FALKENŠTEJN

k.ú. Jetřichovice u Děčína (Děčínská vrchovina / Českokamenicko)

Stopy skalního hradu na pískovcovém ostrohu (303 m n. m.) na jižním úbočí Havraních kamenů nad Haťovým dolem, severovýchodně od Jetřichovic.

K hradu býval přístup od západu, kde ve směru od bývalé jetřichovické ozdravovny dosud pozůstatky historické cesty patrné v podobě skalního koridoru. Po hospodářské zástavbě, která se rozkládala na plošině pod hradem, se s výjimkou drobných draží po dřevěných konstrukcích při patě hradní skály nedochovaly žádné stopy. Předpokládá se však, že i celá tato část byla opevněna, byť jen nějakou lehčí palisádou. Hradní ostroh je rozdělen úzkou spárou západovýchodního směru na dvě zhruba stejně velké části. V jižní stěně východní spáry je vytesána cisterna (studna?). Stopy po schůdcích pod cisternou jsou interpretovány jako přístup k cisterně z hospodářské části, přístup na hrad byl pravděpodobně vždy západní spárou, jako je dnes, přičemž nástup do ní zprostředkovávala cca 5 m vysoká dřevěná konstrukce přistavěná ke skále. Zde jsou dochovány stopy schodů i možných uzávěrů přístupu. Zástavba hradu byla soustředěna především na severní skále. Zde je do skály vytesaná obdélná místnost (12 x 6 m) s přístupovou schodišťovou šíjí a s oknem, pravděpodobně hlavní obytná místnost hradu (dříve interpretovaná jako sklep hradního paláce či věže, poslední výzkumy F. Gabriela spíše nasvědčují tomu, že nad místností žádná další stavba nestála), pozůstatky místnosti s polygonálním závěrem na východní straně – nejspíše hradní kaple, dvou čtyřhranných prohlubní, snad filtračních nádrží, a dalších staveb. Stavba, která stávala na nejzápadnějším konci skály, je na základě nálezu vypálené maznice a čedičových kamenů, jež jsou považovány za zbytek chlebové pece, interpretována jako kuchyně. Po celé hradní plošině – tedy na severní i jižní skále - jsou rozmístěné další reliéfní stopy – schůdky, draže po dřevěném opevnění, podsebití, po plošinách zakrývajících skalní rozsedliny a pravděpodobně i po dalších drobnějších objektech obranného charakteru.

Falkenštejn je jeden z mála hradů Českého Švýcarska, u něhož je známo původní jméno. Prvně je připomínán roku 1395, nálezy keramiky však jeho založení datují již do 1. poloviny 14. stol. Za zakladatele jsou považováni Michalovici. Byl součástí panství Ostrý (později Kamenice) a kromě správní funkce sloužil i k ostraze důležité severojižní komunikace, tzv. Lužické cesty, později nazývané Česká silnice. Kamenická vrchnost sem dosazovala své hejtmany. Ve 20. letech 15. stol se dokonce „sezením na Falkenštejně‟ píši sami majitelé panství Berkové z Dubé. Poslední zmínka svědčící o obydlení hradu je z roku 1457. V první polovině 19. stol. došlo ke zpřístupnění hradu turistům. V té době zde byla i sezónní hospůdka a v hradním sále se požádaly taneční zábavy. Na podzim 2017 proběhlo turistické zpřístupnění hradu za pomoci kovových schodů a plošin – poměrně unikátní technologie, minimalizující zásahy do historického skalního terénu (schody ve skalních spárách zakotveny rozporem, plošiny pouze několika málo chemickými kotvami), avšak v poněkud předimenzovaném rozsahu, zakrývajícím část hradních reliktů a značně „znečitelňujícím‟ celou jeho plochu. Současně byla vytvořen okružní chodník po úpatí hradní skály a upraveny dva přístupy z Haťového dolu – od jihozápadu a od severovýchodu

Z hradu především krásný výhled na sousední Havraní kameny a do Haťového dolu pod hradem, částečně též k západ na Růžovský vrch a východně na Studenec.

Nemovitá kulturní památka. Součást národního parku České Švýcarsko.

hradní skála od východu, z Haťového dolu; dobře patrná lávka okružní cesty při úpatí hradní skály (prosinec 2017)

hradní skála od západu (prosinec 2017, duben 2017)

plán hradu – podrobné zaměření dle Gabriela (České Švýcarsko ve středověku) a zjednodušený plán dle Němečka (Skalní hrady v Českém Švýcarsku)

stopy zástavby na západním úpatí hradní skály (duben 2017)

okružní cesta při patě hradní skály (prosinec 2017)

východní přístupová spára na hradní skálu (duben 2017)

studna či cisterna v jižní stěně východní spáry (duben 2017)

draže ve spáře pod cisternou (duben 2017)

západní přístupová spára (duben 2017, prosinec 2017)

přístup na hrad západní spárou před vybudováním kovového schodiště (duben 2017)

kovové schodiště v západní přístupové spáře (prosinec 2017)

detail ukotvení schodiště ve skalní spáře bez narušení skály (prosinec 2017)

vyústění západní spáry na hradní plošinu (prosinec 2017, duben 2017)

celkový pohled na železné konstrukce zpřístupňující náhorní plató hradu (prosinec 2017)

skalní místnost kdysi zastropená (duben 2017, prosinec 2017)

ohrazená plošina v interiéru skalní místnosti; mimo jiné zabraňující přístupu ke skalnímu oknu (prosinec 2017)

vstup do skalní místnosti před vybudováním kovového schodiště (duben 2017)

přístup do skalní místnosti dnes (prosinec 2017)

okno ve skalní místnosti (duben 2017)

východní část místnosti s otvorem propojujícím jí s prostorem, označovaným jako kaple (duben 2017)

prohlubeň neznámého účelu v podlaze skalní místnosti (duben 2017), dnes zakrytá kovovým roštem

nápisy na stěnách skalní místnosti (duben 2017)

vstup do skalní místnosti a schůdky, které snad bývaly přístupem do nějakých dnes neexistujících nadzemních objektů (duben 2017, prosinec 2017)

jiné schůdky na náhorní plošině hradu (duben 2017, prosinec 2017)

částečně do skály zahloubený prostor interpretovaný obvykle jako hradní kaple; obdélná prohlubeň vpravo snad cisterna (prosinec 2017)

severozápadní stěna kaple (duben 2017, prosinec 2017)

„cisterna‟ u kaple, vlevo „presbytář‟ (duben 2017)

vyhlídka na východním konci severní skály (prosinec 2017)

prohlubeň v západní části severní skály, v současné době interpretované jako filtrační cisterna (?), dříve považována též za podvalí dřevěné stavby (duben 2017)

cisterna a její bezprostřední okolí dnes (prosinec 2017)

žlábek na okraji „cisterny‟ (prosinec 2017)

pozůstatky zástavby v nejzápadnější části hradu, někdy interpretované jako kuchyně (duben 2017)

současná podoba nejzápadnější části hradu (prosinec 2017)

lůžka po trámech a další detaily v západní části hradu (prosinec 2017)

jižní hradní skála před úpravami (duben 2017)

jižní hradní skála po zpřístupnění (prosinec 2017)

vyhlídková plošina takřka bez výhledu na západním konci jižní skály (prosinec 2017)

výhled z hradní skály k severu, na Havraní kameny (prosinec 2017)

výhled z hradní skály k západu, na Růžovský vrch (duben 2017, prosinec 2017)

pár „náladovek‟ z hradu (prosinec 2017)

pomníček Bohumila Kletečky na západním úpatí hradní skály, který zde zahynul v květnu 1974 (duben 2017)

nápis na západním úpatí hradní skály (prosinec 2017)

přístup k hradní skále od jihozápadu (prosinec 2017)

přístup k hradní skále od severovýchodu (prosinec 2017)

Zajímavosti, poznámky:

Ø Nejcennějším nálezem na hradě bylo torzo hliněné madony z 15. století.

Ø Na Falkenštejně bylo – na rozdíl od všech ostatních hrádků v oblasti Českého Švýcarska – nalezeno velké množství keramiky z importu, pravděpodobně jižních Čech.

Ø Existují i ojedinělé názory (F. Němeček, Z. Fišera), že původní přístup na hrad byl východní spárou a úpravy západní spáry jsou až mladšího data.

Ø K hradu se váže pověst, dle níž v době ozbrojených sporů mezi Vartenberky a Lužicí vylákal jeden zbrojnoš velitele hradní posádky pod záminkou, že vidí bílého jelena, k oknu, svrhl ho ze skály a hrad vydal nepříteli.

Ø Dle jiné pověsti vede chodba ze studny na hradě do Haťového dolu.

Ø Ve 2. pol. 20. stol. někdy uváděn i pod počeštěným jménem Sokolí.

Literatura:

- František Gabriel, Vojtěch Vaněk: České Švýcarsko ve středověku – Vlastivědná knihovnička Společnosti přítel starožitností 13 (Praha 2006)

- František Němeček, Richard Klos: Skalní hrady v Českém Švýcarsku (Ústí nad Labem 1978)

- František Gabriel: České Švýcarsko očima archeologa (Děčín 1986)

- Zdeněk Fišera: Skalní hrady zemí Koruny České (Praha 2004)

- kol.: Hrady na hranici Čechy – Sasko (Děčín 2012)

- Tomáš Durdík: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů (Praha 1999)

- Natálie Bellisová: Tulákům Jetřichovicka (2014)

Web:

- hrady, zámky a tvrze - http://www.castles.cz/hrad-falkenstejn

- hrady.cz - http://www.hrady.cz/?OID=710

- wikipedie - https://cs.wikipedia.org/wiki/Falkenštejn

- památkový katalog - http://pamatkovykatalog.cz?element=12282217&action=element&presenter=ElementsResults

- České Švýcarsko - http://www.region-ceskesvycarsko.cz/skalni-hrady/falkenstejn/

- Českosaské Švýcarsko - http://www.ceskosaske-svycarsko.cz/turisticke-zajimavosti/falkenstejn.html

další místa v okolí (mapa) / Nejsevernější Čechy / rejstříky

aktualizace prosinec 2017