VLČÍ HRÁDEK (Wüstes Schloss)

k.ú. Vlčí Hora (Děčínská vrchovina / Rumbursko)

Pozůstatky hrádku na pískovcové ostrožně nad stykem Rákosového a Kunzova dolu, ve skalní oblasti vybíhající ze západního úbočí Kamenného vrchu. Koncové skalisko s reliéfními (do skály vytesanými) stopami hrádku je od zbytku plošiny odděleno širokou uměle přitesanou skalní rozsedlinou. Na vnější hraně tohoto příkopu jsou dobře zřetelné terénní stopy (kamenný sokl, několik žlábků), které bývaly interpretovány jako stopy po mostu či lávce přes příkop, v současné době jsou však interpretovány jako pozůstatky po těžbě pískovcových kvádrů; s ní může souviset i rozšíření „příkopu″. Za příkopem se nacházela hradba z nasucho kladených pískovcových kvádrů. Hlavním objektem hradu je lichoběžníkové podvalí v západní části skalní plošiny, hluboké cca 2,5 m, s patrnými lůžky po uložení trámů stropu; nad ním se předpokládá věžová stavba, žádné terénní stopy ji však nedokládají, takže pokud existovala, byla zřejmě pouze nízká nějaké lehké – hrázděné či bedněné - konstrukce. Podvalí je přístupné chodbičkou od jihu. V severní stěně podvalí vytesána kontura zamračené mužské tváře. Řada vytesaných lůžek pro trámy, žlábků či přitesaných ploch i v okolí podvalí, pravděpodobně stopy po dřevěných pavlačích s proutěnou palisádou

Historie objektu je neznámá. Archeologické nálezy dokládají jeho osídlení po poměrně krátkou dobu na přelomu 13. a 14. stol. Předpokládá se strážní funkce (ostraha cest procházejících touto krajinou; někdy uváděné vedení cesty přímo Rákosovým dolem pod hrádkem však není v době existence hrádku pravděpodobné, středověké cesty se spíše držely na výšinách a do údolí sestupovaly jen v nezbytné míře při jejich přechodu; či ostraha hospodářských aktivit v okolí - těžba rud, sklářství…) či sídelní funkce některého z manů Berků z Dubé (v té souvislosti se uvádí zejména varnsdorfský rod Knoblochů, odvozeno od blízkého Knoblochova dolu). František Gabriel razí na základě archeologických průzkumů z roku 2003 teorii, že nešlo vůbec o hrad, ale o opevněné útočiště lidí pracujících v této odlehlé oblasti; na rozdíl od nedalekého „Kyjovského hrádku″ však v případě Vlčího hrádku není tato teorie všeobecně přijímána, stavební struktura objektu odpovídá spíše typickému hrádku oblasti Českosaského Švýcarska. Dosud nezodpovězenou otázkou je však přístup na hrad – ostroh je před hrádkem předělen několika skalními puklinami, bránícími příjezdu, u nichž se nepovedlo doložit jakékoli mostní konstrukce, a jak uvedeno výše; taktéž nebyly v čelní hradbě nalezeny žádné stopy po bráně.

plánek hrádku (dle Gabriela a dle Němečka)

prostor „předhradí″, považovaný dříve za stopy po padacím mostu, dnes za středověký lom

příkop před hrádkem, vlevo rozšířený středověkou těžbou kamene

centrální prostor hrádku, snad podvalí lehké věžovité stavby

dnes zanesená přístupová chodba do „podvalí″

jedno z lůžek po trámech, překrývajících prostor podvalí

reliéf mužské tváře ve stěně podvalí; kresba je doložena již koncem 18. stol., před turistickým objevováním Českého Švýcarska, a nelze tedy vyloučit její středověký původ

žlábek po palisádě a stopy blíže neidentifikovaného objektu při severozápadním okraji hradní skály

další reliéfní stopy po úpravách hradní skály

Zajímavosti, poznámky:

Ø Skutečné jméno hrádku není známo. Na mapě polesí z roku 1737 se objevuje název Raubschloss (Loupežnický zámek), později je označován jako Pustý zámek (Wüstes Schloss). Označení Vlčí hrádek, odvozený od skutečnosti, že leží na katastru Vlčí Hory, se objevuje až v poslední čtvrtině 20. stol., zejména pod vlivem knihy Skalní hrádky v Českém Švýcarsku. V odborné literatuře též jako Hrad (Hrádek) u Vlčí Hory. V lidovém podání dříve (spíše ojediněle) Knoblohova noha; snad odvozeno od blízkého Knoblochova dolu.

Ø Přijmeme-li fakt, že těžba pískovce na předhradí souvisela se stavbou hrádku (vzhledem k neexistenci příjezdové cesty se nezdá být pravděpodobné, že by kvádry byly někam odváženy), pak jde o nejstarší doložený doklad těžby technologií postupného odsekávání kvádrů na území Čech.

Ø V 18. století se v lesích kolem hrádku ukrýval legendami opředený vojenský zběh a loupežník Jakob Raschauer (viz Kamenný vrch).

Ø V jarním období bývá oblast z důvodu hnízdění vzácných ptáků často pro veřejnost uzavřena.

Literatura:

- František Němeček, Richard Klos: Skalní hrady v Českém Švýcarsku (Ústí nad Labem 1978)

- František Gabriel: České Švýcarsko očima archeologa (Děčín 1986)

- František Gabriel: Průzkum hradů Českého Švýcarska v 2003 – Minulosti Českého Švýcarska II (Krásná Lípa 2004)

- František Gabriel, Vojtěch Vaněk: České Švýcarsko ve středověku – Vlastivědná knihovnička Společnosti přítel starožitností 13 (Praha 2006)

- kol.: Hrady na hranici Čechy – Sasko (Děčín 2012)

- Tomáš Durdík: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů (Praha 1999)

Web:

- wikipedie - https://cs.wikipedia.org/wiki/Vlčí_hrádek

- hrady.cz - http://www.hrady.cz/?OID=745

- Hranice 1459 - http://www.hranice1459.cz/cs/node/78

- Jetřichovicko - http://jetrichovicko.euweb.cz/skalnihrady.htm

- toulky po Čechách… - http://www.toulkypocechach.com/vlcihradek.php

- středověk.com - http://www.stredovek.com/list_photo.php?category=hrady&object=Vlci%20Hradek

- Hrady, zámky a tvrze… - http://www.castles.cz/hrad-pusty-zamek-u-vlci-hory/

- zříceniny - http://www.hrady-zriceniny.cz/hrad_vlci_hradek.htm

další místa v okolí (mapa) / Nejsevernější Čechy / rejstříky

červenec 2015