DLOUHÝ DŮL (Langengrund)

k.ú. Vlčí Hora, dnes též Kyjov u Krásné Lípy (Šluknovská pahorkatina / Rumbursko)

Ves (368 m n.m.) ve stejnojmenném údolí bezejmenného potoka, tekoucího od Vlčí Hory k jihu, a při jeho soutoku s Křinicí (na jejím pravém břehu), dnes rozdělena mezi Vlčí Horu a Kyjov (hranice katastrů v současné době probíhá po hrázi rybníku Šimlák). Zástavba v horní části údolí (po usedlost č.e. 668) dnes oficiálně řazena k Vlčí Hoře, dříve (a v obecném povědomí i v odborné literatuře dodnes) však také považovaná za součást Dlouhého Dolu. 

Roztroušená zástavba bez výrazného centra tvořena řadou velmi hodnotných roubených a hrázděných domů z 18. a 19. stol. – kromě dále uvedených např. č.p. 21, 22, 28, 29, 46 50 a č.e. 20 „vlčnohorské číselné řady“ v nejsevernější části údolí, patrové celoroubené č.p. 45 a č.p. 22 (s velice pěkným břidlicovým obložením patra) či přízemní  č.p. 49 ve střední části údolí, taktéž celoroubený č.p. 35 s mansardovou střechou a vyřezávanou podstávkou či nedaleký poloroubený přízemní č.p. 52 v jižní části údolí, patrové domy č.p. 7, 8 a 12 při Křinici či pozoruhodný patrový z poloviny roubený a z poloviny zděný č.p. 2 v nejvýchodnější části vsi při silnici na Krásnou Lípu. 

V severní části údolí kozí farma. V jižní části údolí rybník Šimlák (Schimmelteich; dříve též též Mühlteich – Mlýnský rybník) – 0,9 ha.

Ves vznikla snad na poč. 18. stol. - prvně zmiňována roku 1719 - na panství Haňšpach (Lipová). Řada domů vznikla v souvislosti s rozvojem podomácké textilní výroby (přadláctví, tkalcovství a bělení) v 19. stol. Od roku 2004 vesnická památková zóna (zahrnující též přilehlé části Vlčí Hory a Sněžné, na které Dlouhý Důl bezprostředně navazuje).

            

faktorský dům č.p. 5

Z památkového hlediska zřejmě nejhodnotnější stavení Dlouhého dolu. Stojí při silnici do Krásné Lípy v nejvýchodnější části vsi. Jde o celoroubený patrový objekt z roku 1811 s řadou zajímavých tesařských detailů se zděným, v patře hrázděným (zřejmě mladším) přístavkem. Západní štítové průčelí opatřeno dekorativním břidlicovým obkladem.

usedlost č.e. 668 (pův. č.p. 27)

Přízemní dům s roubenou světnicí s podstávkou a zděnou hospodářskou částí leží při soutoku dvou potůčků a je nejjižnějším stavením, řazeným k Vlčí Hoře. Do objektu se vstupuje kamenným empírovým portálem datovaným 1838 (na katastrální mapě z roku 1843 je jedním z pěti zděných domů v celém Dlouhém Dole). Na protější straně cesty v kraji dnes již velmi vzácná roubená stodola s rámovým polopatrem. Při ní  Görnerův (Hiekův) kříž s kamenným soklem, zdobeným reliéfem sv. Jana Nepomuského. Kříž nechal postavit roku1832 Laurenz Görner z č.p. 27 na místě staršího dřevěného. Od kříže vedla (a dosud vede) stezka Arltsberg ke kostelu ve Sněžné.

     

mlýny

První vodní mlýn – Teichmühle - stával bezprostředně pod hrází rybníku Šimlák (č.p. 20, částečně roubený s podstávkou a břidlicí obloženým štítem; k areálu patřilo pravděpodobně i dnešní č.p. 63). Pod tímto mlýnem býval další rybník, již zaniklý (v klínu mezi hlavní cestou údolím a cestou na Sněžnou), též pohánějící mlýn.

K Dlouhému Dolu se kdysi řadil i Dixův mlýn v Kyjově.

Henkeho kříž (Teichklenns Kreuz)

Pěkný kříž ve skupině čtyř lip, obklopený plůtkem, v jižní části údolí západně od rybníka Šimlák, při odbočce cesty na Kamenný vrch. Vybudován roku 1825 Johannem Henkem, členem prestižního náboženského Spolku velikonočních jezdců ve Sněžné, z přilehlého gruntu č.p. 21. Při každoroční velikonoční jízdě byla u Henkeho kříže jedna z jejích zastávek (kde se podávala i svačina – koláče a káva – zajišťovaná, jak jinak, Henkeho rodinou). Německé jméno kříže je odvozeno od nedalekého mlýna Teichmühle, jehož majitelé Heerovi byli s Henkeovými příbuzní – vztah Heerových ke kříži však není jasný (na současných mapách je však většinou uváděn jako Mlynářův kříž).

  

Kříž mlynáře Marschnera (Dominsmüllers Kreuz)

Stojí mezi dvěma lipami v nejjižnější části údolí, proti odbočce cesty do Sněžné mezi domy č.p. 15 a č.p. 52. Na dnes silně nahnutém zdobeném pískovcovém soklu poškozený železný kříž (kdysi se siluetami Krista, Panny Marie a sv. Jana Evangelisty). Postavený roku 1800 mlynářem Dominikem Marschnerem. Někdy též zjednodušeně zvaný Mlynářův kříž!!

   

Goldloch (Zlatá díra)

Též „Kyjov – štola č. 1”. Dobře zachovaná historická štola na úpatí strmého svahu nedaleko pravého břehu Křinice za domem č.p. 5. 52 m dlouhá štola je vyražena v brtnické žule. Před štolou terénní zářez, ze štoly vytéká menší množství vody. Nepřístupná, uzavřena mříží. Ze zelené turistické značky, která prochází bezprostředně nad ní, jen málo patrná.

Pravděpodobně šlo o průzkumnou štolu. Její původ lze předpokládat v 1. pol. 16. stol., kdy je v okolí Kyjova doložena hornická aktivita. Při komplexním geologickém průzkumu v letech 1955-56 vyzmáhána. Zimoviště netopýrů, obojživelníků, plazů a hmyzu.

 

Zajímavosti:

Ø        Rybník Šimlák na jedné ze současných map nazýván též Novodolský rybník – kde se toto pojmenování vzalo netuším.

Ø        Šimlák je zajímavým místem z hlediska zoologie – v roce 1995 zde mimo jiné zaznamenán výskyt vzácné vážky podhorní, v roce 2007 volavky bílé…

Literatura:

-     Jaroslav Melichar a kol.: Vlastivěda Šluknovského výběžku pro školy a veřejnost (Šluknov 2008)

-     Jan Pešta: Encyklopedie českých vesnic IV – Ústecký kraj (Praha 2009)

-     Natalie Belisová: Putování po duchovním panství Krásnolipska (Krásná Lípa 2005)

-     Přemysl Brzák, Otakar Fabiánek: Podzemí Šluknovska (Rumburk 1995)

Okolí: Vlčí Hora / Sněžná / Schönbuch / Kamenný vrch

Nejsevernější Čechy / rejstříky

červenec 2009