POZDEŇ
k.ú. Pozdeň (Džbán / Slánsko)
Poměrně rozlehlá ves bez jasného centra při Bakovském
potoku (
Ves připomínána od konce
13. stol. Až do 16. stol. ji drželi vladykové z Pozdně, koncem
Součást přírodního parku
Džbán.
půdorys vsi roku 1841
(archivnimapy.cuzk.cz) a na současném leteckém snímku (www.mapy.cz) – zdá se,
že původní ves tvořila zástavba kolem rozlehlého zhruba obdélného prostranství,
později částečně zastavěného
ves při pohledu z rozhledny
na Líské stráni
ves od severozápadu
socha sv. Jana Nepomuckého
z roku 1746 ve skupině jírovců na jihozápadním okraji vsi – nemovitá
kulturní památka
č.p. 44 v sousedství
svatého Jana
pamětní deska na budově obecního
úřadu č.p. 95
pomník padlým v 1. sv.
válce a obětem německé okupace v centru obce
dům č.p. 3 pod kostelem, bývalá
Zůnovic hospoda
dům č.p. 15 proti kostelu
pozdeňský hřbitov na severozápadním
okraji vsi; v pozadí Líská stráň a ves Líský
kostel Stětí sv.
Jana Křtitele (nemovitá kulturní památka)
Kostel
s klasicistními prvky stojí na výšině v severozápadní části vsi.
Postavený byl v pol. 19. stol. V. Štrayblem na místě staršího,
z konce 13. stol. Kolem kostela býval hřbitov.
kostel Stětí sv. Jana Křtitele
půdorys kostela (Soupis památek
historických)
severní a jižní portál kostela
Brejchův mlýn
č.p. 35
Vodní mlýn na
levostranném náhonu Bakovského potoka na východním okraji vsi. Též Dolní mlýn.
Od roku 1691 na mlýně doložen mlynářský rod Brejchů, jeden z nejstarších a
nejváženějších v Pozdni. Poslední mužský potomek rodu, mlynář Karel
Brejcha, popraven 2. října 1941 za mletí načerno. Mlýn přešel na rodinu
Prokopovu. V roce 1956 převzalo mlýn JZD.
areál mlýna na mapě z roku
1841 (archivnimapy.cuzk.cz) a na současném leteckém snímku (www.mapy.cz)
obytná budova mlýna
malba na hlavní budově mlýna
z roku 1957 od akademického malíře Břetislava Wernera připomíná působení
Brejchů na mlýně
jez bývalého náhonu na mlýn na
Bakovském potoce
Zajímavosti,
poznámky:
Ø
Dle pověstí zde stála tvrz Sulislava z Pozdně,
rytíře v družině Karla IV. Tvrz bývá ztotožňována s 2 metry širokými
zdmi, objevenými kdysi na pozemku č. 49 (údaj pochází z poč. 20. stol.,
mám podezření, že nesouhlasí se současným číslováním). O pozdeňské tvrzi (ani
samotném Sulislavovi) neexistují žádné písemné zprávy, existence tvrze v Pozdni
je však velmi pravděpodobná.
Ø
V okolí obce těžba uhlí na tzv. kounovské
(slánské) sloji. V 19. stol. zde těžila svatovítská kapitula, uhlí bylo
využíváno především pro kloboucký cukrovar. V roce 1914 byl založen důl Anna;
činnost ukončil poprvé asi v roce 1919, podruhé po dočasné obnově činnosti v
roce 1946. V roce 1947 se začala hloubit
Ø
Jaroslav Ulrich napsal několik písní, oslavujících
Pozdeň – Pozdeňská polka, Pozdeňáků sjezd, Pozdeňské údolí a stráně, Já jsem
pozdeňák, Osm divů světa…
Ø
Pozdeň je považována za jedno z center
oblasti, zvané (Třebízské) Podlesí.
Literatura:
- Emanuel Poche a kol.: Umělecké památky Čech 3 - P/Š
(Praha 1980)
- Rudolf Anděl a kol.: Hrady, zámky a tvrze v
Čechách, na Moravě a ve Slezsku III - Severní Čechy (Praha 1984)
- Hana Hlušičková a kol.: Technické památky v
Čechách, na Moravě a ve Slezsku III - P-S (Praha 2003)
- Antonín Richtr, Václav Koubek, Vladimír Perníček:
Pozdeň 1970 (Pozdeň 1970) – viz též http://files.pozdengalery.webnode.cz/200000124-b3fa9b4f47/Pozden_1970%20bro%C5%BEura.pdf
- Ferdinand Velc: Soupis památek historických a
uměleckých v Království Českém 20; Politický okres Slanský (Praha 1904) –
viz též http://depositum.cz/knihovny/pamatky/index.php?txgame:typ=2&txgame:id=252&dle=rocnik
Web:
- oficiální stránky obce – http://www.obecpozden.cz
- wikipedie - http://cs.wikipedia.org/wiki/Pozdeň
- místopisný průvodce - http://www.mistopisy.cz/pozden_8830.html
- památková péče na Slánsku - http://pamatky.slany.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=18&Itemid=30
- pozdeňská galerie - http://pozdengalery.webnode.cz
další
místa v okolí (mapa) / Rakovnicko / rejstříky
prosinec 2013