právě v oblasti Komořanských tůní (úvodní tabule se zajímavostmi o vodě, infotabule život v laguně, infotabule o přírodní památce a mimo trasu, při cyklostezce, infotabule o lužním lesu). Nedaleko Komořanských lagun, pod Radotínským mostem, je infotabule o využití dešťové vody a pak už jen druhá úvodní tabule s (jinými) zajímavostmi o vodě na Závisti.

Stezku vybudovalo v roce 2012 ve spolupráci s městskou částí Praha 12 Ekocentrum Koniklec. Původně však měla pouze dvě infotabule – přírodní památka a využití dešťové vody; ostatní byly doplněny až později. Taktéž modrá značka vznikla až později, původně nebyla stezka nijak značena. Stezka je dlouhá 2,5 km, avšak vše podstatné je na prvním kilometru.

plánek severní části naučné stezky – Komořanské tůně a okolí (nastezky.eu)

dvě zastavení naučné stezky

přívoz Komořany – Lahovice (tzv. Lahovický přívoz)

Přívoz přes Vltavu u Lahovic je obecně považován za prastarý, bývá k němu například vztahována zmínka o „modřanském přívozu” na cestě z Prahy do jižních Čech v listině z roku 1459. Neexistují pro to však žádná důkazy, na mapách z 18. a 1. pol. 19. stol. značen není. Spíše se tedy zdá, že vznikl až kolem poloviny 19. stol. Bezpečně je doložen roku 1861, kdy zde k již existujícímu osobnímu přívozu přibyl i přívoz nákladní, sloužící k dopravě řepy do modřanského cukrovaru. Ten později (1897) i provoz přívozů od zbraslavského velkostatku převzal. Po 2. světové válce provozovala přívoz obec Lahovice, roku 1956 byl údajně zrušen. Avšak ještě v roce 1978 se zmiňuje jeho provoz pod hlavičkou MNV Zbraslav (přestože územně pod Zbraslav nespadal).

prostor komořanského břehu bývalého přívozu

Zajímavosti, poznámky:

Ø Někdy jsou jako Modřanské laguny označovány pouze tůně severně od Komořanského potoka, ležící z větší části na katastru Modřan, nikoli již „Komořanské tůně” v jižní části lokality. Je to tak asi správnější. Avšak vzhledem k tomu, že celá přírodní památka má fakticky stejnou historii i charakter (a že některé údaje o výskytu vzácných druhů rostlin a živočichů nelze jednoznačně lokalizovat k jedné či druhé části), rozhodl jsem se nedělit to zbytečně na dvě části.

Ø V mnoha materiálech, včetně jednoho zastavení naučné stezky, se lze dočíst, že tůně vznikly jako protipovodňové opatření pro ochranu Prahy. Jde o tradovaný omyl. Určitě to nebyl důvod jejich vzniku a osobně pochybuji i o tom, že by mohlo jít o vedlejší efekt; zádržná plocha tůní je minimální a zúžení průtočného profilu Vltavy mohlo mít vliv spíše propovodňový.

Ø Občasné povodně jsou potřebné pro přirozené fungování tůní – vypláchnou z nich sedimenty a tůně se tak přirozeně obnovují. Kdyby k povodním nedocházelo, musely by být čas od času uměle odbahněny, aby nezanikly.

Literatura:

- Jan Němec, Ondřej Bílek, Jiří Rom: Chráněné území Prahy – pravý břeh Vltavy (Praha 2015) – viz též http://envis.praha-mesto.cz/publikace_zp/CH%C3%9A_Prahy_pravy_breh_Vltavy_2015.pdf

- Plán péče o přírodní památku Komořanské a modřanské tůně na období 2014-2020 – viz též http://www.praha-priroda.cz/priloha/546f38db36386/planpece-pp-komoranske-a-modranske-tune-2014-2020-546f39dd9bcc8.pdf

- Pavel Fojtík: Přívozy, nejstarší prostředek hromadné dopravy v Praze – DP Kontakt 12/2 (2007)

Web:

- wikipedie - https://cs.wikipedia.org/wiki/Komořanské_a_modřanské_tůně

- ústřední seznam ochrany přírody - https://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?SHOW_ONE=1&ID=14416

- Česká společnost ornitologická - https://www.birdlife.cz/co-delame/vyzkum-a-ochrana-ptaku/ochrana-lokalit-a-prostredi/mokrady/prazskymi-mokrady/prazske-mokrady/prazskymi-mokrady-lokality-4/

- Salvia o.s. - https://salvia-os.cz/modranske-komoranske-tune/

- Praha 12 - https://www.praha12.cz/komoranske-a-modranske-laguny-chranenym-uzemim/d-35789

- naučné stezky - https://www.stezky.info/naucnestezky/ns-pocitame-s-vodou.htm

- zaniklé přívozy na Vltavě - https://www.praha.eu/jnp/cz/doprava/mhd/privozy/zanikle_privozy_v_praze_na_vltave.html

- ekocentrum Koniklec - https://www.ekocentrumkoniklec.cz/naucna-stezka-pocitame-s-vodou-otevrena/

- na stezky (mapa) - http://www.nastezky.eu/map/?nsid=14

další místa v okolí (mapa) / Praha / rejstříky

květen 2020