JIŘETÍN POD JEDLOVOU (Sankt Georgenthal)
k.ú. Jiřetín pod Jedlovou
(Šluknovská pahorkatina / Varnsdorfsko)
Město na severním úpatí Lužických hor (
Založení města souvisí se
zdejšími ložisky polymetalických rud (zejména stříbro a měď) na lužickém
přesmyku. Těžba v této oblasti doložena již počátkem 16. stol. (starší zmínky
ze 2. pol. 15. stol. mluví obecně o těžbě na tolštejnském panství a
s okolím pozdějšího Jiřetína je nelze jednoznačně ztotožnit), původní
hornickou osadou však byla ves Tollendorf (později Tolštejn, dnes Rozhledy).
Podnětem pro založení města Jiřím Šlejnicem byl objev nových ložisek pod
Křížovou horou, zmiňovaných prvně roku 1539. Tehdy se zde již začaly usazovat
hornické rodiny a bylo vyhrazeno místo pro založení sídla se všemi horními
svobodami. Město se začalo budovat roku 1548, zakládací listina je datována do
roku 1554. Plná městská práva byla však udělena císařem Rudolfem II až 18.
prosince 1587. Město patřilo k tolštejnskému, respektive rumburskému
panství. Vrchol zdejší těžby byl ve 20. letech 17. stol. Třicetiletá válka
a následné nucené vystěhování řady zdejších obyvatel protestantského vyznání
však znamenaly opětovný úpadek. Roku 1799 postihl město ničivý požár. Pokusy o
těžbu probíhaly s přestávkami až do 80. let 19. stol., v té době zde
však již dominovala textilní výroba. Díky přesunutí těžiště průmyslového
rozvoje do nedalekého Varnsdorfu a minimální poválečné destrukci představuje
Jiřetín zřejmě jediné celistvě zachované renesanční horní město celých
severozápadních Čech; roku 1992 prohlášen městskou památkovou zónou (avšak dle
odborníků parametrů památkové rezervace).
městský erb, udělený roku 1587
hrázděný podstávkový dům č.p.
220 v ul. Křížová jihozápadně od náměstí
Náměstí Jiřího
Uprostřed svažitého
čtvercového náměstí stojí kostel a fara, v severní části drobná stavba
turistického infocentra, vzniklá roku 1998 přestavbou autobusové čekárny.
Historická zástavba náměstí dochována s výjimkou severní části západní
strany, kde původně stála mimo jiné radnice, dnes socialistická budova bývalého
obchodu a restaurace, a menší proluky na východní straně; nejcennější budovy,
chráněné jako nemovité kulturní památky, č.p.
severní strana náměstí
s domem č.p.
historický pohled na severozápadní
roh náměstí; budova se schodištěm v levé části je lékárna (současný stav
viz předešlý snímek), patrová budova úplně vlevo bývalá radnice z konce
18. stol., zbořená spolu s budovami vpravo od ní roku 1966 či 1972, což
byl nejradikálnější negativní zásah do podoby náměstí v jeho historii
(wikipedie)
ještě jeden historický pohled na
bývalou radnici (z infotabule)
současná radnice č.p. 32 v
jihozápadním rohu náměstí
jihozápadní roh náměstí na
historické pohlednici, ještě bez budovy současné radnice (www.luzicke-hory.cz)
současná podoba roubených
podstávkových domů č.p.
barokní fara č.p. 1 z roku
1755 (na místě starší, z roku 1616, která vyhořela roku 1750; nemovitá
kulturní památka); dnes zde místní muzeum
sloup sv. Vavřince z r.
1716 (nemovitá kulturní památka) v prostoru severně od kostela
texty na soklu sloupu sv.
Vavřince; nápis na prvním snímku hlásá, že plastika byla restaurována roku 1802
v upomínku na požár, který v Jiřetíně vypukl 11. srpna 1800
torza dvou pamětních kamenů
v jihozápadní části náměstí - první postaven roku 1912 na památku
zakladatele německého tělocvičného hnutí Friedricha Ludwiga Jahna, druhý je
pozůstatkem „jubilejního kamene″ z roku 1908 k oslavě 60 let
panování císaře Františka Josefa I.
původní podoba válečného
památníku z roku 1904, ve 20. letech předělaného na památník padlým v 1.
sv. válce a roku 1945 zničeného (www.luzicke-hory.cz)
kostel Nejsvětější Trojice (nemovitá
kulturní památka)
Jednolodní renesanční
stavba uprostřed náměstí s věží při severní straně. Na vnější straně
schodišťové vížky na severní straně kostela zazděn kruhový kamenný reliéf hlavy
(snad lví či lidské), původně z výzdoby hradu Tolštejna. Barokní interiér
lemovaný několikapatrovými tribunami připomíná spíše kostely v sousedním
Sasku.
Původně protestantský,
postavený v letech 1590-1611 (vysvěcen roku 1612), upravený pseudogoticky
v 19. stol. Věž barokní.
celkový pohled na kostel
barokní věž kostela;
v pravé horní části shodišťové vížky patrná zazděná kamenná hlava
interiér kostela; hlavní oltář
z 18. stol.
U Císaře
V kamenném tarasu
pod domem č.p. 252 v ul. Křížová vstup do štoly „U Císaře″ a dva
kamenné štíty.
Štola je v současné době
dlouhá asi
Kamenné štíty byly
původně umístěné na budově staré radnice, nesly městský erb (dosud patrný) a
erb Lichtensteinů, kteří byli v době postavení radnice (konec 18. stol.)
majiteli panství. Sem usazeny roku 1976.
taras se vstupem do školy a
dvěma kamennými štíty
štíty s erby
Zajímavosti, poznámky:
Ø
V roce 1983 byla na zahradě domu č.p. 212
nalezena pamětní mince římského císaře Claudia II. ze 3. stol., pravděpodobně
doklad, že již v té době těmito místy procházela důležitá obchodní stezka.
Ø
Původní zemská silnice z Prahy a České Lípy do
Zhořelce vedla po východním okraji města; do dnešní polohy silnice č. 9
východně od města byla přeložena až v 90. letech 18. stol.
Ø
Jiřetínské doly se nacházely především na Křížové hoře, v menší míře i na sousedním
Šibeničním vrchu. Další rozsáhlá těžební oblast v blízkosti Jiřtína byla
v údolí Milířka, zde však probíhala těžba
pravděpodobně ještě před založením města.
Ø
Jiřetínská fara patřila ve své době k nejhonosnějším
v Čechách; její podoba se později stala vzorem pro řadu dalších farních
budov.
Ø
Koncem II. sv. války byla v Jiřetíně umístěna
pobočka koncentračního tábora Gross Rosen a údajně i Flossenbürg. Pobočka
koncentračního tábora Gross Rosen byla umístěna v dnes již neexistujícím
objektu bývalé strojní tkalcovny ve dvoře č.p. 82 (místní tradicí označovaném
jako bývalý klášter); zde umístěné židovské ženy, zřejmě převážně
z Maďarska a Francie, pracovali v sousední továrně na výrobu šroubů
firmy A. Schultze Jr. (bývalé továrny na bavlněné zboží bratří Paukertů, dnes
č.p. 88) a možná i dalších provozech ve městě. O umístění pobočky
koncentračního tábora Flossenbürg se v současné době nic neví; je jisté,
že jeho vězni v Jiřetíně koncem roku 1945 pracovali, ale nelze vyloučit,
že sem byly dováženi z jiného místa, např. Rabštejna.
Ø
V letech 1945-49 znělo oficiální pojmenování
města Svatý Jiřetín.
Ø
V době komunistické totality byly
v Jiřetíně shromažďovány sestry mnoha různých řádů.
Ø
V roce 1998 získal Jiřetín titul Vesnice roku.
Ø
Jiřetínskými rodáky jsou malíři Anton Donat (*1746), Johann Birnbaum (* 1793) a Wenzel Salomon (* 1874), houslový
virtuoz Franz Anton Ernst (*
1745) a operní pěvec Johann Alois
Miksch (* 1765).
Literatura:
- Karel Kuča: Města a městečka v Čechách, na Moravě a
ve Slezsku - 2. díl (Praha 1997)
- Emanuel Poche a kol.: Umělecké památky Čech 1 - A/J
(Praha 1977)
- Přemysl Brzák, Otakar Fabiánek, Petr Havránek:
Podzemí Šluknovska a Lužických hor (Varnsdorf 2007)
- Jan Štika: Příspěvek k historii koncentračních
táborů v Jiřetíně pod Jedlovou – in Děčínské vlastivědné zprávy XI, č. 4
(Děčín 2001)
- Jaroslav Melichar a kol.: Vlastivěda Šluknovského
výběžku pro školy a veřejnost (Šluknov 2008)
- Jiří Švécar: Nejsevernější Čechy (Liberec)
Web:
- oficiální stránky města - http://www.jiretin.cz
- wikipedie - http://cs.wikipedia.org/wiki/Jiřetín_pod_Jedlovou
- Lužické hory - http://www.luzicke-hory.cz/mista/index.php?pg=objirec
- hrady.cz - http://www.hrady.cz/?OID=9005
- smírčí kříže - http://smircikrize.euweb.cz/Ceska_Republika/Decin/Jiretin_pod_Jedlovou.html
- děkanství Varnsdorf - http://dekanstvi-varnsdorf.webnode.cz/nase-kostely/kostel-nejsvetejsi-trojice-jiretin-pod-jedlovou/
- Kongregace Dcer Božské Lásky - http://www.kongregacefdc.cz/list07t3.htm
další
místa v okolí (mapa) / Nejsevernější Čechy / rejstříky
duben 2014