DŘEVÍČ
k.ú. Kozojedy (Džbán /
Novostrašecko)
Slovanské hradiště na náhorní plošině tvaru úzkého klínu, otočeného
hrotem k jihu (465 m n. m.). Plošina od severu k jihu dlouhá 630 m, severní
strana široká 250 m, na západě a severu ohraničená strmými zalesněnými, místy
(zejména na západě) skalnatými srázy, na východě mírnějším svahem. Pouze jižní
hrot navazuje na plošinu Džbánu (Pšanskou plošinu). Oproti údolí Pochválovského
potoka (západně) převýšení až 165 m. Na ploše Dřevíče dnes pole a pastviny, v
severní části kaple sv. Václava a bývalá hájovna (poustevna) se zahradou.
Přístup buď od jihu, nebo od východu od stejnojmenného dvora. Součást
přírodního parku Džbán.
Dřevíč od severu
hradiště
(nemovitá kulturní památka)
Ranně středověké hradiště
zaujímalo celou náhorní plošinu Dřevíče o rozloze téměř 12 ha. Valy, kopírující
hranu plošiny, dosud dobře patrné na její východní a severní straně. V současné
době jsou vysoké 3-6 m, v patě široké 7-16 m a v koruně 2-3m; původně však
byly užší a vyšší, současné podoba je výsledkem úprav poč. 20. stol. Na západní
straně není po valech žádné stopy (terén tu skýtal dostatečnou ochranu, takže
pokud zde nějaké opevnění bylo, pak bylo pravděpodobně mnohem jednodušší).
Přístup na hradiště byl od jihu; koresponduje s ním dnešní cesta, které
prochází tzv. Železnou bránou - místem, kde se východní val stáčí v délce cca
40 m k severozápadu a nechává při západní hraně ostrožny pouze max. 10 m úzký
průchod. V severovýchodním rohu jsou uváděna dvě ramena valu vybíhající v délce
cca 100 m vně hradiště a začleňující do areálu hradiště prameniště na svahu (v
terénu jsem nezaznamenal); na tom, zda tato fortifikační zvláštnost sloužila
zároveň jako druhý vstup do opevněného prostoru nepanuje mezi badateli shoda.
Val, rozdělující plošinu na severní a jižní část (předhradí a akropoli) byl
objeven až leteckým snímkováním, v terénu není patrný.
Hradiště dosud
archeologicky zkoumáno jen v malé míře. Jisté však je, že ostroh byl osídlen
již v předslovanských dobách - pocházejí odtud příležitostné nálezy z neolitu,
eneolitu (únětická kultura) a doby bonzové (knovízská kultura); je
pravděpodobné, že již v těch dobách byla ostrožna opevněna. Často se spekuluje
o využití dřevíčského hradiště Kelty, byť archeologické důkazy pro to chybějí.
Slovanské hradiště zde existovalo v 10. - 12. stol., jak dokládají nálezy keramiky
i četné hroby. Původně bylo zřejmě určeno k ochraně cesty z Poohří do Prahy, v
průběhu 11. století se stalo jedním z přemyslovských správních hradů (Kosmas
uvádí ve své kronice k roku 1002 v souvislosti s boji o vládu v Čechách
„přepevný hrad Dřevíč″, ve 12. stol. je zmiňován „Dřevíčský kraj″).
Ve 13. stol. bylo správní centrum přesunuto do Slaného a hradiště bylo předáno
sázavskému klášteru, které zde zřídilo proboštství. To zaniklo za husitských
válek a již nebylo obnoveno.
plán hradiště dle Sábla – A –
kaple sv. Václava, B – bývalá myslivna, C – dvůr, D – opevněné prameniště, E –
tzv. Železná brána (www.rakovnicko.cz) a na leteckém snímku (www.mapy.cz)
val na východní straně ostrožny
severovýchodní nároží hradiště;
tady někde by měla být „výduť″ valu, opevňující prameniště nad dvorem
val na severní straně hradiště
bizarní suchý strom na západní
hraně hradiště
kaple sv. Václava
(nemovitá kulturní památka)
Barokní kaple s
pseudobarokním průčelím je presbytářem původního zbořeného kostela. Stojí spolu
s budovou bývalé poustevny (později hájovny) v severní části plochy hradiště.
Je pravděpodobné, že stojí na místě původní raně středověké svatyně, rozhodně
pak na místě svatyně náležející ve 14. stol. k benediktinskému proboštství,
která se po husitských válkách stala kaplí vinařické farnosti. Barokní kostel
dal na jejím místě pro značnou zchátralost postavit koncem 17. stol. majitel
cítolibského panství Arnošt Bohumír Schütz z Leopoldsheimu. Současně s ním zde
zřídil i poustevnu, která byla po jejím zrušení josefínskými reformami (1782)
přeměněna na myslivnu. Loď kostela byla zbourána v letech 1892-93. Až do konce
20. stol. se zde konaly poutě, v současné době je však kaple pustá.
areál kaple a bývalé poustevny
od západu
kaple sv. Václava
bývalá poustevna, později
myslivna č.p. 31
dvůr č.p. 30
(nemovitá kulturní památka)
Bývalý hospodářský dvůr
z přelomu 17. a 18. stol. na východním úbočí ostrohu. Na mapě z 2.
pol. 18. stol. zván Neuhof (Nový dvůr). Dnes jeho vlastníkem výtvarník František
Skála.
letecký snímek dvoru
(www.mapy.cz); vpravo v poli Noemova archa
severní obytné křídlo dvoru
západní křídlo dvoru
dvůr od severovýchodu,
s pobořeným východním křídlem
jižní ohradní zeď
kamenné ksichtíky v jižní ohradní
zdi dvora majitele usedlosti nezapřou :-)
budova č.p 52, samostatně
stojící severně od dvora
Noemova archa v poli
východně od dvora; dílo Františka Skály
Zajímavosti:
Ø
Lidová etymologie odvozuje jméno Dřevíč od dřeva –
tedy dřevěný hrad. Profous odvozuje název od osobního jména Dřevík (Dřevíkův
hrad). Ne že by mi tato verze přišla věrohodnější...
Ø
Na Dřevíči byl nalezen bronzový dvojdílný závěsný
křížek, tzv. enkolpion, pravděpodobně z 11. stol., původem zřejmě z oblasti
Kyjevské Rusi - dnes nezvěstný.
(www.smilovice.eu)
Ø
Dle místní tradice nalezl na hradiště ve 2. pol.
16. stol. obecní pastýř Houda tak velký poklad, že se stal rychtářem a koupil
zvon do kostela ve Vinařicích.
Ø
K hradišti se vážou též pověsti o podzemních
chodbách. Jedna měla vést například až na „zámecký vrch″ u Vinařic (v jiné verzi do vinařického
kostela).
Ø
Jiná pověst, zapsaná (vytvořená?) Hájkem, spojuje
zánik hradu s Janem Žižkou. Prý nemohl pevný hrad dobýt, dostal se dovnitř
se svými vojáky díky zradě ovčáka.
Ø
Dvůr Dřevíč je někdy mylně uváděj jako tvrz pánů
z Kozojed, z nichž snad pocházel i známý Dalibor z Kozojed.
Jejich tvrz, v terénu dosud dobře patrná, však stávala na opačném –
severozápadním – úpatí ostrožny nedaleko vsi Kozojedy.
Literatura:
- lit:
- Vladimír Čtverák, Michal Lutovský, Miloslav
Slabina, Lubor Smejtek: Encyklopedie hradišť v Čechách (Praha 2003)
- Pavel Vlček, Petr Sommer, Dušan Foltýn a kol.: Encyklopedie
českých klášterů (Praha 1997)
- Emanuel Poche a kol.: Umělecké památky Čech 2 - K/O
(Praha 1978)
- Karel Sklenář a kol: Archeologické památky -
průvodce (Opava 1994)
Web:
- wikipedie - http://cs.wikipedia.org/wiki/Dřevíč_(hradiště)
- stránky obce Smilovice - http://www.smilovice.eu/drevic.php
- středověk.com - http://www.stredovek.com/list_photo.php?category=hradiste&object=Kozojedy%20-%20Drevic
- Rakovnicko - http://www.rakovnicko.cz/pametihodnosti/prirodni-turisticke-lokality/hradiste-hradky-a-tvrze/520-mohutny-hrad-drevic.html
- Křivoklátsko a Rakovnicko - http://www.krivoklatsko.cz/cz/memory.asp?memory_id=1039
další
místa v okolí (mapa) / Rakovnicko / rejstříky
listopad 2012