DŘEVÍČ

k.ú. Kozojedy (Džbán / Novostrašecko)

Slovanské hradiště na náhorní plošině tvaru úzkého klínu, otočeného hrotem k jihu (465 m n. m.). Plošina od severu k jihu dlouhá 630 m, severní strana široká 250 m, na západě a severu ohraničená strmými zalesněnými, místy (zejména na západě) skalnatými srázy, na východě mírnějším svahem. Pouze jižní hrot navazuje na plošinu Džbánu (Pšanskou plošinu). Oproti údolí Pochválovského potoka (západně) převýšení až 165 m. Na ploše Dřevíče dnes pole a pastviny, v severní části kaple sv. Václava a bývalá hájovna (poustevna) se zahradou. Přístup buď od jihu, nebo od východu od stejnojmenného dvora. Součást přírodního parku Džbán.

Dřevíč od severu

hradiště (nemovitá kulturní památka)

Ranně středověké hradiště zaujímalo celou náhorní plošinu Dřevíče o rozloze téměř 12 ha. Valy, kopírující hranu plošiny, dosud dobře patrné na její východní a severní straně. V současné době jsou vysoké 3-6 m, v patě široké 7-16 m a v koruně 2-3m; původně však byly užší a vyšší, současné podoba je výsledkem úprav poč. 20. stol. Na západní straně není po valech žádné stopy (terén tu skýtal dostatečnou ochranu, takže pokud zde nějaké opevnění bylo, pak bylo pravděpodobně mnohem jednodušší). Přístup na hradiště byl od jihu; koresponduje s ním dnešní cesta, které prochází tzv. Železnou bránou - místem, kde se východní val stáčí v délce cca 40 m k severozápadu a nechává při západní hraně ostrožny pouze max. 10 m úzký průchod. V severovýchodním rohu jsou uváděna dvě ramena valu vybíhající v délce cca 100 m vně hradiště a začleňující do areálu hradiště prameniště na svahu (v terénu jsem nezaznamenal); na tom, zda tato fortifikační zvláštnost sloužila zároveň jako druhý vstup do opevněného prostoru nepanuje mezi badateli shoda. Val, rozdělující plošinu na severní a jižní část (předhradí a akropoli) byl objeven až leteckým snímkováním, v terénu není patrný.

Hradiště dosud archeologicky zkoumáno jen v malé míře. Jisté však je, že ostroh byl osídlen již v předslovanských dobách - pocházejí odtud příležitostné nálezy z neolitu, eneolitu (únětická kultura) a doby bonzové (knovízská kultura); je pravděpodobné, že již v těch dobách byla ostrožna opevněna. Často se spekuluje o využití dřevíčského hradiště Kelty, byť archeologické důkazy pro to chybějí. Slovanské hradiště zde existovalo v 10. - 12. stol., jak dokládají nálezy keramiky i četné hroby. Původně bylo zřejmě určeno k ochraně cesty z Poohří do Prahy, v průběhu 11. století se stalo jedním z přemyslovských správních hradů (Kosmas uvádí ve své kronice k roku 1002 v souvislosti s boji o vládu v Čechách „přepevný hrad Dřevíč″, ve 12. stol. je zmiňován „Dřevíčský kraj″). Ve 13. stol. bylo správní centrum přesunuto do Slaného a hradiště bylo předáno sázavskému klášteru, které zde zřídilo proboštství. To zaniklo za husitských válek a již nebylo obnoveno.

 

plán hradiště dle Sábla – A – kaple sv. Václava, B – bývalá myslivna, C – dvůr, D – opevněné prameniště, E – tzv. Železná brána (www.rakovnicko.cz) a na leteckém snímku (www.mapy.cz)

 

val na východní straně ostrožny

severovýchodní nároží hradiště; tady někde by měla být „výduť″ valu, opevňující prameniště nad dvorem

val na severní straně hradiště

bizarní suchý strom na západní hraně hradiště

kaple sv. Václava (nemovitá kulturní památka)

Barokní kaple s pseudobarokním průčelím je presbytářem původního zbořeného kostela. Stojí spolu s budovou bývalé poustevny (později hájovny) v severní části plochy hradiště. Je pravděpodobné, že stojí na místě původní raně středověké svatyně, rozhodně pak na místě svatyně náležející ve 14. stol. k benediktinskému proboštství, která se po husitských válkách stala kaplí vinařické farnosti. Barokní kostel dal na jejím místě pro značnou zchátralost postavit koncem 17. stol. majitel cítolibského panství Arnošt Bohumír Schütz z Leopoldsheimu. Současně s ním zde zřídil i poustevnu, která byla po jejím zrušení josefínskými reformami (1782) přeměněna na myslivnu. Loď kostela byla zbourána v letech 1892-93. Až do konce 20. stol. se zde konaly poutě, v současné době je však kaple pustá. 

areál kaple a bývalé poustevny od západu

  

kaple sv. Václava

bývalá poustevna, později myslivna č.p. 31

dvůr č.p. 30 (nemovitá kulturní památka)

Bývalý hospodářský dvůr z přelomu 17. a 18. stol. na východním úbočí ostrohu. Na mapě z 2. pol. 18. stol. zván Neuhof (Nový dvůr). Dnes jeho vlastníkem výtvarník František Skála.

letecký snímek dvoru (www.mapy.cz); vpravo v poli Noemova archa

 

severní obytné křídlo dvoru

  

západní křídlo dvoru

dvůr od severovýchodu, s pobořeným východním křídlem

 

jižní ohradní zeď

  

kamenné ksichtíky v jižní ohradní zdi dvora majitele usedlosti nezapřou :-)

budova č.p 52, samostatně stojící severně od dvora

Noemova archa v poli východně od dvora; dílo Františka Skály

Zajímavosti:

Ø        Lidová etymologie odvozuje jméno Dřevíč od dřeva – tedy dřevěný hrad. Profous odvozuje název od osobního jména Dřevík (Dřevíkův hrad). Ne že by mi tato verze přišla věrohodnější...

Ø        Na Dřevíči byl nalezen bronzový dvojdílný závěsný křížek, tzv. enkolpion, pravděpodobně z 11. stol., původem zřejmě z oblasti Kyjevské Rusi - dnes nezvěstný.

 (www.smilovice.eu)

Ø        Dle místní tradice nalezl na hradiště ve 2. pol. 16. stol. obecní pastýř Houda tak velký poklad, že se stal rychtářem a koupil zvon do kostela ve Vinařicích.

Ø        K hradišti se vážou též pověsti o podzemních chodbách. Jedna měla vést například až na „zámecký vrch″ u Vinařic (v jiné verzi do vinařického kostela).

Ø        Jiná pověst, zapsaná (vytvořená?) Hájkem, spojuje zánik hradu s Janem Žižkou. Prý nemohl pevný hrad dobýt, dostal se dovnitř se svými vojáky díky zradě ovčáka.

Ø        Dvůr Dřevíč je někdy mylně uváděj jako tvrz pánů z Kozojed, z nichž snad pocházel i známý Dalibor z Kozojed. Jejich tvrz, v terénu dosud dobře patrná, však stávala na opačném – severozápadním – úpatí ostrožny nedaleko vsi Kozojedy.

Literatura:

-     lit:

-     Vladimír Čtverák, Michal Lutovský, Miloslav Slabina, Lubor Smejtek: Encyklopedie hradišť v Čechách (Praha 2003)

-     Pavel Vlček, Petr Sommer, Dušan Foltýn a kol.: Encyklopedie českých klášterů (Praha 1997)

-     Emanuel Poche a kol.: Umělecké památky Čech 2 - K/O (Praha 1978)

-     Karel Sklenář a kol: Archeologické památky - průvodce (Opava 1994)

Web:

-     wikipedie - http://cs.wikipedia.org/wiki/Dřevíč_(hradiště)

-     stránky obce Smilovice - http://www.smilovice.eu/drevic.php

-     středověk.com - http://www.stredovek.com/list_photo.php?category=hradiste&object=Kozojedy%20-%20Drevic

-     Rakovnicko - http://www.rakovnicko.cz/pametihodnosti/prirodni-turisticke-lokality/hradiste-hradky-a-tvrze/520-mohutny-hrad-drevic.html

-     Křivoklátsko a Rakovnicko - http://www.krivoklatsko.cz/cz/memory.asp?memory_id=1039 

další místa v okolí (mapa) / Rakovnicko / rejstříky

listopad 2012