VILEMÍNINA STĚNA (Wilhelminen Wand)

k.ú. Jetřichovice u Děčína (Děčínská vrchovina / Českokamenicko)

Pískovcová skalní plošina v Jetřichovických stěnách (439 m n. m.). Na současných mapách též Vilemínina skála, na starších někdy Jetřichovická stěna, původně Schwarze Wand (Černá stěna). Na východním okraji plošiny vyhlídka, která dala skále jméno, v jihovýchodním úbočí skalní převis zvaný Balzerův tábor.

Součást národního parku České Švýcarsko.

image144 image202

celkový pohled na skálu od východu, respektive jihovýchodu

image074

pohled na skálu s vyhlídkou od jihu, z Mariiny skály; v pozadí Rudolfův kámen

image146

odbočka k vyhlídce

vyhlídka

Skalní vyhlídka na východním okraji plošiny. Výhled především jižním a západním směrem (Lužické hory, Mariina skála, Jetřichovice, Růžovský vrch…)

Na vyhlídce původně dřevěný přístřešek v podobě poustevny, s křížem na střeše. Kdy přesně vznikl, není známo, ale určitě ne před rokem 1825, kdy se majitel českokamenického panství kníže Rudolf Kinský oženil s Wilhelminou, rozenou Colloredo-Mansfeld, na jejíž počest byla vyhlídka pojmenována (Fürstine Wilhelminenwand). Původní podobu si „poustevna‟ navzdory četným rekonstrukcím více méně udržela až do konce 19. stol. Počátkem 20. stol. byla nahrazena jednoduchým přístřeškem, který shořel na přelomu 50. a 60. let. Obnoven již nebyl, dnes je vyhlídka opatřena můstkem a dřevěným zábradlím.

image154 image200

vyhlídka

image009 image011

původní altán kolem roku 1880 (foto Hermann Krone) a na počátku 20. stol. (www.geocaching.com)

image166 image150

stopy chaty ve skále

image162

výhled k jihovýchodu, na Lužické hory – při levém okraji Plešivec, vpravo od nej Jedlová a sousední Malý Stožec, uprostřed snímku Velká Tisová, Velký Buk (?) a Javor, vpravo dominantní Studenec

image170

výhled k jihu – na obzoru vlevo dominanta Studence, zhruba uprostřed Lipnický vrch a Skalka, vpravo Větrný vrch, v popředí Malý Ostrý (v lese), Mariina skála a Havraní kameny

image164

výhled k jihozápadu – v popředí Jetřichovice s Čedičovým vrchem, za nimi výrazné Strážiště a vpravo od nich vrch Vyhlídka, na obzoru České středohoří s dominantami Sedla a Bukové hory, vpravo nepřehlédnutelný Růžovský vrch

image160

výhled k severozápadu – při levém okraji snímku na obzoru Grosser a Kleiner Zschirnstein, v popředí dominantní Koliště, uprostřed ploché Mlýny a kupovitý Raumberk, vpravo ostroh Rudolfova kamene

image148

výhled k severu, do okolí Rudolfova kamene

image174 image152

obraz s portrétem kněžny Wilhelminy Kinské od Iva Švejnohy z Kytlic, umístěný roku 2011 na strom před vyhlídkou

image156

zastavení naučné stezky Jetřichovické skály

Balzerův tábor (Balzers Lager) – nemovitá kulturní památka

Velký skalní převis v jihovýchodním úbočí návrší, zvaný též Balzerovo ležení či Tokaniště. Na stěně převisu tři pamětní nápisy.

Lidová tradice spojuje název převisu s údajným jménem vůdce místních obyvatel, kteří se zde měli skrývat v době třicetileté války před drancujícími vojsky, ve skutečnosti však spíše souvisí s lovem tetřevů (balzen = tokat). Jako úkryt ve válečných dobách však převis skutečně sloužil, o čemž svědčí nápis z roku 1632. Později využíval převis lesní personál při povinném zjišťování počtu a polohy tokajících tetřevů, možná jako odpočinkové místo i vrchnost při jejich následném lovu; z té doby zřejmě pochází jméno. V 19. stol. byl v převisu sezónní výčep; stávaly zde stoly, lavice a návštěvníky často vítali muzikanti. 

image198 image182

převis

image186 image194

v převisu

image192

nápis ze svátku sv. Jana Křtitele roku 1632, kdy kraj plundrovala švédská vojska

image190

deska připomínající exkurzi lesníků (členů lesnické sekce spolku německých lesníků a zemědělců) na českokamenickém panství v září 1856, kdy zde bylo pro hosty připraveno občerstvení – nápis v překladu zní „Kdo je mistrem? Ten, kdo něco vymyslel. Kdo je tovaryšem? Ten, kdo umí. Kdo je učněm? Každý.‟

image188

deska z roku 1998 připomínající exkurzi České lesnické společnosti ve stopách svých předchůdců

image184

zastavení naučné stezky Jetřichovické skály; reliéf z roku 1985 pochází z ateliéru Bohuslava Jílka z Prahy

Literatura:

-      Natálie Bellisová: Tulákům Jetřichovicka (2014)

-      kol.: Jetřichovické skály – Průvodce naučnou stezkou (Krásná Lípa 2011) – viz též http://www.npcs.cz/sites/default/files/user_files/Publikace/Pruvodce_naucne_stezky/Pruvodce_NS_Jetrichovicko.pdf

Web:

-      wikipedie - https://cs.wikipedia.org/wiki/Vilemínina_stěna

-      oficiální stránky obce Jetřichovice - http://www.obec-jetrichovice.cz/m/turista/tipy-na-vylety-v-okoli/vyhlidky/ 

-      památkový katalog - http://pamatkovykatalog.cz?element=12282041&action=element&presenter=ElementsResults

další místa v okolí (mapa) / Nejsevernější Čechy / rejstříky

 duben 2017