KŘÍŽOVÁ HORA (Kreuzberg)
k.ú. Jiřetín pod Jedlovou (Lužické hory / Varnsdorfsko)
Žulový vrch s významným poutním areálem
na severním okraji Lužických hor, nad Jiřetínem
pod Jedlovou (
hotel na úpatí Křížové hory
poutní areál (nemovitá kulturní památka)
U paty vrchu Getsemanská
zahrada, od níž stoupá severovýchodním svahem rokoková křížová cesta až ke
kamennému kostelu Povýšení sv. Kříže (někdy též označovanému jako kaple
Ukřižování), který leží těsně pod vrcholem návrší. Za kostelem kaplička Panny
Marie a kaple Božího hrobu.
Podle legendy byl
základem poutního místa kříž, který na svém pozemku v místech dnešní
Getsemanské zahrady postavil někdy v pol. 18.
stol. (dle jiné verze již v 17. stol., což by vzhledem k historickým
souvislostem bylo pravděpodobnější) nejmladší z bratrů Dontů
poté, co se na základě snu vrátil z exilu a přestoupil na katolickou víru,
načež se uzdravil z dlouhé nemoci. K němu poté chodily řady poutníků
prosit o uzdravení, uvádějí se i konkrétní vyslyšené prosby (např. slepá dcera
kupce Meusela ze Žitavy), čímž místo získávalo na
popularitě. Jindy je vztyčení kříže připisováno jiřetínskému
faráři Michaelu Gürtlerovi a datováno do roku 1699.
Křížová cesta s kaplí Božího hrobu a
dřevěnou kaplí Povýšení sv. Kříže, do níž byl přemístěn původní kříž,
vybudována v letech 1759-64. Kaple byla roku 1779 zničena orkánem (přičemž kříž
zůstal údajně nepoškozen), načež byla v letech 1783-1796 nahrazena
současnou kamennou stavbou (přičemž byla z důvodu císařského nařízení o
zrušení soukromých kaplí v mezičase málem zbořena; dokončena byla jen díky
tomu, že ji jiřetínští občané vykoupili a darovali
městu); věž byla přistavěna až v 80. letech 19. stol. Volně přístupný po
turistické značce.
vstupní brána se schodištěm
z roku 1847 na úpatí hory
Getsemanská zahrada na počátku
křížové cesty
sochy spících apoštolů Petra,
Jakuba a Jana z roku 1764
Kristus a anděl
v Getsemanské zahradě
11 výklenkových kaplí rokokové
křížové cesty z roku 1759
(fotografie všech zastavení křížové cesty)
průhledem křížové cesty výhled
na Jiřetín a Dolní Podluží
socha Ecce
Homo z roku 1859 na kraji lesa bokem od vlastní
křížové cesty
kostel (kaple) Povýšení sv.
Kříže
interiér kostela sv. Kříže; na
hlavním oltáři starý dřevěný kříž, v jehož pozadí je vymalován výjev
Ukřižování
vitráž nad vstupními dveřmi do
kostela
údajně nikdy nevysychající
studna v sousedství kostela, jejíž voda dle tradice pomáhá na oční neduhy;
dle jiných zpráv však pramen někdy po polovině 20. stol. zanikl, zda je zde
skutečně pramen či jen „mrtvá″ studna jsem neověřoval
gloriet z roku 1869 se
sochou Panny Marie
ozdobná mříž kolem glorietu se
sochou Panny Marie
kaple Božího hrobu z roku
1759
doly
Tzv. stříbrné doly (byť
vedle stříbra se zde těžila i měď, sekundárně skalice k barvení suken, někdy
uváděn i cín, zinek a olovo) leží ve třech výškových úrovních pod severozápadní
částí hory. Spodní patro tvoří dědičná štola sv. Jana Evangelisty (celkové
délky cca
Těžba v této oblasti
doložena nejpozději počátkem 16. stol. (starší zmínky z 2. pol. 15. stol. nelze lokalizovat). Objev nových ložisek,
prvně zmiňovaných roku 1539 (štola sv. Kryštofa) byl podnětem k založení Jiřetína. Výnosy z dolů však byly vesměs velmi malé.
Po roce 1570 postavena poblíž dolů tavírna a stoupa na drcení vytěžené rudy.
Vrchol zdejší těžby dosáhla ve 20. letech 17. stol. Štola sv. Jana Evangelisty
pochází z roku 1781 (původně ražena jako odvodňovací), roku 1804 však
těžba pro malé výnosy opět zastavena. Poslední pokusy o těžbu byly ještě
v 80. letech 19. stol., kdy štola sv. Jana Evangelisty nazývána Frischglück-Stollen (štola
Čerstvé štěstí) a štola sv. Kryštofa Glückzufall-Stollen (Štola šťastné náhody). Souvislost zdejších důlních
děl se štolou zvanou „u Císaře″ přímo v Jiřetíně není zřejmá. Roku 1935 byla štola sv. Jana
Evangelisty zpřístupněna veřejnosti. Po 2. sv. válce ji používalo místní JZD
jako sklad, později však byl vchod zasypán. Znovu zpřístupněna roku 1999.
Zajímavosti, poznámky:
Ø
Nadmořská výška hory se běžně uvádí
Ø
Pouť se zde koná nejbližší neděli k 14. září
(svátek Povýšení sv. Kříže) a patří k největším církevním událostem kraje.
Dříve druhá pouť kolem 3. května (svátek Nalezení sv. Kříže).
Ø
28. září 1779 navštívil křížovou cestu císař Josef
II.
Ø
Křížová cesta má 11 kapliček s reliéfy, kaple
Božího hrobu má označení XIV, což znamená, že chybí XII. a XIII. zastavení – za
ně je považován kostel.
Ø
Datace jednotlivých prvků poutního areálu se
v různých materiálech dost výrazně rozchází. Zde jsem se držel primárně
údajů uváděných na informační tabuli v místě.
Ø
Ve štolách se vyskytovala jeskynní houba zvaná
vodní tulipán (Spelaomyces Fres);
začátkem 90. let 20. stol., zřejmě v souvislosti se změnou
hydrologického režimu při zpřístupňování štoly veřejnosti, zmizela.
Literatura:
- Jiří Švécar:
Nejsevernější Čechy (Liberec)
- kol.: Děčínsko - Turistický průvodce ČSSR 18 (Praha
1984)
- Přemysl Brzák, Otakar Fabiánek,
Petr Havránek: Podzemí Šluknovska a Lužických hor (Varnsdorf 2007)
- Hana Hlušičková a kol.: Technické památky v
Čechách, na Moravě a ve Slezsku II - H-O (Praha 2002)
Web:
- oficiální stránky města Jiřetín;
křížová cesta - http://www.jiretin.cz/vitejte-u-nas-v-jiretine-2/pamatky/krizova-hora/
- oficiální stránky města Jiřetín;
stříbrný důl - http://www.jiretin.cz/vitejte-u-nas-v-jiretine-2/pamatky/stribrny-dul/
- wikipedie - http://cs.wikipedia.org/wiki/Křížová_hora_(Lužické_hory)
- Lužické hory - http://www.luzicke-hory.cz/mista/index.php?pg=zmkrihc
- hrady.cz - http://www.hrady.cz/?OID=2245
- poutní místa Šluknovska - http://cz.poutni-mista-sluknovsko.cz/kaple-sv-krize-jiretin-pod-jedlovou.html
- stránky obce Horní Podluží - http://www.hornipodluzi.cz/index.php?nid=6261&lid=cs&oid=951329
další
místa v okolí (mapa) / Nejsevernější Čechy / rejstříky
duben 2014